Náhodou je príma!

Je rok 1951. Do své vily na Křivoklátsku se z Prahy přestěhoval advokát Černý se ženou a třináctiletou dcerou Svatkou. Hezká dívka se líbí spolužáku Honzovi, synovi komunistického předsedy MNV, a oba se spřátelí. Honzův nejlepší kamarád Karel Šíma, je synem sedláka, který odmítá vstup do JZD. Mezi kluky se staví politické přesvědčení jejich otců a spory občas přerostou ve rvačku. Svatka opětuje Honzovy city a dokonce ho sama políbí. Svazáci zvou žáky místní školy do pionýrské organizace a většina dětí vstoupí. I Svatka složí pionýrský slib, což pečlivě tají před snobskou matkou a konzervativním otcem. Doma se vymlouvá na nácviky pěveckého sboru. Spolu se ostatními pionýry jezdí po okrese a zpívají pokrokové písně. Když se ve vsi pokusí komunisté založit zemědělské družstvo, sedláci naházejí agitátory do rybníčku. Vykoupaní aktivisté to ale přijmou s nadhledem. JUDr. Černý dostane zprávu z Prahy, že mu hrozí za nezákonnou činnost zatčení. Urychleně proto i s rodinou ilegálně opustí ČSR. Svatka stačí jen schovat dopis na rozloučenou pro Honzu na místo, kam si schovávala pionýrský šátek. I o Karla Honza přijde. Jeho otec je prohlášen kulakem, statek je znárodněný a rodina vystěhována. Ve vile po Černých zřídí žňový útulek.