Tajemství Ocelového města

Země původu

Československo

Copyright

1978

Rok výroby

1977—1978

Premiéra

11. 5. 1979

Minutáž

85 min

Kategorie

film

Žánr

sci-fi

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Tajemství Ocelového města

Český název

Tajemství Ocelového města

Anglický název

The Secret of the Steel Town

Anotace

Adaptace románů Julese Vernea jsou v rámci československé kinematografie nejtěsněji spjaté se jménem Karla Zemana. Režisér Ludvík Ráža se scenáristou Ondřejem Vogeltanzem se proto v roce 1978 museli vyhranit proti takovým klasickým dílům, jako je Vynález zkázy (1958), Ukradená vzducholoď (1966) a Na kometě (1968). Zemanovy snímky využívaly kombinace hraného a animovaného filmu, výtvarně vycházející z dobových ilustrací verneovek. Přepis Ocelového města (které knižně poprvé vyšlo v roce 1879) nakládá s předlohou volně a soustřeďuje se na civilní, realisticky pojatý dobrodružný příběh. Jeden z nejpůsobivějších titulů ve filmografii režiséra Ludvíka Rážy se opírá o příběh dvou vzdálených příbuzných – doktora Sarrasina a profesora Januse, kteří se zděděným jměním naložili zcela odlišným způsobem. Zatímco lidumil Sarrasin postavil šťastnou metropoli Fortuna, mocichtivý Janus nechal vybudovat Ocelové město, jehož strádající obyvatelé musejí tvrdě dřít v obrovské zbrojovce. Sarrasinův zeť, inženýr Zodiak, se v převleku vetře do Janusovy blízkosti a s pomocí sirotka Viktora zmaří vynálezcovy nekalé plány na napadení Fortuny... Poněkud tezovitý, protiválečný příběh pro mládež přesvědčivě buduje pochmurnou atmosféru Ocelového města, jehož totalitní uspořádání mělo být obrazem devastujícího, vykořisťovatelského kapitalistického systému. Podíl na výtvarné ucelenosti filmu má kameraman Jan Němeček, který své schopnosti osvědčil např. na filmech Kdo chce zabít Jessii? nebo Ať žijí duchové! Podstatný vliv na výsledek měl i architekt Vladimír Labský, který v barrandovském ateliéru č. 6 vytvořil multifunkční dekoraci, jež v různých úpravách posloužila při natáčení filmů Panna a netvor, Deváté srdce a Kočičí princ.

Obsah

Doktor Sarrasin a jeho vzdálený příbuzný profesor Janus využili zcela rozdílným způsobem ohromné jmění, které před časem zdědili. Sarrasin vybudoval pro blaho obyvatel město Fortuna, Janus postavil zbrojní továrnu v Ocelovém městě, které je pro obyvatele vězením. Sarrasin tuší, že Janus se chystá napadnout Fortunu. Jeho informátor Garmond, který pracuje v Ocelovém městě, se už přes rok neozval. Sarrasinův zeť, inženýr Zodiak, se vydá v přestrojení do Janusova města, kde lidé pod dohledem policie jen pracují a živoří. Zodiak se stane svědkem havárie střely, po jejíž explozi zasažení lidé okamžitě zmrznou. Teď už ví, jaký osud Janus chystá Fortuně. Dozví se také, že Garmond je mrtvý. Podaří se mu však najít Garmondova synka Viktora a s jeho pomocí zabije Janusova člověka Moltkeho a pošle do Fortuny zprávu o nebezpečí. Využije své podoby s mrtvým Moltkem a nastoupí k Janusovi, kde pracuje na konstrukci obrovského děla, které má umožnit zničení Fortuny. Janus odhalí jeho totožnost a nechá ho zavřít i s Viktorem. Prozradí mu také přesný čas útoku. Zodiak nerezignuje. V noci ušije balóny, napustí je svítiplynem a pustí je s Viktorem. Janus ho za to dá zavřít do kobky v hoře Kyklop, kde je také dělo. Vyčerpaný Viktor přinese Sarrasinovi zprávu několik minut před očekávaným útokem. Nad Ocelovým městem se však ozve výbuch. To explodovalo dělo, do něhož Janus dal o 20 procent větší nálož. Sarrasin vjede po několika dnech s armádou do Janusova města. Najde živého zetě a Januse, zmrzlého se svými společníky. Sarrasin je dědicem Ocelového města. Viktor najde nový domov v Zodiakově rodině.

Poznámka

Ve filmu jsou po úpravách zčásti použity multifunkční dekorace vytvořené původně architektem Vladimírem Labským v ateliéru číslo 6 na Barrandově pro filmy Deváté srdce, Panna a netvor a Kočičí princ.

Hrají

Martin Růžek

dr. François Sarrasin

Josef Vinklář

profesor chemie Erik Janus

Petr Kostka

novinář hrabě Van Hulshof

Jan Potměšil

Viktor Garmond

Jaromír Hanzlík

Ing. Marcel Zodiak, Sarrasinův zeť/Ing. Moltke

Taťjana Medvecká

Alice, Marcelova žena

Josef Bláha

kapitán, Janusův pobočník

Čestmír Řanda

ředitel chlapeckého internátu

Karel Gult

kameraman

Josef Větrovec

William Mallory

Miroslav Moravec

dělník Lavago

Viktor Maurer

prodavač textilu

Jan Pohan

rybář

Tomáš Holý

Tomáš, Marcelův syn

Sylva Kamenická

Johanka, Marcelova dcera

Jiří Havel

železničář

Mirko Musil

železničář

Zdeněk Kutil

průvodčí

Zdeněk Srstka

umrzající opilý dělník

Karel Augusta

běžec před autem

Jaroslav Horák

běžec před autem

Martin Hron

běžec před autem

Zdeňka Rosolová

dělnice

Josef Velda

dělník

Karel Fiala

novinář

Jiří Kodet

novinář

Milan Mach

novinář

J. Petřík

novinář

Jan Přeučil

důstojník

Jana Bermanová

karnevalová maska

Jan Cmíral ml.

karnevalová maska

Tomáš Juřička

karnevalová maska

Dana Kořalníková

karnevalová maska

Miloslav Machoň

karnevalová maska

Renata Mašková

karnevalová maska

Hana Ornestová

karnevalová maska

Jiřina Rottová

karnevalová maska

Miluše Šplechtová

karnevalová maska

Zuzana Zímová

karnevalová maska

Jan Cmíral

člen městské rady

Jaroslav Kotrba

člen městské rady

Jitka Jandáčková

dívka

Tomáš Engel

dubl za Jana Potměšila

Komentář

Mluví

Vladimír Pospíšil

hlas dělníka/hlas novináře

Bohuslav Ličman

hlas dělníka

Mirko Musil

hlas dělníka

Jan Sedliský

hlas z reproduktoru

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Věra Pištěková

Asistent režie

Helena Sýkorová, Jaroslav Hrubeš

Předloha

Jules Verne (Ocelové město /Les Cinq Cents Millions de la Bégum/ – román)

Technický scénář

Ludvík Ráža

Asistent kamery

Ladislav Chroust

Assistent architekta

Boris Moravec ml.

Výprava

Vladimír Mácha, Václav Pošta, Milan Šteindler

Návrhy kostýmů

Irena Greifová

Zvláštní efekty

Jiří Berger (pyrotechnik)

Návrhy titulků

Boris Masník

Kaskadéři

Vladimír Bárta (2), Stanislav Benda, Jan Brokl, Josef Brož, Karel Engel, Jiří Fajt, Josef Hejzlar, František Jákl, Petr Jákl, Arnošt Janeček, Martin Janský, M. Jirásko, Miroslav Jíra, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Jiří Kraus, P. Křížek, Pavel Myslík, Vladimír Procházka, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Zdeněk Srstka, Jaroslav Šanda, J. Šrankota, Stanislav Tůma, Jiří Vach, Pavel Vaněk, Karel Vítek, Jaroslav Vlk

Vedoucí výroby

Zdeněk Oves

Zástupce vedoucího výroby

Lev Veltrubský, Jarmila Hanykýřová

Asistent vedoucího výroby

Miroslav Šnábl

Odborný poradce

Vladimír Dolínek

Spolupráce

Alice Kracíková (klapka), Miloš Schmiedberger (fotograf)

Hudba

Nahrál

FISYO (Dirigent František Belfín)

Produkční údaje

Originální název

Tajemství Ocelového města

Český název

Tajemství Ocelového města

Anglický název

The Secret of the Steel Town

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

sci-fi

Země původu

Československo

Copyright

1978

Rok výroby

1977—1978

Produkční data

schválení literárního scénáře 10. 1. 1977
schválení technického scénáře 20. 10. 1977
začátek natáčení 21. 10. 1977
konec natáčení 26. 10. 1978
promítání povoleno 28. 11. 1978
vyřazení z distribuce 15. 12. 1993

Premiéra

premiéra 11. 5. 1979 /přístupný mládeži/

Distribuční slogan

Český film. Dobrodružný fantastický příběh na motivy slavného románu Julese Verna.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Ateliéry

Barrandov

Výrobní skupina

Dramaturgická skupina Oty Hofmana, Ota Hofman (vedoucí dramaturgické skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

85 min

Původní metráž

2 440 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 1. mezinárodní filmový festival mladého diváka Laon

1983
Laon / Francie
Čestné uznání za filmy
Ludvík Ráža
za filmy Tajemství ocelového města a Poslední propadne peklu

Vítěz

Festival: 19. festival filmů pro děti Gottwaldov

1979
Zlín / Československo
Cena České mírové rady

Vítěz

Festival: 17. festival českých a slovenských filmů Hradec Králové

1979
Hradec Králové / Československo
Zvláštní cena