Minimalistický komorní snímek Majida Barzegara Obyčejný člověk je první íránsko-českou koprodukcí, přičemž u nás se dělala postprodukce. Na scénáři se s režisérem podílel známý íránský filmař Jafar Panahi, pronásledovaný režimem, z jehož tvorby bude záhy uveden neméně minimalistický snímek Taxi Teherán (2015, Taxi). – V dlouhých pomalých záběrech popisují tvůrci každodenní život osmdesátiletého pana Safarího, žijícího osaměle v činžovním bytě a trpícího výpadky paměti. Změnu do jeho jednotvárného života přinese mladá žena Sára, přítelkyně jeho syna, žijícího v zahraničí. Syn si přeje, aby za ním otce přivezla; chce se o něj starat a zajistit mu léčbu. Starý muž se na Sáru upne a nakonec jí přizná, že ji miluje. Sára ho samozřejmě odmítne. Netuší, že kvůli ní zabil sousedku a ukradl pro ni peníze. Po starcově zatčení policejní vůz havaruje a pan Safarí z něj nezraněný vyleze a ve zmatku se vytratí. – Tvůrci sázejí na realismus, podtržený mimo jiné absencí filmové hudby (a naopak zvukovou stopou, akcentující všednodenní ruch z ulice apod.) a na civilní herecký projev s minimem dialogů. Zároveň sugestivně vystihují pocit osamělosti a opuštěnosti starých zmatených lidí a přinášejí nečekaný dějový zvrat. – Čtyřiaosmdesátiletý představitel hlavní role, Armén Souren Mnatsakanian, je neherec. Film měl u nás premiéru za účasti režiséra v rámci Festivalu íránských filmů 2016. -tbk-
Teherán, současnost. Nemluvný osmdesátník pan Safarí vede osamělý život. Pravidelně nakupuje v pekařství dva chleby sangak (což je velká chlebová placka) a jeden z nich předá ve dveřích domu nedaleko svého bydliště v činžáku. Jinak tráví čas v bytě. Občas jde k sousedkám, které se scházejí na tombolu. Nenápadně na něj dohlíží sousedka paní Parvínová, která od žen v domě vybírá peníze. – Za starým mužem přijde vitální mladá žena Sára. Tvrdí, že je přítelkyní jeho syna Parvíze, který žije v Kanadě. Ten má obavy o otce, trpícího výpadky paměti, protože mu nezvedá telefon. Chce, aby za ním otec přijel do Kanady se Sárou, která pracuje v cestovní kanceláři a která má starému pánovi zařídit pas. Penzista řekne návštěvnici, že ztratil naslouchátko. Ona mu zprovozní záznamník a namluví na něj ohlášení. Večer volá syn a otec slyší jeho hlas. Muž má o něj obavy a radí mu, aby ve všem spoléhal na Sáru. Stařec si prohlíží rodinné fotky; žena na nich má vždy vystřižený obličej. – Sára vezme pana Safarího k fotografovi kvůli pasu a nechá udělat i jednu společnou podobenku. Pak s ním spěchá autem do kanceláře. Stařec tu čeká, než pro něj přijede objednané taxi. Vidí, jak šéf Sáře vynadá kvůli její absenci. – Po návratu domů jde Safarí za paní Parvínovou a požádá ji, aby mu obarvila šedivé vlasy. – Večer vyrazí Safarí do ulic. U domu, kde pravidelně odevzdává sangak, ho surově napadne manžel ženy, za níž sem pan Safarí chodí. Zasáhne vrátný z jeho bloku a pomůže zkrvavenému starému pánovi. Útočník tvrdí, že už to trvá mnoho let a že jestli se tam Safarí ještě jednou ukáže, zabije ho. Vrátný odvede zraněného k sobě, ale když odejde sehnat desinfekci, stařec zmizí. Nechá se taxíkem odvézt k Sářině kanceláři a celou noc tam čeká. Mladá žena přijde do práce jako poslední a musí ho odvézt k lékaři. Pak mu vyčte, že by ji kvůli němu mohli vyhodit. Chce, aby než dostane pas, zůstal doma. – Safarí na chodbě domu slyší, jak se o něm baví vrátný a sousedky. Pomůže mu paní Parvínová, která si občas telefonuje s Parvízem a která ví o jeho chystané cestě. Stařec ji požádá, zda by k ní mohl přijít na večeři. Přinese jí květiny a po jídle ji požádá, aby zahrála na piano. Sám při hudbě tančí se svou holí. – Safarí se skrývá s dřevěnou krabicí naproti cestovní kanceláři. Až po pracovní době si přisedne do auta k Sáře. Předá jí krabici, v níž jsou peníze. Ona ví, že na ni čekal, a zlobí se na něj. Peníze odmítne. Chce, aby ji nechal na pokoji, a lituje toho, že se o něj starala. Nechce s ním jet za Parvízem, ale slíbí, že dokončí, co slíbila. Muž, který dosud mlčel, náhle řekne, že ji miluje... – Odmítnutý stařec doma pláče. Pak koupí v pekařství sangak a jeden odnese do cestovní kanceláře, aby ho dali Sáře. Když se vrací, od domu právě odjíždí sanitka a stojí tam policejní vůz. U vstupních dveří postává hlouček sousedů. Před bytem zadrží pana Safarího policisté. Mají krabici a zkrvavenou hůl. Pan Safarí zabil paní Parvínovou a ukradl jí peníze. – Stařec se apaticky nechá odvést do auta. Cestou na policii poručík mluví o tom, že svým činem znehodnotil sangak, který je pro Íránce rituální záležitostí. Policejní vůz se srazí s náklaďákem. Lidi vyprošťují osádku. Nezraněný pan Safarí vyleze sám a bez povšimnutí pomalu odejde. -tbk-
Safarí
Sára
Parvínová
Jafar Panahi, Majid Barzegar
Amin Jafari
Leila Naghdi Pariová
Leila Naghdi Pariová
Hamid Reza Barzegar
Yadolah Najafi, Amir Hossein Ghasemi, Mehdi Barzegar
Majid Modarresi, Saeed Armand
Zuzana Turková
Obyčejný člověk
Obyčejný člověk
A Very Ordinary Citizen
Yek shahrvand-e
film
hranýdistribuční
psychologický
Írán, Česká republika
2015
2015
premiéra 16. 1. 2016 /přístupné bez omezení/
První česko-íránská koprodukce.
Armand, Barzegar Production, i/o post (koprodukce), Europe Media Nest (koprodukce)
Státní fond kinematografie České republiky, Hubert Bals Fund
dlouhometrážní
100 min
DCP 2-D, BRD
1:1,85
barevný
zvukový
5.1, Dolby Digital
francouzsky, persky
české