Černohorský režisér Veljko Bulajić (mimo jiné Bitva na Neretvě /1969/) se v roce 1975 ujal režie česko-jugoslávského historického snímku vracejícího se k atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku, jenž uvedl do chodu první světovou válku. V rámci výpravné historické fresky autor popisuje politické dění v rakousko-uherské monarchii, soustředěné na Balkán. Tam narůstají protihabsburské nálady a rozmnožují se řady vlastenecky cítících spiklenců, kteří usilují o násilné odtržení od nenáviděné monarchie... Ve filmu si vedle zahraničních kolegů zahrála i řada českých herců (například Libuše Šafránková ztělesnila přítelkyni atentátníka Gavrila Principa). Vznešený pár, jehož cesta tragicky skončila v Sarajevu, si zahrály tehdejší mezinárodní hvězdy – americký herec s kanadskými kořeny Christopher Plummer a italská herečka brazilského původu Florinda Bolkanová.
Po rakouské anexi Bosny v roce 1908 vzrostla na Balkáně prudce nenávist k Habsburkům. Mladí příslušníci hnutí odporu se v Srbsku tajně cvičili a ozbrojovali. Plánovali atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este, jenž se měl zúčastnit manévrů pořádaných v červnu 1914 na srbských hranicích a pak navštívit Sarajevo. Stařičký císař svého synovce, který se z lásky oženil proti jeho vůli s hraběnkou Žofií Chotkovou, neměl rád. Ctižádostivý arcivévoda tajně spřádal s německým císařem Vilémem plány na rozsáhlé změny v Evropě. Žofie nakonec směla manžela na Balkán doprovázet. Studenti Princip a Grabež a dělník Čabrinović se obtížně dostali přes přísně hlídané srbské hranice do Bosny. Přes nedokonalou konspiraci pomáhalo silám odporu neuvěřitelné lajdáctví rakouských i bosenských úřadů a tajných služeb. I když měli mladí muži pochyby o smyslu atentátu, po němž se daly čekat kruté následky, rozhodli se ho vykonat. 28. června vyjela kolona otevřených vozů podle plánu do sarajevských ulic. Čabrinović nejprve hodil bombu na automobil arcivévodského páru. Těžce zraněni však byli lidé v dalším autě. V další části okružní jízdy se ale Ferdinand a Žofie ocitli přímo před Principovou pistolí a po několika zásazích oba zemřeli. Rakousko vyhlásilo vzápětí Srbsku válku a ta přerostla v první celosvětový konflikt.
Mluví František Němec
rakouský arcivévoda František Ferdinand d'Este, následník trůnu
Mluví Klára Jerneková
česká vévodkyně Žofie Chotková, arcivévodova žena
Mluví František Vicena
Djuro Šarac, cvičitel atentátníků
Mluví Petr Štěpánek
student Gavrilo Princip, atentátník
Mluví Alfred Strejček
dělník Nedjelko Čabrinović, atentátník
student Trifko Grabež, atentátník
Mluví Miroslav Moravec
novinář Danilo Ilić, atentátník
Jelena Jezdimirovićová, Gavrilova dívka
tesař Muhamed Mehmedbašić, atentátník
dívka Mici
rakouský císař František Josef I.
Mluví Josef Langmiler
německý císař Wilhelm II.
Mluví Martin Růžek
generál pěchoty baron Franz Conrad von Hötzendorf, šéf rakouského generálního štábu
Mluví Karel Richter
rakouský generál a polní zbrojmistr Oscar von Potiorek, vojenský správce Bosny a Hercegoviny
Mluví Oldřich Musil
náčelník rozvědky generálního štábu srbské armády Dragutin Dimitrijević alias plukovník Apis
Mluví Otakar Brousek
vyšetřovatel v Sarajevu
hraběnka Vilma Lanjusová z Wellenburgu, dvorní dáma vévodkyně Žofie
Mluví Eduard Cupák
vychovatel arcivévodových dětí ThDr. Otto Lev Stanovský
Morsley, pobočník arcivévody
rakouský podplukovník baron Erich von Merizzi, pobočník generála Oskara Potiorka
Mluví Soběslav Sejk
Fehim Ćurčić, starosta Sarajeva
Mluví Simona Stašová
servírka v letní restauraci
sarajevský arcibiskup
policejní agent ve vlaku
Mluví Jiří Štěpnička
atentátník Sava
Stoja Ilićová, Danilova matka
Mluví Bohumil Šmída
rváč v bělehradském hostinci
Mluví Miroslav Nohýnek
čiperný mladík v bělehradském hostinci
policejní agent s páskou přes oko
policejní agent
policejní agent
Maximilian, arcivévodův starší syn
Žofie, arcivévodova dcera
Ernst, arcivévodův mladší syn
student
Kabiljo
nadlesní na Konopišti
tlustý zákazník v cukrárně
číšnice v cukrárně
nepohyblivý generál pěchoty Michael Ludwig von Appel
dveřník u císaře
komorník
rakouský plukovník baron Carl von Bardolff, kancléř arcivévody
tajemník
kameraman
rakouský plukovník Josef Metzger
JUDr. Edmund Gerde, sarajevský policejní komisař
lesník na Konopišti
četník
průvodčí
host v bělehradském hostinci
dáma na recepci
dáma na recepci
dáma na recepci
dáma na recepci
dáma na recepci
dáma na recepci
dáma na recepci
dáma na recepci
dvorní dáma
biskup
číšník
číšník
číšník
číšník
číšník
číšník
číšník
číšník/důstojník
fotograf Schrai
důstojník
důstojník
důstojník
důstojník na manévrech
důstojník
důstojník na Konopišti
důstojník v kavárně
důstojník
důstojník
kojící matka
hudebník na recepci
hudebník na recepci
hudebník na recepci
hudebník na recepci
hudebník na recepci
hudebník na recepci
hudebník na recepci
hudebník na recepci
hudebník na recepci
hudebník na recepci
hudebník na recepci
hudebník na recepci
hudebník na recepci
hudebník na recepci
hudebník-pianista na recepci
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
dirigent
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
hlas převozníka
hlas obchodníka Miška Jovanoviće
hlas rakouského plukovníka hraběte Karla von Rumerskircha, nejvyššího hofmistra arcivévody
hlas hosta v bělehradském hostinci/hlas rakouského důstojníka při manévrech/hlas svědka atentátu
hlas podplukovníka Františka Maria Harracha, pobočníka arcivévody/hlas důstojníka u bosenských vojáků na nádraží
hlas policejního agenta zatýkajícího Šarace
hlas četníka zatýkajícího Šarace
hlas obchodníka s koberci Kabiljova Dučana/hlas opilce na ulici/hlas rakouského důstojníka při manévrech/hlas muže v davu v Sarajevu
hlas v davu v Sarajevu/hlas rakouského důstojníka při manévrech
Gojko Kastratović, Věra Pištěková, Miloš Kohout, Branka Turkalj
Vilém Kijonka, Ratko Orozović, Mensur Čolaković
Stevan Bulajić, Vladimír Bor, Paul Jarrico (spolupráce na scénáři)
Oldřich Hubáček, Stanislav Šťastný, Bohumír Schwarzer, Ljudevit Šikić, Adil Lelo, Sabrija Klico
Ladislav Winkelhöfer, Antonín Chloupek, Vladimír Ježek, Jiří Žák, P. Bartoš, Emir Čengić, Aleksandar Šuvaković, Mirsad Huković
Jan Kropáček, Branko Hundić (kostýmy Florindy Bolkanové)
Roger Dwyre, Lumír Cihlář (česká verze)
Štěpánka Stříbrná, Zdenka Novotný, Mirka Škrabalo, Jasenka van Doren, Johnny Dwyre
Marko Rodić, Miodrag Petrović-Charlo (střih zvuku), Zlatko Pušić (střih zvuku), Franco Bassi (mix zvuku), Tomáš Bělohradský (česká verze)
Karel Engel, Miroslav Chochola, František Jákl, Petr Jákl, Gustav Jankovský, Miroslav Jíra, Jiří Kalenský, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, P. Kolář, Zbyněk Krákora, Antonín Kramerius, Ladislav Lahoda, Josef Pechanec, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jiří Sládek, Zdeněk Srstka, Jaroslav Šanda, A. Vachek, Jiří Vach, Jan Váňa, Karel Vítek, Jaroslav Vlk, Ludvík Wolf
Sulejman Kapić (Jadran Film Zagreb)
Zdeněk Oves, Hidajet Čalkić, Zdravko Mihalić (hlavní vedoucí výroby)
Jaroslav Vágner, Věra Lukášová, Mladen Koceić, Marinko Dodig
Jiřina Soběhartová, Zikrija Pašić, Zvonimir Blečić
plk. Alois Bíca, dr. Luka Djaković
Lenka Mojžíšová (klapka), Antonín Heřman (vrchní osvětlovač), Jan Kuděla (fotograf), Slobodan Luković, Ivanka Popović
Hudba k písni Luboš Fišer
Text písně K. M. Walló
Zpívá Radoš Bajić [dab]Alfred Strejčeksbor
Hudba k písni Vlaho Paljetak
Text písně Vlaho Paljetak
Zpívá Radoš Bajić
Zpívá mužský sbor
Sarajevský atentát
Sarajevský atentát
The Sarajevo Assassination
The Day That Shook the World
Atentat u Sarajevu
Atentát
film
hranýdistribuční
drama, historický
Jugoslávie, Československo
1975
1975
vyřazení z distribuce 31. 12. 1986
festivalová premiéra 30. 6. 1976 (27. filmový festival pracujících – léto ´76 /kino Blaník, Praha/)
premiéra 15. 7. 1976 /přístupný mládeži/ (kino Lucerna, Praha)
premiéra 23. 7. 1976 /přístupný mládeži/ (celostátní)
Smrt, která odjistila zbraně první světové války.
Filmové studio Barrandov, Jadran Film Zagreb, Kinema Sarajevo (spolupráce), C.F.R.Z. Beograd (spolupráce)
Dramaturgická skupina Miloše Brože, Miloš Brož (vedoucí dramaturgické skupiny)
dlouhometrážní
124 min
3 770 metrů
16mm, 35mm
1:1,66
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 27. filmový festival pracujících – léto '76
1976
48 měst / Československo
Cena Filmového festivalu pracujících
udělena 3. 7. 1976 v Kyjově
Festival: 6. mezinárodní filmový festival FEST ´76 Bělehrad
1976
Bělehrad / Srbsko
Diplom za kameru
Jan Čuřík
Festival: 23. festival jugoslávských filmů Pula
1976
Pula / Chorvatsko
Stříbrná Aréna za režii
Festival: 24. mezinárodní filmový festival San Sebastián
1976
San Sebastián / Španělsko
Zvláštní uznání poroty
Akce: Jugoslávská nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1975
1975
Bělehrad / Jugoslávie
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu v 48. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1975