Scenárista Jaroslav Dietl se podílel na vzniku válečného dramatu Zbraně pro Prahu, které vzniklo v roce 1974 jako ukázkové propagandistické dílo. Režisérem snímku, který novodobé dějiny vnímá z pohledu normalizované barrandovské dramaturgie, se stal politicky mnohonásobně prověřený Ivo Toman. Vyprávění se odehrává v květnu 1945, kdy v Praze vypuklo povstání proti nacistickým okupantům. Železničáři z venkova se rozhodli přispět bojující metropoli dodávkou zbraní, a to i za cenu vlastních životů. Ivo Toman do rolí hrdinných železničářů obsadil Karla Hlušičku a Jiřího Kodeta. Roli však našel i pro svou manželku Slávku Budínovou, kterou obsazoval do svých filmů poměrně často.
Květen 1945 - v Praze vypuklo povstání proti německým okupantům. Posunovače Jana Chýně volá telefonem na malé nádraží kamarád Bubeník, jeden z bojovníků. Praha nutně potřebuje zbraně. Posunovači se nejprve povede husarský kousek, když spolu se strojvedoucím Klikou vykolejí německý obrněný vlak. Rozjedou proti němu vlak s uhlím a sami na poslední chvíli vyskočí. Ze zničeného vlaku získají zbraně - především poškozené lehké protiletadlové dělo. Opraví ho Janův otec, bývalý pracovník zbrojovky, který později zahyne. Vojenského velení vlaku se zbraněmi pro Prahu se ujme trochu frajerský nadporučík Šauer. K spontánně vzniklé železničářské jednotce se přidá i praktikantka Jiřina platonicky milující mužného, ale výrazně staršího Chýně. Železničáři ukořistí další zbraně z německého muničního skladu, jehož velitel se vzdá až českému plukovníkovi, který se ne právě statečně schovává doma. Několik životů zaměstnanců železnice si vyžádá nakonec úspěšné dopravení vlaku se zbraněmi do pražských Holešovic. Při vykládání se Chýň setká se svým přítelem Bubeníkem, o němž mu předtím řekli, že padl. Drama nekončí - nádraží napadne německý bombardér a část munice vybuchne. Nadporučík Šauer se rozhodne s vlakem vrátit pro zbytek nákladu do skladu. Zahlédnou tanky - ale jsou sovětské - a všichni už vědí, že přišla svoboda.
posunovač Jan Chýň
nadporučík Šauer
praktikantka Jiřina Doubravová
strojvůdce Klika
Chýňův otec
topič důchodce Hovorka
plukovník československé armády Robert
manželka plukovníka
pokladní Jílková
topič Tonda Majling
děda Parkán
úředník Havelka
Franta Bubeník
topič Vašek
příslušník Sokola
výpravčí Karas
Vaněk
výpravčí Stoklasa
vechtr Bierhanzl
přednosta Škrdle
velitel německých tanků
železničář Olda
přednosta stanice Bedřich Mazel
bojovník Honza
bojovník Pavel
bojovník Pepík
bojovník Jindra
bojovník Franta
bojovník Láďa
bojovník Slávek
bojovník Milan
výpravčí Winter
velitel muničního skladiště
učitel Janouch
motocyklista Votruba
Mluví Jiří Hrzán
železničář
německý zbrojíř
německý zbrojíř
německý zbrojíř
uklízeč na chodbě
německý voják
německý voják
německý voják
německý voják
německý voják
dubl za protektorátního policistu
dubl za pošťáka
dubl za tramvajáka
dubl za prvního vládního vojáka
dubl za druhého protektorátního policistu
dubl za štábního kapitána justiční služby/německý voják
dubl za druhého vládního vojáka/německý strážný
hlas hlasatele z rozhlasu
Rudolf Černý (Pancéřový vlak – povídka)
Josef Engel, Karel Engel, Zlatomil Fabinyi, František Jákl, Miroslav Jíra, Jiří Kasík, Jaroslav Klenot, Zbyněk Krákora, Jiří Plachý, Jiří Sládek, Jaroslav Šanda, Jaroslav Tomsa, Jan Váňa
Ivo Pitrák, Dana Dudová
Felix Ira, Ing. plk. Augustin Procházka, Josef Vítovec, Jiří Mik, Karel Ježek, Jaroslav Tomsa
Miloš Schmiedberger (fotograf), Správa Jihozápadní dráhy, Správa Severozápadní dráhy, jednotky Československé lidové armády, Železniční opravny a strojírny Praha-Bubny
FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)
Hudba k písni František Josef Pelz
Zbraně pro Prahu
Zbraně pro Prahu
Weapons for Prague
film
hranýdistribuční
drama, válečný
Československo
1974
1974
schválení literárního scénáře 7. 3. 1974
začátek natáčení 12. 3. 1974
schválení technického scénáře 7. 5. 1974
konec natáčení 15. 11. 1974
promítání povoleno 16. 11. 1974
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
festivalová premiéra 27. 2. 1975 (13. festival českých a slovenských filmů Praha /kino Světozor, Praha/)
premiéra 30. 4. 1975 /přístupný mládeži/ (kino Blaník, Praha)
premiéra 2. 5. 1975 /přístupný mládeži/ (celostátní)
Český barevný film Ivo Tomana. Dramatické okamžiky hrdinů pancéřového vlaku.
Dramaturgická skupina Karla Copa, Karel Cop (vedoucí dramaturgické skupiny)
dlouhometrážní
84 min
2 360 metrů
16mm, 35mm
1:1,66, 1:2,35
barevný
zvukový
mono
česká
česky, anglicky, německy, rusky
bez titulků
české
Akce: Národní ceny České socialistické republiky
1975
Praha / Československo
Národní cena České socialistické republiky
Ivo Toman
kolektivu tvůrců filmu (režisér Ivo Toman, kameraman Josef Illík, hudební skladatel Jiří Šust a herec Karel Hlušička) za přesvědčivé ztvárnění boje českého lidu a jeho pomoci bojující Praze v květnových dnech 1945
Festival: 26. filmový festival pracujících – léto '75
1975
49 měst / Československo
Cena města Ústí nad Labem
udělena 5. 7. 1975 v Ústí nad Labem
Akce: Národní ceny České socialistické republiky
1975
Praha / Československo
Národní cena České socialistické republiky
Karel Hlušička
kolektivu tvůrců filmu (režisér Ivo Toman, kameraman Josef Illík, hudební skladatel Jiří Šust a herec Karel Hlušička) za přesvědčivé ztvárnění boje českého lidu a jeho pomoci bojující Praze v květnových dnech 1945
Festival: 13. festival českých a slovenských filmů Praha
1975
Praha / Československo
Zvláštní čestné uznání poroty za herecký výkon
Karel Hlušička
Akce: Národní ceny České socialistické republiky
1975
Praha / Československo
Národní cena České socialistické republiky
Jiří Šust
kolektivu tvůrců filmu (režisér Ivo Toman, kameraman Josef Illík, hudební skladatel Jiří Šust a herec Karel Hlušička) za přesvědčivé ztvárnění boje českého lidu a jeho pomoci bojující Praze v květnových dnech 1945
Akce: Národní ceny České socialistické republiky
1975
Praha / Československo
Národní cena České socialistické republiky
Josef Illík
kolektivu tvůrců filmu (režisér Ivo Toman, kameraman Josef Illík, hudební skladatel Jiří Šust a herec Karel Hlušička) za přesvědčivé ztvárnění boje českého lidu a jeho pomoci bojující Praze v květnových dnech 1945