Kibera: Příběh slumu

Kibera je jeden z největších afrických slumů. Nachází se v Nairobi, hlavním městě Keni. Jedná se o neformální osídlení, kde žije přibližně 300 000 lidí. Kibera bývá nejčastěji spojována s politickými nepokoji. Doposud největší vlna násilí se odehrála v roce 2007 poté, co opoziční kandidát Raila Odinga prohrál ve volbách, které byly částí obyvatelstva považovány za zmanipulované. Lidé doufají, že se tyto události už nebudou nikdy opakovat. – (Archiv) Ve slumech panují nepokoje, mnohde hoří. Prostorem se pohybují ozbrojení vojáci. Na zemi leží mrtví a zranění. Bílý nápis na plechové ohradě hlásá Braňte mír. – Fotograf na volné noze Don Wilson Odhiambo přijel z Kibery do centra Nairobi pro fotky. Většina místních má oblast jeho domova spojenou s chudobou, násilím a nemocemi. – Trať příměstského vlaku lemují chudinské čtvrtě, všude leží odpadky. Obyvatelé přišli do Nairoby s vidinou bohatého města, ale skončili ve slumu. Když Britové založili Keňu, spojili příslušníky téměř padesáti kmenů v jeden národ. Kmenová pestrost nechybí ani v Kibeře. Většinu času tu panuje klid, ale není samozřejmostí. – Don fotí každodenní ruch. Jeho kamarád Omosh se v oblasti „levného živobytí“ usadil před třemi roky. Sní o velké restauraci ve městě. Začínal od nuly, nyní provozuje stánek s občerstvením, kde navíc dobíjí telefony. Pochybuje, že se mu sen splní. – Rádio Pamoja FM, Hlas Kibery (pamoja znamená jednota, pospolitost) informuje posluchače o blížících se volbách. – Fotograf prochází „město ve městě“, jež vzniklo z potřeb chudých. – Skupina umělců Maasai Mbili je typickou místní komunitou. Vyzdvihuje pospolitost, otevřenost a smysl „pro pomalost“. Představuje díla, zobrazující každodenní realitu a atmosféru slumu (mj. Všední den v Kibeře, série Bludiště). – Oblast osídlili během stavby železnice v 19. století Núbijci ze Súdánu. V jejich řeči znamená Kibera les. Pro mnoho lidí je to domov, respektive vlast. Někteří ji nazývají Čokoládové město podle hnědých plechových střech, namačkaných těsně na sebe. – Don obývá místnost v patře plechového přístřešku. Fotografovat začal v patnácti letech, první aparát dostal od kamaráda z Ameriky. K obživě to moc není, ale hodně lidí ho zná a doporučuje. Prostřednictvím fotografií se chce pokusit změnit celou společnost. Snaží se zachycovat tu „dobrou tvář“ Kibery. – Ve slumu je každé ráno bojem o práci; podle úspěchu se člověk navečeří. V obtížné situaci se nacházejí vdovy. Jedna z nich, Milicent, založila skupinu ke vzájemné podpoře, v níž si ženy předávají zkušenosti a věnují se ručním pracím. V Kibeře se vše točí kolem obživy. Postarat se o sebe dokáže jen deset procent obyvatel. – Učitelku Bentu zná Don od narození. Žena pomáhá zvláště dětem výtržníků a drogově závislých. Promiskuitní manžel ji nakazil virem HIV, jímž je slum promořený. Benta sama pochází z učitelské rodiny. Školu založila doma, obstarává pro děti i jídlo. – Rozhlasová diskuse se věnuje volbám. Keňu po celou její historii ohrožuje kmenová rivalita. Občané volí podle kmenové příslušnosti. – Dona trápí problémy mladých, kteří nedosáhnou na vzdělání. Když se poflakují, stávají se z nich kriminálníci a hrozí jim násilná smrt. Naději pro ně vidí v organizaci, která by dokázala odhalit jejich přednosti a zprostředkovala jim zaměstnání. – Tanker pronajímá bydlení. Jeho předkové byli núbijští vojáci, kteří území získali od britské koloniální vlády a svůj status využívali jako oficiální povolení k pronájmu území jiným lidem. Přišel sem jako malý. Když jeho mámě ukradli kabelku, rozhodl se stát boxerem. Dnes ke sportu vede děti a mladistvé. – Rádio Pamoja FM se před volbami věnuje problematice v Kibeře. Je třeba najít vůdce, který se bude zabývat základními potřebami. Ty v šesti bodech (ve zkratce WEALTH – vodovod-kanalizace-odpad, vzdělání, finance, územní rozšíření, doprava a zdravotní péče) shrnula jedna z organizací. Rádio programově informuje o kladném dění, aby občany motivovalo. – Don předá Omoshovi fotky. – Don trénuje s mladými fotbalisty. Učitelka Benta dohlíží i na zdraví dětí, které opatruje. Její škola jim má přinést radost a naději. – Život ve slumu není snadný, lidé mají často jen jedno jídlo denně. – Tanker nezištně podporuje sportující děti a hledá talenty. – Obyvatelé slumu se o bezpečnost, zdraví i majetek starají sami, nemají pojištění. Místní systém bez úředníků je nezávislý na městě i vládě. Ta to chce změnit a slibuje občanům skvělou budoucnost a rozvoj. Oni tomu nevěří. – Don navštíví improvizované „kino“ s celodenním programem. Večer místní tančí na ulici. – V komunitě se všichni znají. Spravedlnost vykonává dav. Zločince varují, a pokud se nenapraví, skoncují s ním. Don sleduje z pavlače lynč zloděje, kterého „vykonavatelé“ práva zaživa zapálí. – Don fotí dění v ulicích. Na zdech jsou plakáty volebních lídrů. – Rádio Pamoja FM komentuje situaci několik dní před volbami, kde mají šanci dva prezidentští kandidáti. Redaktoři apelují na spoluobčany, aby výsledky akceptovali. Hlásí se k heslu Udržet mír živý. – Omosh si Donovi stěžuje, že lidé nemají peníze a dluží mu. Don se jako nestranný fotograf zdráhá jít volit. Oba muži se bojí, aby se neopakovalo krveprolití z roku 2007. – V Keni usilují o moc dva hlavní kmeny, Kikuyu (většinou vládne) a Luo (bývá v opozici). Obyvatelé Kibery se hlásí k Luo a podporují prezidentského kandidáta Railu Odingu (proti rivalovi Uhuru Kenyattovi). Maasai Mbili svými workshopy vyzývá k volební rozvaze a k nenásilí. Lidé berou volby vážně, malují mírové transparenty. – Angažovaní umělci společně tvoří plakáty s hesly. Ironizují nereálné sliby. Don si nechá na tričko natisknout nápis Chci život v míru. – Obyvatelé věří ve vítězství Odinga. Podle Tankera jsou oba kandidáti stejní a jen si s nimi „hrají“. – Občané nemají na půdu doklady. Hrozí, že ji budou muset opustit, i když mají slum rádi. – Pamoja FM přináší zprávu o vraždě nezávislého pozorovatele agentury zodpovědné za výsledky voleb IEBC (Independent Electoral and Boundaries Commission), který znal heslo do systému. Hrozí manipulace s výsledky. – Don cítí napětí a strach. Vdovy momentálně ve spolku nepracují. Bojí se nepokojů, zabíjení mladých mužů a znásilňování dívek a matek. Vládní vojsko se špatným výcvikem nemusí situaci zvládnout. – Kibera vře, konají se bohoslužby za klidné příští dny. – Omosh jde volit poprvé. Touží po změně. – Obyvatelé se soustředí na volby, každý má své představy, podle Benty by pro prezidenta měli být prioritou učitelé. – 8. srpna 2017. Kibeřané stojí od noci dlouhé fronty do volebních místností. Mnozí si vzali volno. – Podle prvních odhadů vede Uhuru Kenyatta, jeho oponent Raila Odinga je ovšem v závěsu. Místní výsledkům nevěří, neznají nikoho, kdo by volil Kenyattu, zapalují hranice a skandují. Umělci jsou zklamaní. – Část Tankerových nájemníků v době voleb zmizí bez zaplacení. Prezident zatím není oficiálně jmenován. Ženy připravují teplé pokrmy, musí se prý najíst, protože zítra se mohou probudit do války. – Oficiální výsledky jsou vyhlášeny v noci. Vypuknou nepokoje, přijíždějí vojáci. Don s helmou na hlavě fotí dění a nápis Bez Raila nebude v Keni mír. Podle rádia nebyly volby věrohodné, reportéři přesto nabádají ke klidu a sjednocení. – Následky povolební nespokojenosti naštěstí nedosáhly síly nepokojů v roce 2007. Vůdci komunity dokázali přesvědčit obyvatele, že násilí nic neřeší. Daří se jim naplňovat poslání. Don v tričku Chci život v míru dorazí do Nairobi. – Po několika měsících dohadování a nejistoty oba kandidáti našli smíření. Během dokončování tohoto filmu se politická situace v Keni zdá být stabilní. -kk-