Svět podle Daliborka

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2017

Rok výroby

2015—2016

Premiéra

13. 7. 2017

Minutáž

113 min

Kategorie

film

Žánr

sociální, politický

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Svět podle Daliborka

Český název

Svět podle Daliborka

Anglický název

The White World According to Daliborek

Koprodukční název

Svet podľa Daliborka

Anotace

Stylizovaný dokument Víta Klusáka Svět podle Daliborka sleduje život a názory „obyčejného“ českého neonacisty. – Lakýrník Dalibor K. z Prostějova natáčí amatérské horory a klipy se sebou v hlavních rolích, skládá nenávistné a sexistické písně, „nesnáší svoji práci, cikány, židy, uprchlíky, homosexuály, Angelu Merkelovou, pavouky a zubaře“. Neměl plnohodnotný partnerský vztah, stále žije ve svém „dětském“ pokoji vyzdobeném nacistickými symboly v bytě matky Věry, která o něj starostlivě pečuje. Vše se změní, když si žena najde přítele, neméně rasistického Slováka Vladimíra, jenž se k nim nastěhuje. Přes počáteční odpor se oba podobně naladění muži sblíží. Situace Dalibora donutí najít si přítelkyni Janu, ještě nerozvedenou matku dvou dětí. – Kromě rodinného a pracovního zázemí a zálib (mj. ukázky ze siláckých videí a z písňové „tvorby“) tvůrci v propracovaně vygradovaném snímku s důrazem na detaily zdůrazňují Daliborovo bizarní chování a scestné názory na holocaust, nacismus a druhou světovou válku. „Děj“ vrcholí cestou ústřední čtveřice do vyhlazovacího tábora v Osvětimi a setkáním s přeživší vězeňkyní. Paradoxně vyznívá závěrečná scéna, kdy štáb Daliborovi prozradí, že i on má židovské předky. – Po dokončení snímku se Věra se synem ohradili vůči výsledné podobě s tvrzením, že řada scén vznikla na přání tvůrců a jsou zinscenované a že navíc podepsali smlouvu na hraný film. To režisér popřel, podle něj jsou postavy autentické, hovoří a jednají za sebe. Pouze některé situace byly znovu rekonstruovány. Záběry s hajlujícími návštěvníky koncertu skupiny Ortel byly vyšetřovány policií pro podezření z propagace nacismu (proto mají někteří diváci rozostřené tváře). – Titul nepodává obraz o české neonacistické scéně, ale vypovídá o extrémním jedinci a o jeho rodině, jež se viditelně pro kameru „předvádí“ a zbytečně dotahuje své chování ad absurdum. To výpovědi ubírá na věrohodnosti. Předkládané názory vyžadují značnou diváckou trpělivost a otrlost. Režisér průběh událostí nekomentuje, ale v Osvětimi překvapivě a v rozporu s dosavadním stylem rozhorleně vystoupí a protagonistu nevybíravě seřve za nemístné chování. – Na dokončení snímku se finančně podíleli i přispěvatelé z webového portálu Hithit. Před finální realizací byl prezentován na CPH:Forum (CPH:DOX) a podporován projektem Britdoc Foundation Good Pitch. Krátce před premiérou byl poprvé uveden na 52. MFF Karlovy Vary 2017 v soutěži dokumentárních filmů. Při kontroverzním přijetí filmu vznikla též diskuse o hranicích dokumentu. –jl–

Obsah

Prostějov. Časně ráno vypravuje Věra šestatřicetiletého syna Dalibora (Daliborka) do práce. Poté sleduje a komentuje telenovelu Esmeralda a surfuje na sociálních sítích. Odpoledne syna vyhlíží. Má už nachystané jídlo. – Dalibor se fotí v různých pozicích s různými věcmi (s potravinami, sportovní výživou, v posteli s plyšákem, s obuškem, s pistolemi a s činkou). Pak nahrává jednu ze svých sexistických písní. Na stole má vedle sovětské knihy Neználek na Měsíci Hitlerův Mein Kampf. Večer hraje s kamarádem Petrem PlayStation. Oba se opijí a zpívají českou hymnu, než je Věra napomene. – Dalibor v kuchyni natáčí video: zezadu matku „podřízne“ nožem. – V práci ve staré lakovně se do muže naváží přiopilý kolega Marek. Dalibor vzpomíná na otce, který byl prý „na ženský“, hodně pil a dělal excesy. - Věra uklízí synův pokoj. Na stěně visí německé a neonacistické vlajky. – Dalibor si z fotografie na velké obrazovce obkreslí ženský rozkrok. Matka vede zamilovaný telefonát s přítelem Vladimírem. Když oznámí synovi, že nápadník přijede k nim, Dalibor zuří a vyhrožuje, že od ní nadobro odejde. Věra se s ním jde usmířit do koupelny. Radí mu, aby si našel partnerku, která by se o něj postarala, kdyby se jí něco stalo. Současně na něj apeluje, aby zbytečně neutrácel za její pohřeb. - Vladimír doveze Věře kýčovité dary. Hrají spolu Člověče, nezlob se! Podrážděný syn je na matku drzý. – Dalibor si na facebooku dopisuje s korpulentní Janou. Začnou spolu chodit. Svěří se jí, že se mu hnusí pavouci stejně jako cikáni. – Dalibor se natáčí, jak ztřeštěně pobíhá v řepkovém poli a odříkává chvalozpěvy o matce přírodě. Jana odmítne jít s ním domů. Diskutují o holocaustu, který Dalibor popírá. Koncentrační tábory pokládá za pouhé pracovní lágry. Jana mu doporučí, aby se tam jel podívat. Muž závidí otci, který byl za války v Německu totálně nasazen, že viděl Říši před rozbombardováním. – Dalibor nasdílí na facebook, kde zveřejňuje nenávistné příspěvky, projev Miroslava Sládka proti islámu. Upraví si fotku, na níž pózuje se samopalem. – Vladimír dá Daliborovi prsten s křížem. Následně si notují, jak by z cikánů „nejraději udělali asfalt“. Starší muž nadšeně vypráví, jak se zúčastnil brutálního útoku dvou autobusů neonacistů na slovenskou romskou osadu. Neodbytně nutí Dalibora, aby nějakého cikána napadl. – V dílně s Daliborem pracuje drobný Rom Robert. – Doma při sledování zpráv matka, syn i Vladimír nenávistně komentují záběry uprchlíků a německé kancléřky Merkelové. – V lese oba muži trénují rozbíjení cihel karatistickými údery. – Dalibor si doma Janě stěžuje na špatně placenou práci, ale za lepší do Brna jít nechce. Partnerka si myslí, že má strach ze života bez maminky. Věra s Vladimírem ve vedlejší místnosti dovádí. Jana se odmítne s Daliborem pomilovat. – Na hřbitově natáčí Jana další Daliborovu exhibici. Večer opět odmítne nápadníkův návrh, že by se spolu mohli po půlroční známosti vyspat. Vadí jí přítomnost jeho matky v bytě. – Na setkání s bývalými spolužáky Dalibor rozumuje o uprchlících, vlastenectví a Hitlerovi. Diskuse přeroste ve rvačku jeho dvou spolužáků. – Vladimír vzpomíná na další útoky na Romy v devadesátých letech a na své pochybné podnikání. V lese se při střelbě z pistole do lahví oba nenávistně hecují. – U nočního natáčení násilnického videa o přepadení cikánů Daliborovi sekunduje načerněná matka i Vladimír. – Jana si s partnerem notuje, přizná se k rasistickým předsudkům. Baví se o volbách, kterých se Dalibor nikdy neúčastnil. – Muž natáčí i při pauze v práci. Rom Robert si Markovi stěžuje, že nesmí kvůli astmatu dál v dílně pracovat, a že ho jinde nechtějí. Doma Dalibor tvrdí Vladimírovi, že se s cikánem v práci nebavil. Slovák ho překvapí zmínkou o svém bezproblémovém soužití s muslimy při práci v Itálii. V lakovně během alkoholické rozlučky s Markem ventiluje Dalibor nesmysly o nacistech a druhé světové válce, kterou prý začalo v roce 1933 mezinárodní židovstvo. Strhne se hádka a Dalibor se raději odmlčí. – Na koncertu kapely Ortel ve Frýdku–Místku se neonacista cítí jako ryba ve vodě. Někteří skini hajlují a on by se k nim rád přidal. Židy prohlašuje za největší „nácky“, kteří si myslí, že jsou nadřazená rasa. Shodně vystrojená nakvašená Jana mu vyčítá, že jen tlachá a nejde na demonstraci. – Vánoce. Vladimír zabije kapra a u sváteční večeře trvá na dodržení aspoň některých zvyků. Dalibor u sebe nahrává nesnášenlivou zdravici. Vyruší ho matka. Syn jí dá v obálce pětistovku, zatímco ona jemu dala dva tisíce. Muž natáčí video s ironickým vánočním „pozdravem“ pro uprchlíky. – Epilog. Dalibor, Věra, Vladimír i Jana se zúčastní zájezdu do Osvětimi. Prohlídku lágrem si Dalibor natáčí. Historik přivede paní Liškovou, která přežila zdejší věznění. Dalibor před všemi zpochybní její vzpomínky – on má své „správné“ zdroje. Žena jeho nesmysly nemůže poslouchat, právě tak jako režisér Klusák, který Dalibora seřve. Klusáka podpoří nejenom účastníci zájezdu, ale i Věra s Vladimírem, ti na veřejnosti „obrátili“. Dotčený syn odejde. – V podvečer se rodina na rampě u kolejí baví s režisérem. Ten se Věry ptá, proč Daliborovi neřekla, že jejich předci byli podle matrik židovského původu. Žena to považuje za „podraz“. Dalibor tomu nevěří. Vladimír najednou tvrdí, že je jedno, jakého jsou původu, odsuzuje nacismus a Němce, ač je předtím vyzdvihoval. Věra spokojeně kvituje, že nemají v rodině cikána. Jana si z kolejiště po transportech vezme kámen pro dceru do terária. Dalibora štve, že má zaprášené boty... – Dalibor po natáčení odstranil ve svém pokoji nacistickou výzdobu, vymazal si z přátel na Facebooku takřka sto sympatizantů krajní pravice a autorovi filmu napsal: „Vite, budu k tobe uprimny... jsem uz starej a unavenej na to abych se nervoval jestli me kvuli tvemu filmu budou tahat po soudech... ty vis ze jsem nikdy nikomu neublizil a nejsem zadny zlosyn... mam Janicku... mam PS4 a zvedli mi plat... a to mi staci ke spokojenosti.“ – Daliborova přítelkyně Jana se rozvádí a nezvládá sama platit nájem. Přestože začala pracovat v pekárně, má strach, že bude i s dcerkami vyhozena z bytu. Daliborova matka Věra s Vladimírem jsou stále spolu. Věra se nadále v kuchyni oddává facebooku, už má 5 profilů. Vladimír vzkázal, že by rád točil „dvojku“, protože ještě neřekl všechno. –jl–

Poznámka

Použité materiály: Archiv Dalibora K. Česká televize – archivní materiály redakce zpravodajství ČT, Silvestr 79 aneb Hrajeme si jako děti (TV–1979; r. Ján Roháč). TV JOJ – dabing seriálu Esmeralda (1997). YouTube – video Miroslav Sládek: Islám ne.

Účinkují

Dalibor K.

Daliborek

Věra K.

Věra, matka Daliborka

Vladimír M.

Vladimír, Věřin přítel

Jana P.

Jana, Daliborkova přítelkyně

Vít Klusák

režisér

Marek Stančík

Daliborkův kamarád z práce

Petr Procházka

Daliborkův spolužák ze základní školy

Robert Herák

Daliborkův romský kolega z práce

Josef Sovíček

Daliborkův kolega z práce

David Klečka

Daliborkův kolega z práce

Jiří Kadlec

Daliborkův spolužák ze základní školy

Petra Látalová

Daliborkova spolužačka ze základní školy

Bohuslav Mikulecký

Daliborkův spolužák ze základní školy

Petra Sedláčková

Daliborkova spolužačka ze základní školy

Emma P.

dcera Jany

Robert Kolniak

průvodce v Osvětimi

Eva Lišková

přeživší Osvětimi

Vojtěch Kyncl

historik s deštníkem

Naděžda Dvořáková

účastnice zájezdu do Osvětimi

Amálie Elbel /ž/

účastnice zájezdu do Osvětimi

Iveta Fojtíková

účastnice zájezdu do Osvětimi

Jáchym Hájek

účastník zájezdu do Osvětimi

Alma Horová

účastnice zájezdu do Osvětimi

Ivana Hrubá

účastnice zájezdu do Osvětimi

Dalila Komárková

účastnice zájezdu do Osvětimi

Jáchym Kubáček

účastník zájezdu do Osvětimi

Josef Langr

účastník zájezdu do Osvětimi

Štěpánka Ludvíková

účastnice zájezdu do Osvětimi

Šárka Motyčková

účastnice zájezdu do Osvětimi

Martin Petr

účastník zájezdu do Osvětimi

Darina Pieronová

účastnice zájezdu do Osvětimi

Michael Vystavěl

účastník zájezdu do Osvětimi

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Vít Klusák

Scénář

Vít Klusák, Marianna Stránská, Adéla Elbel /ž/ (spolupráce na scénáři)

Kamera

Adam Kruliš, Filip Brázdil (letecké záběry), Antonín Nevrlý (letecké záběry)

Asistent kamery

Adam Sejk, Oliver Beaujard, Matej Šmelko, Ondřej Nemejovský (steadicam)

Výtvarník

Marianna Stránská /ž/ (výtvarná koncepce)

Zvuk

Michal Gábor, Richard Müller (design a mix zvuku), Jan Čeněk (spolupráce a mix hudby), Štěpán Mamula (mix zvuku), Otto Nopp (záznam hudby)

Asistent zvuku

Jan Duben

Postprodukce

Universal Production Partners (obraz), Vít Komrzý (producent UPP), Ivo Marák (výkonný producent UPP), Iva Pohanková (produkce UPP), Obrazová postprodukce ČT (obraz), Miloslav Čemus (vedoucí oddělení Obrazová postprodukce ČT), Richsound (zvuk)

Koproducent

Jiřina Budíková (kreativní producentka ČT), Peter Kerekes, Karel Janeček, Michal Samir (Room One Films), Mahdi Yahya (Room One Films), Peter Engel (Wingman Media)

Produkce

Zdenka Pepel /ž/ (Peter Kerekes s.r.o.)

Vedoucí produkce

Kristýna Chalupová, Martina Štruncová, Jitka Chaloupková (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Jakub Rálek, Markéta Janečková

Výtvarná spolupráce

František Polák (grafika), Martin Poláček (grafika)

Odborný poradce

Joshua Oppenheimer (konzultant Britdoc Foundation)

Spolupráce

Milan Jaroš (fotograf)

Hudba

Použitá hudba

Gregor Narholz (The Shower), Ludwig van Beethoven (Pro Elišku /Für Elise/ – klavírní skladba a moll)

Nahrál

orchestr Solamente Naturali, Miloš Valent /housle, viola/, Michal Palko /cimbál/, Ján Kružliak /housle/, Peter Dvorský /viola/, Peter Királ /violoncello/, Zoltán Janikovič /kontrabas/, Martin Krajčo /kytara/, Ján Klíma /baskytara/, Petra Noskaiová /vokály/

Hudební režie

František Poul

Písně

Žena a muž

Hudba k písni Dalibor K.
Text písně Dalibor K.
Zpívá Dalibor K.

Hermafrodit

Text písně Dalibor K.
Zpívá Dalibor K.

Charles Manson

Hudba k písni skupina Debustrol
Text písně skupina Debustrol
Zpívá Marek Stančík

Cast Down the Heretics

Hudba k písni skupina Nile
Text písně skupina Nile
Zpívá skupina Nile

Když jsem já byl tenkrát kluk

Hudba k písni Charles Aznavour
Text písně Zdeněk Borovec
Zpívá Karel Gott

Časová tíseň

Hudba k písni Petr OrmPavel Orm
Text písně Zdeněk Borovec
Zpívá skupina Cocotte Minute

Už sa veziem

Text písně Milan Lasica
Zpívá Marcela Laiferová

Probuď se, Evropo

Hudba k písni skupina Buldok
Text písně skupina Buldok
Zpívá skupina Buldok

Hajlí Belí

Hudba k písni Jan Lstibůrek
Text písně Robin Král

Kde domov můj

Hudba k písni František Škroup
Text písně Josef Kajetán Tyl
Zpívá Dalibor K.Petr Procházka

Jó, třešně zrály /Jailer, Give Me Water/

Hudba k písni tradicionálKamil Hála /úprava/
Text písně Ivo Fischer
Zpívá Waldemar Matuška

Lokace

Česká republika, Prostějov (Česká republika), Frýdek–Místek (Česká republika), Polsko, vyhlazovací tábor Osvětim (Polsko)

Produkční údaje

Originální název

Svět podle Daliborka

Český název

Svět podle Daliborka

Anglický název

The White World According to Daliborek

Koprodukční název

Svet podľa Daliborka

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

sociální, politický

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2017

Rok výroby

2015—2016

Premiéra

festivalová premiéra 2. 7. 2017 (52. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary)
předpremiéra 11. 7. 2017 (kino Metro 70, Prostějov)
premiéra 13. 7. 2017 /nevhodné pro děti do 12 let/

Distribuční slogan

Portrét něžného neonacisty. Dokumentární film Víta Klusáka.

Výrobce

Hypermarket Film, Česká televize (koprodukce), Peter Kerekes (koprodukce), Karel Janeček (koprodukce), Britdoc Foundation (koprodukce), Room One Films (koprodukce), Wingman Media (koprodukce)

Nositelé copyrightu

Hypermarket Film s.r.o., Česká televize, Britdoc Foundation, Peter Kerekes s.r.o., Karel Janeček, Wingman Media, Room One Films

Distribuce

Bontonfilm

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

113 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, DVD, BRD

Poměr stran

1:1,78

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, slovensky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Revue

Svět podle Daliborka

Krátce po svém uvedení na karlovarském festivalu vstupuje do kin nový film Víta Klusáka. Dokumentární portrét prostějovs...