Stav ztroskotání

Vodácký oddíl starších pionýrů pluje na dvou pramicích a jedné kánoi po Ohři. Oddíl vede Tom s pomocí Honzy. Ze starého dřevěného mostu na ně hází skupina mladých cikánů igelitové pytlíky naplněné vodou, kterým říkají vodní bomby. Když se vodáci utáboří, vydají se za cikány, kteří putují pěšky kolem řeky. Setkání s nimi končí rvačkou a ani návštěva cikánů u vodáckého táboráku nedopadne dobře. Ivana si však stačila všimnout, že cikán Karčí je hezký mladík. Před sjížděním peřejí, svěří Tom peníze oddílu Janě. Ta se s Pípákem a Jindrou vydá do cizího sadu na třešně. Při útěku před hlídačem Jana ztratí peněženku a hlídač ji klidně sebere. Oddíl je bez prostředků, ale mládež chce přesto pokračovat. Tom proto vyhlásí „stav ztroskotání“ a vyzve všechny,aby dali dohromady peníze a jídlo. Během cesty si mladí občas něco přivydělají, ale také se jim ztrácí jídlo a ze skromných financí i stokoruna. S těmito ztrátami se v jejich partě začne vzmáhat nepříjemný pocit. Z krádeží podezírají cikány, ale i jeden druhého. Ivana nevěří, že jsou cikáni zloději, a chce je očistit, samozřejmě především Karčiho. Nastaví s „Doktorem“ past.Do té se chytne Jindra. Všechny krádeže jsou objasněny a Jindra musí okamžitě opustit oddíl. Na další cestě se vodáci opět setkají s cikánskou partou. Tentokrát je to setkání přátelské. A vodákům už vůbec nevadí, když na ně cikánští kamarádi a kamarádky házejí vodní bomby.