Opři žebřík o nebe

Vesnice Žakovce v okrese Kežmarok. Marián Kuffa buduje ve spišské obci na místě původní fary (jež sloužila i jako sklad obilí) rozlehlé útočiště pro lidi v nouzi. Na začátku netušil, do jakých rozměrů se jeho aktivita rozroste. V současnosti centrum pojme kolem dvě stě padesáti uživatelů; vše bylo postaveno svépomocí, díky práci Kuffy i obyvatel azylu, kteří se samozřejmě podílejí také na jeho provozu. - Klienti mají různé problémy, kvůli nedisciplinovanosti odcházejí, často se však vracejí. Jsou při pravidelných sezeních neústupně vedeni knězem k víře, pokoře a k vědomí, že „nesmějí brát, ale musejí dávat“. – Marián Kuffa se zřekl světského života po vážném úrazu v horách a odevzdal se Bohu. Shromažďuje kolem sebe potřebné a plně se věnuje charitě, kterou ovšem pojímá po svém. – Farář obyvatelům ráno rozdělí práci (na stavbě, v lese, v centru). Ženy bydlí sedm kilometrů od farnosti, kam denně docházejí pečovat o postižené a nemohoucí. Azyl funguje i jako hospic. Ošetřovatel Rosťa se zde chce vymanit ze závislosti na alkoholu. – Obyvatelé „nemocnice duše“ se pravidelně shromažďují na bohoslužbách a rozpravách s Mariánem. Ten se jim snaží vštípit základní morální principy a podnítit v nich snahu o nápravu. Je mezi nimi i farář mimo službu Peťa, který propadl drogám. – Duchovní podporuje Romy, žijící v okolních osadách, jimž dováží oblečení nebo materiál na opravy chatrčí či na stavbu lepších obydlí. Občas ovšem narazí na hádky a na nevděk. – Mezi klientkami je bývalá prostitutka Pavla. Přestože má k centru výhrady, pobývá zde už pět let. – Marián řeší pořád dokola provozní problémy, rozmíšky a selhání uživatelů. – Sociální pracovnice Gábi nastoupila na faru hned po škole. Kolegu Rosťu práce nenaplňuje. Nechce se vrátit zpět k manželce, a tak zatím nemá kam jít. – Kuffa nedoporučuje vztahy mezi klienty. Na invalidní vozík upoutaný muž (pan Koki) chce následovat partnerku, ta se však musí starat o děti, a tak ho opustí. Pavla má z minulosti špatné zkušenosti: pobývala mezi narkomany, prožila znásilnění, násilí, závislosti. Touží po blízkém člověku. – Věčnému útěkáři Petrovi, opakovaně slibujícímu nápravu, Kuffa mnohokrát zachránil život. Kdysi muž podnikal a měl se dobře, pak mu kvůli jeho alkoholismu zkrachovalo manželství. – Rosťovi nevyhovuje zdejší všudypřítomný tlak na víru. – Ošetřovatel Váša si za loupež, při níž zemřelo pět policistů, odseděl devatenáct let. Nemá doklady ani občanství. Farnost je zatím jeho jediná šance. - Marián neodmítá ani zábavu, někdy si s uživateli zahraje bigbít nebo zájemce vezme na projížďku na koni. Nejraději však jezdí přírodou sám. – Petr znovu zklamal, po návratu z „výletu“ má skoro dvě promile. – V létě během dalšího útěku Petr s kamarádem „spokojeně“ přebývají v opuštěném zaneřáděném domě. – Farář apeluje na obyvatele během bohoslužby a vyznává se ze své lásky k Bohu. – Peťa byl aktivní agent pro Slovenskou národní protidrogovou jednotku. Chtěl se stát policistou, ale stal se farářem. – Marián poskytne poslední pomazání nemocnému otci Romky Růženky. – Ošetřovatel Boris byl gauner a protloukal se sedmnáct let po věznicích. – Farář klienty bez vůle neustále směřuje k polepšení. – Peťa nelichotivě hodnotí obyvatele útulku. Sám neví, kam by se zařadil. Vzpomíná na setkání s papežem v Nitře. – Marián relaxuje s klienty v termálech, večer si opékají buřty u ohně. – Invalida na vozíku skončí na noc na nádraží. Stále se brání návratu na faru. – Kuffa si uvědomuje, že mnozí klienti nedokážou žít „venku“ ani u něj, ale musí se chtít změnit, jinak je jejich pobyt v komunitě zbytečný. Nikoho z nich dopředu nehodnotí ani nezatracuje, „dostal“ je od Boha. – Pavla čelí přestupku: je zamilovaná do ženy, což kněz v centru netoleruje. – Kuffa doveze dřevo do romské osady. Je osočen neurvalým Romem. Má-li se do místa vrátit, očekává omluvu. – „Recidivista“ Petr jde na pohovor k Mariánovi. Čeká ho léčení na psychiatrii. – Kuffa vzpomíná na rodiče. Občas mívá postranní myšlenky, ale ty si hlídá. – Rosťa po dvou letech služby cítí, že by měl odejít. Pavla má strach zázemí centra opustit. – Marián ještě neshledal faráře Peťu schopným služby a nedoporučil ho biskupovi. - Vaša se vydává vlastní cestou, nesmí nic provést, okamžitě by šel do vězení. – Na nádraží se potulují muži z centra, kteří se rozhodli být na ulici. – Kuffa se pro vzácné chvíle samoty a rozjímání vydává na koni k blízkému kostelu. – Napravený Petr dostal novou šanci: rozváží jídlo a žije u bývalé manželky. – Ošetřovatelka Gábi na faře končí, našla si jiné místo. Odjíždí s Rosťou. Mladík doufá, že se sem už nevrátí... -kk-