Po komedii Náš dědek Josef (1976), jejíž stařičký protagonista-vinař radostně splynul s ideou kolektivizace, se režisér Antonín Kachlík vrátil do prostředí moravské vesnice padesátých let. Ještě zřetelněji než v předchozím filmu je snímek O moravské zemi polemikou s tehdy zakázaným snímkem Všichni dobří rodáci režiséra Vojtěcha Jasného. Proti dramatu o násilné kolektivizaci staví Kachlík budovatelský optimismus, a to navzdory kritickému finále nikdy nevydané literární předlohy – románu Hesla na vratech slováckého spisovatele Fanka Jilíka. Moravské Kunovice se tak stávají prostředím, ve kterém se bývalý hospodář Joza Jagoš přes svou tvrdohlavost a ideové omyly dopracuje až na práh šťastné, socialistické budoucnosti… Účinkování v Kachlíkově tendenčním snímku se stalo vnuceným „pokáním“ pro hlavního představitele Jasného filmu – Radoslava Brzobohatého.
Je rok 1957. Do JZD v moravských Kunovicích vstoupili už téměř všichni. Jen nejlepší hospodář z dědiny Joža Jagoš kritizuje špatné hospodaření, nepořádky a rozkrádání a nechce mít s družstvem nic společného. Odolá i razantním způsobům zástupce OV KSČ Snopka a spolu s ženou Nankou a třemi dětmi raději dře do úmoru, aby včas odevzdal státem předepsané dávky. Dokáže to, i když mu kvalitní půdu na zabraných polích, určených ke scelení, nahradí stát chudými kamenitými políčky. Hospodaření družstva se zlepší po nahrazení neschopného předsedu Antoše rozvážným hospodářem Tvrdoňem. Jagošovým vypomáhali občas za úplatu jejich spoluobčané, ale stát tuto práci zakázal. Po čase navíc Nanka onemocní a po operaci se nesmí namáhat. Pyšný Jagoš družstevníky svými názory dráždil, a tak mají mnozí škodolibou radost, když se musí pokořit a vstoupit do družstva. Dostane nejprve podřadnou práci jako pomstu za to, že nepomohl při zakládání JZD. Ze zoufalství ho vytrhne Tvrdoň, který mu svěří práci na traktoru. Za čas se Jagoš stane agronomem a je zvolen do předsednictva družstva. Je rok 1966. Děti dorostly a studují. Jagoš navrhne na schůzi družstva, aby se staré soukromé vinice změnily na pastviny. Jeho návrh odmítne celá vesnice včetně Nanky. Uražený a zatrpklý Jagoš se vzdá funkce. Až setkání se Snopkem, dávno zbaveným pravomocí a léty zmoudřelým, přiměje Jagoš k zamyšlení nad vlastními chybami.
hospodář Joža Jagoš
Nanka, Jagošova žena
předseda MNV Kočíš
předseda JZD Antoš
děda Froliš
sedlák Ferdoš Pernica
Pernicova žena
Jura, syn Pernicových
hospodář Jan Borek
Anéša, Borkova žena
Božena, dcera Borkových, Jurova milá
hospodář Tonala Tvrdoň
hospodář Ondřej Nohala
Štěpán Zpěvák
Zpěvákova žena
tetka Křápčena
funkcionář OV KSČ Snopek
hospodář Francek Tonýš
účetní Zdeněk
Tichoň
Milan Nohala, Ondřejův syn
Tonka Tonýšová, Franckova žena
Tichoňova žena
agronom Šácha zvaný Kravař
Majduše, Šáchova žena
Pepek, syn Šáchových
Maruška, dcera Šáchových
Tereza, Tvrdoňova žena
Pavel, syn Borkových
Mařka Tonýšová
tetka Kryštovková
družstevník
družstevnice
družstevnice
družstevník
družstevník
družstevník
družstevník
družstevník
družstevník
družstevník
Jožin, Jagošův syn jako malý
Jožin, Jagošův syn jako větší
Jožin, Jagošův syn jako velký
Martin, Jagošův syn jako malý
Martin, Jagošův syn jako větší
Martin, Jagošův syn jako velký
Liduška, Jagošova dcera jako malá
Liduška, Jagošova dcera jako větší
Liduška, Jagošova dcera jako velká
vedoucí
hostinský
Fanek
poručík SNB
hostinská
farář
mladý Tvrdoň
chlapík
zástupce okresu
Křápek
primáš souboru Kunovjan
páleničář
Eliška
Zuzka
dívka
dívka
tanečnice-Kunovjan
tanečník-Kunovjan
tanečnice-Kunovjan
tanečnice-Hradišťan
tanečnice-Kunovjan
tanečník-Kunovjan
tanečnice-Kunovjan
tanečník-Kunovjan
tanečník-Hradišťan
tanečnice-Hradišťan
tanečník-Hradišťan
tanečník-Kunovjan
tanečník-Kunovjan
tanečnice-Kunovjan
tanečnice-Kunovjan
tanečník-Hradišťan
tanečnice-Hradišťan
tanečník-Kunovjan
tanečník-Hradišťan
tanečnice-Hradišťan
tanečnice-Kunovjan
tanečník-Kunovjan
tanečník-Hradišťan
tanečník-Hradišťan
tanečník-Hradišťan
tanečnice-Hradišťan
tanečnice-Hradišťan
tanečnice-Kunovjan
tanečnice-Kunovjan
tanečník-Hradišťan
tanečník-Hradišťan
tanečník-Kunovjan
tanečník-Hradišťan
tanečnice-Hradišťan
tanečnice-Kunovjan
tanečník-Hradišťan
tanečnice-Hradišťan
tanečnice-Hradišťan
tanečník-Hradišťan
tanečnice-Hradišťan
tanečník-Kunovjan
tanečník-Hradišťan
tanečnice-Hradišťan
tanečnice-Kunovjan
tanečník /divadlo bratří Mrštíků/
tanečník-Kunovjan
tanečnice-Kunovjan
hudebník-Kunovjan
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjan
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjan
hudebník-Kunovjan
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjan
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjan
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjanka
hudebník-Kunovjanka
Jiří Kratochvíl, Jarmila Čajová
Fanek Jilík (Hesla na vratech – román)
Ladislav Rada, Jaroslav Lehman, Josef Pavlík
Jarin Staněk, Irena Večeřová, Jan Maděrič, Miloš Plachý, Božetěch Viktora
Ivana Malíková (klapka), Karel Ješátko (fotograf)
lidová hudba
soubor písní a tanců Hradišťan (Dirigent František Belfín), soubor Kunovjan
soubor Kunovjan, soubor písní a tanců Hradišťan
O moravské zemi
O moravské zemi
The Moravian Land
film
hranýdistribuční
historický, politický, psychologický
Československo
1977
1976—1977
schválení literárního scénáře 7. 7. 1976
začátek natáčení 2. 8. 1976
konec natáčení 1. 9. 1977
promítání povoleno 27. 9. 1977
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
předpremiéra 14. 1. 1978 (kino Hvězda, Uherské Hradiště)
premiéra 24. 2. 1978 /přístupný mládeži/
Psychologický příběh ze života našeho venkova.
Dramaturgická skupina Miroslava Hladkého, Miroslav Hladký (vedoucí dramaturgické skupiny)
dlouhometrážní
105 min
2 995 metrů
16mm, 35mm
1:1,66, 1:2,35
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 16. festival českých a slovenských filmů České Budějovice
1978
České Budějovice / Československo
Cena za kameru
Josef Illík