Hovory s TGM

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2018

Rok výroby

2018

Premiéra

18. 10. 2018

Minutáž

77 min

Kategorie

film

Žánr

historický, životopisný

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Hovory s TGM

Český název

Hovory s TGM

Anglický název

Talks with T. G. Masaryk

Koprodukční název

Hovory s TGM

Pracovní název

TGM

Anotace

Debutující režisér Jakub Červenka si zvolil v Hovorech s TGM velmi obtížné téma, při němž se musel vypořádat s úskalím, jak převést do audiovizuální podoby dialogy dvou významných postav československých dějin, prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka (1850-1937) a mnohem mladšího spisovatele Karla Čapka (1890-1938). Renomovaný a zkušený autor scénáře Pavel Kosatík zvolil zajímavý klíč, díky němuž oživuje literární text a zároveň přibližuje obě výrazné osobnosti jako lidi s různými přednostmi a slabostmi. Těžil samozřejmě ze stejnojmenné knihy Karla Čapka Hovory s TGM, kompletně vydané v roce 1935, ale také z dalekosáhlých rešerší včetně Masarykových dopisů. Přináší tak některé nové poznatky. Vyprávění se odehrává v jednotě místa, času a děje, tedy 26. září 1928 za slunného dne (nakrátko přerušeného deštěm) v parku letního prezidentského sídla ve slovenských Topoľčiankách. Oba muži se setkají v altánu a pak se procházejí v přírodě. Vedou přitom dialogy či monology na nejrůznější témata. Zaskočený Čapek, který musí ten den odjet za zraněnou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou, se dozví, že prezident na nátlak rodiny odmítá knihu vydat. Snaží se ho přemluvit. Během osmdesáti minut oba proberou témata ze soukromí i z politického a společenského dění. Na řadu přijdou též etické či filozofické otázky nebo meditace o psaní, o sebevraždě a podobně. Spisovatel, jemuž jednou Masaryk vyčte servilitu, není vždy jen tazatelem; naopak sám musí odpovídat na prezidentovy zvídavé otázky. Překvapí jej, když se mu TGM přizná k milostnému poměru s Oldrou (Sedlmayerovou) a k tomu, že teprve s ní poznal fyzickou podstatu lásky. Čapek nakonec dosáhne svého: prezident souhlasí s vydáním společného díla a muži se rozejdou jako přátelé, jejichž vztah je spíše otcovsko-synovský. – V minimalistickém komorním díle jsou kromě textu samozřejmě rozhodující vynikající herecké výkony a také vizuálně působivá kamera Jana Malíře, pracující s klasickým dobovým formátem. -tbk-

Obsah

26. září 1928. Topoľčianky – letní sídlo prezidenta republiky. V krásném dopoledni se Karel Čapek připojí v altánu k prezidentu Masarykovi. Přizná mu, že má starosti s přítelkyní Olgou, která nabourala autem a má tržnou ránu na hlavě. Musí za ní odjet. Pak se baví o filmu Fritze Langa Metropolis, který včera viděli. Spisovatele zajímá téma člověka a jeho umělého výtvoru a také téma vzpoury, jež je podle něj základem touhy objevovat. Zmíní se o knize, na níž s prezidentem pracuje a jež by měla vyjít k jubileu republiky. Potřebuje ji nějak uzavřít. Ale Masaryk se vyhne odpovědi a zmíní se o brutální vraždě na Slovensku. Vrah byl odsouzen k trestu smrti a požádal o milost. Čapek si nedovede představit, že by o ní měl rozhodovat. TGM konstatuje, že milost vrahovi udělí. Pak mluví o tom, že republika potřebuje padesát let nerušeného vývoje, abychom se nemuseli bát. Jenže politická situace se zhoršuje a okolní státy Československo nenávidí. Navíc se ve střední Evropě nepodařilo zavést nový ekonomický pořádek. Německo je nebezpečné a musíme vůči němu být silní. Německá otázka je pro existenci Československa rozhodující. Je nutné přesvědčit příslušníky německé menšiny, že jsou českoslovenští občané. Masaryk tvrdí, že jim nabízí svobodu a spravedlnost. Čapek si myslí, že Němci se s republikou nikdy nesmíří. Vrátí se ke knize a trvá na rozdělení honoráře za ni napůl. Masaryk ho zaskočí prohlášením, že kniha nikdy nevyjde. Jeho rodina je proti jejímu vydání. Nejvíce jí vadí kapitola o lásce a o manželství. On sice s dětmi nesouhlasí, ale přesto je podle něj po kšeftě. Rozčarovaný Čapek konstatuje, že to původně byl prezidentův nápad a že si takové jednání nezaslouží. Přesto se přidá k prezidentově procházce. Zatímco mnohem mladší Čapek se kvůli své nemoci opírá o hůl, téměř osmdesátiletý Masaryk kráčí zpříma bez opory. Starý pán mluví o podzimní louce. Oba vidí, jak se syn Jan tajně vrací oknem z nějakého záletu. Podle Masaryka kniha nejvíc vadí Alici (Elis), která se nikdy nevdala a nemá šťastný život. Naučil ji prý své svobodě, ale ona nemůže být jeho svědomím. Čapek s ním souhlasí, pokud jde o Alici. Zmíní se o tom, že připravuje detektivní povídky. Psaní ho těší; málokdo si vysnil tolik životů jako on. Zato prezident podle svých slov píše nerad. Jeho jedinou dobrou knihou byla Sebevražda. U kapličky se oba muži baví na toto téma. Čapek prý nikdy o sebevraždě neuvažoval. Prezident vypráví, jak byl překvapen radostným výrazem tváře svého studenta po sebevraždě, když viděl jeho mrtvolu na patologii. Čapek stále marně zavádí řeč na knihu. Mluví o tom, jak mu v mládí spála „sežrala páteř“ a otec-lékař mu řekl, že nebude dlouho žít. Až po dvou letech doktoři konstatovali, že přežije. Bolest ho naučila žít prací. TGM konstatuje, že spisovatel žije s postavami, které si vymyslel, a že jeho si vymyslel také. Mluví o důležitosti novin a novinářů. – Dvojice usedne k čaji. Pózuje fotografovi a vede řeč o chystaných oslavách desátého jubilea republiky. Prezident slavit nehodlá. Kritizuje politiky, zejména Rašína. Na milost bere jen Švehlu a chválí Beneše, s nímž připravoval za války republiku. Čapek obdivuje, kolik práce tehdy vykonalo jen pár mužů. Masaryk lituje, že jako vrchní velitel legií neposlal své muže přímo bojovat s bolševiky; Beneš mu to rozmlouval. On sám se po válce vracel do vlasti jako diktátor. Všichni byli tehdy zaskočeni tím, jak rychle se věci změnily. - Muži se schovají před náhlým lijákem. Slyší ze vsi umíráček, což Masaryka přivede k úvahám o víře. On je protestant, protože jejich církev je na rozdíl od katolíků stále v pohybu. Podle něj svědomí a Bůh je to samé. Čapek vede „kacířské“ řeči. - Po dešti pokračují v procházce. Dojdou ke zřícenině hradu. Spisovatel se zmíní o Slovensku a prezident zdůrazňuje, že je původem moravský Slovák, tedy Čechoslovák. Čapek mu lichotí, že on byl vítězem války, protože díky němu vznikly nové státy. Ale podle TGM nenastala revoluce hlav a srdcí. Vrací se k tématu národa a zmiňuje Švýcary, pocházející ze tří národností. Prezident se se spisovatelem podělí o jablko. Na křižovatce lesních cest Čapek konstatuje, že na nalezení té správné cesty nestačí rozum. Masaryk se ho znovu vyptává na Olgu Scheinpflugovou a mluví o svém manželství s Charlie (Charlotte); mysleli jako jeden. Vzpomíná na rodiče. Na slabošského otce, kočího servilního k panstvu, a na mnohem silnější matku. Vrací se k Charlie. Vypráví, jak kdysi zachránil život její přítelkyni a sám přitom málem utonul. Manželka jen konstatovala, že ho za to neobdivuje, protože by to udělal každý. Když umírala, řekla mu, že s ním bude navěky. – Čapek naléhá na prezidenta, aby změnil rozhodnutí o knize. Ten se ho dotkne poznámkou, že měl za zraněnou Olgou odjet hned. Varuje ho, že o ni přijde kvůli jinému. Spisovatel odejde. Prezident jej dojde u potoka. Na jeho dotazy vypráví Čapek dál o Olze. Jak se kdysi pokusila o sebevraždu, jak jsou jen „dobří přátelé“, jak dostává nabídky k sňatku, zatímco on neví, zda si ji chce vzít nebo ne. A teď je s ní doktor Steinbach. Podle prezidenta má Čapek jet do Prahy a dát tam vše do pořádku. TGM znovu odmítne vydat knihu. – Spisovatel nadhodí choulostivé téma, když se zmíní o prezidentově matce a o jeho nemanželském původu. TGM přemáhá zlobu. Varuje společníka. Znovu mu vyčte servilitu. Ten se hájí tím, že chtěl jen sloužit obdivovanému státníkovi. Provokuje ho výčitkou, že za války opustil ženu a děti. Masaryk odpoví, že v životě měl jen dvě důležité věci: rodinu a práci. A rodině je hodně dlužen. Mluví o svých dětech a o jejich neutěšených osudech. Všimne si, že spisovatel zůstal opodál, a říká si sám k sobě: „Odpusťte mi aspoň vy, Čapku.“ – Spisovatel se k TGM přidá zase až v altánu. Prezident se zmíní o tom, jak se v dětství často pral. Dá překvapenému Čapkovi přečíst milostný dopis pro Olu. Zmiňuje se o Goethově pozdní lásce k sedmnáctileté Ulrice. On má vztah s Oldrou (což je německy Ulrika). Píší prý spolu román o lásce a o tom, co prožil. Vypráví pak o sobě a o ženách. S Oldrou se seznámil loni a rodina mu ji vyčítá. Ale on až s ní pochopil fyzickou podstatu lásky. Podle něj hřích přichází z duše a ne z těla. Čapek s Olgou také určitě nežije v celibátu, ale rovněž ne v manželství. – Spisovatel dál naléhá na vydání knihy. Masaryk náhle řekne: „Ať je po tvém, ať je po vašem.“ Pak jakoby autorovi diktoval, mluví o demokracii a o své víře v ní. Nechce být pro národ jen „tatíčkem“. – Dvojice se dohaduje o tom, jak se kniha bude jmenovat. Čapek ironicky navrhne Hovory Karla Čapka s tatíčkem. – Na odchodu spisovatel požádá prezidenta, aby znovu pustil desku s americkou písní Ramona, kterou TGM poslouchal na začátku rozhovoru. Odchází pryč a vidí, jak prezident (náznakově) tančí na louce. – První část Hovorů s TGM, nazvaná Věk mladosti, vyšla o Vánocích roku 1928. Kniha, kterou s prezidentem Masarykem psala Oldra Sedlmayerová, nikdy nespatřila světlo světa. Masaryk svoji polovinu honoráře věnoval chudé rodině. Karel Čapek celou knihu zkompletoval až v roce 1935. -tbk-

Poznámka

Film vznikl pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Hrají

Martin Huba

prezident Tomáš Garrigue Masaryk

Jan Budař

spisovatel a novinář Karel Čapek

Lucia Siposová

služebná

Františka Lukáčová

selka

Milan Alakša

sedlák

Stanislav Chrappa

voják

Václav Macek

voják

Jan Červenka

zahradník

Tomáš Lasky Šedivý

zahradník

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Branislav Vincze

Asistent režie

Žaneta Tomášková

Skript

Žaneta Tomášková

Původní filmový námět

Pavel Kosatík

Předloha

Karel Čapek (Hovory s T. G. Masarykem – kniha)

Druhá kamera

Olga Špátová

Asistent kamery

Lukáš Král, Adam Sejk (ostřič), Jiří Červenka (steadicam)

Architekt

Jan Šorm

Výprava

Mirek Karmazín (vedoucí výpravy), Václav Karmazín, Jiří Charuza

Kostýmy

Lukáš Neufuss

Masky

Zuzana Paulíni, Juraj Steiner

Zvuk

Josef Mašek, Karel Zámečník (mix zvuku), Petr Kapeller (záznam ruchů)

Vizuální efekty

PFX, František Štěpánek, Jiří Mika (producent)

Postprodukce

PFX (obraz a zvuk), Tomáš Srovnal (výkonný producent PFX), Aneta Práglová (produkce PFX), Tomáš Chudomel (technologická supervize PFX), Zdeněk Klusáček (technologická supervize PFX), Michal Šourek (technologická supervize PFX)

Výkonná produkce

Luděk Valchář (výkonný producent)

Koproducent

Karel Janeček, Alexander Smik, Daniel Kachút

Vedoucí produkce

Jana Balážiová

Zástupce vedoucího produkce

Ivana Kačírková (ekonomka)

Asistent vedoucího produkce

Petr Mach

Výtvarná spolupráce

Zdeněk Klusáček (grafika)

Spolupráce

Ondřej Bína (rešerše archivních materiálů), Alžběta Jungrová (fotografka), Standa Klika (vrchní osvětlovač)

Písně

Ramona

Hudba k písni Mabel Wayne /ž/
Text písně L. Wolfe Gilbert
Zpívá Paul Whiteman

Lokace

Slovensko, Topoľčianky – zámek, park, okolí (Slovensko), Topoľčanský hrad (Topoľčianky – zámek, park, okolí)

Produkční údaje

Originální název

Hovory s TGM

Český název

Hovory s TGM

Anglický název

Talks with T. G. Masaryk

Koprodukční název

Hovory s TGM

Pracovní název

TGM

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

historický, životopisný

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2018

Rok výroby

2018

Premiéra

slavnostní premiéra 16. 10. 2018 (multiplex Cinema City Slovanský dům, Praha)
distribuční premiéra 18. 10. 2018 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Jsou otázky, na které je třeba hledat odpověď v každé době.

Výrobce

Bedna Films, Karel Janeček (koprodukce), Fantomas production (koprodukce), PFX (koprodukce)

Partner

Masarykova univerzita Brno

Distribuce

BONTONFILM a.s.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

77 min

Distribuční nosič

DCP 2-D

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české