Freonový duch

Marek a Žaneta trpí alergiemi a s dalšími dětmi se účastní pobytu v léčebně. Součástí léčby je i spánek v nedalekých jeskyních, kde je ještě čistý vzduch. Všude jinde je prostředí poznamenáno freony a zplodinami. Hned první noc vzbudí Marka a Žanetu mluvící oranžové světýlko. Ukáže jim v jeskyních místo, kam si duchové ukládají spreje, které kradou po celých kamionech. Freon je pro ně potrava. Ráno přestane téct v léčebně voda, nejde elektrika, netopí kotel, dlaždičky se odlupují. Žaneta tuší, že to působí freonoví duchové. Psycholožka Dindělová holčičce noční zážitek nevěří. Obě děti se setkají se sympatickým staříkem v rakousko-uherské uniformě výpravčího, který prodal poslední jízdenku v r.1905. Jmenuje se Lorenc a dětem předvede, jak se mění ve světýlko. Tajně jim ukáže zlé duchy, Hejtmana a Prvního radního a Starostu, jejichž světlo je modré. Zaživa to byli Lorencovi současníci a pěkní šizuňci. Lorenc chce neustále vykonat dobrý skutek. Žanetě dá kytičku vzácného kostelníčka voňavého, už před lety ho zahubily kyselé deště. Lorenc vezme děti vlakem, taženým lokomotivou Matyldou, do doby svého dětství. V okolí Květonic pásal jako kluk kozu na rozkvetlých loukách. S Leopoldovou pomocí bojují děti se zlými duchy. Zničí jim zásoby sprejů a do zbylých nádobek je lapí. Lorenc znovu pozve děti, tentokrát i s ředitelem léčebny, do Květonic a vzduch plný kyslíku zničí duchy úplně. Dobrým skutkem se Lorenc vykoupil a může odejít na odpočinek. Dětem slíbí, že se vrátí, až tu zase budou louky plné květin a zdravé lesy.