Trnové pole

Předseda úspěšného JZD je odvezen z práce přímo do nemocnice. Jeho dávný přítel, primář Hlásenský, mu sdělí, že jeho nemoc je vážná a nařídí mu klid. K nemocnému přidělí lékařku Holkovou, která se k předsedovi chová chladně. Nelíbí se jí, že pacientovi je poskytována protekční péče. Přesto se mu věnuje, často i na úkor osobního volna. Postupně se oba lidé středního věku sblíží. Doktorka se zájmem poslouchá předsedův životní příběh. Do JZD přišel v roce 1958 na vlastní žádost. Začátky nebyly lehké, ale předseda nebyl zvyklý ustupovat překážkám a problémům. Tak se mu podařilo za dvacet let přeměnit skomírající družstvo v prosperující podnik s vlastními vinicemi a sady. Nyní, upoután na nemocniční lůžko, rekapituluje svůj život. Lékařka mu předčítá z Rollandova románu Dobrý člověk ještě žije a při společných rozhovorech mu otevírá i jiné stránky života, než je práce. Zároveň jeho silná osobnost působí i na ni. Ona sama neprožívá šťastný život po boku povrchního a nestálého partnera, proto sblížení s předsedou i ji vede k zamyšlení nad životem. Po skončení léčby předseda nedokáže šetřit své zdraví a znovu je v čele družstva. Když ho jednoho dne lékařka navštíví, oba konstatují, že se u nich nic nezměnilo.