Všichni mají pravdu? Karel Floss a ti druzí

Anotace

Délkou i množstvím aktérů a témat mimořádně rozsáhlý dokument Heleny Všetečkové Všichni mají pravdu? Karel Floss a ti druzí nabízí encyklopedický přehled způsobů, jakými Češi v polistopadovém období reflektují vlastní společnost. Středobodem těchto úvah je osobnost politika, vysokoškolského pedagoga a filozofa Karla Flosse (nar. 1926). Po absolvování studia aplikované logiky pořádal za normalizace bytové semináře. Oficiálně se akademické činnosti mohl věnovat teprve po listopadu 1989, kdy začal pracovat na katedře filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci nejprve jako odborný asistent, od roku 1991 jako docent. V 90. letech Floss rovněž založil vzdělávací a ekologické Centrum Prokopios, jehož cílem je vychovávat z mladých lidí vzdělané a statečné osobnosti, potřebné pro rozvoj svobodné demokratické společnosti. V roce 1996 byl Floss zvolen senátorem za Kutnou Horu. O dva roky později obhajobu mandátu odmítl, neboť upřednostnil pedagogickou činnost na univerzitě. – Flossovy úvahy o Bohu, o povaze pravdy nebo o úkolu politiky doplňují myšlenky Tomáše Halíka, Milana Knížáka, Ondřeje Slačálka, Slavoje Žižeka, Noama Chomského a mnoha dalších osobností z levé i pravé strany ideového spektra. Více než pět let vznikající absolventský film studentky dokumentaristiky na FAMU Heleny Všetečkové využívá v tradici „vachkovské školy“ ironických kontrastů, situačního humoru a zcizujících formálních prvků. Hledání souvislostí mezi výroky myslitelů, kteří spolu navenek nemají nic společného, naplňuje postmoderní heslo „anything goes“ (všechno je možné), v jehož duchu je celý dokument pojat. Pátrání po odpovědích na nadčasové otázky lidské existence a vztahu člověka k Bohu probíhá paralelně s řešením aktuálních společenských problémů, jako je uprchlická krize nebo vzestup krajní pravice. Namísto předkládání definitivních názorů Všetečková odkrývá mechanismy, pomocí nichž si každý konstruuje vlastní verzi skutečnosti. Dialekticky strukturovaný dokument sice divákovi neříká, čemu má věřit, ale nastiňuje řadu možností, jak se lze k přítomnosti vztahovat. – Helena Všetečková v minulosti natočila dva podobně pojaté dokumentární eseje, Rula, Ticho, Čumba Ladislav, doc. Karel Floss a další hrdinové našich demonstrací v roce 2007 (2007) a Hauser a Žižek: teoretikové postmarxistické filosofie (2008). – Světová premiéra filmu proběhla v roce 2015 na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jihlava. Do kinodistribuce byla uvedena o několik minut kratší verze. -mrš-

Obsah