Záliba spisovatele a scenáristy Vladimíra Körnera a režiséra Karla Kachyni v historických látkách přispěla v roce 1980 k realizaci dramatu, který se odehrává v posledních dnech druhé světové války. Do zapadlé vesnice pod Kralickým Sněžníkem přichází mladá vdova se dvěma syny, aby začala nový život. Starší syn Ondra poznává místní obyvatele a sbližuje se s německým antifašistou Fredou... Vladimír Körner – podobně jako v Adelheid (1969) Františka Vláčila či Zániku samoty Berhof (1983) Jiřího Svobody – adaptoval vlastní knihu s citem pro filmovou poetiku daného režiséra. K zajímavosti snímku relativizujícího z pohledu dětského hrdiny obraz „velkých dějin“ přispělo i herecké obsazení s Michalem Dlouhým a Miroslavem Macháčkem v čele.
V posledních dnech války roku 1945 padne v přestřelce s Němci František Přibyl. Po pohřbu odjede vdova se dvěma synky, Martinem a Ondrou, do mužova rodného kraje, do vesnice pod Kralickým Sněžníkem. Život v pohraničním kraji není pro osamělou ženu jednoduchý. Vesnice je téměř vylidněna, vázne zásobování, v horách se skrývají wehrwolfové a občas je slyšet střelbu. Starší synek Ondra matce pomáhá a zároveň intenzivně vstřebává nové prožitky. Pozná českého starousedlíka Škurka, německé ženy pracující v lese, vojáky z ženijní jednotky, kteří odstraňují miny, mladého nadporučíka. V noci se mu zdává o mrtvém otci, kterého velmi miloval. Proto uteče z domu, když zjistí, že nadporučík se uchází o jeho matku. Ondra se spřátelí s Němcem Fredou, navrátilcem z koncentračního tábora, kterého udala nacistům vlastní žena. S Fredou pozná také dřevařskou chatu, nazývanou cukrová bouda. Spolu s ním se také ocitne v nebezpečí před skupinou wehrwolfů, mezi nimiž je Fredův syn Rudi. Freda syna přemlouvá, aby se vzdal, ale zfanatizovaný mladík odmítne a otce chce zabít. Vojáci bandu zlikvidují a mezi mrtvými je i Rudi. Po jeho smrti ztratil Freda zájem o život. Postaral se jen o pramen, který kdysi upravil na počest Rudiho narození. Nyní bude patřit Ondrovi, Martinovi a dalším.
Novelu Zrození horského pramene napsal Vladimír Körner na popud dramaturgyně Marcely Pittermannové až po natočení filmu podle svého scénáře.
maminka Přibylová
Ondra, syn Přibylové
Martin, Ondrův mladší bratr
správce Škurek
antifašista Alfred Bartl zvaný Freda
František Přibyl, otec Ondry a Martina
nadporučík Bedřich
Trudi
kapitán, později učitel
Rudi, Bartlův syn
jeptiška
Němka
Němka
Němka
Němka
Němka
přistěhovalec Libor
Liborova žena
voják
voják
voják
voják
povozník
sovětský důstojník
starý učitel
venkovan
venkovan
Stanislava Hutková
Jiří Žák, Viktor Gajdoš, Ladislav Winkelhöfer
Vojtěch Panáček
Vladimír Souček (fotograf), Naděžda Hradilová, M. Bažant
FISYO (Dirigent František Belfín)
Zpívá sbor
Zpívá dětský sbor
Cukrová bouda
Cukrová bouda
The Little Sugar House
film
hranýdistribuční
drama
Československo
1980
1979—1980
schválení literárního scénáře 22. 10. 1979
začátek natáčení 3. 12. 1979
schválení technického scénáře 17. 12. 1979
konec natáčení 4. 9. 1980
promítání povoleno 25. 9. 1980
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
premiéra 22. 5. 1981 /přístupný mládeži/
O lidech poznamenaných válkou, kteří začínali znovu žít.
Dramaturgická skupina Oty Hofmana, Ota Hofman (vedoucí dramaturgické skupiny)
dlouhometrážní
85 min
2 342 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky, německy
bez titulků
české