Universum Brdečka

Život a dílo pana Jiřího Brdečky (jak je často titulován) s úctou nad dochovanými artefakty rekapituluje dcera Tereza u sebe doma společně s režisérem a s kameramanem Miroslavem Jankem; vyprávění začíná úryvky z Brdečkových vzpomínek na první návštěvu kina, vlastně promítací kabiny, kde jej už jako čtyřletého kinematograf navždy okouzlil. - Brdečkovo narození a dětství přibližují paměti otce, učitele z moravského maloměsta Otakara Brdečky, které pod pseudonymem Alfa zaznamenal pro své nejbližší v knize Doma s podtitulem Hrst fragmentů (vydáno vlastním nákladem v roce 1922). – Libuše Hrabová vypráví o rituálech, které doprovázela známost a posléze kamarádství jejího manžela s Brdečkou a s jeho rodinou. – Terezin děda Otakar (nar. 1881) byl tajemníkem Pěveckého sdružení moravských učitelů, působícího dodnes. Vzdělaný muž investoval výhradně do knih, kterými záměrně obklopoval syna, jinak neměl nic. – Janek a paní Hrabová citují z publikace Mlýn na Kačeně (Nejbělejší ze všech mlýnů světa) Brdečkovu vzpomínku Nejlepší prázdniny na první lásku v jeho deseti letech. - Brdečkovo zaujetí Divokým západem a westernovou ikonografií, stejně tak jako touha po objevování neznámého pravděpodobně vycházely z kontaktu se sousedy v jeho rodných Hranicích na Moravě, navrátilci ze Spojených států. Kamarádil s jejich synem Ladislavem Vlodkem, který posléze studoval na UMPRUM a který udělal dochovanou Brdečkovu chlapeckou bustu. Synovec sousedů Václav Vlasák ukazuje kresby kovbojů a indiánů, které spolu chlapci vytvořili. – Tereza mezi odloženými památkami objeví sešit autorských vtipů pro magazíny, jimiž se za války a studií Brdečka živil. – Hrabová ukazuje báseň Mlýnský potok a mládenec s Brdečkovými kresbami. Vzpomíná na komiks o Lohengrinovi Richarda Wagnera, kterým se jeho autor posléze inspiroval při práci na filmu Tajemství hradu v Karpatech. - Více než škola mladého Brdečku bavilo kreslení. Krásným rukopisem si opisoval oblíbené básně. Ve volném čase během gymnazijního studia ilustroval Goetheovu poezii. – Libuše Hrabová vzpomíná na diskuse, které o filmu a kresbě vedl Brdečka s jejím mužem. - Tereza předvádí otcův animační stůl, komparaci statických kreseb s výslednou filmovou animací. Otcovy filmy shledává plné snění, které jakoby se dnes vytratilo. – Brdečkova kniha Pod tou starou Lucernou a jiné vzpomínky přibližuje mj. jeho působení jako „pisálka a poskoka“ v propagačním oddělení Lucernafilmu Miloše Havla během války. – Brdečková vybaluje předsmrtně vytvořenou posmrtnou masku otce, jež vznikla během jeho kamarádství s umělci ze spolku Mánes. Recesisté byli dotlačeni k „humoru ze strachu“: v období protektorátu soutěžili, kdo vydrží déle hajlovat. Mnohem později si vítěz klání Brdečka zapsal sen (1968), ve kterém byl jako nacistický hodnostář vyznamenán Hitlerem. Zapisovaným snům přikládal velký význam. - Trikové studio Afit zakoupil za války Richard Dillenz. Po jeho likvidaci a následné poválečné obnově provoz převzal Jiří Trnka a podle Brdečkova scénáře realizoval animovanou grotesku Pérák a SS, která odstartovala jejich přátelství a spolupráci. Díky Trnkovi se Brdečka seznámil s Janem Werichem. – Jiří Brdečka obdivoval romantické padoušství z Divokého západu. V tomto duchu vznikl jeho portrét coby osmadvacetiletého padoucha a posléze loutkový hrdina pro snímek Arie prerie (1949). - Ve 40. letech započala geneze Limonádového Joea. Původně se zrodil pro sérii povídek do týdeníku Ahoj na neděli (1941). Po divadelních inscenacích (nejzdařilejší v režii Josefa Šmída v divadle Větrník v roce 1944) se objevilo knižní vydání a nakonec v roce 1963 vznikl kultovní celovečerní film Oldřicha Lipského. - Než začal Brdečka psát scénáře pro Wericha k filmům Císařův pekař – Pekařův císař, Byl jednou jeden král nebo Až přijde kocour, věnoval se také filmové kritice. K americkým filmům jej přivedl nejlepší kamarád, legendární filmový historik Myrtil Frída. – Nad památečními artefakty Brdečková vzpomíná na otcovu netradiční výchovu: hrál si s ní výjimečně, ale kreslil jí, dbal také na přísun vybrané literatury a umění, v osmi letech četla např. Kafkovu Proměnu. Tlumočí vzpomínky matky Zdenky Kotalíkové na seznámení s exoticky vyhlížejícím mužem (svatební fotografie rodičů). – Brdečkův první režijní animovaný film Vzducholoď a láska (1948) vznikl ve studiu Bratři v triku. – Rok 1968 přibližují ukázky z Brdečkové románové kroniky o umělecké rodině Alhambra. Stejného roku vznikl jako součást povídkového filmu Pražské noci Brdečkův jediný hraný titul - neúspěšný Poslední golem. Středu 21. srpna 1968 připomíná jídelní lístek ze zámku Dobříš, kde se sešli vyděšení českoslovenští spisovatelé. – Brdečka žil rád v představách, zapisoval si sny, k oblíbeným patří ten ze 14. ledna 1969 o mrtvole nepopulárního politika, zabalené do novin. – Umělcův byt působil tajemně, býval plný „předmětů“ a odrážel mj. obdiv k freskám z Pompejí. Ty se objevily i ve snu ze 14. května 1968. - Brdečková srovnává svého otce „pana Brdečku“ s hrdinou svého románu Alhambra, Gabrielem Kočkou. - Celoživotním tématem Brdečky, věřícího v sílu umění, byl příběh Orfea a Eurydiky. Zpracoval jej ve svém „problematickém“ filmu Metamorfeus, který byl po srpnu 1968 vyhodnocený prověrkovou komisí jako alegorie vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. - Oázami svobody byly v době normalizace nedělní sedánky karetního společenství u Brdečků, kde se hodně kouřilo a hrála se černá kočka. Na podobných setkáních se rodily nápady na parodie Adéla ještě nevečeřela nebo Tajemství hradu v Karpatech. – Brdečka těžce nesl vývoj sedmdesátých let, fyzicky chátral a jako silný kuřák měl problémy se srdcem. První vážný infarkt jej postihl krátce po podepsání Anticharty. Zemřel na zápal plic v roce 1982 ve věku šedesáti čtyř let. Před tím ještě stačil navštívit milované Španělsko. To pro něj bylo především krajinou rytíře Dona Quijota, který jej dlouhodobě fascinoval... -mrš-