Čtyři dohody

Země původu

Česká republika

Copyright

2013

Rok výroby

2013

Premiéra

26. 12. 2013

Minutáž

118 min

Režie

Olga Špátová, Miroslav Janek, Jaroslav Dušek (režie divadelního představení)

Kategorie

film

Žánr

záznam divadelní inscenace

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Čtyři dohody

Český název

Čtyři dohody

Anglický název

The Four Agreements

Pracovní název

Film o 4 Dohodách Jaroslava Duška

Anotace

Filmový záznam úspěšného divadelního představení Jaroslava Duška Čtyři dohody ze 14. a 15. května 2006 podle stejnojmenné kultovní předlohy Mexičana Dona Miguela Ruize (nar. 1952) tvůrci doplnili o četné ilustrativní černobílé filmové materiály ze soukromých rodinných archivů. Čtyři naučné kapitoly Nehřešme slovem, Neberme si nic osobně, Nevytvářejme si žádné domněnky a Vždy dělejme vše, jak nejlépe dovedeme mají být inspirací k pozitivnímu postoji k životu, navedením na cestu za osobní svobodou, štěstím a harmonií a objevováním hodnotných duchovních aspektů skrze moudrost starých Toltéků. Zapálená přednáška a především lingvistická show Jaroslava Duška, jenž je známý jako neúnavný hledač duševní rovnováhy, vtipně a s nadsázkou transformuje nakumulované rady z předlohy, převrací a zpochybňuje běžně zažité stereotypní vzorce významu slov, myšlení a tedy i chování. Nedílnou součástí je hudební doprovod (písně jsou předehrami jednotlivých kapitol), jehož tvůrci zapojují do produkce i strohou scénu (reliéf pyramidy, světla atd.). Díky Duškovu charismatu a osobní invenci, s níž tlumočí text, divák nepropadne dojmu, že jsou mu předkládány až příliš zjednodušené teze. – Snímek byl vydán na DVD a do distribuce byl uvolněn pouze do konce ledna 2014. – Don Miguel Ruiz se synem Josem, kteří společně navázali na bestseller mj. knihou Pátá dohoda, uskutečnili na podzim roku 2012 na pozvání Jaroslava Duška „dohodový“ seminář v pražském Kongresovém centru. -kk-

Obsah

Rituál účinkující trojice v šatně přeruší telefonát nervózního technika, jenž ji posílá na jeviště. – Jaroslav Dušek upozorní diváky, že se představení natáčí, a uvede kolegy. První informace patří autorovi knižní předlohy: Miguel Ruiz se narodil do rodiny šamanů. Nechtěl pokračovat v rodinné tradici a stal se lékařem. Po těžké autonehodě se však začal zabývat odhalováním dřímajícího vědění, k němuž se lze dostat díky tzv. transu. Lidstvo se obrací ke starým učením, neboť touží po návratu harmonie a humanismu. – Základním kamenem představení je Ruizova oblíbená indická legenda o bohu Brahmovi, resp. o všudypřítomném neutrálním „Brahma“, jež bylo rozřezáno na kousíčky a vloženo do lidí. Setkají-li se pohledem dvě cizí bytosti, spatří něco povědomého, neboť se rozpoznaly dva díly „Brahma“. Začnou si povídat, vyměňovat si ojedinělé zkušenosti a tím znovu vytváří Brahmu. – Nehřešme slovem (aneb Miřte slovem přesně). Když se narodí člověk, je „čistý“. Má dva chytré bohy, mámu a tátu. Ti na něj mluví a tím mu tvoří svět. Jak narůstá počet slov, vzniká v dítěti chaos. Ani bohové se ve všem neshodnou. Dítě objevuje svoji dobrou a špatnou stránku. Zavádějící pokyny (tak už spi, vystřel, zmiz, jdi mi z očí) a sdělení (roztrhnu tě jako hada nebo nechci tě vidět) v něm vyvolávají pochybnosti. Snaží se zorientovat. Chce pomoci rodičům, kteří o něj pečují. Naučí se samo sebe hlídat, vytvoří si v hlavě soupeřícího soudce a oběť. Má více energie, než oba bohové dohromady. Pohybuje se v prostoru plném nástrah. Vše monitoruje, slyší a vidí i to, co nemá. Když dospěje, naopak si cíleně buduje mentální ohrádku, ze které pryč nechce. Jeho jednání ovlivňují hlasité ego a tichá duše. Záleží jen na jedinci, které stránce naslouchá. – Dítě se snaží utéct dozorcům, kteří vydávají rozkazy. Naučí se „mizet“ a schovávat zlobivou tvář. Když doroste, prohodí svoji hodnou a špatnou stránku a autority jej najednou nepoznávají. – Význam slov a jejich moc je třeba mít neustále na paměti a odklonit se od dlouhodobě preferované výchovy strachem. – Neberme si nic osobně. Lidé si budují pocit vlastní důležitosti, ctí pravidlo něco za něco. Jsou vychováváni sebestředně (pilně se uč, ať z tebe něco je). Ego jde proti duši, vnitřní mechanismus ztrácí rovnováhu. – Dítě nechápe na něj uplatňovaný systém ochočování. Potlačování kreativity mu nedovoluje dělat chyby, z nichž se může poučit. Později vynakládá energii dle doporučení bohů k získání papíru, který má dokázat, že je někdo. V dospělosti se prezentuje vizitkou. Vypovídají o něm vizáž a majetek. Svět mu zkreslují móda a trendy, systém má vady a šíří jed. Nepatřičné reakce okolí jej urážejí, stane se „nekompletním“ a musí se dávat dohromady. Kumulují se v něm nedorozumění, křivdy a citová zranění, jeho ego se otřásá v základech. Číhající šikulové pak jedincem lehce manipulují. – Je třeba umět odpouštět, jinak by jedinečná bytost vedla vyčerpávající život s nahromaděnými úrazy. – Člověk nechává osobní moc institucím a pak z toho má „ne-moc“. Odevzdáním hlasu je umlčen. – Půlku života děláme nesmysly a zbytečnosti kvůli mínění okolí. Už od dětství, spjatým s přirozenou touhou po poznání, se setkáváme s hodnocením. Člověk se vyvíjí i bez něho. – Nevytvářejme si žádné domněnky. Chybná interpretace reality přináší zavádějící palčivé domněnky, jež ovlivňují důležité aspekty bytí. Lidé vnucují představy druhým a vyžadují něco, co mají především dávat. Nejzásadnější domněnky produkuje zamilovanost. Probuzená energie je univerzální, nekonečná láska. Po čase energie zdánlivě ubývá, dochází k nedorozuměním, prkotiny vyvolávají hádky. Láska se mění na „kšeft“, vymáhanou či odpíranou komoditu. V lidské kompetenci je pouze lásku dávat, ne ji „brát“. Falešné domněnky lidstvo brzdí. – Vždy dělejme vše, jak nejlépe dovedeme. Čtvrtá zásada stačí k tomu, aby se život lidí odvíjel ke spokojenosti. Když se narodí dítě, vše tady je: země, vzduch, voda, vítr, slunce. Nerozlišuje dobré a zlé. Věří světu. Je jak nejlépe dovede. Lidstvo by se mělo naučit uchopit štěstí a „roztáhnout“ ho na celý život... -kk-

Poznámka

Ve filmu jsou použity archivní filmové materiály Jana Šikla, Miroslava Janka a Jana Špáty.

Účinkují

Jaroslav Dušek

hovořící složka

Pjér la Šé’z

hudební doprovod

Štáb a tvůrci

Režie

Olga Špátová, Miroslav Janek, Jaroslav Dušek (režie divadelního představení)

Původní filmový námět

Jaroslav Dušek

Předloha

Don Miguel Ángel Ruiz (Čtyři dohody – Kniha moudrostí starých Toltéků /The Four Agreements: A Practical Guide to Personal Freedom. A Toltec Wisdom Book/ – kniha)

Kamera

Miroslav Janek, Olga Špátová, Jakub Sommer, Richard Němec

Architekt

Radka Kalabisová

Zvuk

Daniel Němec, Viktor Zborník (zvuk divadelního představení)

Výtvarná spolupráce

Viktor Zborník (světelný design)

Spolupráce

Viktor Zborník (vrchní osvětlovač)

Hudba

Hudba

Pjér la Šé’z, Alan Vitouš

Text písně

Pjér la Šé’z

Produkční údaje

Originální název

Čtyři dohody

Český název

Čtyři dohody

Anglický název

The Four Agreements

Pracovní název

Film o 4 Dohodách Jaroslava Duška

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

záznam divadelní inscenace

Země původu

Česká republika

Copyright

2013

Rok výroby

2013

Produkční data

konec distribučního monopolu 31. 1. 2014

Premiéra

premiéra 26. 12. 2013 /nevhodné pro děti do 12 let/

Distribuční slogan

Divadelní průvodce životem doplněný o rodinné filmové archivy.

Výrobce

Verbascum Imago

Distribuce

Verbascum Imago

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

118 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, DVD

Poměr stran

1:1,78

Barva

barevný, černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české