Tvůrci dokumentárního filmu Batalives: Baťovské životy Petr Babinec a Karolina Zalabáková si zvolili zajímavé téma: mapují osudy pěti lidí z pěti měst, které postavila firma Baťa. Museli přitom provést výběr ze čtyřicítky míst z celého světa. Nakonec se rozhodli pro starého muže z Batadorpu, předměstí města Best v nizozemském Severním Brabantsku, pro osmnáctiletou dívku z chorvatského Borova (původně Bata Borovo), pětadvacetiletého pohodáře z brazilského města Batayporã, osmnáctiletého mladíka z bengálského Batanagaru nedaleko Kalkaty a konečně sedmačtyřicetiletou mistrovou z továrny ve Zlíně. Protagonisty zachycují v často inscenovaných sekvencích během jejich všedních dnů. Jejich prostřednictvím též popisují situaci měst, žijících dnes vlastním životem; ta je ve většině z nich velmi špatná. Po někdejší korporátní kultuře není ani památky a města se s výjimkou nizozemského Batadorpu rozpadají a chátrají. I továrna ve Zlíně nakonec skončí zavřená. – Po zajímavě udělané černobílé „polyekranové“ úvodní sekvenci s vysvětlujícím komentářem o vzniku Baťova impéria následují prostříhávané sekvence z jednotlivých míst. Časem se „vyprávění“ stává poněkud monotónní, protože promluvy i pohyb lidí po městě se opakují a nepřinášejí nic nového. – V závěrečných titulcích je rekapitulován momentální stav protagonistů. Ten je ovšem (podobně jako i ve filmu) spíše depresivní než pozitivní. Výjimkou je snad jen osud Brazilce, který se v Čechách oženil. Pro celkové vyznění byl důležitý výběr hlavních „hrdinů“. Kladem je zajímavý soundtrack, pracující jak s původní hudbou Tomáše Háčka, tak s převzatými skladbami. – Film byl prezentován v programu Docu Talents 2016 From the East na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jihlava a za spolupráce Mezinárodního dokumentárního filmového festivalu Amsterdam (IDFA). -tbk-
Globální koncern Baťa začínal podobně jako dnešní start-upy v malém městě Zlín na konci 19. století. Město se později rychle změnilo v centrum všeho moderního. Zakladatelé Tomáš Baťa a jeho mladší bratr Jan Antonín Baťa zjistili, že jejich výrobní model funguje. Podnik expandoval a začal otevírat pobočky ve světě. Stejně jako ve Zlíně byly postaveny továrny, kolem nich domky a okolo nich celá města. Těchto unifikovaných baťovských měst vzniklo celkem čtyřicet. Společnost Baťa vytvořila vlastní globální svět i korporátní styl. Baťovská města však postupně začala žít vlastními životy. – Nizozemsko, Batadorp, založeno v roce 1933. Starý muž (pětasedmdesátiletý Henri Jansen) v upraveném domku vzpomíná na ráno roku 1967, kdy odcházel tak jako všichni ve městě do práce u Bati, kde byl zaměstnaný už dvanáct let. Brána se zavírala v osm hodin. – Chorvatsko, Borovo, založeno v roce 1932. Osmnáctiletá Matea Gotalová mluví o tom, že na rozdíl od rodičů ona a další mladí nechtějí v rozpadajícím se městě zůstat. V baru si s kamarády stěžují, že se tu není kde bavit. – Brazílie, Batayporã, založeno v roce 1954. Pětadvacetiletý Devanil dos Santos, jemuž všichni říkají Bé, vypráví o seznámení s Marií z Čech, která byla v jejich městě jako dobrovolnice. Rozmýšlí se, zda se za ní nevydá. Má moravský kroj a umí lidové písničky a tance, které se učí v místním česko-moravském folklorním tanečním kroužku. – Indie, Batanagar, založeno v roce 1934. Osmnáctiletý mladík Shona si stěžuje, že se staré město bourá a na jeho místě vyrůstají nové domy pro bohaté. Přišli i o fotbalové hřiště. Práce tu je jen občas. On je zaměstnán v dílně, kde čistí nové boty. Kvůli změnám chce odtud odejít, ale neví kam. – Česká republika, Zlín, firma Baťa založena v roce 1894. Sedmačtyřicetiletá tělnatá Věra Dudíková ztěžka chodí o francouzské holi. Pracuje celý život ve fabrice. Teď dělá mistrovou ve staré dílně, která se ještě udržuje v chodu a kde se dělají především tenisky. Stěžuje si na pracovnice, jež musí neustále kontrolovat. – Pan Jansen vzpomíná, jak dostával často pokutu, protože chodil do práce pozdě. – Matea s kamarády (třemi dívkami a chlapcem) má poslední dva dny prázdnin. Žijí facebookem. Pouštějí si muziku. – Bé se s kamarádem baví o tom, jak by v Čechách hráli brazilskou sambu a Češky by na ně letěly. – Věra v práci řeší neustálé problémy. Stěžuje si na přesčasy. – V Batanagaru se všude staví. Shona se baví s kámošem u jídla o fotbale. Pak si zakopají s kluky na plácku. – Pan Jansen se pečlivě stará o zahrádku a vypráví o svém zaučování v koželužně u Bati. – Matea se doma baví se sestrou Vitou. Chystá se ven. Jde s partou kolem ruin baťovských domků. – Bé skypuje s Marií ze Zlína. Dorozumívají se česky a portugalsky. Zpívá jí zamilovanou písničku. – Věra bydlí ve starém domku, ale většinu času tráví v továrně. Domlouvá se s kolegyní na zástup, protože ji čeká operace a pak lázně. – Shona si na tržišti koupí rybu, kterou si udělá s kamarádem. Pak ji ještě s dalším přítelem jedí na střeše zborcené budovy, odkud pozorují stavební ruch. – Pan Jansen vzpomíná, v jakých špatných podmínkách kdysi ve fabrice jedli svačinu. – Chorvatská partička vymýšlí a nacvičuje choreografii klipu, který chce natočit. – Bé klábosí v neděli v kavárně s kamarády. Baví se o krokodýlech v okolí. Stále uvažuje o cestě do České republiky, která je pro něj vysněnou zemí. – Věra čeká v nemocnici. Na dílně se ženské při obědě baví o vánočních stromcích. Všichni jsou potom v restauraci zřejmě na vánočním večírku. Mluví s Věrou o její operaci a rehabilitaci. – Shona si zase kope s kamarády. Rozpřádají sny o budoucnosti. – Pan Jansen opět vzpomíná a stará se o zahrádku. V pět hodin směna u Bati skončila a on se vrátil domů k ženě a k dětem. Po jídle si vyrazil na závodním kole. Také teď vyjede v dresu bicyklem. – Matea s partou prochází rozpadlou fabrikou. Hledají místo, kde by mohli natočit svůj klip s nacvičenou choreografií. Vzpomíná, jak sem její rodina přišla ze Srbska. Tehdy se město jmenovalo Bata Borovo. V ruinách se mladí dohadují o tom, jak to tam asi původně vypadalo. Největší rozmach tu byl v 80. letech. V celém městě vládl přísný systém. – Bé mluví o kamarádovi z kapely Jindřichu Trachtovi, jehož předci pocházejí z Čech; dorazili sem před 70 lety s Janem Antonínem Baťou a napřed museli vykácet prales. Bé konstatuje, že Jindřich je vlastně Čech, ale miluje Brazílii, zatímco on je Brazilec a chce do Česka. – Věra a její kolegyně si dají večer na vánočních trzích „svařák“. Žena vzpomíná na dědu a na sousedské soužití v baťovských domcích. Ona žije v domku sama. – Shona mluví o založení Batanagaru. Viděl fotky, jak to tu vypadalo. Všichni byli na své město hrdí. Dnes je to tu mnohem horší. Mladík chytá ryby v řece. Skočí do ní z prastarého stromu. – Pan Jansen vyráží na kole. Jezdil tak každý večer. U Bati museli dělat nějaký sport a on si vybral kolo. Docela úspěšně závodil. Nezná nic lepšího než jet na bicyklu krajinou. – Matea natáčí s kamarády klip ve zdemolované fabrice. Pak se spolu baví, co bude s městem dál, zda se tu postaví nějaká nová továrna. Kdyby nebyla válka (v 90. letech), nedopadlo by to s městem tak zle a asi by se tu dál v továrně vyrábělo. – Shona jede na kole městem do práce. – Pak se s kamarádem baví o ještě neobydlených nových domcích a domech, které ovšem nejsou pro normální lidi jako jsou oni. – Bé odjíždí z baráčku autem. Lidé vysedávají na židlích před domky. Mladík později zase skypuje s Marií. Slibuje jí, že přijede. Opravdu se sbalí a odjede s kufrem a kytarou. – Továrna ve Zlíně. Věra dál zaškoluje kolegyni. Na dílně se s ní všichni loučí. Ona je dojatá. – Henri Jansen se po návratu stará o kolo. Celý život s manželkou pracovali u Bati; teď žije v opečovávaném domku sám. – Podle Matey nikdo z jejích přátel nevidí budoucnost v Borovu. Ona chce do Německa za sestřenkou. – Bé se blíží vlakem ke Zlínu. Bude se mu stýskat po přátelích a po práci. Později se setká s Marií na nádraží. – Věra po smrti přítele vidí smysl svého života jen v práci. Podstoupí operaci. – Podle Shony Batanagar jednou zmizí za zástavbou Kolkata River Side. – Borovo. Kamarádi odjíždějí autobusem do školy. – Matea jako jediná z taneční skupiny stále žije v Borovu. Pracuje v otcově kavárně. – Bé se v září 2017 oženil s Marií. Žijí spolu v České republice. – Centrum Batanagaru bylo srovnáno se zemí. Shona byl donucen opustit svou práci. – Věra se po šestiměsíční rekonvalescenci chtěla vrátit do práce, ale továrnu mezitím zavřeli. – Henri Jansen zemřel v září 2016 při cyklistické nehodě. -tbk-
Archivní materiály: Baťa (1966; r. Drahoslav Holub) z produkce studia Dokumentární film Krátkého filmu Praha, archivní fotografie Moravského zemského archivu Brno a Státního okresního archivu Zlín.
Na plátně je pouze titulek Batalives. Film byl prezentován na Docu Talents From the East 2016 (MFDF v Jihlavě).
dechy
dechy
Josef Erla, Tereza Vágnerová
Jiří Fiala (úvodní titulky a design titulků), Monika Baudišová (design), Jordi Trilla (design)
Roman Blaas (výkonný producent ČT)
Lukáš Gargulák (Cinebonbon), Karolína Zalabáková (Cinebonbon), Martina Šantavá (kreativní producentka ČT)
Michal Sikora (Lonely Production), Lucie Zvěřinová (ČT)
Martina Čurdová, Kushal Mazumdar, Kunal Marvani
Monika Baudišová (grafický design), Jiří Fiala (grafický design), Jordi Trilla (grafický design)
Martin Polák (spolupráce na archivních materiálech), Pavel Galík (spolupráce na archivních materiálech)
David Záleský, Karolína Zalabáková
Ruhan Kapoor (Bolo Na), Sidhant Kapoor (Bolo Na), Jair Claudio Rodrigues Junior (Cultura Brasileira), Leandro Costa (Cultura Brasileira), Guilherme Lopes Rodrigues (Cultura Brasileira), Campbell E. Browning (Cultura Brasileira), Rob Kelly (Heavy Smoker 2), Manickam Yogeswaran (Phuri Flute), Paul Clarvis (Samba Na Praia)
Hudba k písni Filip Miletić
Text písně Miloš Roganović
Zpívá Severina
Hudba k písni Filip Miletić
Text písně Miloš Roganović
Zpívá Severina
Hudba k písni THCF
Text písně THCF
Zpívá Coby
Česká republika, Zlín (Česká republika), Indie, Batanagar (Indie), Nizozemsko, Batadorp (Nizozemsko), Chorvatsko, Borovo (Chorvatsko), Brazílie, Batayporã (Brazílie)
Batalives: Baťovské životy
Batalives: Baťovské životy
Batalives
Batalives
#batalives
film
dokumentárnídistribuční
dokument
Česká republika
2017
2015—2017
festivalová premiéra 25. 10. 2017 (21. mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava)
distribuční premiéra 5. 4. 2018 /nevhodné pro děti do 12 let/
Všichni žijeme v jednom městě, jen na jiném konci světa. Dokumentární film o osudech ovlivněných firmou Baťa.
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně), Česká televize, město Zlín (spolupráce), Nadační fond Filmtalent Zlín (spolupráce), Bystrouška – Studio zvuků (spolupráce), Lonely Production (spolupráce), Kouzelná Animation and Audiovisual Production (spolupráce), Kinoservis (spolupráce)
Cinebonbon s.r.o., Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací, ČESKÁ TELEVIZE
dlouhometrážní
75 min
DCP 2-D
1:1,78
barevný
zvukový
5.1, Dolby Digital, digitální zvuk
česká
česky, chorvatsky, nizozemsky, portugalsky, bengálsky
anglické, české
české