Osobitého výtvarníka, typografa, spisovatele a myslitele Josefa Váchala (1884–1969) zná širší veřejnost především díky jeho Krvavému románu (1924). Ten sestává z parodické, vášnivé obhajoby svébytného pokleslého čtiva z druhé poloviny 19. století a z praktické ukázky jeho „ideální“ podoby. Váchal knihu sázel bez rukopisu a vydal ji v sedmnácti exemplářích (později vyšla pro širší čtenářskou obec mimo jiné ještě v letech 1972 a 1992). Několik prolínajících se příběhů podléhá svobodné fabulaci autorovy místy poťouchlé surrealistické obraznosti, vycházející ze zevrubné znalosti mechanismů pokleslého čtiva. Jaroslav Brabec a jeho spolupracovníci svůj přístup k předloze vystavěli na tom, že literární krvák v podobě, v jaké ho obdivoval Váchal, už neexistuje, má však odpovídající obraz v dobovém kinematografickém braku. Váchalův spontánní tvůrčí akt nahradili racionálním přístupem. Bujnou dějovou košatost ukáznili, ale vybrané scény, motivy a promluvy postav detailně odpovídají předloze. Podobně suverénně a s láskou, s jakou se Váchal pohybuje ve světě „krváčku“, pohybují se tvůrci časoprostorem filmových dějin. Jejich zájem se koncentruje na období němého filmu, nabízející odpovídající materiál jak tematický, tak stylistický. Procházka dějinami kinematografie pokračuje od počátků filmu přes nástup zvuku do současnosti (autorský film 60. let, moderní horor). Své nápady autoři čerpají z naivního kouzla starých filmů, klopýtajících v logice a ve vyprávěcích konvencích. Mistrovsky dokumentují nejen například techniku tónovaného filmu, ale i technické přehmaty (jejichž pojetí odpovídá Váchalovým úmyslným prohřeškům proti češtině). – Všestranná parodie prolíná barvitou dějovou změť s „příběhem“ autora (Váchala/Paseky), komentujícího a vytvářejícího svou knihu, a rozštěpeného navíc v ději do postav Fragonarda a Mistra. Stejně jako u Váchala vstupuje do fikce stále silněji realita, aby se jediným možným „šťastným koncem“ ukázalo být hotové umělcovo dílo. – Kameraman Jaroslav Brabec ve svém režijním debutu vytvořil mnohovrstevné dílo mimořádných kvalit, jež obstojí i jako zábavná sofistikovaná podívaná v nejlepších tradicích české filmové parodie (Pytlákova schovanka, Limonádový Joe...). Humor, vizuální vytříbenost a herecké obsazení jistě zajistily Brabcovu filmu zasloužené přijetí širší divácké obce. -ap-
Vydavatel Paseka ovdověl a za peníze společnice Kocourkové tvoří svůj Krvavý román. Barcelonský kníže Pedro de Rudibanera myslí na ztracenou dceru. Jeho nevlastní bratr Kurt usekne Pedrově milence Elzevíře prsty na rukou. Hezká dcera hajného Kaliny Hanička se schází s fešákem Třasoněm, zloduch Mistr ho ale zastřelí. Ve sklepě patologického ústavu večeří sluha Kuba se ženou lidské maso. Páter Bruna jim nosí mrtvoly k vyuzení a z nich vaří polévku pro chudé. Tělo jeptišky Agátky nedá vyudit, ale naložit do lihu, aby mohli jezuité předstírat zázrak. Nahá dívka ožije a v hrůze prchne krbem. Kubu půdě kdosi omráčí. Hajný najde těla Třasoně i Haničky zemřelé žalem. Myslivecký mládenec Rolf oznámí vraždu komisaři. Policista chce zatknout Kalinu, ale pozná v hajném svého syna podle vytetované žížaly – hraběcího znaku. Zpovědník Ignác nařkne Elzevíru kvůli majetku umírajícího knížete z přípravy vraždy, a ten ji dá zazdít ve sklepení. Odtud dívka vyvázla a uprchlému bláznovi vypráví, jak díky velké zbožnosti získala nové prsty. Odmítla chlípného Bruna a ten ji otrávil. Blázen přísahá dívce věčnou ochranu. Bezvládného Kubu vyhodí oknem. Rudibanera před smrtí prozradí Ignácovi, že jmění je zakopané na Honolulu. Podrobnosti zná jen kapitán Rodriguez. Panic Fragonard hledá v pařížském nevěstinci U červeného krkavce modelku pro obraz Panny Marie a najde nevinnou Klárku. Podle Paseky v románu není mravní ponaučení pokaženo psychologií a logikou. Komisař a hajný, ve skutečnosti hrabata Reisensteinové, hledají Třasoňova vraha. Těhotná Elzevíra žije s bláznem, jenž má také na ruce žížalu a oba se živí uzeným masem. V krčmě U podebranýho námořníka v Amsterodamu velí tajemný Mistr nejhorší spodině. Třasoně oživí sluneční paprsky, ale omdlí, když vidí mrtvou Haničku. Dívka procitne a uteče. Rudibanerův němý notář Vailaurd nemá v ruce nůž, ale dopis pro knížecího syna Třasoně. Posádka lodi Albatrus marně fouká do plachet, Rodriguez dá navařit grog. V krčmě protialkoholní přednáška doktora Řimsy přesvědčí přítomné, mimo Mistra. Albatrus přepadnou piráti a zmocní se kotle. Kuba strhne z římsy Kurta a získá mu dokumenty stvrzující, že je knížecím dědicem. Paseka sází román. Komisaře mají vesničané za vlkodlaka a spoutají ho. Klárka vypráví zamilovanému malíři, jak si uchovala nevinnost předstíráním pohlavní choroby. Blázen a Elzevíra uletí z ústavu balónem z nafouknutých lidských měchýřů. Piráti uvaří grog, ale jejich loď ztroskotá. Zachrání se jen přeběhlík Ignác. Brunu sežerou žraloci. Jezuita vyplave na ostrově, kde žije šťastně párek Honolulanů. Zachrání se i Kubová, schovaná původně čínským kuchařem na Albatrusu. Kocourková už nedá peníze na další papír a Paseka musí román předčasně ukončit. Hanička najde Třasoně v pastoušce u jeho pěstounky Háty. Kdysi ho tam dal na vychování otec Rudibanera. Dědictví už sebrali jezuité a zbyla jen jeho oblíbená hračka, čertík Pindík. Mistr a jeho druhy zdeptají výtisky Mladého abstinenta. Milenci Ignác a Kubová donutí umírajícího kapitána Rodrigueze, aby jim prozradil, kde je poklad. Honolulané musejí hloubit jámu. Prokopou se až k protinožcům. U kráteru v Kalinově revíru se všichni setkají. Mistr přichází k Pasekovi a chce ho zabít za paseku způsobenou jeho příšerným románem. Spokojený autor se ale raduje z hotového díla.
vydavatel Josef Paseka/Mistr/Fragonard
Elzevíra
kníže Pedro de Rudibanera
Kurt, Pedrův nevlastní bratr
jezuitský zpovědník Ignác
páter Bruna
sluha Kuba
Kubova žena
Hanička
hajný Kalina, Haniččin otec
Třasoň, nejhezčí hoch ze vsi
Honolulanka
Honolulan
Klárka
společnice Anna Kocourková
policejní komisař, hrabě, Haniččin děda
myslivecký mládenec Rolf
četník
uprchlý blázen
královský notář Vailaurd
doktor Řimsa
kapitán Rodriguez, velitel Albatruse
velitel pirátů
agentka Armády spásy
vyvrhel
vyvrhel
vyvrhel
Háta, Třasoňova pěstounka
poustevník, Třasoňův pěstoun
kuchař na lodi Albatrus
pomocník na lodi Albatrus
Rudibanerová
vysoký malý kluk
matka představená
vysoký jezuita
doktor vyvrhel
krčmář
bordelmamá
duch
vyvrhel
vyvrhel
vyvrhel
vyvrhel
raubíř
přihazovačka
pirát
pirát
pirát/loupežník
nevěstka
nevěstka
nevěstka
nevěstka
nevěstka
nevěstka
nevěstka
opilec
muž
člen nakladatelství Paseka
člen nakladatelství Paseka
člen nakladatelství Paseka
člen nakladatelství Paseka
člen nakladatelství Paseka
člen nakladatelství Paseka
člen nakladatelství Paseka
loutkoherečka
šermíři
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
šermíř
Lucie Minaříková
Josef Váchal (Krvavý román – kniha)
Jaroslav Brabec, Jiří Soukup (spolupráce na scénáři), Georgi Ivanov (spolupráce na scénáři), Jiří Brožek (spolupráce na scénáři)
Vladimír Murat, Jiří Pechar (steadicam), Josef Černušák (služba u kamery), Radek Faltejsek (služba u kamery)
Zdeněk Janeček, Jaroslav Koubek, Jan Vlasák
Jaroslav Brabec (výtvarná koncepce)
Stanislav Krejča (vedoucí výpravy), Josef Kotrla (rekvizitář), Karel Jílek (rekvizitář)
Alexander Kiss (vedoucí kostymér), Jaroslava Fišerová, Miroslava Kopecká
Jiří Hora, Ivo Špalj (mix zvuku), Jitka Zvirocká (zvukové efekty), Petr Mach (2) (zvukové efekty), Jaroslav Schreder (zvukové efekty)
AB Barrandov Trilobit, Jiří Rumler, Miroslav Šnábl, Jaromír Franta, Pavel Kryml, Antonín Weiser, Aleš Boštička
AB Barrandov – Flash Special Effects, Jaroslav Kolman (pyrotechnik)
Skupina filmových kaskadérů Filmka, Karel Augusta ml., Pavel Bezděk, Arnošt Böhm, Rudolf Bok, Pavel Cajzl, Viktor Červenka, Petr Drozda, Zdeněk Dvořáček, Martin Hub, Dušan Hyška, František Jákl, Luděk Jelen, Jindřich Klaus, Pavel Krátký, Jiří Kraus, Zdeněk Krumpl, Jiří Kuba, Dimo Lipitkovský, Pavel Myslík, Jaroslav Pšenička, Milan Slepička, Leoš Stránský, František Stupka, Zbyšek Svatek, Jaroslav Tomsa, Karel Vávrovec, Jaroslav Vlk, Pavel Vokoun
Jan Šuster (AB Barrandov)
Čestmír Kopecký (ČT), Miroslav Voštiar (Mirofilm), Jaroslav Brabec
Romana Prachařová, Ivana Šustová, Aranka Válová (ekonomka)
Václav Hrdina, Ivana Jenčová (pokladní)
Šárka Trčková, Jiří Šorm (výtvarná realizace), Miroslav Macko (výtvarná realizace), Lada Faixová (výtvarná realizace)
Michal Svoboda (klapka), Jiří Cuřín (vrchní osvětlovač), Josef Řezáč (fotograf), doc. Ing. Václav Horák, DrSc. (koncepce pohybu pirátské lodě), Vladimír Altman (barevný odhadce filmových kopií)
Krvavý román
Krvavý román
Horror Story
film
hranýdistribuční
férie, parodie
Česká republika
1993
1992
začátek natáčení 11. 5. 1992
konec natáčení 08/1992
premiéra 6. 5. 1993 /doporučená přístupnost od 12 let/ (kino Lucerna, Praha)
Filmová adaptace slavného Váchalova románu. Zábavná férie z období němého, ale i zvukového filmu, plná krve, napětí a šťastných konců.
AB Barrandov Filmová produkce, Producentské centrum Jana Šustera (AB Barrandov Filmová produkce), Ministerstvo kultury ČR (koprodukce), Česká televize (koprodukce), Tvůrčí skupina Čestmíra Kopeckého (Česká televize), Filmexport Praha (koprodukce), Mirofilm Praha (koprodukce), Jaroslav Brabec (koprodukce)
dlouhometrážní
99 min
2 820 metrů
35mm
1:1,37
virážovaný, černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
české
Akce: 1. Český lev za rok 1993
1994
Praha / Česká republika
Český lev 1993 za nejlepší scénář roku
Jaroslav Brabec
v nominacích na druhém místě
Festival: 14. mezinárodní festival fantastických filmů Fantafestival Řím
1994
Řím / Itálie
Cena za nejlepší režii
Akce: 1. Český lev za rok 1993
1994
Praha / Česká republika
Český lev 1993 za nejlepší hudbu roku
Jiří Šust
v nominacích na třetím místě
Akce: 1. Český lev za rok 1993
1994
Praha / Česká republika
Český lev 1993 za nejlepší střih roku
Jiří Brožek
udělený 25. 2. 1994 ve velkém sále pražské Lucerny
Akce: 1. Český lev za rok 1993
1994
Praha / Česká republika
Český lev za nejvýznamnější výtvarný počin roku (výtvarnou koncepci filmu)
Katarína Hollá
v nominacích na třetím místě
Akce: 1. Český lev za rok 1993
1994
Praha / Česká republika
Český lev za nejvýznamnější výtvarný počin roku (výtvarnou koncepci filmu)
Jaroslav Brabec
udělený 25. 2. 1994 ve velkém sále pražské Lucerny
Akce: 1. Český lev za rok 1993
1994
Praha / Česká republika
Český lev 1993 za nejlepší film roku
v nominacích na druhém místě
Akce: 1. Český lev za rok 1993
1994
Praha / Česká republika
Český lev za nejvýznamnější výtvarný počin roku (výtvarnou koncepci filmu)
František Vokřál
v nominacích na druhém místě
Akce: 1. Český lev za rok 1993
1994
Praha / Česká republika
Český lev 1993 za nejlepší režii roku
Jaroslav Brabec
v nominacích na druhém místě
Akce: 1. Český lev za rok 1993
1994
Praha / Česká republika
Český lev 1993 za nejlepší kameru roku
Jaroslav Brabec
udělený 25. 2. 1994 ve velkém sále pražské Lucerny
Akce: Anketa časopisu Kinorevue
1994
Praha / Česká republika
Cena kritiky za nejlepší český film uvedený v roce 1993 – 2. místo
udělena 8. 2. 1993 v Praze v anketě české filmové filmové kritiky
Festival: 2. mezinárodní filmový festival hraných debutů Fórum´93 Bratislava
1993
Bratislava / Slovensko
Cena diváků
ex aequo s filmem Helimadoe v rámci Prehliadky českých filmov
Festival: 6. festival českých filmů Finále ’93 Plzeň – 6. bilanční a soutěžní přehlídka českých hraných celovečerních filmů FINÁLE Plzeň
1993
Plzeň / Česká republika
Hlavní cena Zlatý ledňáček
udělena za výtvarnou invenci a radost, s níž se vrací k poetickým kořenům kinematografie
Groteskní horor, parodie klasických hororů, kreslený horor, psychologický horor, loutkový horor, pokus o poetický horor,...