Schůzka se stíny

Na archeologickém výzkumu starověkého pohřebiště pracuje strohý a uzavřený technik Michal Sláma. Asistenta Molána, inteligentního ale zakomplexovaného člověka, Michalova mlčenlivost provokuje. Snaží se o něm něco vypátrat, ale Sláma odolává. Nikomu neprozradí, že ho neodstranitelně traumatizoval pobyt v nacistickém koncentračním táboře. Prožité utrpení se mu vrací v bezesných nocích. Vedoucí výzkumu profesor Horan pozval na terénní pracoviště jako konzultanta anglického experta doktora Eretta. Doprovází ho o hodně mladší manželka Barbara. Michala její přítomnost zneklidňuje. Vzpomene si na svou hezkou a tolerantní manželku Marii, které nedokázal dát lásku a nakonec ji opustil. Horan požádá Michala, aby vzal Erettovou na výlet k jezírku v lomu. Jedou otevřeným terénním vozidlem po lesní cestě a při vynuceném prudkém brždění Barbara vypadne ven. Naštěstí není zraněna, ale v šoku promluví polsky. Navštíví spolu ještě starý židovský hřbitov a Barbara se Michalovi svěří, že má syna, který je lékařem v Africe. Zvláštní napětí ve dvojici neunikne Molánovi ani ostatním. Sláma u Barbary zahlédne pohlednici s poznamenaným číslem 23162, o kterém žena tvrdí, že jde o telefon kamarádky. Ale Michal má právě toto číslo vytetované na ruce - označení z Dachau. Erettovi se rozhodnou odjet, ale zabrání jim v tom Barbařin záchvat bronchopneumonie. Horan Michalovi prozradí, že jí za války nacisté vyvraždili celou rodinu a ona sama se jako mladičká vězenkyně v Dachau musela podrobit zrůdným lékařským pokusům. Erett, člen mise Červeného kříže, si zachráněnou dívku po válce vzal za ženu. Michal byl také vybrán k experimentům. Prověřovaly možnost přežít podchlazení a v měly v důsledku zachránit životy německým vojákům, kteří se ocitli v ledové mořské vodě po sestřelení letadla nebo potopení lodi. Michala ochlazovali na teploty až minus 12 stupňů Celsia a po třiceti šesti hodinách ho musela zachránit pod hrozbou smrti svým tělesným teplem mladá vězenkyně. Vše napovídá tomu, že to tehdy byla právě Barbara. Erettovi odjíždějí. Komentář připomíná Hörderlinovu báseň: Nic nemůže tak vyrůst a nic tak hluboko klesnout jako člověk.