Colette

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2013

Rok výroby

2012—2013

Premiéra

12. 9. 2013

Minutáž

126 min

Kategorie

film

Žánr

historický, milostný

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Colette

Český název

Colette

Anglický název

Colette

Koprodukční název

Colette

Anotace

Největší inspiraci pro české filmy o holocaustu dlouhodobě představují díla spisovatele Arnošta Lustiga (1926–2011). Spisovatelova povídka inspirovala studentský film Sousto, který v roce 1960 natočil Jan Němec, pozdější autor jiné legendární lustigovské adaptace, Démantů noci (1964). Arnošt Lustig se podílel na přepisu svého terezínského milostného dramatu Transport z ráje (1962), jež režíroval Zbyněk Brynych. Antonín Moskalyk pro televizi adaptoval jeho Modlitbu pro Kateřinu Horowitzovou (1965) a natočil jeho Ditu Saxovou (1967). Nyní k těmto snímků přibyl filmový přepis novely Colette: Dívka z Antverp (1992), jež vyšla později znovu pod zkráceným názvem Colette. Spisovatel se ještě před smrtí podílel na scénáristické přípravě obtížně zfilmovatelné předlohy. – Snímek o lásce, zrozené v pekle osvětimského lágru, vnímá scenárista a režisér Milan Cieslar v rámci jiných svých psychologických dramat z období 2. světové války s ženskými hrdinkami: Pramenu života – Der Lebensborn (2000) a Krve zmizelého (2005), realizovaných podle předloh Vladimíra Körnera. – Krásná belgická Židovka Colette Cohenová přežívá dva roky v Osvětimi díky zvrácené přízni mladého nacistického důstojníka Weissackera. Tajně se však schází s českým spoluvězněm Vilim Feldem, kterého miluje. Oba mladí lidé pracují v komandu Kanada, zajišťujícím hladký chod nacistické továrny na smrt. Zatímco Colette s dalšími vězeňkyněmi musí hledat v zabaveném šatstvu skryté cennosti, Vili se navzdory konfliktům s Weissackerem postupně vypracuje na zapisovatele. Stejně jako ostatní riskují neustále smrt, protože se kvůli holému přežití účastní krádeží a pašování nalezených věcí a jídla. Zatímco střádají diamanty k plánovanému útěku, musejí soužít s všednodenní děsivou realitou lágru a neustále bojovat o přežití a o lidskou důstojnost. – Vypravěčem příběhu je zestárlý spisovatel Vili, který se v roce 1973 v New Yorku osudovou náhodou setkává s budoucí tchyní svého syna, v níž poznává ztracenou lásku z koncentráku. Kromě tohoto rámce se film od předlohy liší minimalizací sexuálního násilí, páchaného na hrdince, a šťastným koncem. Na druhé straně se opírá o pravděpodobně působící kulisy osvětimského lágru, jejichž přesvědčivost však umenšuje Cieslarova režie, jež je místy až televizně neutrální. K věrohodnosti díla nepřispívá ani skutečnost, že mnozí zahraniční herci byli předabování (koprodukční projekt vznikal v angličtině). Šťastným rozhodnutím však bylo obsazení francouzské herečky Clémence Thiolyové a zvláště Jiřího Mádla do hlavních rolí. – Film je věnován památce slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Waltera Rosenberga), jimž se v dubnu roku 1944 podařilo uprchnout z Osvětimi a odhalit poprvé pravdu o nacistických zločinech proti lidskosti v koncentračních táborech, a dále Arnoštu Lustigovi a všem obětem holocaustu. -ap-

Obsah

New York, 1973. Spisovatel Vili Feld se setká se synem Josefem, který ho vezme na večeři do rodiny své snoubenky Hannah. Je tu i dívčina matka Yvette McCaine. Stejně jako Vili byla za války v koncentráku, o svých zážitcích však nikdy nemluví. Po válce se pokoušela žít v Izraeli, ale tam jí nemohli zapomenout, že přežila, zatímco jiní se z lágru nevrátili. Vili se po roce 1945 vrátil do Čech, ale vyhnali ho odtud komunisté. Ve svých dílech se často vrací do Osvětimi. Právě píše autobiografický příběh o mladíkovi, který si z lágru vedle traumatických zážitků přinesl i cenný diamant. – Mladý Vili se po válce pokouší v židovském klenotnictví diamant prodat. Jeden ze sousedů kámen pozná: patřil jeho známému, který zahynul v lágru. – Zestárlý Vili řekne synovi, že podle něj Yvette přežila lágr, jen protože byla po vůli nacistům. – 12.7.1943, Osvětim–Birkenau. Noví vězňové Vili a Elli se dostanou do pracovního komanda Kanada díky tomu, že se zalíbí kápu Fritzovi. – Vili pomáhá vykládat z vlaku židovský transport z Antverp. Všimne si krásné Colette Cohenové. Poradí jí, aby při selekci tvrdila, že umí šít, a aby se nehlásila k rodičům ani ke dvěma sestrám. Ti jsou ihned posláni do plynu. Colette si tak zachrání život, ale je přidělena do lomu, kde nikdo nevydrží dlouho naživu. Její krása zaujme mladého důstojníka Weissackera natolik, že si ji vyžádá do dranžírovací dílny na Kanadě, kde ženy párají zabavené svršky a hledají v nich ukryté cennosti. Aby Belgičance zajistil ceněné a „pohodlné“ místo, nechá zlikvidovat jednu z dívek přistiženou při krádeži. Navzdory neustálým kontrolám a trestům kradou všichni vězni z Kanady cennosti i jídlo. – Fritz organizuje kšeftování s kradenými věcmi. Nalezené léky posílá lékaři Davidovi. – Vězni z Kanady každý den přecházejí mezi ubikacemi a třídírnou věcí. U drátů vyhrává malá kapela, v níž jsou dva Elliho synové. – Colette si přes kápo Broderovou, která dohlíží v dílně, domluví tajnou schůzku s Vilim. Poděkuje mladíkovi za záchranu života. – Weissacker obtěžuje Colette; zachránil jí život, takže mu musí být po vůli. – Fritz se zamiluje do dozorkyně Korduly. Vili pro něj musí krást cenné „dárky“, lstivý a záludný Weissacker ho však odhalí. Mladík odmítne při mučení kápa udat. Přežije bití. Spoluvězni se o něj obětavě postarají: zařídí, aby ho lékař David operoval, a ukrývají ho tak dlouho, dokud není znovu schopen práce. S Fritzovou pomocí se Vili nakonec ocitne zpátky v Kanadě. – Weissacker zařídí, aby Colette nebyla na rozdíl od ostatních vězenkyň sterilizována. – Dívka se znovu setká s Vilim. Pomáhá mu, aby se dal do pořádku. Začne mu nosit diamanty, jež ukrývá při párání svršků. – Weissacker nechá zabít dívku z dílny, která umí číst z ruky; rozhlašovala prý o něm, že má v dlani vepsanou smrt. – Colette se dostane do problémů: zanítí se jí na ruce rány od žiletky, s níž párá zkonfiskované věci. Broderová jí umožní tajně chodit za Davidem do nemocničního baráku. Ten léčí i Viliho, jehož zdravotní stav se zhoršil. – Weissacker objeví Viliho mezi vězni v Kanadě a pošle ho na nejhorší práci: mladík musí pomáhat s vynášením latrín. V kalu najde drahocenný diamant, který předtím jeden spoluvězeň před Weissackerem spolkl, a ukryje ho. Seznamuje se s táborovou elitou, pracující u spalovacích pecí. Muži kšeftují se zlatými zuby po mrtvých. – Vili se tajně setkává s Colette. Při milování zapomínají na okolní hrůzy. – Září 1944. Vili začne plánovat útěk v náklaďáku vyvážejícím pravidelně z lágru dřevo. Chce řidiče podplatit diamanty od Colette, kterou vezme na svobodu s sebou. Plánují společnou budoucnost, ale dívka se obává, že nacistický milenec, který je stále surovější, ji dříve zabije. – Do lágru se dostane zpráva o potlačení varšavského povstání. – Elli neunese veřejnou popravu svého syna, který se pokusil o útěk. Před očima spoluvězňů je zastřelen. – Weissacker se dozví, že jeho mladší bratr padl na frontě. – Na kontrolu tábora přijíždí nacistický pohlavár Hermann. Vězni vědí, že konec války se blíží. Selekce však pokračují a transportů přibývá. Protože Colette musí na mimořádnou noční směnu, nedostaví se včas k náklaďáku, který má ji, Viliho a dalšího spoluvězně odvézt. Mladík kvůli ní přenechá své místo jinému. – Weissacker najde u Colette propustku. Dívka přizná, že ji dostala od Broderové. Dozorkyně spolkne jed, aby se vyhnula mučení. – Řidič uprchlíky zradí: shrábne od nich diamanty, zastřelí je a ještě sklidí pochvalu od velitele. Vili při mučení neprozradí kamarády, kteří útěk pomáhali organizovat. – Osvětim, kam už nepřijíždějí žádné transporty, se má likvidovat. Colette požádá Davida, aby ji dostal do Sachsenhausenu. Dá mu adresu, na níž ji Vili po válce najde. Je po vůli lesbické Kordule, aby dozorkyně pomohla Vilimu. – Weissacker marně hledá milenku, která mu unikla v transportu z Březinky. David, zahnaný do úzkých, mu řekne, že vězeňkyně čekala dítě. Nacista ho zastřelí, a k Vilimu se tak dívčin vzkaz nedostane. Weissacker se marně pokouší zjistit, s kým kromě něj ještě Colette spala. – 19.1.1945. Vili se probíjí sněhem v pochodu smrti. Když se před kolonou objeví skupinka kozáků, Weissacker začne prchající vězně střílet. Ti se na něj vrhnou a ubijí ho. – Antverpy, 1945. Vili marně pátrá po Colette. Doma v Praze dostane později zprávu, že dívka byla oficiálně prohlášena za mrtvou. – Zestárlý Vili dopisuje v New Yorku svůj příběh. Je ráno. Přijde za ním Yvette, tedy zestárlá Colette, která před dětmi předstírala, že ho nepoznává. Vypráví své první lásce, že tehdy v Hannoveru porodila dítě. Podle modrých očí pochopila, že otcem Hannah je Weissacker, a zřekla se jí. Při odchodu z porodnice si to rozmyslela. Přijala jméno zavražděné sestry a vdala se za Američana. – Na svatbě Hannah a Josefa se zestárlí Vili a Colette obejmou. -ap-

Hrají

Clémence Thioly /ž/

Mluví Petra Hřebíčková
Colette

Eric Bouwer

Mluví Jan Teplý ml.
hauptsturmführer Weissacker

Zuzana Mauréry

Broderová

Michal Sieczkowski

David

Chris Gebert

Zigmund

Daniel Braun

Mluví Jiří Bartoška
Vili jako starší

Barbora Kodetová

Yvette McCaine

Michal Režný

Jarek

Michal Slaný

Schrottel

Miroslav Táborský

Polák na revíru

Jakub Rybárik

Laco

Jan Konečný

Rudi

Jiří Kout

Kolwitz

Jakub Lorenzovič

Sowa

Kajetán Písařovič

sanitář

Anna Kočicová

Rúth

Marián Chudovský

zlatník

David Adri

rabín

Jordan Haj

Joseph

Jared Dorec

Jim

Jan Cína

Jeremiáš

Alexander Shonert

vězeň – houslista

Hana Frejková

stará židovka

Elena Podzámská

ošetřovatelka v Hannoveru

Karel Polišenský

ošetřovatel na revíru

Radek Balcárek

důstojník

Pavel Urban

důstojník

Jitka Bednářová

důstojnice

Martin Dittrich

voják

Tamara Farkašová

dítě

Lukáš Wolf

dítě

Tomáš Tóth

dítě

Šimon Tomášik

dítě

Emma Štulajterová

dítě

Ema Ovčíka

dítě

Nikolas Lojka

dítě

Martin Krutka

dítě

Alexandra Kopčová

dítě

Filip Kopča

dítě

Róbert Karasz

dítě

Hikmet Ramzi

dítě

Hikmet Rahim

dítě

Ema Antičová

dítě

Romana Cibuľová

dítě

Vanessa Galambošová

dítě

Filip Rojek

dítě

Adéla Rojková

dítě

Kateřina Tučková

dítě

Filip Tuček

dítě

Eva Reiterová

Denisa Pfauserová

Philipp Kraiczy

Jitka Jackuliak

Barbora Skočdopolová

Janusz Hummel

Richard Autner

Juraj Adamík

László Nagy

František Vida

Tomáš Filo

Michal Noga

Michaela Lachová

Karol Pavlu

pes Assa

pes Isolda

pes Oliver

pes Nara

pes Zana

pes Kanto

pes Bára

Štáb a tvůrci

Předloha

Arnošt Lustig (Colette – novela)

Scénář

Milan Cieslar, Arnošt Lustig (spolupráce na scénáři), Ladislava Chateau (spolupráce na scénáři)

Dramaturg

Kristián Suda (ČT), Jaroslav Sedláček (hlavní dramaturg ČT), Roman Brat (RTVS)

Druhá kamera

Vidu Gunaratna (kamera druhého štábu)

Asistent kamery

Jan Jirák (ostřič), Jiří Bolina (ostřič), Vladimír Hrubý (ostřič), Ondřej Nedvěd, Peter Ľahký

Assistent architekta

Petra Nováková

Výprava

Jindřich Rada, Petr Zůza, Marek Šíma (rekvizitář), Pavel Dobš (rekvizitář), Petr Kantor (rekvizitář), Petr Ševčenko (rekvizitář), Miroslav Zach (rekvizitář), Jakub Hroch (rekvizitář), Brad Bailey (rekvizitář), Michal Sigut (rekvizitář), Rado Bajer (rekvizitář)

Návrhy kostýmů

Jan Kocman

Kostýmy

Patricie Šoptenková, Alena Koucká, Jiřina Eisenhamrová, Renata Ryšavá, Eliška Kosinová, Věra Hindlová, Dana Bártová, Romana Dubná

Střih

Alena Spustová, Patrik Pašš (supervize)

Zvuk

Michal Deliopulos (zvuk, střih, design a mix zvuku, záznam postsynchronů), Milan Jílek (mix a záznam hudby), Martin Ženíšek (mix zvuku, konzultace, záznam ruchů a postsynchronů), Štěpán Mamula (mix zvuku)

Vizuální efekty

Universal Production Partners, Robert Pik (supervize), Boris Masník (supervize), Jaroslav Matys (vedoucí produkce), Lenka Líkařová (vedoucí produkce), Simona Jánská (produkce), Petr Mentberger (koordinátor), Michal Čech (střih), Denis Dallen (2D supervize), Petr Hastík (2D supervize), Aleš Dlabač (3D technologická supervize), Pavel Kolář (3D supervize)

Koordinátor kaskadérů

Luděk Jelen

Výkonná produkce

Jaroslav Kučera (výkonný producent FC ČT), Viktor Mayer (výkonný producent)

Koproducent

Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT), Tomáš Baldýnský (kreativní producent ČT), Petr Tichý (Barrandov Studio), Vít Komrzý (UPP), Viktor Müller (UPP), Ivo Marák (UPP), Petr Komrzý (UPP), Jan Malíř (UPP), Ivana Kurincová (RTVS)

Produkce

Michaela Danišová (Wandal Production)

Vedoucí výroby

Tomáš Klenovský (Wandal Production)

Vedoucí produkce

Roman Jedlička (vedoucí natáčení Happy Celuloid), Jiří Koštýř (ČT)

Zástupce vedoucího produkce

Zuzana Vrbová (ČT), Růžena Kejzlarová (ekonomka Happy Celuloid), Jana Macháčková (ekonomka Wandal Production)

Asistent vedoucího produkce

Waly V. Kolman (ČT), Ivana Kolářová (Happy Celuloid), Josef Kejzlar (pokladník Happy Celuloid), Miro Mráz (Wandal Production)

Výtvarná spolupráce

Jan Zachariáš (grafika)

Odborný poradce

Dr. Maroš Borský, rabín David Adri, Chaim Kočí, Pawel Sawicki, Szabó László, Petr Pluhař (uniformy), Filip Myška (optik)

Spolupráce

Eva Koppová (práce se zvířaty – cvičitelka psů), Kateřina Studená (práce se zvířaty – cvičitelka psů), Aleš Dostál (práce se zvířaty – psi), Vojtěch Pechar (práce se zvířaty – psi), Petr Soukup (práce se zvířaty – psi), Jan Studený (práce se zvířaty – psi), Petr Studený (práce se zvířaty – psi), Karel Kopecký (práce se zvířaty – koně Koda s. r. o.), Mary Carmel Angiolillo (supervize dialogů), Jozef Krivošík (fotograf), Lucia Porjandová (fotografka), František Koch (historické automobily), Karol Pavlu (historické automobily)

Dialogy české verze

Jiří Balcárek

Režie české verze

Jiří Balcárek

Hudba

Hudba

Atli Örvarsson (hudba a orchestrace), Jan Valta (orchestrace)

Použitá hudba

Georg Friedrich Händel (Concerto grosso č. 5 /Largo/), Johann Strauss ml. (Na krásném modrém dunaji), Karel Komzák (Vídeňská děvčátka), Mick Parker (Guitar Fire), Hans Rucker (Alpine Dairy Hut)

Nahrál

Epoque orchestra Prague (Dirigent Jan Kučera), Vlastimil Kobrle /sólo na housle/, Karel Untermüller /sólo na violu/

Hudební režie

Václav Fiala, Atli Örvarsson

Písně

Židovský žalm

Zpívá Michael Dushinsky

Parlez-moi d'amour

Hudba k písni Jean Lenoir
Text písně Jean Lenoir
Zpívá Lucienne Boyer

Lokace

Česká republika, Praha (Česká republika), Zlonice (Česká republika), nádraží (Zlonice), Vinařice (Česká republika), Hornický skanzen důl Mayrau (Vinařice), Svatý Jan pod Skalou (Česká republika), Hornický skanzen Solvayovy lomy (Svatý Jan pod Skalou), Výsluní (Česká republika), Pchery (Česká republika), Slovensko, Bratislava (Slovensko)

Produkční údaje

Originální název

Colette

Český název

Colette

Anglický název

Colette

Koprodukční název

Colette

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

historický, milostný

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2013

Rok výroby

2012—2013

Produkční data

začátek natáčení 16. 8. 2012
konec natáčení 01/2013

Premiéra

slavnostní premiéra 11. 9. 2013 (kino Lucerna, Praha)
distribuční premiéra 12. 9. 2013 /nevhodné pro děti do 12 let/

Distribuční slogan

Strhující příběh o lásce silnější než smrt.

Výrobce

Happy Celuloid, Česká televize (koprodukce), Filmové centrum (Česká televize), Wandal Production (koprodukce), Universal Production Partners (koprodukce), Barrandov Studio (koprodukce), Rozhlas a televízia Slovenska (koprodukce)

Distribuce

Bioscop

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

126 min

Distribuční nosič

DCP 2-D

Poměr stran

1:2,35

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Digital

Mluveno

česky, slovensky

Podtitulky

bez titulků

Ocenění

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Praha / Česká republika
Nejlepší masky
Lukáš Král

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Praha / Česká republika
Nejlepší filmová scénografie
Václav Novák

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Praha / Česká republika
Nejlepší masky
Jaroslav Šámal

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
Zuzana Mauréry

Vítěz

Akce: IGRIC – 25. ročník výroční národní tvůrčí ceny Slovenského filmového svazu, Unie slovenských televizních tvůrců a Literárního fondu SR za audiovizuální tvorbu roku 2013

2014
Bratislava / Slovensko
Ženský herecký výkon ve filmu nebo v TV díle
Zuzana Mauréry
ČR koprodukce

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Marek Jícha