Návrat Agnieszky H.

Země původu

Polsko, Česká republika

Copyright

2013

Rok výroby

2013

Premiéra

16. 1. 2014

Minutáž

77 min

Kategorie

film

Žánr

životopisný

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Návrat Agnieszky H.

Český název

Návrat Agnieszky H.

Anglický název

Returns of Agnieszka H.

Koprodukční název

Powrót Agnieszki H.

Pracovní název

Powrót Agnieszki H.

Anotace

Název snímku Návrat Agnieszky H. autorské dvojice Krystyny Krauzeová a Jacka Petryckého se vztahuje k pobytu režisérky Agnieszky Hollandové v Praze při natáčení třídílného televizního dramatu Hořící keř pro společnost HBO Europe, jenž měl i distribuční verzi. Zároveň je jím myšlen také pomyslný návrat do šedesátých a začátku sedmdesátých let, kdy dnes slavná režisérka studovala na pražské FAMU. Společně s polskými přáteli z branže rekapituluje filmařka měnící se politickou atmosféru: od let, kdy byla Praha svobodnějším prostředím než rodné Polsko, až po události, které ji po okupaci v roce 1968 přinutily odejít z tehdejšího Československa. Vzpomínky na pražský pobyt se prolínají s ukázkami z natáčení minisérie, se záběry ze studentských filmů a s dobovými archivními materiály. „Kolektivní“ vyprávění působí jako neformální rozhovor na místech, hrajících roli v jejich paměti: na akademii, na studentských kolejích, ale i v ruzyňském vězení. Velký význam má v dokumentu i Hořící keř jako upomínka na události spjaté s upálením Jana Palacha. Toto období považuje Hollandová dodnes za zásadní a formativní životní zkušenost. Stejně tak jako její souputníci vnímá bez hořkosti prožité represe a věznění jako zkoušku, ve které obstáli. – Premiéra dokumentu se uskutečnila v den 45. výročí Palachova činu. -jbh-

Obsah

Režisérka v letadle kvituje skutečnost, že už nepřistane na letišti, jež se jmenuje jako vězení. – Prostředí Prahy šedesátých let Hollandovou ovlivnilo; prochází výstavu na Febiofestu, věnovanou jejímu životu a tvorbě a komentuje staré fotografie. – Filmařka vysvětluje, že Hořící keř není o Janu Palachovi, ale o dopadech jeho činu. Právě tuto dobu hodnotí jako svou první velkou zkušenost. Podivuje se nad tím, že na toto téma nevznikl dosud žádný hraný film. Mladý producent a scenárista podle ní patří už ke generaci, která se s ním může vypořádat nezaujatě. – Hollandová se podle matriční knihy zapsala ke studiu na FAMU dne 15.9.1966. Ukazuje učebnu, kde probíhaly přednášky Milana Kundery. Listuje diplomovou prací, již psala kvůli zhoršujícím se poměrům v rychlosti a zčásti opisovala z textů Witolda Gombrowicze. – Hollandová měla původně studovat na filmové škole v Lodži, ale byla tam tehdy z politických důvodů persona non grata. Do Prahy ji přitahovala též česká nová vlna. – Hollandová s polskými přáteli pročítá vyšetřovací spis, v němž se o nich mluví jako o skupině z prostředí vlivných polských Židů, která si našla místo na vysokých školách v ČSSR. – Kameraman Koszyk vzpomíná na Agnieszčinu matku, která chtěla, aby dcery studovaly mimo domov a osamostatnily se tak. – Při přijímačkách skončila Agnieszka na prvním místě, druhý skončil její budoucí manžel, Slovák Laco Adamik. Ten zdůrazňuje mezinárodní obsazení jejich ročníku, kde byli Francouz, Bulhar a Jugoslávci. – Režisérka se u studentských kolejí AMU vyznává z celoživotního okouzlení Prahou. S tehdejšími spolubydlícími vzpomínají na kolejní večírky. – Hollandová při natáčení Hořícího keře jasně formuluje své požadavky. – Agnieszka na mužských kolejích nelegálně pobývala u budoucího manžela a kamarádů. Andrzej Zajączkowski vypráví, že nejvíc se za studií naučil při rozhovorech během bridže; Agnieszka byla jejich intelektuálním motorem. Měla mnoho přátel, ale „rychle se přimkla“ k Lacovi. – Spisovatelka Eda Kriseová zmiňuje tehdejší „východní“ styl oblékání polských přátel, kteří často chodili na návštěvy, aby se dosyta najedli. Agnieszčina matka ovšem vozila do Prahy spousty jídla. – Filmařka probírá svůj neschvalovaný sňatek. – Pražské jaro zaznamenala se zpožděním, o politiku se moc nezajímala; chtěla jen točit filmy. Ale 1. května 1968 svolali s přáteli demonstraci v Praze na vyjádření solidarity s březnovými studentskými protesty v Polsku, kde začala i antisemitská štvanice. – Hollandová komentuje ukázky ze svých studentských filmů. Ve třetím ročníku natočila ateliérové cvičení Hřích Boha, v němž hrála hlavní roli Jaroslava Pokorná, která v Hořícím keři ztělesňuje Palachovu maminku. – Bezprostředně po invazi 21. srpna 1968 se Agnieszka vydala s přáteli na Václavské náměstí. S nadsázkou vypráví, jak provokovala vyhládlé okupanty pojídáním moravských klobás. Jako jedna z prvních po Dubčekovu projevu pochopila, že s Pražským jarem je definitivní konec. Pocity z těchto událostí zúročila ve filmu Horečka. – Přátelé vzpomínají na listopadovou okupační stávku na FAMU, na aktivity ve stávkovém výboru a na to, jak na ně zapůsobilo vystoupení tehdy neznámého Karla Kryla. Hollandová nahrávku z improvizovaného koncertu odvezla do Varšavy, kde se začaly Krylovy písničky rychle šířit. Během stávky měli všichni pocit, že jsou hybnou silou událostí. O následné degradaci a normalizaci vypovídá i Hořící keř. Hollandová považuje za klíčovou dobu mezi upálením Jana Palacha a Jana Zajíce. – Skupinka vzpomíná, jak na půjčeném cyklostylu od Petra Uhla vytiskli osmisetstránkový politický bulletin. Nad plánkem pokoje od agenta StB pro polské kolegy rekapitulují snahu tajných dopadnout Andrzeje Koszyka. I režisérku jednoho rána vytáhli z postele a převezli ji do vězení v Ruzyni. Přímo v prostorech věznice vypovídá o tehdejších pocitech: usuzovala, že tam stráví několik let. Měsíční zkušenost z pražského věznění později využila ve filmu Ryszarda Bugajského Výslech, kde ztvárnila jednu z hlavních postav. Její vyšetřovatel, major Jindřich Kryštof, pro ni měl prý slabost, patřil však k těm „snaživým“. Historik Petr Blažek konstatuje, že se za studentku přimluvili její pedagogové Karel Kachyňa a Otakar Vávra. V procesech byly obžaloby přehodnoceny. Filmaři vězeňské zkušenosti nelitují. – Hollandová vypráví, jak byla za manželem na vojně ve Šluknově, kde počali dceru Kasiu. Adamik líčí, s jakými obtížemi se jim podařilo přestěhovat se do Polska. On se nakonec stal Polákem a Agnieszka „světoobčankou“. – Na besedě se studenty Univerzity Karlovy v rámci vzpomínkové akce na Jana Palacha hovoří Hollandová o tom, že normalizace zničila dvě generace. V současné situaci pociťuje především absenci autorit. Podle ní je české prostředí pro Poláky dobrou lekcí k získání nadhledu nad domácím děním a k léčbě polského patriotismu. – Jacek Petrycki je považován za jednoho z nejvýznamnějších kameramanů tzv. kina morálního neklidu. S Agnieszkou se seznámili v roce 1971. Natočili společně sedm celovečerních snímků. – Andrzej Koszyk se v roce 1969 několik měsíců ukrýval v Praze před StB a poté uprchl přes Jugoslávii do Německa, kde žije dodnes. FAMU nikdy nedokončil. – Andrzej Zajączkowski si v roce 1969 odseděl tři měsíce ve vězení ve Varšavě za kontakty s exilem. FAMU dokončil v roce 1971. V Polsku pracoval jako dokumentarista. Nyní je v důchodu, žije na venkově a krmí sýkorky. – Agnieszka Hollandová byla v Československu v roce 1971 odsouzena k osmi měsícům podmíněně. V letech 1974–81 natočila v Polsku osm celovečerních filmů. V roce 1981 z politických důvodů emigrovala do Francie. Střídavě žije a pracuje v Polsku, v USA a ve Francii. Byla třikrát nominována na Oscara. -jbh-

Poznámka

VÝŇATKY Z FILMŮ: Hořící keř (2013; r. Agnieszka Hollandová), Hřích boha (1969; r. Agnieszka Hollandová), Goręczka (1981, Horečka; r. Agnieszka Hollandová), Deset bodů (1969; r. Milan Maryška), Przesłuchanie (1982, Výslech; r. Ryszard Bugajski), Konkurs na život (1976, Zdjecia próbne; r. Agnieszka Hollandová, Paweł Kędzięrski, Jerzy Domaradzki).

Účinkují

Andrzej Koszyk

Andrzej Zajączkowski

Irena Rybczyńska

Laco Adamik

Ivana Nováková

Zuzana Blühová

Milena Šajdková

Arita Hucková

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Krystyna Krauzeová

Kamera

Jacek Petrycki, Daniel Šperl, Adam Krulich, Andrzej Koszyk, Krystyna Krauzeová, David Čálek

Výkonná produkce

Agnieszka Janowská, Magdalena Borowiecová, Filip Brouk, Vít Pecka, Zdeněk Hala (ČT)

České podtitulky

Petr Vlček

Hudba

Hudba

Maciej Kaziński, Maniucha Bikontová, Mikołaj Trzaska

Produkční údaje

Originální název

Návrat Agnieszky H.

Český název

Návrat Agnieszky H.

Anglický název

Returns of Agnieszka H.

Koprodukční název

Powrót Agnieszki H.

Pracovní název

Powrót Agnieszki H.

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

životopisný

Země původu

Polsko, Česká republika

Copyright

2013

Rok výroby

2013

Premiéra

premiéra 16. 1. 2014 /přístupné bez omezení/

Výrobce

MAUR film, Centrala Distribution, Česká televize (koprodukce), Mazowieckie Centrum Kultury (koprodukce), Sztuki/Mazowiecki Fundusz Filmowy (koprodukce)

Distribuce

Artcam

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

77 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, DVD

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Mluveno

česky, polsky

Podtitulky

české