Zánik samoty Berhof

První poválečné léto v horách na hranicích Československa, Polska a Německa je neklidné. V horách se stále ještě pohybují němečtí ozbrojení werwolfové, kteří se chtějí dostat do Německa a na své cestě neváhají zabíjet. V osamělém statku Berhof žije sedlák Habiger. Právě mu zemřela žena a zůstává sám s dospívající dcerkou Ulrikou. Podomní obchodník Gustl má přivést kněze. Místo něho přiveze Tyldu, která se chce ukrýt před hněvem lidí, neboť měla styky s esesáky. Starý Florián, který žije rovněž v osamělém stavení, poskytne útulek mladému nemocnému Němci Erikovi. Ráno najde strážmistr Lašica Floriána přibitého na dveřích chalupy. Mladý poručík s oddílem vojáků hledá vrahy. Na cestě z matčina pohřbu potká Ulrika jeptišku Salome a nechá ji do rána v komůrce. Na druhý večer se Salome vrátí se dvěma ozbrojenými mladíky. V noci přinesou i Erika. Lašica varuje Habigera před nebezpečím a vzápětí je zabit. Mladíci terorizují obyvatele statku, Habigera a Tyldu dokonce svážou. Pustí je, až když se telí kráva. Jeptiška pošle Ulriku do města pro léky a falešné dokumenty. Německý lékárník upozorní poručíka na Ulriku. Ten tuší, že se na Berhofu něco děje, ale Ulrika nic neprozradí. Habiger přistihne v posteli oba mladíky s Tyldou. V hněvu je zabije vidlemi. Ulrika odváží nemocného Erika z Berhofu. Poručík s vojáky obklíčí Berhof. Salome se převleče do kalhot a vojenské blůzy a vydá se proti vojákům. Sáhne do kapsy a jeden z vojáků ji zastřelí. Salome však nechtěla vytáhnout zbraň, v ruce drží válečný kříž.