Dobrý život sokola Bendy

Země původu

Česká republika

Copyright

2018

Rok výroby

2018

Premiéra

7. 2. 2019

Minutáž

76 min

Kategorie

film

Žánr

medailon, sportovní

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Dobrý život sokola Bendy

Český název

Dobrý život sokola Bendy

Anglický název

Good Mr. Benda

Anotace

Dokumentární portrét Dobrý život sokola Bendy pojal režisér a scenárista Pavel Jurda jako poctu sokolským ideálům, ale i „obyčejnému“ člověku, jemuž činorodý život obohacuje radost z každodenních maličkostí, jak mu je osud „nadělí“. Vitální, téměř osmdesátiletý Miroslav Benda pochází z malé moravské obce. Desítky let je členem sokolské jednoty, kde se dodnes angažuje, a sokolského ducha pěstuje a šíří dál jak v rodině a rodném kraji, tak ve světě (Paříž, New York). V dospělosti tvrdě pracoval jako montér, ale ani v důchodu nezahálí: stará se o domácí zvířectvo a včely, má dílnu, udírnu, vyrábí a distribuuje strouhanku, cestuje, pečuje o švestkový sad (aby byla slivovice pro zdraví) a zahradu. Část této zahrady má japonský charakter (včetně jezírek s kapry koi) a vznikla pod vlivem Bendova letitého přátelství s profesorem Akihirem Ishikawou z Tokia; to podnítilo i Bendův zájem o japonskou kulturu a tradice a přispělo ke zrodu jedné úspěšné japonsko-české podnikatelské spolupráce. Bendův optimismus a zájmy s ním sdílela manželka Jana, jíž je snímek věnován; zemřela totiž krátce po natáčení. – „Průvodkyní“ příběhu je přítelkyně filmařů, japonská fotografka žijící v Praze, Yoshimi Yokoyamaová, která chtěla pana Bendu poznat a vydala se za ním na Moravu. Zde s ním vede rozhovor, většinou o událostech spjatých s jeho sokolstvím či zahradou. Svoji „roli“ cizinka ozvláštňuje úvahami, vzpomínkami a básněmi (haiku) s odkazy na Japonsko a na pozadí „obrazů“ z Bendova nejbližšího prostředí (plující ryby, včely atd.). Tvůrci do děje vkládají obrazové montáže, animační vsuvky, letecké pohledy a využívají inscenované statické záběry. Hrdinu zachycují i jako zpěváka lidových písní. Mužovy vzpomínky dokládají různorodé archivy (kromě rodinných materiálů jsou důležité záznamy, přibližující pohnuté sokolské dějiny, zejména slety). Výsledek působí jako kontinuální příběh, přestože natočený materiál je sestříhán ne vždy chronologicky. – Do distribuce byl snímek uveden v projektu Česká radost v českých kinech ze sekce MFDF Jihlava (spolu se snímky Iluze, Máme na víc a Pasažéři) a s důrazem na „sokolskou“ distribuci (zajímavostí je, že Bendův otec byl promítačem v sokolském kině). -kk-

Obsah

Japonka (Yoshimi Yokoyamová) jede s kamarádkou Seiko navštívit na moravský venkov Miroslava Bendu. Chtějí více poznat člověka, který se léta přátelí s jejich krajanem. – Návštěvnice vitálního venkovana, „dědu Bendu“, obdivuje. Často vzpomíná na svého dědečka, který měl v sobě podobný vnitřní klid. Myslí si, že Bendovi dává sílu do života „sokolský duch“. – Muž cvičí. Doma v sokolském kroji rozbalí s manželkou bustu Miroslava Tyrše a pyšně vedle ní pózují. – Yoshimi nalézá podobnost sokolů se samuraji, kteří byli stateční, klidní a vyrovnaní. – Pan Benda vítá cizinku, mluvící lámanou češtinou v Křenovicích. Žena se ho vyptává na Sokol a na jeho zakladatele Miroslava Tyrše. Benda vysvětluje hesla “ve zdravém těle zdravý duch“, „kam hne se svět, tam síla se napře“ či „tužme se“. Znovu pózuje u busty. – Děda se v garáži marně pokusí zvednout činku. V kroji a s praporem odchází z domu. – Muž vzpomíná na veřejné cvičení v roce 1937 v Křenovicích. Jako pětiletý kráčel v průvodu vedle praporu. Po šedesáti letech se stal praporečníkem. – Benda v místní tělocvičně probírá archivní materiály, dokládající významné sokolské události, mj. setkání ředitele školy, bratra Banďoucha, s prezidentem Masarykem ve Slavkově. V roce 1943 ho odvedli esesáci; zemřel v Osvětimi. Na budově školy má pamětní desku. – Benda na sokolském táboře poslouchá ve stanu dechovku. Na břehu rybníka předcvičuje dětem a dorostencům, pak sám vesluje na pramici. Odříkává stará sokolská doporučení. – Po budíčku muž čile vyleze ze stanu. Později přijede vnuk a odveze staříka na motorce k rybníku. Po koupání odpočívají na molu a baví se o dědově řemeslu. Pan Benda lituje, že nevychodil odbornou školu s maturitou. Na konci kariéry mohl mít větší klid. Jako montér dřel do poslední chvíle. Vnuk si myslí, že kdyby výřečný děda byl dnes mladý, byl by úspěšným obchodníkem. – Benda v dílně opracovává a uvnitř pocínuje měděnou mísu. Zvuky po poklepu paličkou připomenou Yoshimi domov. – Starý pán vzpomíná na atmosféru XI. všesokolského sletu v roce 1948 na Velkém strahovském stadionu, jehož se osobně zúčastnil jako jeden z šestnácti tisíc dorostenců. Průchod Bránou borců v něm tehdy vzbudil silné emoce. – Manželé Bendovi si prohlížejí Strahovský stadion. Brána borců je zazděná. Přesto jsou spokojení, že i dnes areál slouží sportovcům. Muž přizná, že má schované tričko z roku 1948. Připomíná sebekázeň tisíců cvičenců. Vypráví Japonce o kamarádovi, který se během slavnostního průvodu odmítl dívat směrem k prezidentu Gottwaldovi, neboť podepsal trest smrti pro sokolskou sestru Miladu Horákovou (ve skutečnosti byla M. Horáková popravena až v roce 1950). Po udání, že urazil hlavu státu, byl přítel odsouzen ke dvěma rokům vězení, ale odseděl si jenom rok. Činnost tělovýchovného spolku byla za komunistů na čtyřicet let pozastavena. Benda tak dlouhá desetiletí „sokoloval potichu“. Po Listopadu 1989 se Sokol obnovil. – Manželé vystoupají na věž strahovského sportoviště a pak posedí v prezidentském salonku. – Po nástupu komunistů se místo sletů konaly spartakiády, první byla v roce 1955. Benda prožil zklamání, když zjistil, že ze stadionu zmizely sokolské symboly. Myslel na sestry a bratry, kteří kvůli sokolským ideálům zahynuli. – Muž v kroji a s kordem v ruce zpívá sokolskou píseň Šestého července na strahovských hradbách. Na zahrádce honí slepice a nařizuje jim „nástup“. – Starý pán vypráví návštěvnici o setkání s profesorem Ishikawou před čtyřiceti pěti roky. Přátelství udržují dodnes. Japonec je čestným členem Sokola Křenovice. – Ishikawa s Bendou společně předvedou pár cviků v hotelovém pokoji. Na budapešťském mostě si zopakují téměř půl století staré setkání. Japonec tehdy neznámého oslovil kvůli češtině, kterou trochu znal z pobytu v Praze. Bendovi okamžitě pozvali cizince do Československa. Po měsíci dostali pohlednici z Japonska a začali si dopisovat. Zanedlouho přijel Ishikawa na návštěvu. – Sociolog v důchodu, který napsal o Československu dvě knihy, si oblékne sokolský kroj, Benda naopak tradiční japonský oděv. Japonec zpívá píseň To ta Heľpa. Muži pak jedou na oslavu dvacátého výročí založení firmy Tenryu, nazvané podle stejnojmenného města na ostrově Honšú. Společnost provozuje ve Slavkově u Brna čerpací stanici. Přátelé se na párty připojí k muzice a zpívají Vínečko bílé. Syn Roman Benda je vyhlášen podnikatelem roku mezi provozovateli pump. Stanice vznikla díky přátelství jeho otce s Ishikawou, jehož krajan, obchodník Omura, zde investoval, aby měl důvod do Čech každoročně jezdit s manželkou a přáteli na valné hromady. Mají totiž rádi levné české pivo a slivovici. – Benda vypráví o cestě do Japonska v roce 1978. S manželkou letěli do Chabarovska, transsibiřskou magistrálou do dálnovýchodní Nachodky a lodí do Jokohamy. Komunisti je prokádrovali asi omylem. Po návratu dvanáct let nesměli za hranice. Lituje, že kvůli počasí neviděli posvátnou horu Fudži. – Štáb na japonský billboard s fotkou Fudži u benzinky Tenryu umístí mlžící zařízení; chtějí navodit iluzi opravdové sopky v mlze. Bendovi tu v bistru provozují prodej párků v rohlíku. Z nasušených odkrojků melou strouhanku a tu dodávají do okolních restaurací. – Muži spolu cvičí, tentokrát na zahradě. Bendovi s Japonkou ochutnávají švestky. Podle dědy jsou skvělé na pálenku. Muž vysvětluje cizince, že mluví nářečím. – Manželé pracují na zahradě, jejíž část je v japonském stylu. Žena má kimono a japonské sandály. – Pan Benda na rodinné oslavě narozenin oznámí manželce, že jsou pozváni do Paříže na reprezentační sokolský ples. Připravuje dárkové lahve „sokolské slivovice“. – V Paříži je paní Bendová nadšená z Eiffelovy věže. Večer Miroslav v kroji jako významný host oficiálně přivítá návštěvníky plesu. Krajanům a dalším sestrám a bratrům nabízí pálenku Bendovici a učí je pořekadlo „slivovice posvátné je pití, to každému zaručí do sta roků žití“. – Doma venkovan shání rozuteklé slepice a opět jim nařizuje „nástup“. Sbírá spadané švestky. – Muž udí v zahradní udírně. Paní Bendová zdobí buchtu, upečenou ve formě se sokolským znakem. Poslouchá rozhlasový pořad, v němž mluví manžel o kontaktech se sokolkami z Manhattanu. Ke sto čtyřicátému výročí vzniku Sokola v Americe jim Bendova jednota nechala vyrobit pamětní stuhu na prapor. Muž uvažuje o cestě do New Yorku. – Bendu v kroji ukolébá dlouhá cesta newyorským metrem. Dorazí do Central Parku a zacvičí si tam. V budově Sokola se účastní cvičení žen. Přejde kladinu, přestože má kolenní implantáty. Sokolové pak popíjejí a zpívají. Muž posedí v klubovně plné historických upomínek. – Doma Benda nabízí Japonce slivovici, ale ta ji odmítne; je těhotná. – V Americe Benda předá krajance dovezené škvarky. Prozrazuje, že při škvaření k nim posléze vlijí trochu mléka, aby zčervenaly. Se sestrou vzpomínají na první polistopadový slet (XII.) v roce 1994, kam se sjel celý sokolský svět. On byl jedním ze sto osmdesáti praporečníků. Funkci po něm už musel převzít vnuk. – Benda vyleze po žebříku na hrazdu. Kvůli natáčení se tam chvíli udrží. Konstatuje, že mu už nejde to, co dřív. Právě se dopustil „sokolského triku“. – Činorodý muž se dál stará o slepice... -kk-

Poznámka

Film je věnován památce Jany Bendové, manželce hlavního představitele.

Použité archivní materiály (Národní filmový archiv, Česká televize, Dilia, Sokol Brno I, Rodina Bendů, Daisuke Shimizu, projekt Rodinné archívy): Tyršův dům Slavnost otevření 24.5.1925, Československý filmový týdeník č. 28/55 – Spartakiáda (1955; r. Emanuel Kaněra, Josef Kořán, Otakar Skalski, Otakar Wünsch), Píseň o sletu (1949; r. Jiří Weiss), Soukromé archivy rodiny Bendů, Dny dorostu 4, Hoši, Cvičení a hra dorostenců, Mount Fuji, materiály z projektu Rodinné archívy.

Účinkují

Miroslav Benda

Jana Bendová

Akihiro Ishikawa

Yoshimi Yokoyama /ž/

Seiko Hihaha /ž/

Jarka Vykoupilová

Tomáš Benda

Roman Benda

Iren Mergl /ž/

Donna Sbriglia /ž/

Roman Procházka

Věrná garda Sokola New York

děti ze Sokola Brno I

děti z Nižkovic

zaměstnanci čerpací stanice Tenryu

členové Sokola Paříž

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Roman Franc

Scénář

Pavel Jurda

Dramaturg

Marek Šulík, Martin Polák (ČT)

Výtvarník

Jan Fišer

Výprava

Jakub Dvořák (rekvizitář)

Zvuk

Jiří Kubík (zvuk a mix zvuku), Filip Sedláček, Ladislav Ježek, Ondřej Vaněk, Ondřej Černý, Jaroslav Fryš (mix zvuku)

Postprodukce

Kavky Sound (zvuk)

Výkonná produkce

Kateřina Kovářová (výkonná producentka ČT)

Producent

Jiří Konečný, Roman Franc, Dagmar Šperlová (endorfilm)

Koproducent

Roman Franc, Petr Kubica (kreativní producent ČT)

Zástupce vedoucího produkce

Hana Blahová (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Barbora Foglová (ČT)

Výtvarná spolupráce

Milan Nedvěd (grafický design), Václav Bígl (grafické práce endorfilm)

Spolupráce

Roman Franc (fotograf)

České podtitulky

Yoshimi Yokoyama /ž/ (překlad), Sylva Ficová

Hudba

Nahrál

Symfonický orchestr Sokola Brno I (Dirigent Joel Hána)

Písně

Šestého července na strahovských hradbách

Hudba k písni lidová píseň
Zpívá Miroslav Benda

To ta Heľpa

Hudba k písni lidová píseň
Zpívá Akihiro Ishikawa

Vínečko bílé

Hudba k písni lidová píseň
Zpívá Miroslav BendaAkihiro Ishikawa

Byl to šohaj malovaný

Hudba k písni lidová píseň
Zpívá sbor

Ach synku, synku

Hudba k písni lidová píseň
Zpívá Miroslav Benda

Pod tím naším okénečkem

Hudba k písni lidová píseň
Zpívá Miroslav Benda

Eště vínko nevykyslo

Hudba k písni lidová píseň
Zpívá Miroslav Bendasbor

Lokace

Česká republika, Křenovice u Slavkova (Česká republika), Slavkov u Brna (Česká republika), čerpací stanice Tenryu (Slavkov u Brna), Praha (Česká republika), Strahov (Praha), Velký strahovský stadion (Strahov), Maďarsko, Budapešť (Maďarsko), Francie, Paříž (Francie), Eiffelova věž (Paříž), Spojené státy americké, New York (Spojené státy americké), Central Park (New York), East 71st Street (New York), Sokol New York (New York), Japonsko, Čúbu (Japonsko), hora Fudži (Čúbu)

Produkční údaje

Originální název

Dobrý život sokola Bendy

Český název

Dobrý život sokola Bendy

Anglický název

Good Mr. Benda

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

medailon, sportovní

Země původu

Česká republika

Copyright

2018

Rok výroby

2018

Premiéra

festivalová premiéra 26. 10. 2018 (22. mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava)
distribuční premiéra 7. 2. 2019 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

„Předpažíme, vzpažíme a rozpažíme, připažíme. Budu velit.“

Výrobce

endorfilm, Roman Franc (koprodukce), Česká televize (koprodukce), Tvůrčí producentská skupina Petra Kubici (Česká televize)

Nositelé copyrightu

endorfilm s.r.o., Roman Franc, Česká televize

Distribuce

Pilot Film

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

76 min

Distribuční nosič

DCP 2-D

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, japonsky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české