Jedním z nejznámějších příkladů normalizované produkce osmdesátých let zůstává příběh mladého venkovského učitele, který v roce 1981 realizoval Vojtěch Trapl. Funkcionář, jenž se filmové režii věnoval jen v rámci angažované produkce (Tobě hrana zvonit nebude /1975/, Vítězný lid /1977/), ve svém posledním díle vypráví příběh učitele Jana Poncara, jenž se v rodných jihočeských Doubravicích pouští do nelehkého úkolu zvládnout rozjívené šesťáky. Nakonec se mu však povede v žácích podpořit zájem o výuku a přesvědčit je o tom, aby se angažovali v zájmových kroužcích. Ti pak svého učitele podpoří v okamžiku, kdy se dostává do podezření ze zanedbání dohledu při hodu tomahavkem na školním hřišti. Hlavní role ve filmu se ujal méně známý František Skřípek.
Jan Poncar jde z Prahy učit do rodných Jižních Čech. Do Doubravic jej odveze přítelkyně Eva. Mondénní dívka nechce žít na venkově a dvojice se rozejde. Ředitel školy Karpíšek vítá, že ženský kolektiv konečně doplní muž. Žáci 6. třídy, kterou Jan převezme, jsou rozjívení a ve znalostech mají velké mezery, což potvrdí diktát. První hodinu nezkušený učitel příliš nezvládne. Děti při sebemenší zámince buší do lavic. Ve třídě jsou výrazné osobnosti: drzý Pepík Podsíňský, snaživá Anička, náladový Ivo Strnad, citlivý a inteligentní Tomáš. Ten žije sám s matkou, Poncarovou kolegyní Marií. Bušení se zbaví učitel tak, že se k hlučícím žáků sám přidá. Navrhne jim bodování za plnění úkolů, iniciativu a samostatné myšlení. Vítězům plní jejich přání, chodí s dětmi do přírody, učí je využít nabytých vědomostí. Postupně si je získá. Jen Ivo spoléhá na matku, předsedkyni SRPŠ. Vinu za zhoršený prospěch svaluje na učitele. Učitelky na Poncarovu rostoucí popularitu vesměs žárlí. Jako matky rodin nemají čas věnovat se žákům i ve volném čase, zatímco učitel vede několik kroužků. Mezi Janem a Marií vzniká citový vztah, ale Tomáš touží po otcově návratu. Eva rozchodu lituje, ale Jana už definitivně ztratila. Chlapci pod jeho dohledem házejí na hřišti tomahavkem. Janovu pozornost odvede kolegyně a Tomáš zraní nešťastně Iva, který se mu posmíval, že se otec už k nim nevrátí. Začne vyšetřování a Strnadová chce exemplární potrestání. Svědectví kolegyně a přiznání Iva ale učiteli pomůžou. Na jeho stranu se postaví i školník Král prohlášením, že z Poncara by měl radost i soudruh Jan Ámos Komenský.
učitel Jan Poncar
ředitel školy Karpíšek
učitelka Marie Kalousová
učitelka Jitka Zelená
Eva, Poncarova přítelkyně
učitelka Bezděková
předsedkyně SRPŠ Magda Strnadová
Strnad, manžel Magdy
školník Král
předseda JZD Karas
Anna Makovská, Poncarova bytná
učitelka Květa Roubíková
učitelka Hrachovcová
učitelka Kosinová
učitelka Burdová
Kalous
Podsíňská, matka Pepíka
učitelka Jana Malá
učitelka Nováková
učitelka Vágnerová
učitelka Havlíková
učitelka Hubáčková
učitelka Švecová
Tomáš, syn Kalousové
Boženka, dcera Kalousové
Anička Lebedová
Pepík Podsíňský
Ivo Strnad
Ondra
Martin
Petr
Šárka
Jirka
Vladan
Franta
vrchní
výčepní
Vítězslav Kulle
Pavel Dosoudil
Karel Kracík, Jaroslav Lehman, Miloš Sršeň
Viktor Schwarcz, Hana Jarošová
Luděk Blažek
Karel Čepička, RSDr. Pavel Auersperg, CSc.
Hana Vítková (klapka), Zdeněk Dukát (fotograf), ZDŠ Krč, MNV Vlachovo Březí, ONV Prachatice
Bedřich Smetana (Má vlast /Tábor/), Ludwig van Beethoven (Symfonie č. 6 F dur /4. věta Nečas a bouřka/), Antonín Dvořák (Kvarteto F dur /1. věta/)
FISYO (Dirigent František Belfín)
Hudba k písni Jan Frýda
Hudba k písni lidová píseň
Zpívá Vlaďka Běhalová
Zpívá sbor
Hudba k písni Angelo Michajlov
Text písně Eduard Krečmar
Zpívá dívčí sbor
Hudba k písni lidová píseň
Zpívá dětský sbor
Velké přání
Velké přání
The Big Wish
film
hranýdistribuční
společenský, psychologický
Československo
1981
1981
schválení literárního scénáře 15. 1. 1981
začátek natáčení 29. 1. 1981
schválení technického scénáře 16. 2. 1981
začátek natáčení 17. 6. 1981
promítání povoleno 2. 7. 1981
vyřazení z distribuce 31. 12. 1986
premiéra 30. 10. 1981 /přístupný mládeži/
Český film. Jihočeská pedagogická poéma o hledání lidského štěstí. Jihočeská kantorská romance o hledání lidského štěstí.
Dramaturgická skupina Karla Valtery, Karel Valtera (vedoucí dramaturgické skupiny)
dlouhometrážní
88 min
2 521 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české