Režisér Dušan Klein a scenárista Ladislav Pecháček v roce 1982 podle spisovatelovy novely Amatéři odstartovali velmi úspěšnou komediální sérii. Po úspěchu snímku Jak svět přichází o básníky (1982) se totiž ke svému idealistickému hrdinovi Štěpánovi o dva roky později vrátili v pokračování Jak básníci přicházejí o iluze. Po druhém pokračování nazvaném Jak básníkům chutná život (1987) byla série přerušena emigrací hlavního představitele Pavla Kříže. Po změně poměrů však tvůrci k původní trilogii přidali ještě dva díly – Konec básníků v Čechách (1993) a film Jak básníci neztrácejí naději (2004). Vznikla tak unikátní filmová série, která v časovém horizontu víc než dvaceti let sleduje jednu fiktivní postavu na pozadí proměňující se historické reality. Současně je „básnická pentalogie“ i svědectvím o hereckých, fyzických i lidských proměnách Pavla Kříže – původně amatérského divadelníka, jemuž změnila život nabídla hlavní role v Kleinově prvním básnickém snímku. Kříž se sice v kanadském exilu věnoval vysněnému oboru – medicíně –, jeho filmografie však zahrnuje desítky dalších filmů a seriálů. Věčně zasněný Šimon Šafránek, kterého první díl zastihuje na sklonku gymnaziálních studií a před nástupem na medicínu a poslední na postu ředitele nemocnice, je tak svého druhu stínovou postavou k životním peripetiím svého představitele... Kleinova a Pecháčkova hrdinu vedle „básnického střeva“ charakterizují i vztahy k ustarané mamince (Míla Myslíková), kamarádovi Kendymu (David Matásek) a půvabným ženám, jejichž portfolio se v každém dalším dílu rozrůstá. Zápletka prvního filmu se odvíjí jednak od Štěpánovy snahy o sblížení s půvabnou Borůvkou (Miroslava Šafránková), jednak od experimentální, ochotnické inscenace Tylovy Lesní panny, na které se hrdina podílí s Kendym. O inscenaci projeví dokonce zájem televize. Spíš než o mediální spěch však jde Štěpánovi o ztrátu panictví.
Dámská krejčová Šafránková šije pro většinu žen a dívek v městečku. Její jediný syn, osmnáctiletý gymnazista Štěpán má tak možnost tajně zhodnotit jejich půvaby klíčovou dírkou. Platonicky miluje bývalou spolužačku Marcelu zvanou Borůvka. Po její zkoušce šatů vždy Štěpán vytočí na chodbě domu pojistky, a tak „musí“ dívku po temném schodišti vyprovodit. Štěpán má talent na rýmy a napadají ho verše pro každou situaci. Kamarád a spolužák v maturitní ročníku Marek řečený Kendy mu navrhne zinscenovat amatérsky experimentální verzi Tylovy divadelní hry Lesní panna aneb Cesta do Ameriky. Štěpán dopíše verše, Kendy vše zhudební a nezapomenutelně se tak rozloučí se školou i městem. Štěpán odmítá, dokud si neuvědomí, že může dát hlavní roli Terezky Borůvce, kterou právě nepřijali na konzervatoř. Režie se ujme řezník Červíček, zkušený ochotnický divadelník. Štěpán má vážného soka v lásce. Propagační referent Nádeníček je starší, zkušenější a se zajištěnou existencí. Štěpán navštíví s Kendym vinařský závod, který by mohl představení finančně podpořit. Suchý Nádeníčkův chystaný referát obratně navrhne vylepšit květnatými přívlastky, ale sekretářku Borůvku, která bude muset text přepsat, tím nenadchne. Oba studenti intenzívně tvoří a průběžně angažují herce. Štěpán navštíví nachlazenou Borůvku. V blízkosti její postele začne skládat milostné verše a dívka si je tajně nahraje. Představení nacvičuje málem polovina městečka, režisér dal roli i protivnému Nádeníčkovi. Televizní štáb dokonce přijede natočit průřez jejich divadelním představením. Zařídil to redaktor místního tisku, otec vnadné spolužačky Hrdličkové, jež marně nadbíhá Štěpánovi. Televizní režisér Pergl je inovací klasické hry poněkud zaskočen ale Kendy a Štěpán na kameru pohotově své osobité pojetí vysvětlí. Štěpán je plný naděje na první milování. Borůvka mu prozradila, že rodiče odjeli a ona bude celou noc doma sama. Mamince Štěpán řekne, že zkoušky budou i přes noc, a čerstvě vykoupán zazvoní u Borůvčiných dveří. Dívka mu pustí nahrávku jeho vlastních veršů. Po úspěšné noci mladík v duchu rekapituluje: „Básníci mívají obtížné začátky a konce. Zato mezidobí je radostné a plodné. Jsem na konci. Tak přichází svět o básníky.“
Po úspěchu tohoto filmu napsali a natočili jeho autoři čtyři další volná pokračování: Jak básníci přicházejí o iluze (1984), Jak básníkům chutná život (1987), Konec básníků v Čechách... (1993) a Jak básníci neztrácejí naději (2004). Příběhy průběžně komentují a doplňují krátké animované snímky.
student Štěpán Šafránek
student Marek zvaný Kendy
sekretářka Marcela Borůvková, zvaná Borůvka
švadlena Blažena Šafránková, Štěpánova matka
profesor chemie Libor Ječmen
Ječmenova manželka
propagační referent Emil Nádeníček
servírka Vránová
důchodce Valerián Adolf
řezník Čermáček, ochotnický režisér
Karel Marek, Kendyho otec
Kendyho matka
choreograf Hugo Snowden
lázeňský Bouchal
profesorka Šindlerová
televizní režisér Pergl
Bedřiška Hrdličková, Štěpánova spolužačka
ředitelka školy
sexuolog profesor Vodička
redaktor Hrdlička, Bedřiščin otec
referent ONV
Vnoučková, Nádeníčkova milenka
údržbář Šindel
houslař Kamil Borůvka, otec Marcely
matka Borůvky
vrchní
sestřička
Mluví Mirko Musil
výčepní Karlík
Novotná
Hanousek
Stibůrek
Eva
Bouzek
kameraman
profesor branné výchovy
člen kapely
člen kapely
člen kapely
člen kapely
Ládík Ječmen
Rous
studentka-víla
studentka
student
studentka
student
student
studentka
studentka
studentka
studentka
studentka
studentka
studentka
studentka
dubl za Miroslavu Šafránkovou
Zdeněk Fiala, Petr Slabý
Ladislav Pecháček (Amatéři – novela)
Ivo Černý, Miloš Osvald, Jiří Rulík, Ladislav Rada
Trikový ateliér FSB, Jiří Rumler, Ludvík Malý
Stanislav Holý, Zdena Bártová (animace)
Jana Koubová, Jarmila Tomišková
L. Pech
Vítězslava Marčíková (klapka), Jaroslav Trousil (fotograf), Studio Bratři v triku (animovaná část)
FISYO (Dirigent Štěpán Koníček), skupina Maximum Petra Hanniga
Gustav Voborník
Hudba k písni Zdeněk Marat
Text písně Vladimír Poštulka
Zpívá Vítězslav Vávra
Hudba k písni Zdeněk Marat
Text písně Vladimír Poštulka
Zpívá Naďa Urbánková
Hudba k písni Josef Poncár
Text písně Václav Zeman
Zpívá Oldřich Navrátil
Hudba k písni Zdeněk Marat
Text písně Vladimír Poštulka
Zpívá František Ringo Čech
Zpívá František Filipovský
Hudba k písni Zdeněk Marat
Text písně Vladimír Poštulka
Zpívá Oldřich Navrátil
Hudba k písni Zdeněk Marat
Text písně Vladimír Poštulka
Zpívá Lenka Kořínková
Hudba k písni Zdeněk Marat
Text písně Vladimír Poštulka
Zpívá Lenka Kořínkovásbor
Jak svět přichází o básníky
Jak svět přichází o básníky
How the World Loses Poets
film
hranýdistribuční
komedie
Československo
1982
1981—1982
schválení literárního scénáře 14. 5. 1981
začátek natáčení 20. 7. 1981
schválení technického scénáře 29. 7. 1981
konec natáčení 23. 2. 1982
promítání povoleno 19. 3. 1982
vyřazení z distribuce 31. 3. 1994
premiéra 12. 11. 1982 /nepřístupný mládeži/
Český film. Komedie o tom, že když je to poprvé, tak to není snadné. Podle knihy Ladislava Pecháčka Amatéři. Komedie o tom, že poprvé to není zrovna snadné.
Dramaturgická skupina Miroslava Hladkého, Miroslav Hladký (vedoucí dramaturgické skupiny)
dlouhometrážní
90 min
2 488 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Dušan Klein vstoupil do světa filmu jako dětský herec. Po studiu režie na FAMU začal od druhé poloviny 60. let sám natáč...