Krajina s nábytkem

Devatenáctiletý konzervatorista Zdeněk si o prázdninách v rodné vsi vydělává na brigádě jako listonoš. Seznámí se s malířem Doudou, novým majitelem zchátralé samoty. Jeho obrazy obdivuje, i když jsou to osamělé krajiny bez lidí. Umělec mu nabídne výměnu: za krajinu s nábytkem chce provaz. Zdeňkovi se líbí vedoucí Alena z dětského tábora, ale shodou okolností se na jednu noc stane milencem její nepříliš pohledné kamarádky Evy. Druhý den zahlédne v malířově stodole oběšence. Myslí si, že je to jeho vina, a šokovaný ukryje Doudův obraz na půdě. Po prázdninách se vrátí do Prahy. Profesor klavíru ho přijme do školního orchestru, s kamarádem Frantou hraje v jazzovém klubu. Jednou na něj čeká Alena a odvede ho za Evou, která je s ním v jiném stavu. Zdeněk je zaražený, k dívce nic necítí, ale je slušný a pochopí, co se od něj očekává. Eva ale svatbu odmítne. Franta sežene budoucím rodičům bydlení v bývalém hostinci, určeném k asanaci. Laskavá paní Brátková, majitelka domu, pomůže dvojici se zařízením skromné domácnosti. Eva a Zdeněk se sblíží a prožívají i šťastné chvíle porozumění. Po jednom návratu ale najde mladík doma Evinu bývalou partu. Po hádce je z domu vyhodí. S batohem jídla od rodičů přijede Zdeněk v neděli večer domů. Od Brátkové se dozví, že je Eva v porodnici. Bojí se o ni, byla údajně v sedmém měsíci. Narodil se chlapec Tomáš, ale je donošený, a tak určitě není Zdeňkův syn. Zklamaný mladík odjede s Frantou na turné. Když pak po návratu přijde za Evou do neútulného studeného obydlí, rozhodne se kvůli dítěti o ně postarat. Vstřícný profesor mu povolí mimoškolní výdělečnou činnost. Ale rodina nefunguje a poté, co se opije, Eva jednoho dne po hádce zmizí. Protože Zdeněk nechce, aby šel kluk do ústavní péče, začne se starat o Tomáška sám s pomocí Brátkové. Když dítě onemocní a je hospitalizováno, přijedou za Zdeňkem rodiče, a zjistí, že není skutečným otcem. Přes jejich domlouvání, aby se Tomáše vzdal, Zdeněk naopak opustí školu a stará se na plný úvazek. Tak to jde čtyři roky. Dvojice bydlí v garsonce a život dobře zvládá. I rodiče „vnuka“ přijali. Při návštěvě u nich na vsi zjistí Zdeněk, že Douda žije. Jeho dům je pěkně opravený a malíř vyrábí komerčně úspěšné malby. Zdeněk se tehdy lekl jen figuríny na postrašení hostů vernisáže. Mezi pohozenými kresbami Zdeněk zahlédne Evin akt. Malíř přizná, že se s ní znal. Zdeněk se sblíží s osamělou matkou malé Barborky Lenkou. Čekají v Praze jejich návštěvu. Místo nich zazvoní Eva, která se vdala a chce své dítě. Zdeněk to rozhodně odmítne. Eva tvrdí, že muž nemá na Tomáška právo. Zdeněk ale ví, že ač není Tomášův otec, stal se jeho matkou.