Přeludy pouště

Vladař země loví se svým cvičeným orlem uprostřed písčité pustiny lišku. Při návratu domů se ale i s koněm zřítí do pasti na vlky. Život mu zachrání chudý mladík Mamlúk, který nedaleko táboří se svou matkou. Vladař je velmi podezíravý a nuzné jídlo si vezme, až když Mamlúk ochutná. Mamlúk je však poctivý muž a ráno zachráněného odvede do města. Odmítne zlaté mince a prosí pouze o kousek půdy, která by mohla živit jeho rodinu. Vladař mu nabídne krásnou dívku, koně, místo velitele stráží nebo výběrčího daní, ale mladík odmítne. Panovník nechápe chuďasovo pojetí štěstí a se špatně skrývanou uražeností mu tedy slíbí veškerou zemi, již Mamlúk obejde od rána do západu slunce. Na cestě ho doprovodí vezír a černí jezdci vytyčující pozemky oštěpy s fábory. Mamlúkovi by stačilo trochu půdy, ale vezír ho žene dál s tvrzením, že tak malá odměna by vladaře urazila.Zpráva se rozkřikne a vesničané mladíka prosí, aby i je zahrnul do svého území. Mamlúkovi docházejí pod žhavým sluncem síly. Marně hledá na statku svoji milovanou Fatimu - správce ji prodal jinam.Čas se nachýlil a aby se stihl včas vrátit, vydá á se přes smrtící solné jezero. Zdá se mu o Fatimě, vodě, o tom, že padl do pasti, ale matka ho zachránila. Ve skutečnosti ale leží umírající uprostřed pouště.