Největší inspiraci pro české filmy o holocaustu dlouhodobě představují díla spisovatele Arnošta Lustiga (1926–2011). Spisovatelova povídka inspirovala studentský film Sousto, který v roce 1960 natočil Jan Němec, pozdější autor jiné legendární lustigovské adaptace, Démantů noci (1964). Arnošt Lustig se podílel na přepisu svého terezínského milostného dramatu Transport z ráje (1962), jež režíroval Zbyněk Brynych. Antonín Moskalyk pro televizi adaptoval jeho Modlitbu pro Kateřinu Horowitzovou (1965) a natočil jeho Ditu Saxovou (1967). Nyní k těmto snímků přibyl filmový přepis novely Colette: Dívka z Antverp (1992), jež vyšla později znovu pod zkráceným názvem Colette. Spisovatel se ještě před smrtí podílel na scénáristické přípravě obtížně zfilmovatelné předlohy. – Snímek o lásce, zrozené v pekle osvětimského lágru, vnímá scenárista a režisér Milan Cieslar v rámci jiných svých psychologických dramat z období 2. světové války s ženskými hrdinkami: Pramenu života – Der Lebensborn (2000) a Krve zmizelého (2005), realizovaných podle předloh Vladimíra Körnera. – Krásná belgická Židovka Colette Cohenová přežívá dva roky v Osvětimi díky zvrácené přízni mladého nacistického důstojníka Weissackera. Tajně se však schází s českým spoluvězněm Vilim Feldem, kterého miluje. Oba mladí lidé pracují v komandu Kanada, zajišťujícím hladký chod nacistické továrny na smrt. Zatímco Colette s dalšími vězeňkyněmi musí hledat v zabaveném šatstvu skryté cennosti, Vili se navzdory konfliktům s Weissackerem postupně vypracuje na zapisovatele. Stejně jako ostatní riskují neustále smrt, protože se kvůli holému přežití účastní krádeží a pašování nalezených věcí a jídla. Zatímco střádají diamanty k plánovanému útěku, musejí soužít s všednodenní děsivou realitou lágru a neustále bojovat o přežití a o lidskou důstojnost. – Vypravěčem příběhu je zestárlý spisovatel Vili, který se v roce 1973 v New Yorku osudovou náhodou setkává s budoucí tchyní svého syna, v níž poznává ztracenou lásku z koncentráku. Kromě tohoto rámce se film od předlohy liší minimalizací sexuálního násilí, páchaného na hrdince, a šťastným koncem. Na druhé straně se opírá o pravděpodobně působící kulisy osvětimského lágru, jejichž přesvědčivost však umenšuje Cieslarova režie, jež je místy až televizně neutrální. K věrohodnosti díla nepřispívá ani skutečnost, že mnozí zahraniční herci byli předabování (koprodukční projekt vznikal v angličtině). Šťastným rozhodnutím však bylo obsazení francouzské herečky Clémence Thiolyové a zvláště Jiřího Mádla do hlavních rolí. – Film je věnován památce slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Waltera Rosenberga), jimž se v dubnu roku 1944 podařilo uprchnout z Osvětimi a odhalit poprvé pravdu o nacistických zločinech proti lidskosti v koncentračních táborech, a dále Arnoštu Lustigovi a všem obětem holocaustu. -ap-
New York, 1973. Spisovatel Vili Feld se setká se synem Josefem, který ho vezme na večeři do rodiny své snoubenky Hannah. Je tu i dívčina matka Yvette McCaine. Stejně jako Vili byla za války v koncentráku, o svých zážitcích však nikdy nemluví. Po válce se pokoušela žít v Izraeli, ale tam jí nemohli zapomenout, že přežila, zatímco jiní se z lágru nevrátili. Vili se po roce 1945 vrátil do Čech, ale vyhnali ho odtud komunisté. Ve svých dílech se často vrací do Osvětimi. Právě píše autobiografický příběh o mladíkovi, který si z lágru vedle traumatických zážitků přinesl i cenný diamant. – Mladý Vili se po válce pokouší v židovském klenotnictví diamant prodat. Jeden ze sousedů kámen pozná: patřil jeho známému, který zahynul v lágru. – Zestárlý Vili řekne synovi, že podle něj Yvette přežila lágr, jen protože byla po vůli nacistům. – 12.7.1943, Osvětim–Birkenau. Noví vězňové Vili a Elli se dostanou do pracovního komanda Kanada díky tomu, že se zalíbí kápu Fritzovi. – Vili pomáhá vykládat z vlaku židovský transport z Antverp. Všimne si krásné Colette Cohenové. Poradí jí, aby při selekci tvrdila, že umí šít, a aby se nehlásila k rodičům ani ke dvěma sestrám. Ti jsou ihned posláni do plynu. Colette si tak zachrání život, ale je přidělena do lomu, kde nikdo nevydrží dlouho naživu. Její krása zaujme mladého důstojníka Weissackera natolik, že si ji vyžádá do dranžírovací dílny na Kanadě, kde ženy párají zabavené svršky a hledají v nich ukryté cennosti. Aby Belgičance zajistil ceněné a „pohodlné“ místo, nechá zlikvidovat jednu z dívek přistiženou při krádeži. Navzdory neustálým kontrolám a trestům kradou všichni vězni z Kanady cennosti i jídlo. – Fritz organizuje kšeftování s kradenými věcmi. Nalezené léky posílá lékaři Davidovi. – Vězni z Kanady každý den přecházejí mezi ubikacemi a třídírnou věcí. U drátů vyhrává malá kapela, v níž jsou dva Elliho synové. – Colette si přes kápo Broderovou, která dohlíží v dílně, domluví tajnou schůzku s Vilim. Poděkuje mladíkovi za záchranu života. – Weissacker obtěžuje Colette; zachránil jí život, takže mu musí být po vůli. – Fritz se zamiluje do dozorkyně Korduly. Vili pro něj musí krást cenné „dárky“, lstivý a záludný Weissacker ho však odhalí. Mladík odmítne při mučení kápa udat. Přežije bití. Spoluvězni se o něj obětavě postarají: zařídí, aby ho lékař David operoval, a ukrývají ho tak dlouho, dokud není znovu schopen práce. S Fritzovou pomocí se Vili nakonec ocitne zpátky v Kanadě. – Weissacker zařídí, aby Colette nebyla na rozdíl od ostatních vězenkyň sterilizována. – Dívka se znovu setká s Vilim. Pomáhá mu, aby se dal do pořádku. Začne mu nosit diamanty, jež ukrývá při párání svršků. – Weissacker nechá zabít dívku z dílny, která umí číst z ruky; rozhlašovala prý o něm, že má v dlani vepsanou smrt. – Colette se dostane do problémů: zanítí se jí na ruce rány od žiletky, s níž párá zkonfiskované věci. Broderová jí umožní tajně chodit za Davidem do nemocničního baráku. Ten léčí i Viliho, jehož zdravotní stav se zhoršil. – Weissacker objeví Viliho mezi vězni v Kanadě a pošle ho na nejhorší práci: mladík musí pomáhat s vynášením latrín. V kalu najde drahocenný diamant, který předtím jeden spoluvězeň před Weissackerem spolkl, a ukryje ho. Seznamuje se s táborovou elitou, pracující u spalovacích pecí. Muži kšeftují se zlatými zuby po mrtvých. – Vili se tajně setkává s Colette. Při milování zapomínají na okolní hrůzy. – Září 1944. Vili začne plánovat útěk v náklaďáku vyvážejícím pravidelně z lágru dřevo. Chce řidiče podplatit diamanty od Colette, kterou vezme na svobodu s sebou. Plánují společnou budoucnost, ale dívka se obává, že nacistický milenec, který je stále surovější, ji dříve zabije. – Do lágru se dostane zpráva o potlačení varšavského povstání. – Elli neunese veřejnou popravu svého syna, který se pokusil o útěk. Před očima spoluvězňů je zastřelen. – Weissacker se dozví, že jeho mladší bratr padl na frontě. – Na kontrolu tábora přijíždí nacistický pohlavár Hermann. Vězni vědí, že konec války se blíží. Selekce však pokračují a transportů přibývá. Protože Colette musí na mimořádnou noční směnu, nedostaví se včas k náklaďáku, který má ji, Viliho a dalšího spoluvězně odvézt. Mladík kvůli ní přenechá své místo jinému. – Weissacker najde u Colette propustku. Dívka přizná, že ji dostala od Broderové. Dozorkyně spolkne jed, aby se vyhnula mučení. – Řidič uprchlíky zradí: shrábne od nich diamanty, zastřelí je a ještě sklidí pochvalu od velitele. Vili při mučení neprozradí kamarády, kteří útěk pomáhali organizovat. – Osvětim, kam už nepřijíždějí žádné transporty, se má likvidovat. Colette požádá Davida, aby ji dostal do Sachsenhausenu. Dá mu adresu, na níž ji Vili po válce najde. Je po vůli lesbické Kordule, aby dozorkyně pomohla Vilimu. – Weissacker marně hledá milenku, která mu unikla v transportu z Březinky. David, zahnaný do úzkých, mu řekne, že vězeňkyně čekala dítě. Nacista ho zastřelí, a k Vilimu se tak dívčin vzkaz nedostane. Weissacker se marně pokouší zjistit, s kým kromě něj ještě Colette spala. – 19.1.1945. Vili se probíjí sněhem v pochodu smrti. Když se před kolonou objeví skupinka kozáků, Weissacker začne prchající vězně střílet. Ti se na něj vrhnou a ubijí ho. – Antverpy, 1945. Vili marně pátrá po Colette. Doma v Praze dostane později zprávu, že dívka byla oficiálně prohlášena za mrtvou. – Zestárlý Vili dopisuje v New Yorku svůj příběh. Je ráno. Přijde za ním Yvette, tedy zestárlá Colette, která před dětmi předstírala, že ho nepoznává. Vypráví své první lásce, že tehdy v Hannoveru porodila dítě. Podle modrých očí pochopila, že otcem Hannah je Weissacker, a zřekla se jí. Při odchodu z porodnice si to rozmyslela. Přijala jméno zavražděné sestry a vdala se za Američana. – Na svatbě Hannah a Josefa se zestárlí Vili a Colette obejmou. -ap-
Mluví Petra Hřebíčková
Colette
Vili
Mluví Jan Teplý ml.
hauptsturmführer Weissacker
Fritz
Elli
Broderová
Kordula
Sarah
Izák
Gerard
Stein
David
Zigmund
Hermann
Mluví Jiří Bartoška
Vili jako starší
Yvette McCaine
Jarek
Schrottel
Wolf
Polák na revíru
Karpinski
Ernst
Laco
Rudi
Kolwitz
Sowa
sanitář
blokový
doktor
Szokal
Rúth
Wanda
zlatník
rabín
Joseph
Hannah
Jim
Bednárek
Jeremiáš
vězeň – houslista
stará židovka
Beck
ošetřovatelka v Hannoveru
ošetřovatel na revíru
důstojník
důstojník
důstojnice
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
voják
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
dítě
hlas
hlas
hlas
hlas
hlas
hlas
hlas
hlas
hlas
hlas
hlas
Arnošt Lustig (Colette – novela)
Milan Cieslar, Arnošt Lustig (spolupráce na scénáři), Ladislava Chateau (spolupráce na scénáři)
Kristián Suda (ČT), Jaroslav Sedláček (hlavní dramaturg ČT), Roman Brat (RTVS)
Vidu Gunaratna (kamera druhého štábu)
Jan Jirák (ostřič), Jiří Bolina (ostřič), Vladimír Hrubý (ostřič), Ondřej Nedvěd, Peter Ľahký
Petra Nováková
Jindřich Rada, Petr Zůza, Marek Šíma (rekvizitář), Pavel Dobš (rekvizitář), Petr Kantor (rekvizitář), Petr Ševčenko (rekvizitář), Miroslav Zach (rekvizitář), Jakub Hroch (rekvizitář), Brad Bailey (rekvizitář), Michal Sigut (rekvizitář), Rado Bajer (rekvizitář)
Jan Kocman
Patricie Šoptenková, Alena Koucká, Jiřina Eisenhamrová, Renata Ryšavá, Eliška Kosinová, Věra Hindlová, Dana Bártová, Romana Dubná
Lukáš Král, Jaroslav Šámal, Jana Radilová, Linda Eisenhamrová, Bobo Sobotka, Dana Kohoutová, Květa Holasová, Martin Valeš, Václav Frank, Petr Fadrhons, Jana Zahradníčková, Filip Šámal, Michaela Krepsová, Kateřina Fikrová, Ľudmila Kovačíková
Alena Spustová, Patrik Pašš (supervize)
Michal Deliopulos (zvuk, střih, design a mix zvuku, záznam postsynchronů), Milan Jílek (mix a záznam hudby), Martin Ženíšek (mix zvuku, konzultace, záznam ruchů a postsynchronů), Štěpán Mamula (mix zvuku)
Universal Production Partners, Robert Pik (supervize), Boris Masník (supervize), Jaroslav Matys (vedoucí produkce), Lenka Líkařová (vedoucí produkce), Simona Jánská (produkce), Petr Mentberger (koordinátor), Michal Čech (střih), Denis Dallen (2D supervize), Petr Hastík (2D supervize), Aleš Dlabač (3D technologická supervize), Pavel Kolář (3D supervize)
Woodoo effects speciální efekty s.r.o., Martin Oberländer (Woodoo effects), Česká televize, Josef Pokorný (ČT)
Universal Production Partners (obraz), Trigon Production, s. r. o. (zvuk), Kavky sound (zvuk), Soundbox s.r.o. (zvuk)
Agentura filmových kaskadérů Double, Michal Boltnar, Jan Lupáč, Jaroslav Stich, Radek Kašpar, Filip Zafouk, Patrik Semlbauer, Petr Ptáček, Daniel Komarov, Zdeněk Barták, Martin Kavan
Jaroslav Kučera (výkonný producent FC ČT), Viktor Mayer (výkonný producent)
Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT), Tomáš Baldýnský (kreativní producent ČT), Petr Tichý (Barrandov Studio), Vít Komrzý (UPP), Viktor Müller (UPP), Ivo Marák (UPP), Petr Komrzý (UPP), Jan Malíř (UPP), Ivana Kurincová (RTVS)
Michaela Danišová (Wandal Production)
Tomáš Klenovský (Wandal Production)
Roman Jedlička (vedoucí natáčení Happy Celuloid), Jiří Koštýř (ČT)
Zuzana Vrbová (ČT), Růžena Kejzlarová (ekonomka Happy Celuloid), Jana Macháčková (ekonomka Wandal Production)
Waly V. Kolman (ČT), Ivana Kolářová (Happy Celuloid), Josef Kejzlar (pokladník Happy Celuloid), Miro Mráz (Wandal Production)
Jan Zachariáš (grafika)
Dr. Maroš Borský, rabín David Adri, Chaim Kočí, Pawel Sawicki, Szabó László, Petr Pluhař (uniformy), Filip Myška (optik)
Eva Koppová (práce se zvířaty – cvičitelka psů), Kateřina Studená (práce se zvířaty – cvičitelka psů), Aleš Dostál (práce se zvířaty – psi), Vojtěch Pechar (práce se zvířaty – psi), Petr Soukup (práce se zvířaty – psi), Jan Studený (práce se zvířaty – psi), Petr Studený (práce se zvířaty – psi), Karel Kopecký (práce se zvířaty – koně Koda s. r. o.), Mary Carmel Angiolillo (supervize dialogů), Jozef Krivošík (fotograf), Lucia Porjandová (fotografka), František Koch (historické automobily), Karol Pavlu (historické automobily)
Atli Örvarsson (hudba a orchestrace), Jan Valta (orchestrace)
Georg Friedrich Händel (Concerto grosso č. 5 /Largo/), Johann Strauss ml. (Na krásném modrém dunaji), Karel Komzák (Vídeňská děvčátka), Mick Parker (Guitar Fire), Hans Rucker (Alpine Dairy Hut)
Epoque orchestra Prague (Dirigent Jan Kučera), Vlastimil Kobrle /sólo na housle/, Karel Untermüller /sólo na violu/
Václav Fiala, Atli Örvarsson
Zpívá Michael Dushinsky
Hudba k písni Jean Lenoir
Text písně Jean Lenoir
Zpívá Lucienne Boyer
Česká republika, Praha (Česká republika), Zlonice (Česká republika), nádraží (Zlonice), Vinařice (Česká republika), Hornický skanzen důl Mayrau (Vinařice), Svatý Jan pod Skalou (Česká republika), Hornický skanzen Solvayovy lomy (Svatý Jan pod Skalou), Výsluní (Česká republika), Pchery (Česká republika), Slovensko, Bratislava (Slovensko)
Colette
Colette
Colette
Colette
film
hranýdistribuční
historický, milostný
Česká republika, Slovensko
2013
2012—2013
začátek natáčení 16. 8. 2012
konec natáčení 01/2013
slavnostní premiéra 11. 9. 2013 (kino Lucerna, Praha)
distribuční premiéra 12. 9. 2013 /nevhodné pro děti do 12 let/
Strhující příběh o lásce silnější než smrt.
Happy Celuloid, Česká televize (koprodukce), Filmové centrum (Česká televize), Wandal Production (koprodukce), Universal Production Partners (koprodukce), Barrandov Studio (koprodukce), Rozhlas a televízia Slovenska (koprodukce)
dlouhometrážní
126 min
DCP 2-D
1:2,35
barevný
zvukový
Dolby Digital
česky, slovensky
bez titulků
Akce: IGRIC – 25. ročník výroční národní tvůrčí ceny Slovenského filmového svazu, Unie slovenských televizních tvůrců a Literárního fondu SR za audiovizuální tvorbu roku 2013
2014
Bratislava / Slovensko
Ženský herecký výkon ve filmu nebo v TV díle
Zuzana Mauréry
ČR koprodukce
Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013
2014
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Marek Jícha
Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013
2014
Praha / Česká republika
Nejlepší masky
Lukáš Král
Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013
2014
Praha / Česká republika
Nejlepší filmová scénografie
Václav Novák
Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013
2014
Praha / Česká republika
Nejlepší masky
Jaroslav Šámal
Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013
2014
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
Zuzana Mauréry