Stále spolu

Otec Petr Mlčoch se v doprovodu několika svých dětí dozví na úřadu práce v Kašperských Horách, že jeho žádost o finanční podporu nebyla vyřízena. Zatímco jeho děti jsou v hmotné nouzi, on nikoli. – Mlčoch představuje jednotlivé členy velké rodiny, která žije na vlastní louce v nouzově rozšířených a provizorně poslepovaných maringotkách: ženu Simonu a děti Dorotku, Kašpara, Prokopa, Silvestra, Severína, Horymíra, Perlu, Ireneje a Rózu. – Matka Simona žádá manžela o svolení, že může vyprat. Petr odměřuje prášek do pračky sám. – Muž rozděluje potomkům úkoly: Horymír půjde na brambory, Kašpar má opravit kola. Děti pomáhají nebo si krátí volné chvíle zábavou venku. Petr se po sečení trávy myje venku ve vaně. – Nejstarší synové Kašpar a Prokop si hudební nástroje vyrábějí sami. Když hrají nad „domem“ na kytary španělské písně, nejstarší dcera Dora si zatančí. – Manželé Mlčochovi vzpomínají na počátky svého vztahu. Simona byla rozhodnutá věnovat se umění a nepočítala s partnerem. V devatenácti však potkala Petra. Proti vztahu byly rodiny obou manželů. Fotografie z rodinného alba zachycují různé momenty ze společného života. – Mladší děti si hrají v okolí domova, po stromech lezou zcela přirozeně. – Simona a Dora hovoří o obdobích, kdy bylo těžké s Petrem vydržet. Velká krize nastala po prvních třech dětech, které přišly brzy po sobě. Žena byla zvyklá na městský život, který na Šumavě postrádala. Petr je držel zkrátka, nesměla dětem kupovat základní potřeby ani hračky. – Petr vysvětluje Prokopovi a Kašparovi své pojetí pojmu autorita: tou jsou otec a matka a být s nimi znamená být stále spolu. Muž zmiňuje, že Kašpar měl před dvěma roky krizi; domníval se, že jiný způsob života by mohl být přitažlivější, ale zjistil, že to tak není. Mladík považuje otcovu výchovu za profesionální; až na drobnosti byl doma vždycky šťastný. – Simona se učí s nesoustředěným Irenejem matematiku. Hoch jede na přezkoušení do školy. Tam hraje na klavír i zpívá. - Petr prohlašuje, že výchovou devíti dětí, z nichž vyrostou zdraví slušní lidé, vytváří největší společenské hodnoty. Považuje se za profesionálního otce, což je prý neuznané povolání, které ve společnosti nejvíc chybí. – Petr zabezpečuje „dům“: rodina se chystá přes zimu za hranice. Otec vysvětluje Doře, která tu zůstane sama, jak se má o vše postarat. Rodinu poučuje, že ve všech dobách lidé opouštěli bezpečí svých domovů kvůli cestě za svobodou. – Manželé vzpomínají na své horolezecké období, kdy toužili „přiblížit se nebi“. – Postarší karavan vyráží na cestu. Během ní se musí opravit technická závada na vozidle. – Rodina se utábořila pod dálničním mostem Manantial ve Španělsku. Petr organizuje uspořádání přechodného bydliště, důraz klade na místo k čerpání pitné vody, „kolárnu“ a „hudební studio“ bratrů. Zlobí se na Simonu, která děti zmátla informací o pramenu vody. – Žena si uvědomuje, že muž nahradil její despotickou matku, na jejíž příkazy byla od dětství zvyklá. – Simonina matka dorazí k zavřenému stavení Mlčochových. Při odpočinku sarkasticky komentuje současnou existenci dcery, kantorky s diplomem z Karlovy univerzity, a jejího manžela inženýra. – Španělsko. Kašpar a Prokop hrají bez povolení na přímořských trzích. Posluchačů je dost, ale dávají drobné. Spočítanou tržbu mladíci odevzdají „natěšenému“ otci. – Rodina si užívá moře a pláže. Prokop smaží ulovené ryby. – Těhotná Dora zatím obhospodařuje zasněžený dům a zvířata. V dopise rodině popisuje své pocity z jiného stavu. – Ve Španělsku čtou její zprávy. Všichni se radují z dárků a z vánočního cukroví, které jim dívka napekla a poslala v balíku. Simona je dojatá z vánoční kolekce. – V Čechách Dora chystá výbavu pro nenarozenou dcerku Viktorku. Nemá žádné sny a je spokojená. Nemrzí ji, že se nevěnovala hře na klavír nebo že nestudovala. Rozhodla se pro rodinu. – Simona během procházky u moře naléhá na zatvrzelého manžela, jestli by nemohl udělat výjimku a něco jí koupit ke stříbrné svatbě. Muž dárky neuznává. – Prokop a Kašpar hrají v baru, kde se tančí flamenco. – Dora s malou Viktorkou vítá rodinu zpět doma. – Prokop přemýšlí o smyslu života: je to samotné bytí a potomci. Nemá představu, jaká je ideální žena, hlavně chce, aby to s ní nějak „šlo“. – Prokop na přezkoušení ve škole hovoří o lidských právech. Nemluvný, zaražený Kašpar o tradicích, jež ctí jeho rodina, skoro nic neřekne. – Po návratu domů bratři otci sdělí své známky. Petr jim přednáší o samostatnosti. Kašpar nemá představu, ani co bude další den. – Simona vzpomíná, že občas od přísného Petra na několik dní utekla a každý druhý den se „rozváděla“. Nikdy by však kvůli partnerským problémům neopustila děti. – Dora hraje na housle, nejstarší kluci na kytaru. – Rodina spolu s Dořiným partnerem a Viktorčiným otcem jde na dívčin křest do kostela. – Mlčochovi opět odjíždějí na zimu do Španělska. Petr suše konstatuje, že mají čtvrthodinové zpoždění. Simona žertuje, že až se vrátí zpátky, bude mít Dora už dalšího potomka... -vaza-