Vincenz Priessnitz

Země původu

Česká republika

Copyright

1999

Rok výroby

1999

Premiéra

3. 10. 1999

Minutáž

73 min

Kategorie

film

Žánr

životopisný

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Vincenz Priessnitz

Český název

Vincenz Priessnitz

Anglický název

Vincenz Priessnitz

Pracovní název

Živá voda

Anotace

Životopisný snímek scenáristy a režiséra Pavla Linharta se zabývá osobou proslulého zakladatele moderní vodoléčby, německy mluvícího občana Rakouského Slezska Vincenze Priessnitze (1799-1851). Film vznikl k dvoustému výročí jeho narození a připomíná jeho poselství, jež „téměř zaniklo v pohnutých chvílích českých dějin 19. a 20. století“. – Prostřednictvím kombinace hraných, paradokumentárních i animovaných sekvencí tvůrci seznamují diváky s hlavními životopisnými údaji portrétované osobnosti, se základy tradiční vodoléčby (jejíž kořeny spadají až do antiky), a Priessnitzovými metodami, s filozofickým „podhoubím“ Priessnitzových léčebných postupů i s širším dobovým kontextem. – V titulní roli se objevuje český tenista Ctislav Doseděl. Snímek byl uváděn na některých filmových přehlídkách a jen příležitostně v kinech. Byl také uveden na videu a v České televizi. -zk-

Obsah

Vincenz Priessnitz se narodil 4.10.1799 ve vesničce u Frývaldova (dnešní Jeseník) v Rakouském Slezsku. V mládí utrpěl těžký úraz, po němž měl podle lékaře zůstat mrzákem. Požádal matku o studené mokré obklady na zmírnění bolesti. Časem se díky nim zcela uzdravil. – Později se mu podařilo studenými zábaly vyléčit nemocnou nohu služky Marie. Začali za ním chodit platící pacienti z okolních krajů, což popudilo místní ranhojiče a lékárníky. – Napoleonský veterán přirovnává Priessnitze k Jeanu Jacquesu Rousseaovi. – Myšlenky laického lékaře Priessnitze obhajuje současný doktor Voda. – Priessnitz dal vystavět místnosti pro nemocné a naučil sedláky provádět zábaly. – Císařský dvorní rada dr. Schmidt poctí Priessnitze pozváním na konzultaci do Vídně. Ranhojiči přesto podávají na léčitele udání kvůli čarodějnictví. – Priessnitz osvětlí Schmidtovi své metody a získá svolení pokračovat v praxi. – Díky význačným osobnostem mezi pacienty se Priessnitz ještě více proslavil. Úspěch jeho léčby přesvědčil i nedůvěřivého majitele pozemků Šoltyse z České Vsi, jehož dceru Žofii si Priessnitz nakonec mohl vzít za ženu (5.2.1828). – Zarytým odpůrcem Vincenze Priessnitze je doktor Schnorfael, jenž marně píše plamenné stížnosti a udání. – V lednu 1831 dostal Priessnitz povolení provozovat malý ústav pod dohledem frývaldovských lékařů. – Objevil proslulou metodu zábalů, jíž zůstalo jeho jméno. – Při epidemii cholery (1832) se jeho „šarlatánské“ postupy ukázali jako jediné účinné. – Navzdory dalším udáním vznikl oficiálně první léčebný ústav podle Priessnitzova vzoru. Priessnitz mohl postavit lázeňský dům pro šest set pacientů. Má však pouze dcery a nikoli syna, který by pokračoval v jeho díle. – Pozdější provozovatelé lázní, jimž šlo jen o zisk, poškodili pověst vodoléčby. – Jedním z Priessnitzových pacientů se stane Nikolaj Vasiljevič Gogol. Ale nevydrží nepříjemné procedury a uteče za teplem do Itálie. – Priessnitz získá od císaře Ferdinanda nejvyšší vyznamenání pro civilní osobu: Zlatou záslužnou medaili první třídy. – Ačkoliv byl věhlasný léčitel katolík, svěřil dcery protestantské vychovatelce. – Po provdání milované dcery Žofie se zhroutil. – V červnu 1847 se mu narodil syn Vincenz Pavel. – Jeden z pacientů se oběsil v lese, což zavdalo příčinu k dalšímu osočování. – Na jaře 1848 ubylo hostů v lázních kvůli politickým nepokojům v zemi. – Podle Priessnitzova testamentu měl převzít vedení lázní Vincenz Pavel, ale ten později nedokončil lékařská studia. – Priessnitz osobně vyléčil na čtyřicet tisíc pacientů. Zemřel v pátek 28.11.1851. -zk-

Hrají

Ctislav Doseděl

Mluví J. Dvořák
Vincenz Priessnitz

Petr Král

starý Vincenz Priessnitz

Jan Kačer

dr. Voda

Martin Dejdar

dr. Schnorfael

Ewan McLaren

Mluví Ivan Trojan
průvodce

Martin Kubačák

Luis Ru....

Aleš Matějka

N. V. Gogol

Nina Divíšková

vychovatelka

Veronika Peštuková

Žofie Priessnitzová

Jan Potměšil

napoleonský voják

Zdeněk Forejt

starosta Raymann

Antonín Kaška

písař

Helena Horská

Priessnitzova matka

Jiří Rajský-Kastner

Priessnitzův otec

Karel Novák

mlynář

Karel Novák

mlynář

Vít Buriánek

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Vít Buriánek

Původní filmový námět

Pavel Linhart

Předloha

Miloš Kočka (Prameny živé vody – kniha)

Scénář

Pavel Linhart

Druhá kamera

Josef Brabec

Návrhy kostýmů

Andrea Drlíková

Střih

H.M.C.

Postprodukce

Studio Virtual (zvuk)

Producent

Pavel Linhart, Ondřej Šrámek (ČT), Janka Maršíková (PART), Kateřina Wagnerová (PART), Lubomíra Bartoníková (PART)

Vedoucí produkce

Jindřich Bareš (ČT)

Hudba

Produkční údaje

Originální název

Vincenz Priessnitz

Český název

Vincenz Priessnitz

Anglický název

Vincenz Priessnitz

Pracovní název

Živá voda

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

životopisný

Země původu

Česká republika

Copyright

1999

Rok výroby

1999

Premiéra

premiéra 3. 10. 1999 /přístupný/

Distribuční slogan

Muž a voda v jesenických horách proti pověrám a strachu pro zdraví a radost ze života.

Výrobce

PART Production, Česká televize, TS Ondřeje Šrámka (Česká televize)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

73 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české