Švéd v žigulíku

Automobilka AvtoVAZ je jednou z největších státních společností v Rusku. V osmdesátých letech vyráběla auta pro celý východní blok. Legendární Lady. V roce 2014 stále zaměstnávala přes 60 000 lidí. A prodělávala miliardy rublů ročně. – Toljatti (Stavropol na Volze), Samarská oblast. Místní rozhlas informuje o změně ve vedení automobilky: ředitelem (prezidentem) bude poprvé cizinec, švédský manažer Bo Inge Andersson, který úspěšně vedl například ruskou automobilku GAZ. Jeho úkolem je vrátit zašlou slávu ruským vozům Lada. – Andersson promluví na slavnostní přehlídce při příležitosti Dne vítězství. – Nový ředitel apeluje na předáky, aby vyřešili problémy s dodávkami blatníků, kvůli nimž se zpožďuje kompletace vozů. Stav nelze tolerovat. Na shromáždění pak vyzve stovky delegátů, aby povstali a sdělili si se sousedním kolegou tři věci, na které jsou pyšní. Švéd konstatuje, že Rusko miluje. Továrna má prý dobré zaměstnance, ale špatné manažery, kteří si jen chtějí namastit kapsy. – Manažer večer doma mluví o tom, proč se rozhodl vstoupit do AvtoVAZU. Velkopodnik se před ním pokusilo restrukturalizovat vedení Fiatu a General Motors. Věří, že on je schopen ze závodu vybudovat nejúspěšnější automobilku v Rusku a ve východní Evropě. Těší se neoficiální podpoře prezidenta Putina a má renomé: byl vyhlášený ruským vedoucím podnikatelem roku. – Ředitel ohlásí po mnoha letech výrobu nového modelu Lady Vesta. – Elektroinženýr Viktor Neždanov ukazuje medaile, jež vybojoval jako sportovec. Fabrika je mu blízká, věnoval jí třicet devět let života. – Na poradě ředitel vyzývá management ke zvolení priorit. Problémy pak bude řešit postupně; jako první se musí upravit výplatní systém. – Prezident pro korporátní development, Čech Petr Linhart, je členem Anderssonova úzkého týmu, najatého na projekt Vesty; ten se ovšem zrodil ještě před Švédovým nástupem. Linhart věří, že úkol úspěšně splní ke konkrétnímu datu. Ředitel je podle něj ostřílený krizový manažer a mohl by továrnu vytáhnout „z bahna“. On sám příležitost v Rusku považuje za životní výzvu. Zaměstnance se snaží motivovat. Ti, kteří o to nestojí, musí odejít. – Linhart prochází prázdné dílny, kde ještě před měsícem v tzv. údržbě „pracovalo“ tisíc lidí; hráli však hlavně šachy nebo spali. – Změny v provozu lidé vnímají jako potíže fabriky. Počítali s podporou vlády a mysleli si, že mají místa zajištěná. Andersson však doposud propustil patnáct tisíc zaměstnanců. – Alexandr Kolesnikov působí v Centru otužování a zimního plavání. Klubovna sídlí za městem u Žiguljovské nádrže na Volze. AvtoVAZ dřív sportovní kluby podporoval. Kvůli dostupnosti si členové přejí dostat od vedení sněžnou frézu na odklízení sněhu. Švéd se žádostí zabývá a nařídí provoznímu oddělení odvézt starší model do klubu. – Andersson se zpočátku na postu cítil osamělý a nechtěný. Okolí předpokládalo, že se po třech měsících „vzdá“ a že se vše vrátí do starých kolejí. Dnes má podporu v nové životní partnerce. Češka Kateřina Matušková poznala Anderssona, když šéfoval GAZu. Ona tehdy pracovala ve Škodovce a do Ruska přijela služebně. – Bo s Kateřinou a jejím synkem Danielem bydlí v rozlehlé vile, postavené za státní peníze a původně určené pro hosty prezidenta AvtoVAZU. Je tu mj. finská sauna pro šedesát lidí a baňa pro dvacet pět lidí. – Viktor Neždanov do Toljatti přišel v roce 1975, jeho žena Irina v roce 1988, oběma bylo dvacet čtyři let. Na tehdejší dobu vzpomínají jako na nejkrásnější životní etapu. Lidé byli tehdy hrdí a vážili si práce, nebyla nouze o byty a o místa ve školkách. Stály za nimi fungující odbory. Fabrika vlastnila rekreační střediska a ozdravovny, dovolené byly levné. Manželé přiznají, že se seznámili přes internet. – Kateřina jen náhodou zjistila, že továrna má rekreační zařízení a dokonce i loď, na níž si s Anderssonem a synem vyjedou. Švéd očekává, že až AvtoVAZ bude prosperovat, zanedbané nemovitosti stoupnou v ceně. Z objektů by udělal kulturní památky z období socialismu; časem budou unikátní. – Další hlášení předáků vyzní optimisticky: továrně nechybí žádné díly. – Lada Vesta je představena na slavnostním ceremoniálu 25. září 2015. Pro automobilku se otevírá nová budoucnost. – Andersson cítí zadostiučinění. Vestu uvedl na trh včas a ve výborné kvalitě. Domnívá se, že lidé jsou překvapeni. Teď je potřeba výrazně zvýšit produkci (z dvaceti aut denně postupně na osmdesát až sto patnáct kusů) a kvůli zefektivnění práce je nutné ještě propustit dvacet tisíc nevýkonných pracovníků a v pobočném závodě v Iževsku dva a půl tisíce. Manažer má podporu vlády a díky opatřením se podnik může stát konkurenceschopný. – Ve městě propuknou demonstrace proti Anderssonovi, zaměstnanci se cítí vykořisťovaní. – Na jednání managementu se ředitel obhajuje: dodržuje nastavená pravidla, nic neukradl a nezpronevěřil peníze. Doposud pracoval v osmnácti ruských městech, ale negativní morálka v Toljatti jej zaskočila. Stojí si za svým: nebude platit tomu, kdo nic nedělá. – Ve fabrice je špatná atmosféra. Pracovníci se mají podvolit a neměli by se účastnit štvavých mítinků. – Kolesnikov odklízí sníh frézou, kterou si otužilci koupili sami. V továrně prý asi někdo neuposlechl Anderssonův „rozkaz“. Podle Matuškové klub dodanou frézu odmítl, protože byla čtyři roky stará. – Sklepní zanedbaná část provozu je pod vodou. Podle odpovědného pracovníka se nic nezmění, dokud „někdo“ neopraví sklon podlahy. – Česká manažerka musí opustit pozici v AvtoVAZu kvůli intimnímu poměru s ředitelem; jedná se o střet zájmů. Kateřina Matušková na procházce podél Volhy v bezpečné vzdálenosti od „štěnic“ rekapituluje zkušenosti z končícího angažmá v podniku. Chtěli s Boem změnit historii a myšlení lidí. Muž se prý uzavřel do sebe, ale jistě připravuje plán. – V autosalonu Linhart konstatuje, že se Vesta stává bestsellerem zásluhou Anderssona, který bude doceněný pozdě. – Na sněmu delegátů zaměstnanců rozčarovaný Švéd rekapituluje změny, o něž se zasloužil. Vedení vyčlenilo na investice osm set milionů rublů, bylo zrenovováno sto čtyřicet lokací a v plánu jsou přes tři stovky dalších. Podmínky se za jeho vedení radikálně proměnily (výrazně na toaletách). Nechápe, jak lidi mohli dřívější stav strpět. Konstatuje, že si rád vyslechne připomínky, ale pod podmínkou, že bude vyslyšen i on. Mluvčí zaměstnanců řediteli oponuje. Apeluje za záchranu ruského podniku, z něhož by se neměla stát montážní linka zahraničních aut. Vyslouží si potlesk. – Bo Andersson na žádost akcionářů odstoupí z funkce. – Česká republika. Andersson se s partnerkou usadili v menší vilce. Rezignovaný muž by prý dnes nabídku řídit automobilku nepřijal. Rusové podle něj chtějí revoluci, ale zároveň vše musí podle nich zůstat při starém; vyčítají mu, že s ním přišly problémy, kvůli nimž se mají špatně. Odstoupil poprvé v životě a má pocit, že zklamal: nikdo vlastně nechtěl, aby realizoval restrukturalizační plán. Postupoval prý příliš rychle a nerespektoval lidi. Zanevřel na Rusko. – Podle Viktora Neždanova jde provoz fabriky od deseti k pěti, vedení lidem nabízí odstupné, aby odešli na vlastní žádost. Vzpomíná na minulost, která prý byla veselejší: ve městě bylo hodně dětí, v loděnici denně trénovalo až pět set občanů. Když umírá továrna, umírá i město... – Bo Andersson propustil celkem 30 000 lidí. Po jeho odchodu byla Lada Vesta zvolena ruským autem roku. Příběh legendární automobilky pokračuje... -kk-