Po rodinném snímku z Valašska Děda (2016) přišla agilní scenáristka, režisérka a producentka Magda Santovjáková Gerlíková s dalším projektem. Se spolurežisérem, kameramanem a střihačem Jiřím Novotným a se spoluscenáristou a skladatelem Petrem Kubelíkem natočila poetický historický příběh z tohoto rázovitého regionu, odehrávající se za druhé světové války. Původně měl z nepoužitých záběrů filmu Děda (téměř osmdesát procent nového filmu) vzniknout didaktický snímek o valašských zvycích a obyčejích, jenž se ovšem tvůrci rozhodli doplnit jednoduchým vyprávěním o dívce Terezce, kterou maminka z obav před hrozícím transportem do Terezína kvůli polovičnímu židovskému původu pošle k příbuzným na Valašsko, kde stráví značnou část okupace. Pozná tam i svou první lásku a především se seznamuje s místním způsobem života i s bohatými tradicemi, spjatými s ročními obdobími a různými svátky. Autoři zvolili zvláštní způsob narace, jenž se zčásti uplatnil už v Dědovi. Tradiční scény s rozhovory postav nahradili sekvencemi s voiceoverem vypravěčky, vzpomínající umírající zestárlé Terezky (ten namluvila rodačka z Valašska Eliška Balzerová). Jen zřídka se objeví přímý dialog či monolog někoho jiného. Vše je provázeno kultivovaným obrazem s častými zatmívačkami, s obligátními „pohlednicemi“ malebné krajiny, téměř neustálým hudebním podkresem a s množstvím zpomalených záběrů. Ty jsou až nadužívány, takže působí manýristicky. Navíc se až příliš prvoplánově akcentuje didaktičnost. Sporadicky jsou použity archivní záběry z heydrichiády. Většinu postav ztvárnili neherci a na natáčení se podílela řada místních folklorních souborů. Snímek je v prologu a epilogu rámován promluvou staré paní Ilse Reiner Eichmanové, kterou štáb navštívil ve Spojených státech a která měla podobný osud jako filmová hrdinka. - Jedním z partnerů filmu je i NFA. -tbk-
Atlanta Long Island Drive, USA. Šestaosmdesátiletá dáma Ilse Reiner Eichmanová (ona sama však ve filmu říká, že se jmenuje Ilse Eichmanová Reinerová) vzpomíná na období druhé světové války. Její příběh by mohl být podobný tomu, který prožila v téže době poloviční židovka Terezka Zágorová, která je vypravěčkou následujících událostí a která se ve stáří alespoň v duchu vrací do míst, kde se cítila doma; domov je podle ní tam, kde vás mají rádi. – Maminka pošle Terezku z Plzně k příbuzným na Valašsko, protože jí hrozí transport do Terezína. Vesnický učitel, který zná pravdu, dívku představí ve třídě. Podle něj má nemocnou maminku, proto musela odjet z města. – Terezka zde žije v chalupě s početnou rodinou své kmotřenky a kmotříčka a rázem se sblíží s chlapcem Jožkou. Ten chodí ještě před školou pracovat do sklárny a touží stát se sklářem. Podle jeho návrhu dokonce firma vyrábí vázu. Jožkův otec je poloviční Němec a známý místní opilec, od něhož odešla žena. Často syna bije a je zlý i na jeho sestřičku. Dívka z města se postupně seznamuje s těžkým životem vesničanů a s jejich zvyky. Po Mikuláši brzy přijdou Vánoce s mnoha tradicemi. Při rozbalování dárků si Terezka vzpomene na maminku. Pak chodí koledníci a tři králové. Po Hromnicích napadnou Terezku kluci v čele s mladým Orságem, kterému dala předtím pohlavek. Přivážou ji ke stromu. Dívka přijde domů až v noci a dostane vysokou horečku. Má halucinace a rodina se bojí, aby nemusela do nemocnice, protože na to nemá peníze a především by to bylo nebezpečné kvůli možnému vyzrazení jejího původu. Jožka jí vypráví o zvycích při svatojánských ohních. Naštěstí se Terezka uzdraví a může se už zúčastnit masopustu. Pak přijde půst a příprava na velký církevní svátek. Na Velikonoce, k nimž patří mrskačka, se v chalupě zastaví i učitel s malířem Kobzáněm, jemuž se zalíbí kmotřenka, takže si ji nakreslí. O málo později dívky vynášejí smrtku a utopí ji v potoce. V květnu ogaři staví máje. Jožka jednu vztyčí i u kmotříčkovy chalupy. – Jenže i do zapadlých koutů doléhají historické události. Všichni slyší o heydrichiádě, o vypálení Lidic a Ležáků. – Ve škole děti zesměšní Orsága, a tak má Terezka zadostiučinění. – Vesničané se zúčastní pouti do Zašové. Dál se šíří strach z Němců. Jožka se kvůli Terezce popere s opilým otcem, kterého dívka praští polenem. – V létě panují vedra, ale část hospodářů má dobrou sklizeň, což se oslaví při dožínkách. Kmotříčkovi se bohužel neurodilo a on si dělá starosti. Když je malá i úroda brambor, začne kmotříček z obav o budoucnost pít a chodit do hospody. Malíř Kobzáň mu však sežene místo u Bati, a tak se rodina dostane z nejhoršího. Zloděj Adam řekne Jožkovu otci, co zaslechl o Terezce, a ten to udá na gestapu. Naštěstí se opilec podřekne před učitelem. A tak rodina kromě kmotříčka uteče do hor. Gestapáci přijdou do chalupy a majitele zbijí a odvedou. Terezka zbytek války strávila ve Švýcarsku, kde už zůstala. Nyní jako stará žena umírá. Je vděčná za to, že se ve vzpomínkách mohla vrátit „domů“ na Valašsko. – Ilsa Reiner Eichmanová se loučí s diváky a klade jim na srdce, aby nezapomínali na holocaust a aby si vážili života... -tbk-
Záštitu nad projektem převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
Terezka
Jožka
Jožkův otec
Terezčina maminka
kmotřenka
kmotříček
Rozárka
mladý Orság
učitel
Jožkova sestra
malíř Kobzáň
stařenka
staříček
starý Orság
hospodský
Amálka
kamarád starého Orsága
zloděj Adam
příslušník gestapa
příslušník gestapa
Ilse Reiner Eichmanová
člen rodiny
člen rodiny
člen rodiny
člen rodiny
člen rodiny
člen rodiny
člen rodiny
člen rodiny
dítě ve škole
dítě ve škole
dítě ve škole
dítě ve škole
dítě ve škole
dítě ve škole
hlas halucinace
hlas halucinace
hlas halucinace
hlas halucinace
hlas halucinace
hlas halucinace
hlas halucinace
Marta Santovjáková Gerlíková, Jiří Novotný, Petr Kubelík
Marta Santovjáková Gerlíková, Petr Kubelík, Nela Vlčková (spolupráce na scénáři), Mgr. Jan Matyáš (spolupráce na scénáři)
Marta Santovjáková Gerlíková, Ludmila Babicová (úprava kostýmů)
Jarka Valová
Pavel Dvořák, Michal Pekárek (záznam komentáře)
Adam Bíreš, Petr Kubelík
Aleš Kubovič (obrazové efekty)
Marta Santovjáková Gerlíková (kreativní producentka)
Adam Bíreš, Stanislav Cibula, Jan Václavík
Nela Vlčková, Mgr. Jan Matyáš
Petr Kubelík
Petr Kubelík, Hana Škarpová /violoncello/, Daniel Macho /housle/, Kristýna Juřenová /violoncello/
Česká republika, Velké Karlovice (Česká republika), Usedlost Na Sihle manželů Ševčíkových (Velké Karlovice), Valašské Meziříčí (Česká republika), Kafkova vila (Valašské Meziříčí), Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská (Valašské Meziříčí), Vsetín (Česká republika), Domov pro seniory Jasénka (Vsetín), Rožnov pod Radhoštěm (Česká republika), Valašské muzeum v přírodě (Rožnov pod Radhoštěm), Valašská Polanka (Česká republika), Valašská Bystřice (Česká republika), Soláň (Česká republika), Zašová (Česká republika), Lešná u Valašského Meziříčí (Česká republika), Pulčín (Česká republika), Frenštát pod Radhoštěm (Česká republika), Velká Lhota (Česká republika), rozhledna Vartovna (Česká republika), Halenkov (Česká republika)
Tehdy spolu
Tehdy spolu
Tehdy spolu
film
hranýdistribuční
historický, poetický
Česká republika
2017
2017
premiéra 1. 6. 2017 /přístupné bez omezení/
Život se někdy neřídí tím, co byste si přáli... Příběh židovské dívky inspirovaný skutečnou událostí. Vypráví Eliška Balzerová.
Zlínský kraj (hlavní partner)
A-Company Czech Distribution
dlouhometrážní
68 min
DCP 2-D, DVD
1:2,35
barevný
zvukový
5.1, digitální zvuk
česká
česky, německy
bez titulků