Loutkový snímek Jiřího Trnky Špalíček z roku 1947 představuje podle vzoru Špalíčku národních písní Mikoláše Alše v pěti částech tradiční zvyky, jež se během čtyř ročních dob udržovaly na české vesnici. Děj, který doplňuje ještě Legenda o sv. Prokopu, je vyprávěn bez komentáře pouze prostřednictvím lidových písní v úpravě Václava Trojana, zpívaných dětským sborem. Jednotlivé epizody, Masopust, Jaro, Legenda o sv. Prokopu, Pouť, Posvícení a Betlém, vznikaly v poválečném nadšení samostatně a až následně byly spojeny do jednoho programu. Po premiéře v kině Alfa zdůrazňovaly kritiky jeho ryzí českost, rozvíjení hudebních a výtvarných lidových tradic a protiválečné poselství. Pražští diváci však film přešli bez zájmu, což vyvolalo na stránkách tisku vzrušenou diskuzi. Zahraniční kritika i obecenstvo přijaly film (z něhož byly na festivalech nebo přehlídkách uváděny samostatně i jednotlivé části) s nadšením. Právě Trnkův úspěch na mezinárodní scéně (především na festivalu v Benátkách) vydobyl spolu s filmy Karla Zemana a Hermíny Týrlové československé filmové animaci světové renomé, jež další slavná díla těchto tvůrců jen potvrdila. – Snímek byl v české distribuci uveden v obnovené premiéře v roce 1958. V roce 2015 byl digitálně restaurován Národním filmovým archivem v budapešťské laboratoři Magyar Filmlabor za finanční podpory grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, spolufinancování Ministerstva kultury České republiky a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET. Obraz byl digitalizován z originálního negativu (chybějící negativ částí Legenda o sv. Prokopu a Betlém byl nahrazen duplikačním pozitivem), zvuk z duplikátního negativu zvuku. Film byl připraven v podobě, jak jej mohli vidět a slyšet diváci v době jeho prvního uvedení. Tato verze byla představena na festivalu Anifilm v Třeboni 6. května 2016. Obnovenou premiéru v pražském kině Atlas připravil 22. března 2017 Národní filmový archiv, jenž titul vrátil i do běžné kinodistribuce. –jl–
Masopust. Vesničané vesele slaví masopust za zvuků třeskné muziky. Doprovází jej starobylými zvyky a masopustními maskami. Po vynešení smrtky rej masek umlká. – Jaro. Roztává sníh, příroda rozkvétá. Pasáčci a pasačky zpívají. Děvčata vijí věnce a házejí je do potoka, chlapci otloukají píšťalky. Postupně společně zpěvem vítají jaro. Lesní ptáčci škádlí starého výra. Mezi dětmi se strhne pranice. Večer společně zaženou dobytek domů. V sednici matka kolébá děťátko. Po jaru přijde léto a čas žní. S poslední fůrou obilí se objeví velká bouře a silný déšť. Vesničané spěchají domů, v chalupě zapálí podle starého zvyku hromniční svíci před obrázkem svatého Prokopa. – Legenda o sv. Prokopu. Starý muž ostatním vypráví legendu o svatém muži, jenž se uchýlil do hlubokých sázavských lesů, aby se kál ze svých hříchů. - Poustevník žije v jeskyni obklopen krotkou lesní zvěří. Ďábel se ho snaží svést z cesty. Prokop odolává všem pokušením. Ďábel proto vyláká jeho důvěřivou laň do lesa, kde ji pronásleduje lovec až před vchod poustevníkovy jeskyně. Před silou světcovy dobroty však lovec pokorně skloní luk. Ďábel je poražen. - Bouře skončila, hromnička zhasíná... – Pouť. Selský lid jde za zpěvu v procesí. U kaple si každý snaží vymodlit, po čem touží. Dívka chce ženicha z města, chasník řemeslnickou nevěstu, starý sedlák vítězství v kuželkách. Po procesí se vesničané vydají mezi pouťové boudy. Sedlák v kuželkách s cikánem prohraje všechny peníze i hodinky, chasníka řemeslnická dcera odmítne a dívce cikánka předpoví, že si ji vezme selský synek. Sedlák, chasník i dívka jsou zklamáni. Jdou se rozveselit do loutkového divadla, kde se hraje příběh o dívce Kateřině, kterou si chce vzít turecký kníže, a ona proto raději předstírá smrt. Turek se rozhodne dát dívčina otce popravit. Chasník se do hry vžije natolik, že zakročí proti loutkám Turka a kata. On i dívka si uvědomí, že se mají rádi. Sedlák si slíbí, že už kuželky hrát nebude. Chudým loutkářům dá pár bohatou výslužku. Chasník, dívka i sedlák s dobrým předsevzetím odejdou domů. – Posvícení. Vesničané se sejdou v hospodě u bohatých stolů, aby si při muzice popovídali, najedli se, napili se, zazpívali si a zatančili. Do vesnice přijde zubožená stará žebračka s harfou, ale dostane jen jeden koláček. V hospodě její píseň připomene starému vysloužilci jeho osud. Jako mladý musel narukovat do války, doma nechal svoji vyvolenou. Ta po krátké době dostala dopis, že její milý padl. Veterán se vrátil jako beznohý invalida právě v době svatby své milé s bohatým mužem. V hostinci zavládne chmurná nálada. Dorazí muzika a hned začne veselice. Furiantský dudák vezme do kola i vysloužilce a točí s ním, až upadne. Za to jsou muzikanti z hospody vyhozeni. Dudáka naláká zlá víla do hluboké lesní tůně. V poslední chvíli jej zachrání veterán, když do vody vhodí růži a zruší tím zlé kouzlo. Dudák jej požádá o odpuštění. – Betlém. Přišla zima a Vánoce se svými tradicemi. Vesnicí se šíří zpráva o narození Ježíše Krista. Všichni obyvatelé spěchají, aby se mu poklonili. V míru a pokoji stojí před novorozenětem. Betlémská hvězda svítí dosud na mnoho křížů... –jl–
První český dlouhý loutkový film. Snímek byl v roce 2015 digitálně restaurován.
Jiří Trnka (výtvarná práce, návrhy loutek a staveb)
Jaroslav Zdrůbecký (stavba scény a rekvizity), František Braun (stavba scény a rekvizity), František Horník (stavba scény a rekvizity), V. Braun (stavba scény a rekvizity), Karel Sobotka (stavba scény a rekvizity)
J. Reigrová (provedení loutek), Václav Mervart (provedení loutek), Jaroslav Zdrůbecký (provedení loutek), Josef Zdrůbecký (provedení loutek), Karel Sobotka (provedení loutek), Milena Neubauerová (provedení loutek)
Hana Lebdušková, Bořivoj Novák, Emanuel Franek (fotograf), Jan Lukas (fotograf), Jiří Šafář (fotograf)
FISYO (Dirigent Otakar Pařík), Dětský sbor Českého pěveckého sboru (Dirigent Jan Kühn)
Špalíček
Špalíček
The Czech Year
Český rok
film
animovanýdistribuční
hudební, povídkový
Československo
1947
1946—1947
začátek natáčení 11/1946
datum cenzury 17. 12. 1947 (konec povolení k promítání 17. 12. 1952)
vyřazení z distribuce 4. 5. 1950
promítání povoleno 15. 11. 1957
vyřazení z distribuce 30. 9. 1991
premiéra 19. 12. 1947 /přístupný mládeži/ (kino Alfa /4 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 19. 8. 1958 /přístupný mládeži/
obnovená premiéra 22. 3. 2017 /přístupné bez omezení/
Barevný loutkový film Jiřího Trnky o tradicích českého venkova. – Trnkův protějšek Alšova „Špalíčku“. – Vynikající dílo „Bratří v triku“. (1947) / Český loutkový film. (1958) / Digitálně restaurovaný film #zpetvkinech. (2017)
Státní půjčovna filmů (původní 1947), Ústřední půjčovna filmů (obnovená 1958), Národní filmový archiv (obnovená 2017)
dlouhometrážní
76 min
2 059 metrů
16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD
loutkový
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky, bez dialogů, zpíváno
bez titulků
české
Přehlídka: 5. mezinárodní přehlídka hudby a tance Valencie
1962
Valencie / Španělsko
Zvláštní cena za hudbu
Václav Trojan
udělena mimo soutěž za hudbu na gramofonové desce
Festival: Mezinárodní festival kresleného a loutkového filmu Paříž
1949
Paříž / Francie
I. cena v kategorii loutkového filmu
udělena za část Pouť
Přehlídka: Přehlídka kreslených a loutkových filmů Svazu filmových klubů Paříž
1949
Paříž / Francie
I. cena v kategorii loutkových filmů
udělena za část Pouť
Akce: 3. ročník Mélièsových cen
1948
Paříž / Francie
Mélièsova cena
udělena z rozhodnutí obecenstva za část Legenda o svatém Prokopu v Soutěži o Melièsovu cenu za nejlepší umělecký nebo loutkový film pořádané pařížským filmovým klubem Ciné–Art
Festival: 9. mezinárodní filmový festival Benátky
1948
Benátky / Itálie
Zlatá medaile za nejlepší loutkový film
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1948
Praha / Československo
Čestné uznání
kolektiv pracovníků Kresleného a loutkového filmu Praha
uděleno 6. 1. 1948
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1948
Praha / Československo
I. prémie za filmovou hudbu
Václav Trojan
v hodnotě 40 000 korun udělena 6. 1. 1948
Akce: Cena filmových kritiků za roky 1945 až 1947
1948
Praha / Československo
Cena filmových kritiků
udělena 5. 1. 1948
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1948
Praha / Československo
I. prémie s uznáním za filmovou realizaci
Jiří Trnka
v hodnotě 40 000 korun udělena 6. 1. 1948 se zvláštním přihlédnutím k inspiračním a výtvarným hodnotám
Akce: Anketa Filmových novin o nejlepší český a zahraniční film
1947
Praha / Československo
II. místo za nejlepší český film
výsledky zveřejněny 20. 12. 1947 v anketě, v níž byly dotázány osobnosti z oblasti kultury v počtu 14 hlasů
Festival: 8. mezinárodní filmový festival Benátky
1947
Benátky / Itálie
Mezinárodní cena za nejlepší loutkový film
Jiří Trnka
udělena za část Posvícení
Festival: Mezinárodní festival filmu a výtvarnictví Brusel
1947
Brusel / Belgie
Čestné uznání
uděleno za část Betlém
První celovečerní loutkový film Jiřího Trnky, oceněný mj. Zlatou medailí na MFF v Benátkách, vznikl spojením šesti krátk...