Sarajevský atentát

Země původu

Jugoslávie, Československo

Copyright

1975

Rok výroby

1975

Premiéra

23. 7. 1976

Minutáž

124 min

Kategorie

film

Žánr

drama, historický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Sarajevský atentát

Český název

Sarajevský atentát

Anglický název

The Sarajevo Assassination

Souběžný anglický název

The Day That Shook the World

Koprodukční název

Atentat u Sarajevu

Pracovní název

Atentát

Anotace

Černohorský režisér Veljko Bulajić (mimo jiné Bitva na Neretvě /1969/) se v roce 1975 ujal režie česko-jugoslávského historického snímku vracejícího se k atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku, jenž uvedl do chodu první světovou válku. V rámci výpravné historické fresky autor popisuje politické dění v rakousko-uherské monarchii, soustředěné na Balkán. Tam narůstají protihabsburské nálady a rozmnožují se řady vlastenecky cítících spiklenců, kteří usilují o násilné odtržení od nenáviděné monarchie... Ve filmu si vedle zahraničních kolegů zahrála i řada českých herců (například Libuše Šafránková ztělesnila přítelkyni atentátníka Gavrila Principa). Vznešený pár, jehož cesta tragicky skončila v Sarajevu, si zahrály tehdejší mezinárodní hvězdy – americký herec s kanadskými kořeny Christopher Plummer a italská herečka brazilského původu Florinda Bolkanová.

Obsah

Po rakouské anexi Bosny v roce 1908 vzrostla na Balkáně prudce nenávist k Habsburkům. Mladí příslušníci hnutí odporu se v Srbsku tajně cvičili a ozbrojovali. Plánovali atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este, jenž se měl zúčastnit manévrů pořádaných v červnu 1914 na srbských hranicích a pak navštívit Sarajevo. Stařičký císař svého synovce, který se z lásky oženil proti jeho vůli s hraběnkou Žofií Chotkovou, neměl rád. Ctižádostivý arcivévoda tajně spřádal s německým císařem Vilémem plány na rozsáhlé změny v Evropě. Žofie nakonec směla manžela na Balkán doprovázet. Studenti Princip a Grabež a dělník Čabrinović se obtížně dostali přes přísně hlídané srbské hranice do Bosny. Přes nedokonalou konspiraci pomáhalo silám odporu neuvěřitelné lajdáctví rakouských i bosenských úřadů a tajných služeb. I když měli mladí muži pochyby o smyslu atentátu, po němž se daly čekat kruté následky, rozhodli se ho vykonat. 28. června vyjela kolona otevřených vozů podle plánu do sarajevských ulic. Čabrinović nejprve hodil bombu na automobil arcivévodského páru. Těžce zraněni však byli lidé v dalším autě. V další části okružní jízdy se ale Ferdinand a Žofie ocitli přímo před Principovou pistolí a po několika zásazích oba zemřeli. Rakousko vyhlásilo vzápětí Srbsku válku a ta přerostla v první celosvětový konflikt.

Hrají

Christopher Plummer

Mluví František Němec
rakouský arcivévoda František Ferdinand d'Este, následník trůnu

Florinda Bolkan /ž/

Mluví Klára Jerneková
česká vévodkyně Žofie Chotková, arcivévodova žena

Maximilian Schell

Mluví František Vicena
Djuro Šarac, cvičitel atentátníků

Irfan Mensur

Mluví Petr Štěpánek
student Gavrilo Princip, atentátník

Radoš Bajić

Mluví Alfred Strejček
dělník Nedjelko Čabrinović, atentátník

Jan Hrušínský

student Trifko Grabež, atentátník

Branko Djurić

Mluví Miroslav Moravec
novinář Danilo Ilić, atentátník

Libuše Šafránková

Jelena Jezdimirovićová, Gavrilova dívka

Ivan Vyskočil

tesař Muhamed Mehmedbašić, atentátník

Jana Švandová

dívka Mici

Otomar Korbelář

rakouský císař František Josef I.

Hannjo Hasse

Mluví Josef Langmiler
německý císař Wilhelm II.

Wilhelm Koch-Hooge

Mluví Martin Růžek
generál pěchoty baron Franz Conrad von Hötzendorf, šéf rakouského generálního štábu

Werner Wieland

Mluví Karel Richter
rakouský generál a polní zbrojmistr Oscar von Potiorek, vojenský správce Bosny a Hercegoviny

Dušan Blaškovič

Mluví Oldřich Musil
náčelník rozvědky generálního štábu srbské armády Dragutin Dimitrijević alias plukovník Apis

Charles Millot

Mluví Otakar Brousek
vyšetřovatel v Sarajevu

Nelly Gaierová

hraběnka Vilma Lanjusová z Wellenburgu, dvorní dáma vévodkyně Žofie

Hans Klering

Mluví Eduard Cupák
vychovatel arcivévodových dětí ThDr. Otto Lev Stanovský

Jiří Kodet

Morsley, pobočník arcivévody

Jiří Holý

rakouský podplukovník baron Erich von Merizzi, pobočník generála Oskara Potiorka

Rejhan Demirdžić

Mluví Soběslav Sejk
Fehim Ćurčić, starosta Sarajeva

Zdenka Heršak /ž/

Mluví Simona Stašová
servírka v letní restauraci

Miloš Nedbal

sarajevský arcibiskup

Viktor Maurer

policejní agent ve vlaku

Jordanko Čevreski

Mluví Jiří Štěpnička
atentátník Sava

Luba Skořepová

Stoja Ilićová, Danilova matka

Zdeněk Srstka

Mluví Bohumil Šmída
rváč v bělehradském hostinci

Zdeněk Dolanský

Mluví Miroslav Nohýnek
čiperný mladík v bělehradském hostinci

Veljko Mandić

policejní agent s páskou přes oko

Miroslav Krejča

policejní agent

Miloš Kandić

policejní agent

Filip Hlušička

Maximilian, arcivévodův starší syn

Tereza Kučerová

Žofie, arcivévodova dcera

J. Venc

Ernst, arcivévodův mladší syn

Bogdan Diklić

student

Safet Pasalić

Kabiljo

Zdeněk Braunschläger

nadlesní na Konopišti

Jan Kuželka

tlustý zákazník v cukrárně

Alena Janošková

číšnice v cukrárně

Alois Čuřík

nepohyblivý generál pěchoty Michael Ludwig von Appel

Pavel Jiras

dveřník u císaře

Otto Ohnesorg

komorník

Karel Peyr

rakouský plukovník baron Carl von Bardolff, kancléř arcivévody

Jan Pohan

tajemník

Bohumil Šmída

rakouský plukovník Josef Metzger

Jaroslav Tomsa

JUDr. Edmund Gerde, sarajevský policejní komisař

Karel Hovorka

lesník na Konopišti

Stanislav Hájek

průvodčí

Slávka Hamouzová

host v bělehradském hostinci

Jiřina Bílá

dáma na recepci

B. Brandejsová

dáma na recepci

H. Grimmová

dáma na recepci

H. Maierová

dáma na recepci

Jarmila Navrátilová

dáma na recepci

Markéta Sodomková

dáma na recepci

Irena Tichá

dáma na recepci

Isabella Tylínková

dáma na recepci

Ilona Jirotková

dvorní dáma

J. Havle

biskup

T. Fabián

číšník

J. Hochmuth

číšník

J. Hort

číšník

J. Kryl

číšník

František Linhart

číšník

J. Rychetský

číšník

St. Šimák

číšník

Zdeněk Skalický

číšník/důstojník

Hanuš Bárta (2)

fotograf Schrai

Š. Kadár

důstojník

Jiří Kosek

důstojník

L. Lhota

důstojník na manévrech

Václav Luks

důstojník

V. Mihalisko

důstojník na Konopišti

Václav Podhorský

důstojník v kavárně

Karel Sekera

důstojník

J. Vágner

důstojník

J. Kroutilová

kojící matka

K. Fiala

hudebník na recepci

Zdenko Mužík

hudebník na recepci

M. Ubl

hudebník na recepci

A. Brych

hudebník na recepci

F. Roušal

hudebník na recepci

J. Arnošt

hudebník na recepci

Jiří Zelenka

hudebník na recepci

F. Novák

hudebník na recepci

L. Lánský

hudebník na recepci

L. Hájek

hudebník na recepci

K. Pecina

hudebník na recepci

V. Nádherný

hudebník na recepci

Otto Plocek

hudebník na recepci

J. Louda

hudebník na recepci

Milan Vitina

hudebník-pianista na recepci

Eugen Jegorov

hudebník

E. Lakatoš

hudebník

B. Ondráček

hudebník

B. Šilhan

hudebník

Uroš Kravljača

Bata Radulović

Demetar Bitenc

Hajrudin Hadžikarić

Miroslav Đjorđjević

Milovan Stanković

Ivica Pajer

P. Kolář

voják

A. Vachek

voják

Jiří Vach

voják

Jan Váňa

voják

Komentář

Mluví

Ivo Gübel

hlas převozníka

Ferdinand Krůta

hlas obchodníka Miška Jovanoviće

Zdeněk Jelínek

hlas rakouského plukovníka hraběte Karla von Rumerskircha, nejvyššího hofmistra arcivévody

Jiří Němeček

hlas hosta v bělehradském hostinci/hlas rakouského důstojníka při manévrech/hlas svědka atentátu

Jan Pohan

hlas podplukovníka Františka Maria Harracha, pobočníka arcivévody/hlas důstojníka u bosenských vojáků na nádraží

Jan Víšek

hlas policejního agenta zatýkajícího Šarace

Zdeněk Blažek

hlas četníka zatýkajícího Šarace

Ladislav Krečmer

hlas obchodníka s koberci Kabiljova Dučana/hlas opilce na ulici/hlas rakouského důstojníka při manévrech/hlas muže v davu v Sarajevu

Jan Sedliský

hlas v davu v Sarajevu/hlas rakouského důstojníka při manévrech

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Gojko Kastratović, Věra Pištěková, Miloš Kohout, Branka Turkalj

Asistent režie

Vilém Kijonka, Ratko Orozović, Mensur Čolaković

Původní filmový námět

Stevan Bulajić, Ratko Djurović

Scénář

Stevan Bulajić, Vladimír Bor, Paul Jarrico (spolupráce na scénáři)

Technický scénář

Veljko Bulajić

Asistent kamery

Oldřich Hubáček, Stanislav Šťastný, Bohumír Schwarzer, Ljudevit Šikić, Adil Lelo, Sabrija Klico

Výprava

Ladislav Winkelhöfer, Antonín Chloupek, Vladimír Ježek, Jiří Žák, P. Bartoš, Emir Čengić, Aleksandar Šuvaković, Mirsad Huković

Návrhy kostýmů

Jan Kropáček, Branko Hundić (kostýmy Florindy Bolkanové)

Střih

Roger Dwyre, Lumír Cihlář (česká verze)

Asistent střihu

Štěpánka Stříbrná, Zdenka Novotný, Mirka Škrabalo, Jasenka van Doren, Johnny Dwyre

Zvuk

Marko Rodić, Miodrag Petrović-Charlo (střih zvuku), Zlatko Pušić (střih zvuku), Franco Bassi (mix zvuku), Tomáš Bělohradský (česká verze)

Producent

Sulejman Kapić (Jadran Film Zagreb)

Vedoucí výroby

Zdeněk Oves, Hidajet Čalkić, Zdravko Mihalić (hlavní vedoucí výroby)

Zástupce vedoucího výroby

Jaroslav Vágner, Věra Lukášová, Mladen Koceić, Marinko Dodig

Asistent vedoucího výroby

Jiřina Soběhartová, Zikrija Pašić, Zvonimir Blečić

Odborný poradce

plk. Alois Bíca, dr. Luka Djaković

Spolupráce

Lenka Mojžíšová (klapka), Antonín Heřman (vrchní osvětlovač), Jan Kuděla (fotograf), Slobodan Luković, Ivanka Popović

Dialogy české verze

K. M. Walló

Režie české verze

K. M. Walló

Výrobce české verze

Filmové studio Barrandov Dabing

Hudba

Použitá hudba

Juan Carlos Calderón

Nahrál

FISYO (Dirigent František Belfín)

Písně

Hrušky sládnou, Ferdinand chce vládnout

Hudba k písni Luboš Fišer
Text písně K. M. Walló
Zpívá Radoš Bajić [dab]Alfred Strejčeksbor

Adio, mare

Hudba k písni Vlaho Paljetak
Text písně Vlaho Paljetak
Zpívá Radoš Bajić

Srbochorvatské písně

Zpívá mužský sbor

Produkční údaje

Originální název

Sarajevský atentát

Český název

Sarajevský atentát

Anglický název

The Sarajevo Assassination

Souběžný anglický název

The Day That Shook the World

Koprodukční název

Atentat u Sarajevu

Pracovní název

Atentát

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, historický

Země původu

Jugoslávie, Československo

Copyright

1975

Rok výroby

1975

Produkční data

vyřazení z distribuce 31. 12. 1986

Premiéra

festivalová premiéra 30. 6. 1976 (27. filmový festival pracujících – léto ´76 /kino Blaník, Praha/)
premiéra 15. 7. 1976 /přístupný mládeži/ (kino Lucerna, Praha)
premiéra 23. 7. 1976 /přístupný mládeži/ (celostátní)

Distribuční slogan

Smrt, která odjistila zbraně první světové války.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Ateliéry

Barrandov

Výrobní skupina

Dramaturgická skupina Miloše Brože, Miloš Brož (vedoucí dramaturgické skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

124 min

Původní metráž

3 770 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 27. filmový festival pracujících – léto '76

1976
48 měst / Československo
Cena Filmového festivalu pracujících
udělena 3. 7. 1976 v Kyjově

Vítěz

Festival: 6. mezinárodní filmový festival FEST ´76 Bělehrad

1976
Bělehrad / Srbsko
Diplom za kameru
Jan Čuřík

Vítěz

Festival: 23. festival jugoslávských filmů Pula

1976
Pula / Chorvatsko
Stříbrná Aréna za režii

Vítěz

Festival: 24. mezinárodní filmový festival San Sebastián

1976
San Sebastián / Španělsko
Zvláštní uznání poroty

Vítěz

Akce: Jugoslávská nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1975

1975
Bělehrad / Jugoslávie
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu v 48. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1975