Zatímco mnozí čeští dokumentaristé se snaží učinit vážné téma divácky přístupnějším pomocí humorného nadhledu, slovenský filmař Robert Kirchhoff zvolil jiný přístup a natočil film stejně vážný jako téma, jež zpracovává. Autorský dokumentární film Díra v hlavě reflektuje rasově motivované pronásledování Romů a Sinti v evropských zemích především v období fašismu, ale také během následujících let, kdy tito lidé v řadě zemí nadále představují druhořadé občany, jejichž dějiny měly být zapomenuty a vymazány. Pohnutou historii Kirchhoff nahlíží z pohledu romských účastníků událostí, kteří se s pomocí vlastních příběhů i vzpomínek svých blízkých snaží pro budoucí generace rekonstruovat pozapomenutou minulost. Navštěvují přitom tragická místa paměti, kde dříve stály koncentrační a pracovní tábory. Záběr filmu, snažícího se o komplexní zmapování problematiky, se neomezuje na slovenské a české území. O své vzpomínky se dělí také Romové z Francie, Německa, Chorvatska, Polska nebo Srbska. – Film, ukazující mj. i úskalí vytváření kolektivní historie z individuálních příběhů, je z velké části natočen v dlouhých, leckdy inscenovaných statických záběrech, kompozičně připomínajících současná festivalová dramata. Splývání autentických a naopak pro kameru připravených momentů odráží protichůdnost sdělovaných informací: každý z pamětníků má ve vzpomínkách vlastní verzi toho, co se stalo a svou vlastní jizvu. Skutečnost a smyšlenky je od sebe těžké odlišit. Kirchhoff nadřadil paměť nad fakta, logiku souvislostí a objektivitu. Po celou dobu se drží jasného audiovizuálního konceptu (znamenitá kamera Juraje Chlpíka a zvukové efekty Jany Anderlové) a udržuje velmi pomalé tempo vyprávění. Daří se mu tak i bez obvyklých archivních záběrů a bez historického komentáře vyvolat chmurnou atmosféru. Zároveň ponechává velký prostor představivosti diváka, který se však bez „konkrétních faktů“ (kdo a kde právě mluví) těžko orientuje. Dokument, vznikající v řadě evropských zemí s přestávkami od roku 2003, je významný zejména střízlivým uchopením tématu, o němž je vzhledem k dnešní společenské náladě obzvlášť důležité mluvit. Všichni protagonisté se angažovali v různých organizacích pro osvětu za historické povědomí a z osmdesáti procent jsou dnes již po smrti. – Dokument si odbyl světovou premiéru na Mezinárodní festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava a byl uveden na festivalech DOK Lipsko nebo v Terstu. -mrš-
Francie. Devadesátiletý bývalý cirkusový klaun Raymond Gurême vypráví, jak jej i s rodinou přišli za války zatknout francouzští četníci. – Česká republika. V pečovatelském domě Arnošt Vintr vzpomíná s Janem Hauerem na blízké, o něž přišli za války. Vintr upozorňuje na hákový kříž, který mu nacisté jako dítěti vyrazili do lebky (což ovšem Hauer později zpochybňuje). – Sociolog a publicista Fedor Gál s německým novinářem Markusem Papem a s Janem Hauerem navštíví památník u bývalého koncentračního tábora Lety u Písku, kde nyní stojí i vepřín, jehož provoz by podle Papeho měl být zrušen. Neví, kde všude leží pohřbené oběti, jež by si zasloužily nový důstojný pohřeb. – Srbsko. Malíř Radomir Usainović Kalea dokončuje obraz v galerii romského umění, poté vzpomíná na významné romské osobnosti světových dějin. Kalea, malířka Smilja Tišmová a prezident parlamentu Světové romské organizace Dragoljub Acković se účastní vzpomínkové akce věnované obětem romského holocaustu. – Gurême přátelům vypráví o svém mládí, kdy utekl z tábora a přidal se k odboji. – Polsko. Karol Parno Gierliński přednáší kadetům o tom, jak za války přišel o oba rodiče. – Ubytovna Červeného kříže v Chorvatsku. Toti Dedić, Nadir Dedić a Fatima Dedićová společně zpívají romskou píseň. Navštíví je Acković a vědecký pracovník Danijel Vojak, který si zapisuje vzpomínky Dedićové na události z koncentračního tábora v Jasenovaci. – Gurême se účastní demonstrace proti nepřiměřenému policejnímu násilí. Těžkooděnci s obušky rozhánějí demonstranty. – Německo. Rita Prigmoreová studentům čte zapsané vzpomínky podle vyprávění matky, která dostala od nacistů na výběr buď sterilizaci, nebo deportaci do Osvětimi. Před gynekologickým výkonem zjistila, že je těhotná. Nakonec porodila dvojčata, která jí nacisti ihned odebrali a prováděli na nich experimenty: zasahovali chirurgicky do jejich mozků a snažili se o genetickou změnu barvy očí. Jedno nemluvně záhy zemřelo. Rita se o pokusech na ní a o jejich následcích dozvěděla až po padesátce, když si léčila neurologické a psychiatrické problémy. – Během srdečného a emotivního setkání Rity a Philomeny Franzové si ženy ukazují jizvy z období fašismu. Philomena má na předloktí vytetované identifikační číslo Z 10 550 (Z jako Zigeuner). Baví se spolu o tom, jak přežily válku. – Mládež se při exkurzi fotí v kolejišti lágru Osvětim-Březinka. – Slovensko. Ladislav Welward prochází s manželkou místy, kde měl údajně stát tábor pro Romy. Rozebírá rozdíly mezi zacházením se Židy a s Romy. – Polsko. Krystyna Gilová jede navštívit památník obětí romského holocaustu a vypráví hostům a personálu restaurace, jak za války přišla o celou rodinu. – Acković a Vojak se baví o tom, že lidé přestávají věřit vzpomínkám pamětníků, jež neodpovídají vždy skutečnosti; lidská paměť je nevyzpytatelná a některé zážitky vytěsňuje. – Dojatá Gilová pokládá kytici a zapálí svíčku u památníku ve Szczurowě. Na desce je dlouhá řada jmen členů její rodiny. Pohovoří tu s válečným veteránem. – Gurême popisuje zaměstnanci na městském úřadě, jak byl ve svém karavanu napaden policistou. Úředník mu slíbí, že se bude v jeho případu angažovat. – Acković a Vojak diskutují o obětech romského holocaustu u velkého a chátrajícího památníku na místě koncentračního tábora v Jasenovaci. -mrš-
Jan Gogola ml., Veronika Korčáková (ČT), Vlasta Ruppeldtová (RTVS)
Michal Lipa, Ján Balážik
Václav Flegl (záznam a mix zvuku), Blažej Vidlička (záznam zvuku), Jakub Cvach (záznam zvuku), Alexander Bori (záznam zvuku), Jaroslav Schreder (zvukové efekty), Jana Anderlová (zvukové efekty), Miroslav Lukeš (záznam zvukových efektů), Petr Lenděl (mix zvuku), Kavkysound (mix zvuku)
Sounderground (zvuk), Václav Flegl (zvuk)
Jana Cisarová (natáčení v Německu), Tom Feierabend (natáčení ve Francii), Filip Ostrowski (natáčení v Polsku), Petar Milić (natáčení v Chorvatsku), Nemanja Vojinović (natáčení v Srbsku), Soňa Komová (RTVS), Roman Blaas (výkonný producent ČT)
Barbara Janišová Feglová (Hitchhiker Cinema), Boris Hochel (původní producent)
Martina Šantavá (kreativní producentka ČT), Alexandra Gunišová Ševčíková (kreativní producentka RTVS), Robert Kirchhoff (atelier.doc)
Robert Zipser, Lucia Kollárová, Lucie Zvěřinová (ČT)
Anna Matisová (RTVS)
Arijana Vujićová, Márgit Garajszciová, Michal Deliman, Hana Ruttkayová
Ové Pictures (grafický design)
PhDr. Monika Vrzgulová, CSc., Mgr. Petr Lhotka, Mgr. Michal Schuster, Prof. Ian Hancock, PhD., Prof. Dr. Gerhard Baumgartner, Prof. Rudolf Sarközi, Adam Bartosz, Dr. Danijel Vojac, PhD., Dr. Dragoljub Acković, Dr. Ivo Pejaković, Mgr. Alexander Mušinka, PhD.
Daniela Meressa Rusnoková (rešerše archivních materiálů), Top překlady s.r.o.
neuvedeno
Erwin Schulhoff (Kassandra /Arabia Fox/), Dmitrij Šostakovič (String Quartet No. 6 G Dur, op. 101, Ill Lento), Ludwig van Beethoven (Symphony No. 7, op. 92, II. Act Allegretto), Domenico Modugno (Notte di Luna Calante)
Hudba k písni Hans Eisler
Text písně Bertold Brecht
Zpívá Philipp Schenker
Hudba k písni Sacha Distel
Text písně Jean Broussolle
Zpívá Julien Gil
Slovensko, místo bývalého romského koncentrační a pracovní tábor Dubnica nad Váhom (Slovensko), Nitra (Slovensko), Česká republika, místo bývalého pracovního a koncentračního tábora Lety u Písku (Česká republika), Chorvatsko, místo bývalého koncentračního tábora Jasenovac (Chorvatsko), Záhřeb (Chorvatsko), ubytovna Červeného kříže (Záhřeb), Srbsko, Bělehrad (Srbsko), Muzeum romské kultury (Bělehrad), Polsko, Památník romského holocaustu Szczurowa (Polsko), Koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau/Osvětim-Březinka (Polsko), Krakov (Polsko), Nova Huta (Krakov), Lipiny (Polsko), lyceum kadetů (Lipiny), Spolková republika Německo, Kolín nad Rýnem (Spolková republika Německo), Rösrath (Spolková republika Německo), Würzburg (Spolková republika Německo), gymnázium (Würzburg), Berlín (Spolková republika Německo), Francie (Česká republika), Lisses (Francie)
Díra v hlavě
Díra v hlavě
A Hole in the Head
Diera v hlavě
film
dokumentárnídistribuční
historický
Česká republika, Slovensko
2016
2003—2016
premiéra 16. 3. 2017 /nepřístupné pro děti do 15 let/
Holocaust jako jizva na těle i duši evropských Romů a Sinti.
Hitchhiker Cinema, Česká televize (koprodukce), Tvůrčí producentská skupina Martiny Šantavé (Česká televize), Rozhlas a televízia Slovenska (koprodukce), atelier.doc
Hitchhiker Cinema, Česká televize, Rozhlas a televízia Slovenska, atelier.doc
dlouhometrážní
88 min
DCP 2-D, MP4, BRD
1:1,78
barevný
zvukový
5.1, digitální zvuk
česky, slovensky
bez titulků