Takže ahoj

Třiadvacetiletá studentka Veronika žije s matkou a bílým pudlem. Zdá se, že si s ničím nedělá starosti. Je nezávislá, bez problémů navazuje známosti a styky s muži, s lehkostí se s nimi loučí stereotypním pozdravem „Takže ahoj“, když od ní odcházejí ke svým manželkám a milenkám. Veronika však cítí, že to není to pravé. Její přítelkyně Kateřina, která je vdaná a je matkou malé holčičky, se jí marně snaží pomoci dobrými radami. Jednoho večera se Veronika u Kateřiny seznámí se zajímavým mladíkem Janem Kubíčkem, nadaným fotografem. Několikrát se s ním náhodně potká a posléze přijme pozvání do jeho sklepního bytu-ateliéru, kde se spolu milují, aniž znají svoje jména. Pro Veroniku je to začátek lásky. Také Jan, kterého dosud před samotou zachraňovalo zaujetí pro práci, je s jejich vztahem spokojený. S jistotou přesvědčí dívku, že profesionální kolegyně Helena pro něho citově nic neznamená. Jednoho dne se náhle vše změní. Jan se k Veronice chová surově a při milování plném napětí slyší dívka cvakavý zvuk. Když ji Jan bez příčiny uhodí, mlčky odejde. Po jejím odchodu Kubíček vyvolává fotografie, které tajně pořizovala Helena, když se dvojice milovala. Zdá se, že to muže nyní mrzí. A Veronika bude dál hledat životní jistotu.