Císařův slavík
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1948Rok výroby
1948Premiéra
15. 4. 1949Minutáž
70 minKategorie
filmŽánr
pohádkaTypologie
animovanýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Císařův slavíkČeský název
Císařův slavíkAnglický název
The Emperor's NightingaleAnotace
Převážně loutkový, zčásti ale i hraný film Císařův slavík dokončil Jiří Trnka (1912–1969) v roce 1948. Premiéru měl o rok později. Jak už bývá u Trnkových děl běžné, i toto vzniklo podle literární pohádkové předlohy. V tomto případě to byla stejnojmenná pohádka Hanse Christiana Andersena z první poloviny devatenáctého století. Kombinované pojetí snímku vedlo k netypické spolupráci Trnky s Milošem Makovcem, který se ujal režie hraných částí, rámujících ústřední příběh. – Chlapec (Jaromír Sobota) onemocní a usne. Zdá se mu o hračce, kterou zrovna dostal, o slavíkovi. Nejprve se ale ocitá v kůži čínského císaře. Ten se rozhodne, že by měl vlastnit slavíka. S pomocí zelenooké dívky ho i opravdu získá. Ačkoliv se monarcha z opeřencovy přítomnosti zpočátku těší, posléze ho vymění za mechanický model. Ten ho ale po čase také omrzí a stýská se mu po opravdovém ptáku, který mezitím uletěl. Císařovi se ale najednou zdravotně přitíží. Konec je ovšem pohádkově šťastný. – Hudbu pro film složil Trnkův častý spolupracovník Václav Trojan. Dílo výrazně pracuje s paralelou nejen mezi chlapcem a císařem, ale i chlapcem-císařem a slavíkem. Jedním z hlavních témat příběhu je osamění a škodlivost společenské izolace. Dílo bylo rozporuplně přijato dobovou kritikou, které připadal příběh vyprávěný beze slov nesrozumitelný. Tento nedostatek měl původně saturovat nepoužitý úvodní text Vítězslava Nezvala. V zahraniční distribuci byl film v různých jazykových mutacích opatřen vypravěčským komentářem.
Obsah
Malý chlapec žije ve velkém domě. Společnost mu tam dělají hlavně hračky, kterých má velké množství. Za plotem rozsáhlé zahrady přilehlé k domu stojí dívka. Té za plot přepadl míč. Chlapec však kvůli své povaze s dívkou nenaváže jiný než oční kontakt. Chopí se míče, ovšem namísto toho, aby hračku dívce vrátil, s ní utíká do svého domu. Jelikož má chlapec narozeniny, obdrží ještě jednu novou hračku, mechanického slavíka. Chlapec náhle onemocní. Zdá se mu sen o mladém čínském císaři. – Císařova každodenní rutina se omezuje na probuzení se, hraní si s nespočtem hraček a služebnictvem a jedení. Zpovzdálí za plotem paláce při tom císaře pozoruje malá dívka, která očividně není Číňanka. Rutinu naruší přílet cizince, cestovatele ze západu. Ten veličenstvu daruje encyklopedii císařovy vlastní země. V knize vladař vidí slavíka, a to úplně poprvé. Vůbec totiž prostory paláce neopouští. Umane si, že tvora z kresby musí mít. Je vyslána družina několika dvořanů. Ti ale také nevědí, kde slavíka najít. Dokonce by si ho bývali spletli s kvákající žábou, kdyby jim neradila zelenooká dívka, která se vydala na cestu s nimi. Ta jim nakonec pomůže získat pravého slavíka. Slavík uzavřený v kleci v paláci dělá radost císaři. Během západu slunce zpívá tak dojemně, že v přítomných vyvolává pláč. K narozeninám ale císař dostane mechanického slavíka. Stroj nečeká na západ slunce, může hrát kdykoliv. Císař zanevře na skutečného ptáka a ten později ulétne. Hračka vyhrává nepřetržitě, až to monarchu unaví. Jde se schovat do rozsáhlé knihovny, kam moc často nechodí. Všimne si tam darované encyklopedie a vzpomene si na skutečného slavíka. Je už ale pozdě, pták je dávno pryč. Onen mechanický se navíc rozbije. Císař smutkem onemocní. Smrt je v předtím tak radostném prostředí nablízku. V otevřeném okně se ale zničehonic objeví živý slavík a smrt svým zpěvem zažene. Císař je uzdraven. – Dobrému zdraví se od té chvíle těší i probudivší se malý chlapec z velkého domu. Otevře okno a vidí, že za plotem opět čeká ona dívka. Hodí jí míč a vzápětí seběhne dolů za ní. Jdou si spolu hrát ven do přírody, mimo klec v podobě domu.
Poznámka
Ve francouzské distribuci byl snímek doplněn textem a komentářem Jeana Cocteaua. Pro anglickou verzi napsal text Phyllis McGinley a komentář namluvil Boris Karloff.
Galerie
Hrají
Jaromír Sobota
chlapec
Helena Patočková
děvče
Štáb a tvůrci
Režie
Jiří Trnka (loutková část), Miloš Makovec (hraná část)
Předloha
Hans Christian Andersen (Slavík /Nattergalen/ – povídka)
Scénář
Jiří Trnka, Jiří Brdečka, Vítězslav Nezval (textový úvod)
Technický scénář
Kamera
Ludvík Hájek (loutková část), Ferdinand Pečenka (hraná část)
Výtvarník
Jiří Trnka (loutky, scéna a rekvizity)
Střih
Zvuk
Vedoucí výroby
Asistent vedoucího výroby
Výtvarná spolupráce
Milena Neubauerová (loutky, scéna a rekvizity), Karel Sobotka (loutky, scéna a rekvizity), František Braun (loutky, scéna a rekvizity), Erik Miloš Bülow (loutky, scéna a rekvizity), Josef Zdrůbecký (loutky, scéna a rekvizity), Jaroslav Zdrůbecký (loutky, scéna a rekvizity), Karel Mázel (loutky, scéna a rekvizity), Ludvík Hájek (loutky, scéna a rekvizity)
Spolupráce
Emanuel Franek (technická spolupráce), Václav Mervart (technická spolupráce)
Hudba
Hudba
Nahrál
FISYO (Dirigent Otakar Pařík), Dětský sbor Českého pěveckého sboru (Dirigent Jan Kühn), Ivan Kavaciuk /houslové sólo /zpěv slavíka//
Písně
Jede, jede poštovský panáček
Lokace
Praha, Košíře (Praha), usedlost Turbová /byt Jiřího Trnky/ (Košíře)
Produkční údaje
Originální název
Císařův slavík
Český název
Císařův slavík
Anglický název
The Emperor's Nightingale
Kategorie
film
Typologie
animovanýdistribuční
Žánr
pohádka
Země původu
Československo
Copyright
1948
Rok výroby
1948
Produkční data
datum cenzury 29. 12. 1948 (konec povolení k promítání 29. 12. 1953)
vyřazení z distribuce 31. 7. 1993
Premiéra
premiéra 15. 4. 1949 /přístupný mládeži/ (kino Lucerna /2 týdny/, Praha)
Distribuční slogan
Barevný loutkový film podle pohádky H. Ch. Andersena. – Pohádka spíše pro dospělé. Natočil Jiří Trnka.
Nositelé copyrightu
Laboratoře
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
70 min
Původní metráž
1 981 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm
Animační technika
loutkový, kombinovaný, hraný
Poměr stran
1:1,37
Barva
barevný
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
mono
Verze
česká
Mluveno
bez dialogů
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Festival: 9. mezinárodní filmový festival Locarno
1955
Locarno / Švýcarsko
Cena poroty rozhlasu italského Švýcarska za nejlepší film soutěže
Vítěz
Festival: Mezinárodní filmový festival Zlaté cívky New York
1955
New York City / Spojené státy americké
Zlatá cívka Americké filmové rady
Jiří Trnka
Vítěz
Akce: Ceny francouzských filmových kritiků
1951
Paříž / Francie
Cena francouzských filmových kritiků
Vítěz
Akce: 5. ročník Melièsových cen
1950
Paříž / Francie
Melièsova cena
udělena v Soutěži o Melièsovu cenu pořádané pařížským filmovým klubem Ciné–Art
Vítěz
Akce: Národní ceny za rok 1949
1949
Praha / Československo
Národní cena
Jiří Trnka
udělena v rámci 4. mezinárodního filmového festivalu Mariánské Lázně za umělecký celovečerní loutkový film a předána 11. 11. 1949
