Grygar

Jiří Grygar chtěl být hvězdářem od necelých devíti let; konkrétně pozorovacím astronomem, poté co vlastnoručně vyrobeným dalekohledem sledoval Měsíc. – Expedice Ebicykl. Známý vědec vede spanilou jízdu po stopách své minulosti. – Grygar: Slezsko. Jiří se narodil v Německu (dnes území Polska), kde byl otec v pohraniční vsi Heinersdorf/Pruský Jindřichov přednostou Československého celního úřadu. Kvůli křestnímu listu rodiče novorozence převezli do kostela v nejbližší československé obci Bernartice (dříve Bernatice). V dokladu je uvedeno, že přišel na svět na nádraží, které patřilo napůl sousedícím státům. Po roce 1937 musela rodina domov opustit kvůli národnostní nenávisti Němců. Otec odvezl ženu a dítě do bezpečí v Opavě. Po Mnichovu 1938 se rodina odstěhovala do Ostravy, která se stala pohraničním městem. – Od konce roku 1939 až do osvobození žili v Brně, kde zažili bombardování a přechod fronty. – Jiří hned 9. května 1945 spálil v kamnech učebnici povinné němčiny. Pro následné vyhnání Němců má porozumění, i když odsun neproběhl korektně a byl drsný; proti současným událostem v některých částech světa měl podle něj civilizované parametry. – Ebicykl v Opavě. Účastníci jízdy vyhledají pamětní desku astronoma Johanna Palisy (1848-1925). – Jiří Grygar se s rodiči po válce vrátil do Opavy. Město bylo v troskách a do třídy průběžně přibývaly děti. – Výstava fotografií Troppau 1945/Opava v roce nula v opavském Obecním domě (24. dubna až 28. června 2015) připomíná rozsáhlé válečné škody. Na minulost zde vzpomínají Grygarovi spolužáci Otakar Holíbka, Oldřich Halamíček, Alois Stareček a Josef Hoňka. S Hoňkou tvořil Jiří nerozlučnou dvojici, spojoval je zájem o astronomii. – Grygar dostal od rodičů knížku pro mládež Vesmír novýma očima (1944, Josef Pospíšil) a naučil se ji nazpaměť. Se spolužákem se zapsali do opavského astronomického kroužku, přestože byl určen pro dospělé. – Vědec zavede cyklisty před školu. Vzpomíná na otce, který v Opavě obnovoval celní úřad a který nečekaně zemřel v roce 1946. Sám se pak vydá k rodinnému hrobu. – Grygar se na kole naučil jezdit v Brně. Byl po válce podvyživený a měl stíny na plicích. Podle lékařky měl pít mléko od sedláka, pro něž jezdil s bandaskou za město. Po roce se uzdravil. – Z výhry komunistů v roce 1946 dostal Jiří horečku. V rodině cítil strach z budoucnosti. – Grygar: Brno. Grygarův učitel fyziky, profesor RNDr. Martin Černohorský, CSc. vzpomíná na nadaného, pracovitého a pozitivně laděného studenta. – Ve Hvězdárně a v planetáriu na Kraví hoře Grygar vysvětluje, že původně pomýšlel na kantorskou dráhu, ale z kádrových důvodů neměl tehdy šanci. Toužil zužitkovat „pud“ předávat znalosti, což dělal už jako dítě. – Astronom přednáší v zaplněném sále o galaxiích. Pak vzpomíná, jak s kamarádem pozorovali meteory; v době výstavby hvězdárny (otevřené v roce 1954) využívali i nouzovou boudu. Během středoškolských studií si tu přivydělávali jako tzv. demonstrátoři a získali cenné zkušenosti. – Na podnět od posluchačky o „nepořádku ve vesmíru“ Grygar vyzdvihuje působení astronoma Doc. RNDr. Luboše Pereka (emeritní vedoucí Úřadu OSN pro kosmické záležitosti), který se touto problematikou zabývá a který také definoval vesmírný prostor a kosmické právo. – Vědec pojmenovává podstatu společenských a přírodních věd. Oběma skupinám je společný postup vědeckého zkoumání, tedy kritická metoda. Ta by se měla vyučovat, neboť většina lidí se s ní nesetkává a zprostředkované poznatky absorbuje povrchně. – Kamarádi. Sportovec a cestovatel Vítězslav Dostál řadí Grygara mezi elitu národa. Astronom Karel Bejček vyzdvihuje jeho vědeckou odbornost a schopnosti dobře přednášet a být dobrým společníkem. Majitelka pálenice Daniela Plšková zná Jiřího od roku 1972. Cení si jeho mladistvosti a schopnosti vysvětlit „problém“ tak, že to pochopí i laik. Zakládající člen Ebicyklu Josef Vondrouš oceňuje Jurovu ohromnou sociální empatií. – Grygara těší přednášet a za posluchači neúnavně cestuje veřejnou dopravou. Učitelům z moravskoslezského kraje objasňuje, jak ovlivnily teorie relativity a kvantová mechanika lidské poznání, jinde vpodvečer diskutuje o nekonečnosti vesmíru a další den studentům přednáší o první „planetce“. – Grygar: Věda. Koncem devadesátých let minulého století inicioval profesor Jan Řídký (působící tehdy v Ženevě) vznik mezinárodní observatoře na zkoumání kosmického záření na jižní polokouli a posléze prosadil účast českých vědců. Jiří Grygar do argentinské pampy jezdí čtrnáct let. – Argentinský výzkum. Mgr. Jan Ebr, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR vysvětluje, že při monitoringu stavu atmosféry se využívají znalosti z astronomie. Zbudovali zde robotický dalekohled FRAM, jehož detektory jsou rozmístěné na třech tisících čtverečných kilometrech. – Grygar objasňuje vědecký cíl observatoře: odhalit, z jakého zdroje ve vesmíru částice přicházejí. V technickém zázemí pracoviště ukazuje šestiúhelníková zrcadla, vyrobená v Olomouci ze skla sázavské firmy Kavalír. V temném „srdci“ dalekohledu se vyhodnocují „polapené signály“ (ultrafialové spršky záření). Vědci se zde také snaží zpřesnit potvrzenou existenci meze reliktního záření a to, co ji způsobuje. – Astronom během pobytu v Argentině podnikne výstup na vulkán Trapal. – Podle prof. RNDr. Miroslava Hrabovského, DrSc. ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR je Grygar nejlepší popularizátor fyziky: je otevřený veřejnosti, schopný obecně přístupnými argumenty oslovit její velkou část a nadchnout ji. Navíc nevystupuje jako celebrita. Obětavě se podílí na nočních měřících směnách s mladými doktorandy. – Grygar: Popularizace. Astronom přiznává, že časově náročné zpřístupňování informací laické veřejnosti jej překvapivě ve vědecké práci posunuje, nachází totiž širší souvislosti. – Grygarův původně časopisecký seriál Okna vesmíru dokořán vznikl, když pracoval na hvězdárně v Ondřejově u dvoumetrového zrcadlového dalekohledu (dnes pojmenován Perekův). Mezi novináři-laiky, kteří observatoř navštěvovali, jej zaujal „dobře připravený“ PhDr. Vladimír Železný z redakce Technického magazínu (T), jenž mu nabídl spolupráci na cyklu o objevech astronomie. V Bratislavě, kde často přednášel, pak Grygar přijal nabídku televize a ve spolupráci se Železným vznikl stejnojmenný velmi úspěšný seriál, pro který dodával kresby komiksový ilustrátor Kája Saudek. Do konce totality, respektive do rozpadu Československa vzniklo třicet dílů. Po přestávce, kdy byl Grygar v letech 1992-1997 členem Rady ČT, vzniklo v roce 1998 pokračování cyklu. – Také prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. z Ústavu fyziky Slezské univerzity v Opavě vyzdvihuje Grygarovu schopnost vyhmátnout podstatu a i pro neodborníky ji zprostředkovat jednoduchým způsobem. – Grygar: Skepticismus. Už posedmnácté udílí Český klub skeptiků Sisyfos v čele s Jiřím Grygarem anticenu Bludný balvan za pseudovědeckou činnost. Iniciátor vzpomíná na první ročník, který se odehrál za velkého zájmu v posluchárně Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Inspirací pro podobu ceny mu byly balvany (především ten, jenž je u kostela sv. Ducha v Opavě), jež do krajiny nepatří. – Klub v začátcích narazil na odpor mediální scény, novináři je nazývali Koniáši a ničiteli nového poznání a alternativních přístupů. Zaskočení strůjci překousli negativní reakci a ve svém záměru upozorňovat na pseudovědecké aktivity vytrvali. Dnes se díky internetu situace mění. Podle Grygara je dialog vědců s pavědci nemožný a oni se v cenách ani v jednom případě nespletli. – Grygar: Víra. Katolík Grygar končí řeč na mši. Víra mu je jako skeptikovi často vyčítána, on ji však obhajuje a snaží se dokázat, že ani jako vědec, který se zabývá počátkem a vývojem vesmíru, nezná odpovědi na otázky, přesahující kompetenci astronomie. Samotného Boha nemá smysl si představovat, bylo by to neúplné, stejně, jako představa atomu... -kk-