Olga

Olga, rozená Šplíchalová, se narodila v žižkovské dělnické rodině, ale již v jejích šesti letech zůstala matka se třemi dětmi sama. – Kamarád Andrej Krob v interview žádá rozpačitou Olgu, aby se vyjádřila k faktu, že její manžel má být prezidentem. – Jako dospívající byla Olga divoká, hodně četla, chodila na nepřístupné filmy a starala se o pět dětí své o jedenáct let starší sestry. Vyhrožovala, že když bude volit komunisty, nebude jí děti hlídat. – Se zestárlou sestrou na zahradě rozmlouvá Václav Havel o schůzi „její buňky“ Občanského fóra, kterou kvůli němu málem prošvihla. Vykají si. Příbuzná jej nabádá, aby přestat kouřit. – Olga vzpomíná na volby za starého režimu. – Když byla Olga malá, chodívali v neděli na zmrzlinu na Barrandovské terasy, které postavil Václavův otec, nebo do kina či divadla. Velmi na ni zapůsobil rozhlasem vysílaný proces s Miladou Horákovou. Po měšťance nastoupila jako opravářka punčoch, potom jako mzdová účetní a naposledy jako uvaděčka v Divadle Na zábradlí. – Václav Havel v rozhovoru s Antonínem Přidalem na scéně Zábradlí vzpomíná na seznámení s Olgou v době dospívání. – Olga už od kolébky žila tak, aby byla pořád svá. To na ni asi přitahovalo i Václava a později jeho maminku. Ta byla zaskočena, že synova dívka má jenom měšťanku a nezná žádný cizí jazyk, ale nakonec se s tím smířila. V té době Václavovi bylo sedmnáct a Olze dvacet. Chodit spolu začali za tři roky a záhy se vzali. – Společně zvelebili dům na Hrádečku. Během věznění Havel na dálku připomínal činnosti, které je tam třeba vykonat. Viděl v Olze celoživotní souputnici. – Pro StB byla Havlová nepříjemný „objekt“. Často byla sledována i s přáteli cestou na Hrádeček. – Anna Freimanová zmiňuje pozdější odpor Olgy k prezidentské ochrance, kterou nakonec musela akceptovat, ale sepsala pro ni vlastní pravidla. I s rolí První dámy se těžko srovnávala, věnovala se v ní hlavně svému Výboru dobré vůle. – Jako holka ze Žižkova se Olga naučila ozvat se, když se jí něco nelíbí. Říkala vše na rovinu. Měla dobrý „čuch“ na lidi. – Její rodiče vstoupili do komunistické strany po válce v naději lepších pořádků. S mámou se pohádala třeba o Stalinovi a rok spolu nemluvily. – Olga se domnívá, že ženy jsou praktičtější. I proto ji zaujala za bývalého režimu nepovolená manifestace žen kvůli nedostatku hygienických potřeb. Vyjadřuje se ke spolupráci na vzniku Originálních videojournalů. – Pamětníci vzpomínají na pravidelná setkání u Andreje Nikolaje Stankoviče v Melantrichově ulici s dalšími signatáři Charty 77 v takzvané knihovně Hrobka, kde se v reakci na filozofické bytové semináře zabývali brakovou literaturou. Skupina poloperiodicky vydávala i vlastní texty pod názvem Nový brak. Probíraly se zde třeba historky z výslechů, ale nebyla tu nouze o legraci. – Ivan M. Havel připomíná obsah amatérského filmu Lilian, parodující situaci pronásledovaných Havlových. – Úkolem StB bylo nejen Havlovou sledovat, ale také jí znepříjemňovat život. – Olga se přizpůsobovala novým situacím, včetně role První dámy. Havel to ocenil. – Z nábřežního bytu mává Olga s Jane Fondovou na prezidentský vrtulník. – Po Havlově uvěznění převzala jeho žena část vydávání samizdatových edic a pořádání akcí na Hrádečku. Podle Havla dokonce trochu „rozkvetla“. Pamětníci vzpomínají na „zlaté časy“. Bavili se, což estébáky štvalo. – Z výkonu trestu Havel zadával Olze úkoly, v bezmoci měl snahu ji „řídit“. – Olga v kronice najde fotku sledovací budky lunochodu proti chalupě, tu StB posléze nahradila chatou. – Havel komentuje manželský vztah jako nesentimentální, ale pevný. Žena se jej nesnažila převychovat k vlastnímu obrazu, prožila pestrý život a poznala hodně lidí. – StB sleduje přípravu oslav Olžiných padesátin. – Havlová se celý život, ač nevěřící, řídí Desaterem. Ráda rozjímá v tichu na procházce se psem. Ráno se s ní ovšem nedalo komunikovat, dokud se řádně neprobrala. Budila respekt a měla autoritu. – Havel nad kronikou z Hrádečku připomíná koncerty, návštěvy, veselé večírky, ale i vážné události, například přípravu petice Několik vět. – Přátelé vzpomínají na narozeninovou zabijačku. Olga byla režisérkou pořádaných akcí, měla zvláštní humor i organizační schopnosti. – Havlová sice vždy toužila cestovat, ale nápor oficiálních cest po listopadu 1989 byl enormní. Obávala se ztráty soukromí. – Záznamy StB o schůzce, na níž sledovaná komentovala smrt Leonida Brežněva, jsou doprovázeny její procházkou s paní Bushovou po Karlově mostě. – Do role První dámy vplula podle slov bývalého Havlova tajemníka Vladimíra Hanzela naprosto přirozeně. – Olga měla po mámě dělnickou hrdost a neohlížela se na společenské rozdíly. Nesnášela lísání k mocným a aroganci k lidem bez postavení. Václavu Klausovi na setkání vyčte jeho negativní přístup k nadacím. – Se Zdeňkem Urbánkem vzpomíná Olga na euforii za revoluce a s nostalgií na disent. – Z vězení propuštěný Havel zve přátele na večer otevřených dveří. – Olga konstatuje, že vždy myslí konstruktivně a dopředu, křivdy rychle zapomíná. – Navzdory oficiálnímu postavení vyrazí Olga na veselý výlet do Benátek s kumpány z Hrobky. Snaží se sice chovat nenápadně, ale stejně jsou kvůli její bezpečnosti sledováni policií. – Olga nechce mluvit o svém zdravotním stavu. – Neteř má přání v klidu postát u stále obleženého hrobu Olgy a zapálit jim dvě cigarety. – Havel si přeje pro oba zdraví, Olga je konkrétnější: přeje si starší píseň od Pink Floydů... -kk-