Eugéniové

Ve 20. století lidé začali řešit „rasový problém“. Vznikl požadavek čisté rasy, který je u zvířat tolerovaný, u lidí nikoliv. – 1. Věda šlechtí člověka. Vznikem druhu a evoluční teorií, podle níž přirozený výběr určuje příroda, se zabýval Charles Darwin. Pokračovatelem byl jeho bratranec Francis Galton. Eugenika vychází z výzkumu lidských vlastností a řeší i volbu vhodného partnera, kterého určuje člověk šlechtitel. – Genetiku studoval Gregor Johann Mendel. Zjistil, že rod v sobě nese znaky každého předchozího činitele. Vznikl názor, že lidský rod lze také šlechtit. Eugenika může kompenzovat nedostatky přirozeného výběru. Slabší jedinci tak neohrozí zdravé jádro. Podle zastánců je eugenismus věda lidské obrody. Člověk je sice nejdokonalejším tvorem, ale i mezi lidmi jsou někteří jedinci dokonalejší. – Výtvarná díla duševně nemocných pacientů paradoxně ovlivnila vývoj moderního výtvarného umění. Obrazy svobodných bláznů nejlépe vyjádřily realitu světa. – 2. Počátek nového věku. Do vývoje lidské civilizace zasáhla první světová válka. Zahynulo při ní deset milionů lidí, dalších dvacet milionů zůstalo invalidních a ústavy pro choromyslné byly přeplněné. Světem se šířila hnutí komunismu a fašismu, která hledala beztřídní společnost resp. nového člověka. Osobnosti z řad revolucionářů se zabývaly vědou (mj. i kuchařka Lepšinská). Řada biologických teorií byla popřena tzv. bojovným vitalismem za podpory Stalina. Revoluční vůle se stala přírodním zákonem. V Itálii byl „mesiášem“ eugenismu Benito Mussolini, který podporoval porodnost kolektivními svatbami. – 3. Hygienické hnutí. Koncem 20. let se vědci v Německu zabývali rasovou hygienou, konaly se výstavy a vznikaly instituce s tímto zaměřením. Německo bylo na vrcholu světového vývoje v oblasti přírodních věd. – V Sovětském svazu Trofim Denisovič Lysenko chtěl jarovizací pšenice zvýšit úrodu, výsledkem však byla malá sklizeň a velký hladomor. Odmítal Darwinovy a Mendelovy teorie a genetiku pojímal velmi osobitě. – Věda padla do služeb moci, vědeckými poznatky byla inspirována i Hitlerova kniha Můj boj. – 4. Zákony podle přírody. V německé společnosti sílila averze vůči Židům. V roce 1935 byly přijaty Norimberské zákony, na jejichž přípravě se podíleli rasoví hygienici. Reforma německého školství znamenala potlačení židovského intelektualismu a přinesla zásahy do učebnic. Oddíly SS byly výběrové, nové teorie byly zdůrazňovány novomanželům. Dílu Můj boj Němci postavili pomník. – Podle eugeniků by postižení lidé neměli mít děti. Statistiky prý dokládají, jak jsou asociální živly pro stát drahé. V německých filmech byly tváře postižených záměrně ukázány zdeformovaně. Byla doporučována sterilizace méněcenných a chorých. – 5. Zákony o sterilizaci. Ve 20. století byly v západních zemích postupně vydávány zákony o sterilizaci. V Německu vyšly v roce 1933, hned když se k vládě dostali nacisté. – 6. Biologie a stát. V Německu měl stát lidem přidělovat partnera a rozhodovat o vzdělání a společenském zařazení. Do centrálně řízených kroků byli zapojeni vědci a akademici. Strana NSDAP spojila politiky s vědci, v rámci státní správy působili tzv. rasoví inženýři a fungoval rasově politický úřad. Do terénu vyjížděly rentgenové vozy, prováděla se antropometrická měření. Političtí ideologové si půjčovali biologické pojmy. Vzniklo muzeum o euthanasii, existoval program likvidace méněcenných a nevyléčitelných pacientů, u nichž mělo jít o poklidnou a bezbolestnou smrt v plynových komorách. – 7. Německá věž. Německý časopis vyhlásil anketu o nejlepší germánskou hlavu. Vedly se rasové statistiky. Němci snili o věži, v níž bude německý národ převeden v data, a člověk a jeho úloha budou vypočítány. Existovaly i tabulky rasové čistoty. Podle zákona krve měla být z čisté rasy vyšlechtěna aristokracie. – Ve válce mělo být podle tzv. přírodního zákona možné dobýt území na úkor jiných ras. – 8. Krev a půda. S druhou světovou válkou se Evropa dala do pohybu a teorie o právu na životní prostor vešla do praxe. – Němečtí studenti hráli na Univerzitě Karlově důležitou roli. Praha se měla stát říšským městem vědy. V Československu bylo 45 procent vyrovnaných míšenců, 40 procent nevyrovnaných míšenců a 15 procent rasově neúnosných jedinců, což bylo méně než v jiných zemích. – Nacisté přijali tzv. Ost plán, podle něhož vznikl atlas Německem dobytých krajin a jejich potenciálů na území mezi Moskvou a Varšavou. Po vojákovi měl do těchto oblastí přijít vědec, aby byl civilizovaný svět zachráněn před zkázou. – 9. Nový plán pro Evropu. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich navštívil Prahu. Čechy a Morava měly připadnout německému národu, oblasti měly být očištěny od Židů. Ti „odcestovali“ pod falešnou záminkou v transportech v zaplombovaných vagonech. Nepohodlné živly byly rozděleny do dvou skupin: na práci a k vyhlazení. – Ostříhané vlasy Židů se použily do výplní matrací a k výrobě paruk. Z tuku zplynovaných lidí se vyrábělo mýdlo pro vojáky na frontě. – V roce 1937 vzniklo na Univerzitě Karlově Hrdličkovo muzeum člověka o evoluční antropologii. Za protektorátu se tu konaly přednášky na téma „rasové minimum“, plánována byla rasová kartotéka veškerého obyvatelstva. – Nacistická eugenika a „rasová hygiena“ byly na vrcholu. „Vědci“ zkoumali ukazatele rasové kvality, výzkum byl nyní zaměřen na východní oblasti. – 10. Rasově biologický marš. Německo řešilo problém umístění tzv. rasového valu, který je měl ochránit před méněcenným obyvatelstvem východu, zejména před mongolským typem. – V Praze mělo dojít ke konečnému řešení „židovské otázky“. Její vykonavatelé byli ideologicky vybavováni v elitní škole. Po atentátu na Heydricha byly hlavy atentátníků v rámci rasového výzkumu vypreparovány. Následovalo vyhlazení Lidic a germanizace českého prostoru. – 11. Pionýři lepšího zítřka. Výstava Velký návrat domů dokumentovala novodobé stěhování národů při masovém vysídlování. Obyvatelé Polska byli bez domovského práva, nově příchozí byli přezkoumáni. Heinrich Himmler se tématu výstavy zalekl, a tak ji raději nezpřístupnil. Existovaly i plány revize rasové kvality Němců. – Válečné zločiny byly prováděny ve jménu genetiky. – James Deset Watson objevil DNA, jeho dogmatický pohled na dědičnost byl však primitivní. – V roce 1945 činnost rasových týmů probíhala dál v utajení. I tehdy šlo o upevnění němectví a o biologickou obrodu světa… -dh-