Milada

Po roce 1989 jsou v archivu nalezeny poslední dopisy Milady Horákové, které napsala těsně před popravou. – Praha 1990. Ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová hodlá na tiskové konferenci veřejně předat Janě Horákové–Kánské poslední dopis, který jí matka napsala. Dcera si vymůže, že si dopis přečte o samotě předem. – Praha 1933. Těhotné JUDr. Miladě Horákové se na koncertu udělá špatně. Následně se zúčastní audience u prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Manželovi Bohuslavu Horákovi sdělí, že si státník přeje, aby vstoupila do politiky. I muž souhlasí. – Londýn 1933. Horáková je znepokojená z nástupu Adolfa Hitlera k moci. Snaží se Československo obhajovat i před zahraničními delegáty. – Do Prahy svým blízkým Horáková přiveze dárky z Londýna a z Paříže. – Po mnichovských událostech z podzimu 1938 organizuje pomoc českým uprchlíkům z pohraničí. Po okupaci zbytku Československa Německem v březnu 1939 se rozhodne zapojit se i s manželem do odboje. Oba jsou v roce 1940 zatčeni gestapem během pobytu na letním bytě ve Vršově u Chrudimi. Seznam odbojářů, jenž měli u sebe, se nedostane Němcům do rukou mimo jiné i zásluhou dcerky Jany. – Horáková je vězněna v terezínské Malé pevnosti. Jako doktorka práv je přidělena na ošetřovnu. Byla sice odsouzena k smrti, ale čeká ji nový soud. O dceru se zatím starají sestra Věra a Miladin otec Čeněk. Je jim povolena i návštěva u uvězněné. K Horákové se dostane moták a prstýnek z chleba od manžela. Strážci u ní moták objeví, skončí proto zmlácená na samotce. – Drážďany 1944. U soudu se Horáková obhajuje sama německy. Hrdelní trest je jí snížen na osm let žaláře ve věznici v Aichachu u Mnichova. – Praha 1945. Horáková se vrátí zpět do vlasti. V bytě nalezne na lůžku těžce nemocného manžela, který byl propuštěn krátce před ní. Dcera jí vyčte, že otec byl podle tetina tvrzení zatčený kvůli ní. Věra se sestře omluví, že Janě lhala o otcově zatčení. Po manželově uzdravení se rodina stěhuje do vlastního domu. Horáková opět začne pracovat v Ústředním sociálním úřadu pražského magistrátu s dávným kolegou Aloisem Schmidtem. Ve Francii je jí udělen Řád čestné legie. Na přání ministra Jana Masaryka i manžela se vrátí do politiky za Československou stranu národně socialistickou. V Národním shromáždění se snaží prosadit sociální zákony a ostře kritizuje počínání komunistické strany. Odmítne i slova uznání od komunistického předsedy vlády Klementa Gottwalda. Rigidní komunistka Anežka Hodinová–Spurná ji na Gottwaldovo přání opakovaně přemlouvá ke spolupráci. – Po komunistickém převratu v únoru 1948 se Horáková rozhodne dál bojovat za svobodu. Je sledována Státní bezpečností. Po tragické smrti ministra Jana Masaryka Horáková rezignuje na svůj poslanecký mandát. Gottwalda se provokativně zeptá, kdy ji hodlá zatknout. Jelikož je oblíbená, chce ji nový ministerský předseda stále ještě získat na svou stranu. Horáková se vrátí na pražský magistrát jako sociální referentka Ústředního národního výboru. V kanceláři tajně pomáhá lidem, kteří se rozhodli pro emigraci. Bohuslav je kvůli ženě propuštěn z rozhlasu. – Washington, D.C. 1949. V ústředí americké Ústřední zpravodajské služby dostane důstojník tajnou zprávu o počínání komunistů v Československu. – Manželé Horákovi se po delším váhání rozhodnou emigrovat do západní německé zóny. V den plánovaného odjezdu jsou však Bohuslav s Janou a s hospodyní Maruškou v bytě zajištěni Státní bezpečností. Podaří se mu utéct; chce varovat manželku. To se nezdaří a žena je zatčena v úřadě. – Při výsleších zná Horáková zákony i paragrafy lépe než komunistický vyšetřovatel Šváb. Ani po čtyřech měsících tvrdých výslechů se nepřizná ke zločinům, z nichž je křivě obviněna. Na cele s ní je bývalá novinářka Věra Hložková, která se o ni stará, ale zároveň na ni donáší. Vyšetřovatelé dostanou od sovětských poradců text, který se má žena naučit nazpaměť. V průběhu dalších výslechů a mučení jsou ostatní zatčení zlomeni a doznají svou „vinu“. – Manžel Bohuslav se úspěšně skrývá a podaří se mu utéct do Německa. O Janu se opět stará Věra s manželem Pepíkem Tůmou. – Nakonec se po sérii brutálních výslechů a ze strachu o rodinu podvolí i Horáková. Podepíše doznání a naučí se zpaměti výpověď pro soudní proces. – Praha 1950. Je zahájen monstrproces s Horákovou a dalšími obžalovanými. Ostatní se u soudu přiznají, žena se však snaží hájit sebe i je. Ostře proti ní vystoupí dělnická prokurátorka Ludmila Brožová–Polednová. – Rozhlas oznámí, že popravy odsouzených se uskuteční 27. června. Sestra Věra je šokována. - Horáková odmítne podat žádost o milost. Cítí se nevinná; žádný zločin nespáchala. Gottwald dostane kromě žádosti o milost od Věry a Jany i z ciziny desítky obdobných dopisů, mimo jiné od Alberta Einsteina, Winstona Churchilla, Eleanor Rooseveltové a Jeana-Paula Sartra. Milost však zamítne. – Horáková v cele smrti píše dopisy na rozloučenou. Naposledy se shledá s dcerou, se sestrou a švagrem. Evangelický farář dodá odsouzené v cele odvahu. Před popravou žena ještě pronese poslední slova. – Na tiskové konferenci v roce 1990 Jana cituje z matčina dopisu. – V roce 1953 přijíždí Bohuslav, po několika nepovedených pokusech o získání Jany, do Washingtonu. V roce 1968, po téměř 20 letech odloučení se Bohuslav a Jana konečně shledávají. V roce 1989 jsou komunisté svrženi v nenásilné revoluci. Československo je osvobozeno od komunistického režimu. Pravda zvítězí. –jl–