Nepřesaditelný!

„Chodící ikona“ týdeníku Reflex Jiří X. Doležal (JXD) byl u zrodu časopisu a utvářel jeho podobu, ale periodikum zároveň formovalo jeho. „Spolupráce“ trvá čtvrt století. – Režiséra Igora Chauna (nar. 1963) překvapuje, že je starší než vyžilý dvaapadesátiletý publicista, žijící od roku 1990 pod tlakem uzávěrek: odevzdává osm až deset článků týdně (jeden rozsáhlý do tištěného vydání, ostatní na server Reflexu). – Pokud by Doležal mohl okamžitě cokoliv změnit, byly by to zuby. Kvůli náruživému kouření má prý „kazy i na protéze“. – JXD dochází každé úterý do redakce na porady. Při přestupu na Strossmayerově náměstí bleskově ohodnotí charakter čtvrti. Přítomností kamery vysvětluje svoji důležitost. Přiznává, že nechtěl potomky. Vztahy se ženami přirovnává k heroinu: ze závislosti se dá „vystoupit“ např. pobytem v léčebně, ale vyléčit z chtíče dokáže jen stáří, což právě pozoruje sám na sobě. – V redakci se JXD těší z přítomnosti oblíbených kolegyň. Na místě se věnuje pouze konzultacím, na samotné psaní se „v práci“ nesoustředí. - Před budovou vydavatelství potká Doležal favoritky z „on-linu“. Leila Chadalíková, vedoucí webu reflex.cz odhaduje, že Jiří je momentálně největší český grafoman. Nesouhlasí pokaždé s jeho extrémními názory, ty však k němu patří. – Doležal konstatuje, že Reflex vždy sídlil v exkluzivních lokalitách (dříve primitivní redakce na Alšově nábřeží, dnes velký vydavatelský dům Czech News Center v bývalém Holešovickém pivovaru). – Ředitelka ženských časopisů CNC Monika Sokolová oceňuje Jiřího galantnost; prochází-li její sekcí, jako jeden z mála uctivě zdraví dámské osazenstvo. – JXD provádí režiséra kancelářemi Reflexu. Podle šéfredaktora Marka Stoniše je publicista i přes kontinuální zálibu v „hulení“ spolehlivým redaktorem. Závislost prý nemá negativní dopady na jeho pracovní výsledky. Doležal bývá označován za „vyhulence“. Konopí vnímá jako léčivo. Dvacet sedm let propagoval legalizaci marihuany. V roce 2010 oznámil, že přestává být „konopným aktivistou“, neboť byl obviněn za šíření toxikomanie v tisku (zveřejnil anekdotu). Zaskočilo ho, že jej ve stresujícím období „konopná scéna“ nepodpořila ani formou manifestace či petice. – Vedoucí kulturní rubriky Milan Tesař je autorem námětu filmu. Přestože s přicházejícím a odcházejícím „přízrakem“ JXD spolupracují dvacet pět let, moc se neznají. Fascinuje ho kolegova metoda: povolání dává vše a časopisu odevzdal i soukromí (nechal mj. sledovat „v přímém přenosu“ své manželství s Alex). – Psycholožka Alexandra Hrouzková a JXD popsali svůj vztah v knize Dva roky spolu. Po rozchodu si žena pořídila „usedlejší“, dobře zabezpečenou rodinu a dítě. Jiří byl ženatý dvakrát. Považuje se za ošklivého a chudého, přesto měl krásné partnerky. – Kulturní redaktorka Kateřina Kadlecová kladně hodnotí, že se JXD zaměřil od roku 2016 na sociální kritiku, vedoucí např. k „likvidaci“ negativního fenoménu tzv. šmejdů. – JXD si nepřál zveřejnit informaci o otcově úpisu StB (ale ve filmu zazní), o které se dozvěděl až ve čtyřiceti. Naopak veřejně přizná, že se o něj otec (ani neví, jak vypadá) nestaral, což ho celoživotně sociálně handicapovalo; jako malý šikanoval okolí a s prohlubující se „podivností“ danou výchovou se proměnil v outsidera s nepředvídatelnými názory. První známost měl v sedmnácti letech, ale ještě pár let mu trvalo, než se naučil „normální“ sex. – JXD si ze strachu z trýznivého umírání pořídil jed. Je přesvědčen, že by jedinec, i když si příčinu smrti způsobí sám, neměl trpět. – Šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl má k bývalému kolegovi výhrady. U příliš emotivního a citlivého ryzího „mamánka“ přesto oceňuje sílu osobnosti (byť limitující) a schopnost dokonale zpracovat sociální kauzy. – Při přemýšlení o smyslu života JDX odtuší, že si jej musíme vytvořit vlastní prací. – Další „nejoblíbenější“ kolegyně, komentátorka Reflexu Jana Bendová, o Jiřím prohlásí, že je přítulné zvířátko. – Novinář má ve svém počítači uloženo přes osm set složek nejdůležitějších článků. – Horrorcore rapper Řezník, skrývající tvář v pomalované kukle, symbolicky navštěvuje od konfliktu s JXD hroby Doležalů (tváří se, že je novinář „mrtvej“) a složil o něm dehonestující píseň. Publicista nepochopil, že jeho negativní texty jsou pouhý „styl“ a ne skutečnost, a napsal o něm kritický článek. – JXD se po setkání se zenovým mnichem zabýval buddhismem a odjel do Indie. Po půl roce prostoupeném kouřením hašiše dospěl k poznání, že zen není v Indii, ale tam, kde si ho člověk udělá. Po návratu do vlasti podstoupil psychoanalýzu, kde se zbavil problémů z dětství. Přiznává tzv. narcistní poruchu osobnosti (má se nekriticky rád). Potřebuje být „nahoře“ a proto je závislý na žebříčcích čtenosti. – Jako maskot Reflexu má na svém těle vytetované ikonické X. – Doležal se zajímá o zkameněliny. Na nalezišti u Jinců najde trilobita. – Generální ředitelka CNC a CNI Libuše Šmuclerová má jasno: Reflex = JXD. – Šéfeditor Matěj Bartošek kolegu občas napíná, který článek a zda vůbec zařadí do vydání. Nabízená témata Jiřímu předběžně schvaluje bezprostřední nadřízený Dan Hrubý (prý ho „pase“). – Publicista Ivan Brezina hodnotí Doležala kriticky: v devadesátkách měl neobvyklý styl, který se přežil. Dnes je to „macha“. Vnímá kolegu z branže jako malého chlapečka, toužícího po zviditelnění. - Hrubý se s JXD, předkládajícím negativní témata, často neshodne. Řadu jich zatrhne, protože jsou blbá. – Milan Tesař přemýšlí, zda někdo někdy viděl Jiřího jíst. – Historickými symboly potetovaný JXD je nadšený z nové kérky na temeni hlavy, kterou kamarád, tatér Rafan ze studia Lucky Hazzard Tattoo právě dodělal. – Kolegové jsou domluveni, že na poradě Jiřího, který z plezíru pouští Internacionálu, „vytočí“. On sám prostřednictvím psychedelických prožitků pochopil, že devadesát procent agresivity je zbytečných. – Chaun a Doležal jdou navštívit muzikanta Daniela Landu. – JXD pěstoval vztahy především kvůli naplnění sexuality. Vyvinutá teoložka Anička je důkazem jeho zacílení na poprsí. Muž přiznává, že býval ženami posedlý. Od chvíle, co odumřel vztah s Aničkou, ztratil zájem a sexuálně abstinuje. – Před bývalou redakcí, kam publicista kdysi nastoupil, vzpomíná na dnes nepředstavitelný třistatisícový náklad časopisu, na nějž se stála fronta. – Jako dítě z bolševické rodiny byl Jiří horlivým komunistou a netušil, že je s režimem něco v nepořádku. Při přijímacím pohovoru do KSČ řekl, že chce bojovat za svobodu uměleckého projevu. Komise neodhadla, zda je provokatér. Z gymnázia ho nevyloučili, ale strana ho odmítla. Rozčarování ze socialismu prožil jako šestnáctiletý svazák, když byl u Lennonovy zdi zmlácený policií. – Při přípravě článku o vegetariánské stravě se JXD seznámil s vegankou Nikolou Hurychovou. Rozhodl se, že ji svede v duchu pravidla, že za fotku na titulu „ženská dá“ (přehlídka titulních stran s významnými ženami vyššího věku). Přes veškerou snahu (např. předstíral, že je vegetarián) dívku „nedostal“. Nikola je zklamaná z jeho současné, podle ní populistické produkce. – Jiří navštěvuje kamaráda, obchodníka s přírodninami Jiřího Vedrala, kterého se kdysi zastal před ochránci přírody. JXD se vyznává z obdivu k trilobitům. – Jiří ukazuje režisérovi místo v Divoké Šárce, kde měl v patnácti letech bouračku na saních s celoživotními následky. Pět měsíců v nemocnici mu „otevřelo oči“ a dostal se z vlivu komunistické matky. Domů se vrátil plný vzdoru. – U rodného paneláku na dnešní Evropské ulici vzpomíná Jiří na dětství před nehodou. Nesměl mezi děti ani na hřiště před domem. Útěchu hledal v knihách. Jakmile se vymanil z domova, žil hodně divoce. – Fotografka Ida Saudková komentuje manželství s Jiřím. Měsíční „anekdota“ skončila rozvodem v dobrém a ona ničeho nelituje. – Chaun a Doležal hovoří o víře, o lásce, o posmrtném životě. Ve Stvořitele věřící Jiří je přesvědčen, že se po smrti rozplyne. Už prý není schopen lásky, kterou měl úzce spjatou se sexem. – JXD po vyšetřeních před plánovanou operací žlučníkových kamenů zádumčivě filozofuje a otevírá téma sebevraždy… – Tvůrci děkují všem, kdo se s nimi před kamerou podělili o své názory, strasti i radosti. -kk-