Snímek gruzínského režiséra Georga Ovašviliho Kukuřičný ostrov, oceněný hlavní cenou na MFF v Karlových Varech 2014, vznikl v široké mezinárodní koprodukci včetně české účasti. Proto se na něm také podíleli tvůrci různých národností včetně známého maďarského kameramana Eleméra Ragályiho (který natáčel na 35mm kameru). Jedná se o minimalistické komorní drama, v němž nejsou téměř žádné dialogy (první se ozve až po více než dvaceti minutách); řídké promluvy se navíc odvíjejí v holých větách. Přesto je text svým způsobem velmi důležitý, neboť je jediným vodítkem k rozlišení národnosti postav (české titulky to na základě přání režiséra zachycují, protože jinak nemá divák šanci rozlišit jazyky). Jednoduchý děj se totiž odehrává na řece Inguri, která dnes tvoří hranici mezi Gruzií a odtrženou Abcházií, kde stále panuje napětí. Mezi abcházskými, gruzínskými a ruskými vojenskými hlídkami, projíždějícími na člunech po řece, se ocitá starý abcházský rolník, který podle místních tradic obsadí naplavený ostrůvek a založí na něm kukuřičné pole. S budováním primitivní chatrče i s pěstováním úrody mu pomáhá šestnáctiletá vnučka. Příběh ovšem končí tragicky... – V pomalém tempu s dlouhými záběry a s jednotou místa (děj se odehrává výlučně na ostrůvku) líčí režisér rolníkovu neúnavnou a zároveň vyčerpávající činnost: dopodrobna zachycuje stavbu chýše i primitivní život na malém kousku půdy uprostřed široké řeky. Přesto však dílo, připomínající staré japonské filmy, postupně nabývá na napínavosti. Tenzi do něj vnáší zejména postava dospívající dívenky, která přitahuje pozornost vojáků, nebo starcova samozřejmá pomoc gruzínskému vojákovi. – Vzhledem k napětí na hranici nemohli filmaři točit na Inguri. Proto zbudovali svůj ostrůvek na gruzínské umělé nádrži. -tbk-
Na řece Inguri, která tvoří hranici mezi Abcházií a Gruzií, se díky náplavám vytvářejí úrodné ostrůvky. Místní zemědělci na nich pěstují kukuřici. Úroda jim umožňuje přežít zimu. Ovšem jen tehdy, pokud se něco nestane... – Za ranní mlhy přistane u ostrůvku s loďkou starý Abcházec. Vyzkouší kvalitu půdy a vyměří si rozměry. V zemi najde umělohotnou cigaretovou špičku, kterou pečlivě uschová v kapse kazajky. Postupně přiváží na loďce starý materiál a buduje tu přístřeší. Později mu pomáhá jeho šestnáctiletá vnučka. Kolem projíždějí ve člunech vojenské hlídky Abcházců, Gruzínců i Rusů. Občas je ze břehu slyšet střelba. Vojáci pokřikují ze člunů i ze břehů na dívku, která se před nimi stydí, ale zároveň na ni jejich „obdiv“ působí. – Když je bouda postavena, stařec zryje ostrov a zasije s dívkou kukuřici. Živí se rybami, nachytanými do vrše. Na noc dvojice odjíždí. – Kukuřice roste. Jednou ji poničí lovci, kteří sem přijedou pro jelena, který na ostrůvek přeplaval a kterého zastřelili. – Stařec se poté rozhodne, že budou na ostrově i spát. Přiveze si pušku. – V noci se jde dívka tajně vykoupat. Vystraší ji zvuky v poli. Ráno v něm najdou bezvládného gruzínského vojáka (patrně zběha). Stařec vnučku pošle pro další zásoby a postřeleného mladíka ošetří. Stará se o něj, dokud se nezotaví. Když přistihne dívku, jak s vojákem bezelstně dovádí u vody, pošle ji pryč. – Na ostrůvku přistane abcházská hlídka, pátrající po zraněném vojákovi. Ten se před nimi ukryje do pole a do vody. Stařec vetřelce pohostí a ti pak odjedou s tím, že se ještě vrátí. – Raněný pochopí, jak svého hostitele ohrožuje, a bez rozloučení zmizí. Hledají ho tu pak ruští vojáci. Ale stařec mlčí. – Vnučka se vrátí na ostrov. Kukuřice dozrála a dvojice ji začne sklízet. Jenže přijde obrovská bouře. Muž a dívka se zoufale snaží zachránit z úrody, co se dá. Ostrůvek je pozvolna zaplavován rychle se zvyšující hladinou řeky. – Loďka je naložena nákladem klasů. Stařec ji odstrčí, avšak když do ní chce za vnučkou naskočit, uklouzne. Proud člun se zoufalou dívkou strhne. – Muže pak zavalí kácející se bouda. Na divoké hladině je vidět jen plující rákosová střecha... – Po čase. Na nově vzniklý ostrůvek připluje další rolník. Začne se připravovat na setí. V půdě najde dívčinu hadrovou panenku... -tbk-
starý muž
dívka
důstojník
voják
Nugzar Šaitadze, George Ovašvili, Roelof Jan Minneboo
Elemér Ragályi
Ariunsaichan Dawaachu
Ivana Axmanová
Kim Sun-min
Frédéric Théry (design zvuku), Johannes Doberenz
Vít Petrášek (supervize)
Nino Devdariani, Eike Goreczkaová, Guillaume de Seille, Karla Stojáková, Sain Gabdullin
Gabor Ferenczy
Josef Bardanašvili
Kukuřičný ostrov
Kukuřičný ostrov
Corn Island
Simindis kundzuli / Die Maisinsel / La terre éphémère / Kukuruznyj ostrov / Kukoricasziget
film
hranýdistribuční
psychologický, poetický
Gruzie, Spolková republika Německo, Francie, Česká republika, Kazachstán, Maďarsko
2014
2014
premiéra 13. 11. 2014 /přístupné bez omezení/
Alamdary Film, 42Film (koprodukce), Arizona Productions (koprodukce), Axman Production (koprodukce), Kazachfilm (koprodukce), Focusfox (spolupráce)
dlouhometrážní
100 min
DCP 2-D, DVD
1:2,35
barevný
zvukový
Dolby Digital, digitální zvuk
rusky, gruzínsky, abcházsky
české
Festival: 49. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
2014
Karlovy Vary / Česká republika
Cena ekumenické poroty
Festival: 24. filmový festival východoevropských filmů v Chotěbuzi
2014
Chotěbuz / Spolková republika Německo
Cena diváků
George Ovašvili
ČR koprodukce
Festival: 49. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
2014
Karlovy Vary / Česká republika
Velká cena Křišťálový glóbus
George Ovašvili
Gruzie/SRN/Francie/ČR/Kazachstán