Trabantem až na konec světa

Po generálce značně ojetých trabantů se ke startu na „filmařskou rallye“ chystá mezinárodní tým sedmi mužů a jedné ženy. Jejich cílem je nejjižnější autem dosažitelný bod jihoamerického kontinentu. Dvě české posádky v trabantech doplní polští kamarádi s fiátkem a Slovák na motorce. – Členové expedice netrpělivě čekají v neklidném hlavním guyanském městě Georgetownu na kontejner. Potřebují vyrazit na dlouhou cestu než začne období dešťů. Uvíznou zde kvůli dokumentům. Když se záležitost vyřeší, Polák Radek ztratí pas a v zemi, kde nejsou skoro žádné ambasády, jej spasí až britské zastupitelství. Mezitím kameraman málem přijde o aparát při nevybíravém ataku pouličních zlodějíčků. – Posádky vyrazí po prašné cestě do Brazílie. Potkají pouze uvízlý bagr s řidičem a „restauraci“, kterou již sedmdesát let provozují nebojácní manželé v nevybavené chatrči bez oken a dveří. – S blížící se hranicí najedou vozidla na sjízdnější asfalt. Kolona překoná rovník, za kterým posádky zkontrolují stav vozidel. Poté se napojí na uzavřenou rozpadlou „silnici duchů“ BR319, kterou vláda nechala vystavět napříč Brazílií v sedmdesátých letech minulého století. Je proslulá desítkami ztrouchnivělých mostů, výmoly a především nesjízdností při deštích, jejichž doba právě nastává. Parta průběžně řeší různé kolize. O svých pozicích a problémech se mezi sebou posádky dohadují pomocí vysílaček. Obávají se, že jim dojde benzin. Natrefí na rozpadlou a dávno nefungující pumpu. Po čtyřech stech kilometrech napříč pralesem naleznou zvířecí lebku, jež se stane jejich trofejí-talismanem. Polákům napraskne motor. Další den pokračují bez tlumičů. V nádržích zbývá pouze rezerva. Po sedmi stech kilometrech přímé silnice přejede kolona první křižovatku. V městečku Poláci s pomocí tamních automechaniků opraví motor. Tým směřuje do Peru. Přejede první zcela funkční most. Vzhledem k plánovaným průjezdům průsmyků v nadmořských výškách kolem pěti tisíc metrů si posádky pořídí listy koky, která prý mírní příznaky výškové nemoci. Po očistě v peřejích vyráží parta minimální rychlostí do andských hor. S výškou přituhuje. Noc bez delší aklimatizace ve výšce 4 725 metrů je pro všechny utrpením. Po dosažení 4 868 metrů se při sjezdu škvaří autům brzdy. Ve vesničce, jejíž školu podporuje česká nadace Inka, promítají cestovatelé školákům kreslené filmy s Krtečkem. Místní je pohostí pečenými morčaty, děti jim pokreslí auta. – Kolona pokračuje stezkou ve skalách nad propastmi, jež naštěstí brzo zahalí tma. Do svahů nepustí vozidla podmáčený povrch „vozovky“. – Parta si dopřeje výlet vlakem k Machu Picchu. – Skupina přejede plošinu Naska. Za hranicemi v Bolívii se musí vyrovnat s vládou nařízeným obíráním cizinců. Pro benzin si tedy s kanystry posílají domorodce. Krátce relaxují na šlapacích labutích, než dorazí k východnímu pobřeží náhorního jezera Titicaca. Koupí si levný alkohol a večer neskončí důstojně. – Marek si vykloubí již podruhé rameno. Na rozdíl od prvního případu se kamarádům nepodaří kloub nasadit zpět a motocyklista musí do místní nemocnice. Přestože mu rameno „zaskočí“ při čekání na ošetření, dostane sádru. – Výprava se blíží k solným pláním. Schová se na noc před bouřkou do opuštěné továrny na balení soli. Marek si sundal sádru, nemůže si nechat ujít jízdu po nekonečné pláni solné hladiny jezera Salar de Uyuni. Chlapi tu simulují snahu o rychlostní rekord trabantu. Vůz brzdí z kufru vypuštěnou atrapou padáku. – Radek už podruhé ztratil pas a chce přejít do Chile bez něj. Na hraničním přechodu naštěstí posádky nikdo nezastaví. Radka vysadí na smetišti a vrátí se k celníkům pro vstupní razítka. – Parta překonala Jižní Ameriku od Atlantiku k Pacifiku. Radostí neuváženě projíždí vlny na pláži. Sílící příliv však málem odnese vozidla. – Jakub onemocní. Malebnou cestu na západním pobřeží zkomplikuje opět déšť v kopcích. Cestovatelé prožijí zvláštní Štědrý den roku 2012. Silný vítr v argentinské pampě jim boří a trhá stany. Dopadá na ně únava. Markem při jízdě na motorce lomcuje vítr, který ustane až večer. Raději hledají tábořiště v závětří. Společnost jim nyní na každém kroku dělají nepříliš voňaví tučňáci. Za zvuků české hymny dojíždí kolona do nejjižnějšího městečka Ushuaia a ještě kousek na vojenskou základnu, radarovou meteostanici argentinského námořnictva Moat, kde končí sjízdná cesta. Zde úspěšní cestovatelé vypijí malé lahvičky patnáctiletého rumu, speciálně zakoupeného pro tuto příležitost. S auty pak spolehlivě dojedou až do Buenos Aires… -kk-