Bratříček Karel

Země původu

Polsko, Česká republika

Copyright

2016

Rok výroby

2015—2016

Premiéra

17. 11. 2016

Minutáž

79 min

Kategorie

film

Žánr

životopisný

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Bratříček Karel

Český název

Bratříček Karel

Anglický název

Brother Karel

Koprodukční název

Braciszek Karel

Anotace

Režisérka Krystyna Krauzeová navazuje na významný počin respektované kolegyně Agnieszky Hollandové, která se ve spolupráci s českými tvůrci v dramatu Hořící keř (2013) zhostila zpracování přelomového období československých dějin po sebeupálení Jana Palacha. Sama pak v koprodukčním portrétu Návrat Agnieszky H. (2013) společně s Jackem Petryckým zachytila pobyt Hollandové během natáčení v Praze a její vzpomínky na inkriminovanou dobu, kdy studovala na pražské FAMU spolu s dalšími Poláky; někteří z nich účinkují i v jejím novém životopisném dokumentu Bratříček Karel, jsou totiž spjati s událostmi, k nimž neodmyslitelně patří zaťatý Čechoslovák, básník a zpěvák Karel Kryl (1944–1994). – Krauzeová přináší velmi osobní vyznání příteli, s nímž se seznámila v roce 1989 v Polsku. Na pozadí historie druhé poloviny 20. století v Československu a v Polsku představuje svědomitě sestavenou biografii Karla Kryla, který se stal symbolem Pražského jara. Sleduje jeho činnost během vyhnání z republiky, kdy působil v Rádiu Svobodná Evropa, i jeho návrat do vlasti po Listopadové revoluci a následné zklamání z polistopadového vývoje. Využívá provázanosti českých a polských filmařů (sama dobře hovoří česky) a zdůrazňuje Krylův blízký vztah k Polákům. Shromáždila unikátní archivní materiály (záběry z okupace, z polských stávek atd.), hodnotné černobílé fotografie (portréty a dobové momentky), úryvky z rozhlasových pořadů, záznamy z vystoupení, citace z Krylových „angažovaných“ dopisů a básní, jež doplňoval vlastními ilustracemi. Děj propojila hranými dotáčkami, evokujícími určité události či atmosféru. Ve výpovědích přátelé a kolegové vyzdvihují vše, čeho si u Kryla váží, zmiňují však i jeho frustrace, vyhrocenou neústupnost a skepsi. Mnohovrstevnatý medailon ukazuje Karla Kryla jako osobnost, která nelítostně a někdy i jednostranně reflektovala současnost a předvídala budoucnost, a která je i nadále inspirující. Vznikl navíc jako symbolická „splátka“ finančního dluhu, který příteli nestihla režisérka vrátit. – Použité nahrávky Karla Kryla byly pořízeny v letech 1979–89 v Rádiu Svobodná Evropa pro rozhlasový cyklus „Krylogie“. – S písničkářem již dříve natočil Dušan Rapoš celovečerní hudební dokument Karel Kryl – Kdo jsem (1993). – Snímek měl premiéru v den výročí sametové revoluce v pražském kině Lucerna. -kk-

Obsah

Krystyna Krauzeová se o úmrtí Karla Kryla dozvěděla z televize v ostravské hospodě. Od toho okamžiku žila s výčitkou, že má vůči Krylovi dluh: krátce před svou smrtí jí půjčil peníze na studium, které mu už nestihla vrátit. Stala se filmařkou a rozhodla se závazek vyrovnat – natočit o příteli dokument... – Krauzeová jako mnozí další znala pouze Krylův hlas z Rádia Svobodná Evropa (RFE-RL) z vysílání pro posluchače za železnou oponou. – Karel Kryl se narodil do rodiny knihtiskaře v Kroměříži. Tiskárna byla v padesátých letech komunisty exemplárně zničena. Mladší bratr Jan vzpomíná, že otec pak tvrdě pracoval jako dělník. Perzekuce však nezabránila rodičům vytvořit dvěma synům a dceři Marii spokojené dětství. – Básník Miroslav Kovářík si cení dárku od Karla, výtisku básní Bohuslava Reynka Podzimní motýli. Cituje z jeho dopisů psaných kaligrafickým rukopisem na odřezcích knih. Zničení otcovy tiskárny byla pro Karla formující událost, od té doby odmítal smiřovat se s nespravedlností. – V roce 1958 nastoupil Kryl na keramickou střední školu v Bechyni. Věnoval se psaní básní, složil první píseň. Po maturitě (1962) dostal umístěnku do továrny na sanitní keramiku v Teplicích. S přítelem Friedrichem Božolé Taussigem objevoval opuštěnou a zplundrovanou krajinu Sudet. Ta ovlivňovala jeho tvorbu, stejně tak jako četba básní z otcem sestavených edic. – Mirek Kovářík vzpomíná na Krylův nápad natáčet ticho v olomouckých kostelech. – Kryl odsloužil dva a půl roku vojny; podle „komplimentu“ majora byl nejhorším vojákem Varšavské smlouvy. – První recitál Karlovi sestavil Mirek Kovářík, premiéra byla 16. října 1966 v Litvínově pod názvem David první (posléze pojmenovaný Prosím, nehažte kamení). – Kryl se vrátil do rodného kraje, koncertoval po městečkách, v Ostravě nahrál první písně. V uvolněné atmosféře roku 1967 byl požádán, aby dělal krajského redaktora v Ostravském vysílání mládeže. Hudební publicista Jiří Černý konstatuje, že mu trvalo dlouho, než se prosadil: kritici jej přehlíželi a neměl ani ohlas od posluchačů. – Události jara roku 1968 sledoval Kryl s obezřetností. V trefných písemných komentářích se odráží jeho znechucení z nečekaného vývoje. 21. srpen zažil doma. – Na podzim roku 1968 vyhlásili studenti okupační stávku. Neznámý Kryl dorazil s kytarou na FAMU. Polská režisérka Agnieszka Hollandová vzpomíná, jak hlas Karla zněl budovou a přilákal davy posluchačů. Její spolužák, dokumentarista Andrzej Zajączkowski tehdy obratem inicioval vznik demo nahrávky Krylových písní, již odeslal do Varšavy, kde se rychle rozšířila. Polští zpěváci Michał Tarkowski a Jacek Kleyff vzpomínají, jak je Krylovy texty oslovily. – Manželé Černí nasadili do rozhlasové hitparády Čtrnáct na houpačce protestsong Bratříčku, zavírej vrátka. Hrál se čtyři měsíce až do zakázání pořadu. Na jaře 1969 vyšla u Pantonu pětadvacetiletému Krylovi stejnojmenná deska. Zajączkowski zaznamenal Karlův koncert na filozofické fakultě, který se stal základem pro film Morituri te salutant. V šoku ze zvolení Gustáva Husáka generálním tajemníkem složil Kryl přes noc píseň Rakovina. – Represe proti manifestujícím občanům v létě 1969 a rostoucí nesvoboda utvrdily Kryla v rozhodnutí nevrátit se z festivalu v západoněmeckém Waldecku. Jeho emigraci nesla matka těžce. V Mnichově Kryl požádal o stipendium. Spolupracoval s RFE-RL, kde se v obtížné situaci sblížil s polským emigrantem, redaktorem Alfredem Znamierowskim. – Jaroslav Hutka a Hollandová probírají pocity, jakými exulanti procházeli. Kryl například dlouho překonával ostych z němčiny. – Krauzeová má v živé paměti nepokoje v Polsku na sklonku roku 1970. Karel Kryl pro Poláky, u kterých oceňoval odvahu bojovat za svobodu, složil píseň Organy w Oliwie/Ve jménu humanity! – V roce 1971 Krylovi zemřel otec. Pohřbu se jako emigrant nemohl zúčastnit. – Andrzeji Zajączkowskému po propuštění z vězení vnucovala matka myšlenku, že Krylova píseň Ruka je most, vysílanou z RFE, je o něm; filmaře by to potěšilo. – Krylovy desky se pašovaly z Německa ve falešných obalech. Za jejich poslech hrozily v Československu i v Polsku vysoké tresty. Kryl byl v obou zemích legendou díky vysílání RFE. V rádiu získal stálé místo sportovního redaktora až po několika letech. Četl i zprávy a komentoval politiku, ale nejraději se věnoval hudebním pořadům. Přátelil se spíše s Poláky než s českými kolegy. – Vladimír Merta konstatuje, že se Karel stal českým bardem „v nepřítomnosti“. – Exilový nakladatel Karel Jadrný vzpomíná na období, kdy Karel potkal svůj „sen s mandlovýma očima“, Evičku. Pár oddal opat Anastáz Opasek (1973), vztah však nevydržel a rozvod byl pro Karla zničující. – Proti normalizaci se v Československu zformovala Charta 77, v Polsku během srpna 1980 nepokoje vyvrcholily okupační stávkou, podporovanou protirežimním hnutím Solidarita, v jejímž čele stál Lech Wałęsa. 13. prosince 1981 však vyhlásil generál Wojciech Jaruzelský výjimečný stav. Pro Krauzeovou tím skončilo dětství. – Překladatelka a spisovatelka Maryna Miklaszewská podnítila zrod kazety s polskými texty Krylových písní, které nazpívala Antonina Krzysztońová. Nahrávka Piosenki Kryla dojala. – Historik Paweł Skrzywanek se angažoval v odboji, k němuž Krylovy písně neodmyslitelně patřily. – Historik Petr Koura cituje z hlášení spolupracovníků StB po kontaktu s exulanty. V jednom z nich Jaromír Nohavica alias Pramen referuje o vídeňském setkání s Krylem: emigrant nemá občanství (nikdy o něj nepožádal, protože by přišel o československé, kterého se z principu nechtěl vzdát), je nespokojený a nezajištěný. – Polský režim slábl, Krauzeová stávkovala se studenty v Gdaňsku (1988), události vedly v červnu 1989 k prodemokratickým volbám. V Československu systém odolával, a tak Poláci zorganizovali pro středoevropské přátele festival ve Vratislavi. Tisíce posluchačů hostujícího Kryla znaly pouze z rozhlasu, ten si je ihned získal zpěvem v polštině. Zde se s ním režisérka setkala poprvé. Společně navštívili gdaňskou katedrálu v Oliwie, o níž Karel zpíval (Organy w Oliwie/Ve jménu humanity!). – Režisérka odjela do Československa, kde za necelé dva týdny začala revoluce. Na 30. listopad získal Kryl povolení k jednodennímu vstupu do vlasti kvůli matčinu pohřbu. Podařilo se mu vízum prodloužit a objevil se jako zjevení na Koncertu pro všechny slušný lidi v nabité pražské Sportovní hale. Satisfakcí mu byla odezva posluchačů, kteří znali texty a zpívali s ním. – 4. prosince 1989 zazněla při demonstraci na Václavském náměstí československá hymna v podání národního umělce Karla Gotta a emigranta Kryla, což se stalo symbolickým gestem. Podle Merty to byl dobrý tah směrem k občanům. – Bratr Jan vzpomíná, že po krátkém nadšení cítil Karel zklamání z polistopadového vývoje. Marně doufal, že mu Havel nabídne politickou práci. Jeho texty o období normalizace začaly „sedět“ i na novodobou historii. – Andrzej Zajączkowski konstatuje, že Kryl byl idealista a myslel si, že když se zatočí s komunisty, vše se změní. Zaskočil ho zběsilý kapitalismus. S novými kritickými texty narážel a nechápal, že lidem vývoj vyhovuje. – V devadesátých letech Krauzeová s Krylem často diskutovala. Karel se nemohl rozhodnout, zda se vrátí definitivně do Československa. V roce 1991 si vzal dlouholetou německou partnerku Marlen, která o jeho slávě doma netušila. Rozpad republiky přinesl Krylovi velké zklamání; ztratil vlast, jíž se nikdy nevzdal. 3. března 1994 zemřel v mnichovské nemocnici na srdeční příhodu. Antonina Krzysztońová slyšela, že v ten den na nějakém pražském náměstí upadlo soše anděla křídlo. – Karel Kryl je pohřben v Břevnově. Na původní návrh hrobu se sochou anděla nebylo dost peněz. – Krauzeová na konci filmu svému hrdinovi „vzkazuje“, že jeho poselství stále potřebujeme: Evropa má mnoho problémů... -kk-

Poznámka

Použité archivní materiály poskytly: Česká televize, Krátký Film Praha, a.s., Solidarność Polsko-Czechosłowacka, Polska Kronika Filmowa, Radio Free Europe/Radio Liberty, Archiv Europejskiego Centrum Solidarności, Eva Sedlářová, František Spevák, Friedrich Taussig, Josef Rakušan, Ota Nepilý, Miroslav Hucek, Miloslav Kubeš, Jiří Piprek, Andrzej Zajączkowski, Andrzej Koszyk, Jiří Bednář, Herbert Slavík, Jan Jindra, Vojtěch Klimt, Jiří Kryl, Jan Kryl, Antonina Krzysztońová, Paweł Skrzywanek, Hana Hrabětová, Krystyna Krauzeová.

Film režiséra Andrzeje Zajączkowského z roku 1969 Morituri te salutant byl v období normalizace s největší pravděpodobností zničen. Jeden záběr z něj se však autorům dokumentu podařilo najít v československém agitačním filmu Šifra z roku 1972, který měl za cíl zdiskreditovat rozhlasovou stanici Svobodná Evropa.

Hrají

Milena Sajtková

Účinkují

Karel Jadrný

Friedrich Taussig

Andrzej Zajączkowski

Michał Tarkowski

Jacek Kleyff

Alfred Znamierowski

Maryna Miklaszewská

Antonina Krzystońová

Paweł Skrzywanek

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Dušan Vodák

Skript

Michaela Welzlová

Původní filmový námět

Krystyna Krauzeová

Dramaturg

Alice Růžičková (ČT), Jana Hádková (vedoucí dramaturgyně ČT), Ivana Pauerová (FC ČT)

Kamera

Jacek Petrycki, Daniel Šperl, Braňo Pažitka

Architekt

Jan Tobola

Kostýmy

Marie Fulková, Lenka Rašková

Masky

Jiřina Heřmánková

Zvuk

Wojciech Cwyk, Daniel Němec, Martin Roškaňuk, Matěj Němec, Daniel Němec (mix zvuku), Štěpán Mamula (mix zvuku)

Vizuální efekty

Triková postprodukce ČT, Jitka Chaloupková (Triková postprodukce ČT), Anna Švehelková (Triková postprodukce ČT), Miloslav Jan (Triková postprodukce ČT), František Moravec (Triková postprodukce ČT)

Postprodukce

Daniel Němec (zvuk), Štěpán Mamula (zvuk)

Výkonná produkce

Lukáš Borovička (Produkce Třeštíková), Robert Riedl (ČT), Jiří Vlach (ČT)

Producent

Barbara Ławská (Studio Filmowe Kronika), Hana Třeštíková (Produkce Třeštíková), Alena Müllerová (kreativní producentka ČT), Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT)

Vedoucí produkce

Paweł Kurzacz (Studio Filmowe Kronika), Zdeněk Hala (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Magda Gärtnerová (ČT), Michał Staliński (Studio Filmowe Kronika)

Spolupráce

Vojtěch Klimt (rešerše archivních materiálů), Krystyna Krauzeová (rešerše archivních materiálů), Libuše Pekárková (rešerše archivních materiálů ČT), Světlana Tvrdíková (rešerše archivních materiálů ČT)

České podtitulky

neuvedeno

Hudba

Písně

Nehažte kamení

Hudba k písni Karel Kryl
Text písně Karel KrylKarel Kryl
Zpívá Karel Kryl

Potkal jsem svou tchýni

Hudba k písni Karel Kryl
Zpívá Karel Kryl

Anděl

Hudba k písni Karel Kryl
Text písně Karel Kryl
Zpívá Karel Kryl

Tak vás tu máme

Hudba k písni Karel Kryl
Text písně Karel Kryl
Zpívá Karel Kryl

Bratříčku, zavírej vrátka

Hudba k písni Karel Kryl
Text písně Karel Kryl
Zpívá Karel Kryl

Rakovina

Hudba k písni Karel Kryl
Text písně Karel Kryl
Zpívá Karel Kryl

Ve jménu humanity

Hudba k písni Karel Kryl
Text písně Karel Kryl
Zpívá Karel Kryl

Pasážová revolta

Hudba k písni Karel Kryl
Text písně Karel Kryl
Zpívá Karel Kryl

Veličenstvo kat

Hudba k písni Karel Kryl
Text písně Karel Kryl
Zpívá Karel Kryl

Organy w Oliwie

Hudba k písni Karel Kryl
Text písně Karel Kryl
Zpívá Antonina Krzysztońová

Braciszku

Hudba k písni Karel Kryl
Text písně Karel Kryl
Zpívá Antonina Krzysztońová

Žalm 71

Hudba k písni Karel Kryl
Text písně Karel Kryl
Zpívá Karel Kryl

Lokace

Německo, Pasov (Německo), Mnichov (Německo), Polsko, Gdaňsk (Polsko), Česká republika, Vratislav (Polsko), Praha (Česká republika), Ostrava (Česká republika)

Produkční údaje

Originální název

Bratříček Karel

Český název

Bratříček Karel

Anglický název

Brother Karel

Koprodukční název

Braciszek Karel

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

životopisný

Země původu

Polsko, Česká republika

Copyright

2016

Rok výroby

2015—2016

Produkční data

konec distribučního monopolu 3. 1. 2019
konec distribučního monopolu 31. 12. 2021 (prodloužení)
konec distribučního monopolu 30. 1. 2024 (prodloužení)

Premiéra

premiéra 17. 11. 2016 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Nový pohled na legendu Karla Kryla. Osudy Karla Kryla polským pohledem.

Výrobce

Studio Filmowe Kronika, Produkce Třeštíková, Česká televize, Odra-Film

S podporou

Státní fond kinematografie ČR, Polski Instytut Sztuki Filmowej, Dolnośląski Konkurs Filmowy z funduszy, město Wrocław, Dolnośląski Fundusz Filmowy, Urząd Miasta Gdańska

Nositelé copyrightu

Studio Filmowe Kronika, Produkce Třeštíková, Česká televize, Odra-Film

Distribuce

Artcam

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

79 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, DVD

Poměr stran

1:1,78

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, Dolby Digital, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, polsky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české

Revue

Bratříček Karel

Dokumentární portrét Karla Kryla je pozoruhodným osobním vyznáním režisérky Krystyny Krauzeové. Odkrývá i nepříliš známé...