Krkonoše
Země původu
Česká republikaCopyright
2016Rok výroby
2016Premiéra
19. 1. 2017Minutáž
103 minRežie
Viktor KunaKategorie
filmŽánr
osvětový, přírodopisnýTypologie
dokumentárnídistribučnídlouhometrážníOriginální název
KrkonošeČeský název
KrkonošeAnglický název
Giant MountainsAnotace
Hudebník Viktor Kuna a pedagog Martin Král, oba amatérští kameramani, společně vytvořili dokumentární film Krkonoše. Ten předkládá komplexní výpověď o nejstarším českém národním parku, Krkonošském národním parku (KRNAP, založen 17. května 1963, rozloha 385 kilometrů čtverečních). – Ilustrační záběry přírodních úkazů nejvyššího českého pohoří, fotografie či kresby a malby jsou doplněny komentářem, jenž obsahuje faktické údaje a také doporučení pro horskou turistiku. Film symbolicky začíná pohledem na východ slunce z nejvyšší hory České republiky Sněžky. Autoři sami uvedli, že zachytit hory v požadovaných povětrnostních podmínkách bylo často velmi náročné. – Edukační snímek přináší poznatky o krkonošské fauně i flóře, klade důraz na specifické životní podmínky v krkonošských rašeliništích, poukazuje na vznik skalních útvarů. Neopomíjí ani vliv člověka, který se snažil hory osídlit a rozvíjet v nich hospodaření (takzvané budní hospodaření), těžbu nerostných surovin a místní kulturní tradice. Prostřednictvím komentovaných záběrů divák navštíví významné vrcholy, vodopády, doly, louky či vyhlídky, projde nejkrásnějšími cestami a zastaví se u zaniklých i stále fungujících krkonošských bud. Pozornost snímku je částečně věnována významným místům na polské straně národního parku nebo českým turistickým a sportovním střediskům. Kromě komentáře je dán prostor odborníkům, kteří se vyjadřují na témata endemitů, hornictví, speleologie nebo historie. Letmo je zmíněna postava pověstného Krakonoše. – Pro potřeby výuky na středních školách či na druhých stupních základních škol nejprve vznikla zkrácená verze snímku (58 minut) a posléze další dvě verze (90 a 61 minut), uvedené v nové premiéře 16. listopadu 2017. -adp-
Obsah
Turisté shlížejí z vrcholu Sněžky do krajiny. Nad obzorem vychází slunce. – Režisér Viktor Kuna v komentáři charakterizuje pohoří Krkonoše, jeho lokalitu, podnebí, legendu o Krakonošovi a geomorfologický vývoj oblasti. Botanik Zdeněk Špíšek hovoří o místním výskytu endemitů. – Vypravěč zmiňuje horské hřebeny, vodopády, lesy a flóru. Špíšek mluví o loukách. Ornitolog Jiří Flousek pojednává o ptactvu a bezobratlové fauně. – Člověk zásadně zasáhl do podoby Krkonoš. Kuna přibližuje historii hor, jejich osídlování, rozmach hornictví a těžby, vývoj hospodářství a lesnictví. Ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici Jan Luštinec referuje o budním hospodaření v minulých staletích. Vypravěč zmiňuje rozmach krkonošské turistiky, zdejší kulturní tradice a zvyky. Luštinec prezentuje Krkonošské muzeum v Jilemnici. Dodnes v lesích stojí tradiční chalupy. – Krkonoše jsou vyhledávaným místem k aktivní rekreaci a turistice. Kuna popisuje oblíbená střediska, trasy a jejich okolí. Mluví o Janských lázních, Černé hoře, vrcholu Žalý a oblasti zvané Rýchory. Speleolog Radko Tásler pojednává o místní Albeřické jeskyni. – Významným turistickým a sportovním střediskem středních Krkonoš je Pec pod Sněžkou. Kuna upozorňuje na krásnou cestu vedoucí Obřím dolem, Tásler přibližuje historii nedalekého dolu Kovárna. – Významnou dominantu představuje hora Sněžka a její okolí včetně rašelinišť. Historii a specifika nedaleké Luční boudy líčí její spolumajitelé Stanislav Beneš a Klára Sovová. – Kuna představuje Vrbatovu boudu s mohylou připomínající tragickou lyžařskou událost ze dne 24. března 1913, při níž zahynuli Bohumil Hanč a Václav Vrbata. Na jejich počest se po sto letech uskutečnil vzpomínkový závod, částečně vedoucí po původní trase. O akci hovoří náčelník horské služby Jiří Brožek. – Mezi další populární místa patří Labská studánka, z níž vyvěrá symbolický pramínek Labe, či bouda u Sněžných jam. O Sněžných jamách nacházejících se na polské straně Krkonoš detailněji pojednávají ředitel Karkonoskiego Parku Narodowego Andrzej Raj a botanik Špíšek. – Luštinec osvětluje historii Labské boudy. Oblíbená a fotogenická stezka s řadou zajímavostí prochází Labským dolem. – Dalším důležitým turistickým a sportovním střediskem Krkonoš je Harrachov. A na polské straně, kde je dominantou hora Szrenica, Sklářská Poruba. K nedalekým pozoruhodnostem se řadí i skalní útvar Tvarožník, Vosecká bouda, Harrachovy kameny, Kotelní jámy, Mechové jezírko a Růženčina zahrádka. – Atraktivním místem je též Rokytnice nad Jizerou. Naprosto zásadní význam má pak Špindlerův mlýn s nejstarší turistickou trasou v Krkonoších, takzvanou Harrachovou cestou, s řadou zajímavostí. Mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný kritizuje návštěvníky, kteří mají tendence stavět „mužíky“ z kamení, čímž je narušeno přirozené prostředí. Část lesa na území hor je navíc poničena kyselými dešti. – Hřebenová hraniční cesta pokračuje po úbočí Slezského hřbetu. Nedaleko se nachází Martinova bouda, Mužské a Dívčí kameny, bývalá Petrova bouda, Špindlerova bouda či hora Malý Šišák. Návštěvníky ohromí výhledy na polskou část Krkonoš. Zajímavou stavbu představuje původně vikingský kostel ve městě Karpacz. – Od Stříbrného hřbetu už je na dosah vrchol Sněžky. – Zapadá slunce. Autor filmu vybízí člověka k vnímání přírody a k obdivu jejích krás. -cib-
Poznámka
V distribuci byly postupně uvedeny tři verze snímku, 103 minutová (od 19. ledna 2017), 90 a 61 minutové (od 16. listopadu 2017).
Ve filmu jsou použity fotografie Martina Krále, Radka Drahného, Zdeňka Ježka, Ivana Dudáčeka, Radko Waldhausera, Radky Wernerové, z archivu Luční boudy a historické fotografie ze soukromé sbírky Josefa Farského a z archivu Krkonošského muzea v Jilemnici.
Galerie
Hrají
Zdeněk Čupík
Krakonoš
Petr Hanák
horník
Komentář
Účinkují
PaedDr. Jan Luštinec
ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici
Mgr. Zdeněk Špíšek, Ph.D.
Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
RNDr. Radko Tásler
Česká speleologická společnost Albeřice
RNDr. Jiří Flousek Ph.D.
odborný pracovník a specialista na ptactvo Krkonošský národní park
Mgr. Jiří Brožek
náčelník Horské služby České republiky
Mgr. Radek Drahný
mluvčí Krkonošského národního parku
Andrzej Raj
ředitel Karkonoskiego Parku Narodowego
Klára Sovová
majitelka Luční boudy
Stanislav Beneš
majitel Luční boudy
Štáb a tvůrci
Režie
Původní filmový námět
Martin Král
Scénář
Martin Král
Autor komentáře
Milan Kuna, Martin Král
Kamera
Martin Král, Viktor Kuna
Střih
Zvuk
Producent
Martin Král, Viktor Kuna
Hudba
Hudba
Použitá hudba
Arcangelo Corelli (La Follia, Op. 5), Camille Saint-Saëns (Havanaise, Op. 83), Antonín Dvořák (Sonatina G-Dur, Op. 100), Sergej Rachmaninov (Vokalíza, Op. 34 č. 14), Antonín Dvořák (Legendy, Op. 59 Andante)
Nahrál
Viktor Kuna /housle/, Dinara Devisheva /klavír/
Lokace
Česká republika, Jilemnice (Česká republika), Krkonošské muzeum (Jilemnice), Harrachov (Česká republika), Hornické muzeum (Harrachov), Nový svět (Harrachov), Rýžoviště (Harrachov), Mýtiny (Harrachov), Tanvaldská ozubnicová dráha (Harrachov), Janské Lázně (Česká republika), Sklenářovice /zaniklá hornická osada/ (Česká republika), Pec pod Sněžkou (Česká republika), Rokytnice nad Jizerou (Česká republika), kaplička na Kostelním vrchu (Rokytnice nad Jizerou), kaplička U Staleté lípy (Rokytnice nad Jizerou), kaplička z filmu Krakonoš a lyžníci (Rokytnice nad Jizerou), kaplička na skalním výběžku (Rokytnice nad Jizerou), Špindlerův Mlýn (Česká republika), kostelík sv. Petra a Pavla (Špindlerův Mlýn), pohoří Krkonoše (Česká republika), Černá hora (pohoří Krkonoše), vrchol Přední Žalý (pohoří Krkonoše), vrchol Zadní Žalý (pohoří Krkonoše), Rýchory (pohoří Krkonoše), Bártův les (Rýchory), Dvorský les (Rýchory), Hornoalbeřická jeskyně (Rýchory), Krakonošova jeskyně (Rýchory), Bischofův lom (Rýchory), Studniční hora (pohoří Krkonoše), hora Sněžka (pohoří Krkonoše), kaple sv. Vavřince (hora Sněžka), Poštovna (hora Sněžka), Luční hora (pohoří Krkonoše), hora Vysoké kolo (pohoří Krkonoše), hora Kotel (pohoří Krkonoše), vrchol Violík (pohoří Krkonoše), Čertova hora (pohoří Krkonoše), Lysá hora (pohoří Krkonoše), Dvoračky (pohoří Krkonoše), Stříbrný hřbet (pohoří Krkonoše), Kozí hřbety (pohoří Krkonoše), vrchol Krakonoš (Kozí hřbety), Sedmidolí (pohoří Krkonoše), vrchol Malý Šišák (Sedmidolí), Obří důl (pohoří Krkonoše), Labský důl (pohoří Krkonoše), důl Kovárna (pohoří Krkonoše), Velká Studniční jáma (pohoří Krkonoše), Malá Studniční jáma (pohoří Krkonoše), Úpská jáma (pohoří Krkonoše), Sněžné jámy (pohoří Krkonoše), Labské jámy (pohoří Krkonoše), Velká Kotelní jáma (pohoří Krkonoše), Malá Kotelní jáma (pohoří Krkonoše), Harrachova jáma (pohoří Krkonoše), Pančavská jáma (pohoří Krkonoše), Navorská jáma (pohoří Krkonoše), Labská rokle (pohoří Krkonoše), Svinské kameny (pohoří Krkonoše), Harrachovy kameny (pohoří Krkonoše), Mužské kameny (pohoří Krkonoše), Dívčí kameny (pohoří Krkonoše), Polední kameny (pohoří Krkonoše), Tvarožník (pohoří Krkonoše), Schustlerova zahrádka (pohoří Krkonoše), Čertova zahrádka (pohoří Krkonoše), Růženčina zahrádka (pohoří Krkonoše), Krakonošova kazatelna (pohoří Krkonoše), Ambrožova vyhlídka (pohoří Krkonoše), Mechové jezírko (pohoří Krkonoše), Černá louka (pohoří Krkonoše), Pančavská louka (pohoří Krkonoše), Labská louka (pohoří Krkonoše), Úpské rašeliniště (pohoří Krkonoše), Pančavský vodopád (pohoří Krkonoše), Úpský vodopád (pohoří Krkonoše), Malý Labský vodopád (pohoří Krkonoše), Labský vodopád (pohoří Krkonoše), řeka Mumlava (pohoří Krkonoše), řeka Labe (pohoří Krkonoše), řeka Úpa (pohoří Krkonoše), Labská studánka /symbolický pramen Labe/ (pohoří Krkonoše), Kotelský potok (pohoří Krkonoše), Medvědí potok (pohoří Krkonoše), potok Pudlava (pohoří Krkonoše), Čertova strouha (pohoří Krkonoše), Rýchorská bouda (pohoří Krkonoše), Obří bouda /dnes zaniklá/ (pohoří Krkonoše), Luční bouda (pohoří Krkonoše), Rennerova bouda /dnes zaniklá/ (pohoří Krkonoše), Bouda U Bílého Labe (pohoří Krkonoše), Vrbatova bouda (pohoří Krkonoše), Bouda u Sněžných jam /dnes telekomunikační věž/ (pohoří Krkonoše), Labská bouda (pohoří Krkonoše), Vosecká bouda (pohoří Krkonoše), Martinova bouda (pohoří Krkonoše), Petrova bouda /v rekonstrukci/ (pohoří Krkonoše), Špindlerova bouda (pohoří Krkonoše), Mumlavský vodopád (pohoří Krkonoše), Jestřábí boudy /dnes zaniklé/ (pohoří Krkonoše), Polsko, Sklářská Poruba /Szklarska Poręba/ (Polsko), vrchol Jínonoš /Szrenica/ (Polsko), Korpacz (Polsko), kostelík Wang (Korpacz), Velká horská bouda (Polsko), Jelenohorská kotlina /Kotlina Jeleniogórska/ (Polsko), jezero Velký Rybník /Wielki Staw/ (Polsko), jezero Malý Rybník /Mały Staw/ (Polsko), Slezský dům /Śląski Dom/ (Polsko), Sněžka /Śnieżka/ (Polsko), Polská bouda (Sněžka /Śnieżka/)
Produkční údaje
Originální název
Krkonoše
Český název
Krkonoše
Anglický název
Giant Mountains
Kategorie
film
Typologie
dokumentárnídistribuční
Žánr
osvětový, přírodopisný
Země původu
Česká republika
Copyright
2016
Rok výroby
2016
Premiéra
premiéra 19. 1. 2017 /přístupné bez omezení/ (verze 103 minutová)
premiéra 16. 11. 2017 /přístupné bez omezení/ (verze 90 a 61 minutové)
Distribuční slogan
Strhující filmový dokument zachycující nejkrásnější místa nejvyšších českých hor, jejich geologický a geomorfologický vývoj, flóru, faunu, historii a činnost člověka. Film Martina Krále a Viktora Kuny.
Výrobce
Nositelé copyrightu
Distribuce
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
103 min
Distribuční nosič
DCP 2-D
Poměr stran
1:1,85
Barva
barevný
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
stereo
Verze
česká
Mluveno
česky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
