Touch Me Not

Země původu

Rumunsko, Spolková republika Německo, Česká republika, Bulharsko, Francie

Copyright

2018

Rok výroby

2015—2018

Premiéra

15. 11. 2018

Minutáž

123 min

Režie

Adina Pintilie

Kategorie

film

Žánr

experimentální, psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Touch Me Not

Český název

Touch Me Not

Anglický název

Touch Me Not

Koprodukční název

Nu mă atinge-mă / Touch Me Not / Ne me dokosvaj / Touch Me Not

Anotace

Celovečerní debut rumunské dokumentaristky Adiny Pintilieové (nar. 1980, jmenovkyně uznávaného filmaře Luciana Pintilieho) Touch Me Not (česky Nedotýkej se mě) se pohybuje na hraně experimentálního hraného dokumentu, zkoumajícího hranice lidské intimity. Její snímek je možná i jistou formou autoterapie. V „příběhu“ padesátnice Laury sleduje autorka, která sama aktivně vstupuje do dění na plátně prostřednictvím dialogu s protagonistkou, cestu sebepoznání vlastního těla a vlastní sexuality, ale i traumata, jež jsou s lidskou tělesností a emocionalitou svázána. Podle režisérky je v jádru jejího hledání jak ve filmu, tak v životě ústředním tématem dilema intimity, tedy milovat někoho, aniž bychom ztratili sami sebe. – Osamělá Laura trpí tím, že nesnáší lidský dotek a že se nedokáže vyrovnat sama se sebou. Vyhledává různé způsoby, jak problém vyřešit. Zaplatí si prostituta, setká se s transsexuálkou Hannou i se speciálním terapeutem, který jí pomáhá zbavit se zábran. Sleduje též podobně „postiženého“ Tomase, jehož si všimla, když pozorovala zvláštní způsob psychoterapie dotykem. Tomas naopak sleduje mladou Monu, která chodí do sadomasochistického klubu. Další dvojicí jsou tělesně postižený Christian a jeho partnerka Grit, kteří navzdory svým handicapům představují na rozdíl od Laury a Tomase vcelku bezproblémový a vyrovnaný vztah. Děj se odehrává zejména v interiérech (většina venkovních scén má záměrně rozostřené pozadí) Lauřina bytu, nemocnice a v jednom případě poměrně dlouhé sekvence i ve zmíněném klubu. Snímek se kromě odvážné sexuální otevřenosti vyznačuje velmi kultivovanou a působivou vizuální stránkou (s dominující bílou barvou) a nápaditým zvukovým designem. Ozvláštňuje ho i záměrně přiznávaná přítomnost kamery a štábu. Je výjimečný jak nezvyklou formou, stírající hranice mezi natáčenou realitou a původním scénářem, tak hloubkou své výpovědi. Tato výjimečnost ovšem zároveň předpokládá diváka, ochotného přijmout tvůrčí krédo Adiny Pintilieové, pro niž je film „subjektivním prožitkem skutečnosti“. Snímek měl dlouhou přípravu, kdy byl prezentován a rozvíjen v různých platformách (TorinoFilmLab, CineMart Rotterdam, CineLink Industry Days, See Cinema Network, Cinéfondation MFF Cannes, Binger Filmlab, Nipkow Programm, Mitteldeutsche Medienförderung a na 73. MFF Benátky). Při natáčení (proběhlo od srpna do listopadu 2015) se vyskytly komplikace s financováním, proto do již roztočeného snímku vstoupil český koproducent, a zdlouhavou střihovou postprodukci (střihu se ujala sama režisérka). -tbk-

Obsah

Filmařka Adina se z monitoru na kameře obrací na někoho blízkého. Ptá se ho, proč se jí nikdy nezeptal, o čem je její film. A sama sebe se ptá, proč mu „to“ ona sama nikdy neřekla? – Padesátnice Laura má doma objednaného muže z eskortní služby. Ten se svlékne, vysprchuje a pak před ní na posteli masturbuje až k vyvrcholení. Vezme si peníze a odejde. Po jeho odchodu si žena lehne na postel, kde ještě před chvíli spočívalo mužovo tělo. – Laura mluví na kameru s režisérkou. Sebeodhalování je pro ni mučivé. Adina jí říká, že dělá výzkum něčeho, co je „před slovy“. – Laura v léčebně sleduje za sklem terapeutické haptické sezení postižených lidí. Zaujme ji holohlavý Tomas, dotýkající se Christiana, jehož tělo je deformováno spinální svalovou atrofií (SMA). – Laura chodí do léčebny za nemohoucím mužem. – Ženu doma navštíví starší transsexuální Hanna, jejíž videa sledovala na notebooku. Transsexuál vzpomíná na otce pianistu a pustí Brahmsovu hudbu. Přizná zákaznici, že působí jako sexuální pracovnice. Jen v peep show prý nikdy nevystupovala. Pak se před Laurou obnaží. Má malá prsa a penis, který prý vnímá jako klitoris. – Laura potom vede dialog s Adinou. Nezná své tělo a musí se rozhodnout, zda chce dál žít jako dosud. Hanna, která se rozhodla stát se ženou až v padesáti letech, je pro ni příkladem objevené sexuality. – Při terapii se v léčebně baví Christian s Tomasem o jinakosti a o emocích. O něj se pečlivě stará jeho partnerka, zavalitá Grit. – Laura sleduje na ulici Tomase, který zase naopak sleduje mladou ženu (Monu). Muž vstoupí do butiku, kde si žena zkoušela tričko. To si po jejím odchodu Tomas z obchodu odnese. – Tomas doma leží nahý na posteli. Mluví o tom, jak se těžko vyrovnával s handicapem, když mu ve třinácti vypadaly vlasy. – Na posteli leží i nahá Mona. – Laura se svěřuje Adině: těšila se, že v osmnácti letech bude svobodná, ale to se nestalo. Podle ní je svoboda dlouhé hledání. Navštíví ji další terapeut (Seani). Chce jí pomoci „otevřít se“. Přiměje ji, aby křičela a aby mu popsala své pocity, když ji drží za ruku nebo ji buší do hrudi. Ona má slzy v očích. Podle něj musí uvolnit emoce. Ale muž přestane, když je to ženě nepříjemné. – Laura se svěřuje režisérce o svých pocitech při sezení se Seanim. – Žena zase sleduje skupinu. Tomas vypráví o svých pocitech a o matce, která ho nutila k přetvářce. Christian tvrdí, že ve světě není jen dobro a zlo, že svět je složitější. – Laura vidí, jak si Tomas sedne v kavárně ke stolku se šálkem, který tam zůstal po Moně. Muž si jí všimne. – Režisérka nabídne Lauře, aby si vyměnily role a sama se posadí před kameru. Mluví o svém strachu, že ji někdo sleduje a hodnotí. Obě ženy se pak spolu baví na gauči. – Hanna sedí s Laurou na posteli. Přesvědčuje ji, že sexualita je hra. Laura by se chtěla uvolnit, ale neví jak. Hanna mluví o Brahmsovi, který měl potíže se sexualitou a vkládal to do své hudby. Tvrdí jí, že dokáže odstranit její zábranu. Pak mluví polonahá o svém nedokonalém těle a o svých prsou. Konstatuje, že v rámci sexuality neexistuje nic divného. – Laura zase navštíví nemocného muže. – Christian odpovídá na otázku, týkající se jeho těla. Je spokojen se svýma očima, se svými vlasy i se svým penisem, který je prý jeho jediným „normálním“ orgánem. – Filmaři a Tomas sledují jeho výpověď na monitoru. – Mona se zřejmě s Tomasem rozešla, odmítá jeho telefony. Muž ji sleduje, jak odjíždí na kole od svého domu. Vstoupí do klubu, kam vešla. Hledá ji mezi lidmi, provádějícími nejrůznější sexuální praktiky včetně sadomasochistických. Je zde i Hanna a miluje se tu Grit s Christianem. Podle postiženého přítele, který tady prý občas „hledá moudrost“, je sex jistý druh umění. – Nahá Laura se probouzí doma v posteli. – Režisérka se svěřuje ženě se snem, v němž ji při milování s mužem rušila její matka, která s nimi byla v posteli. Vyhodila ji ven na balkon a nereagovala na její prosby. Pak se probudila. Chápe to tak, že její představa, že ji někdo potřebuje, ji dělá slabou a zranitelnou. – Christian se baví s Grit. Nevadí jim, že je natáčí kamera. Tomas je oba obdivuje. – Lauru zase navštíví Seani a pokračuje v terapii. Tentokrát se jí dotýká více než poprvé. Jí se udělá špatně. Brání se a křičí. – Laura v nemocnici u bezmocného muže projevuje hněv. Blíží se k němu obličejem; on se jí bojí a pomočí se. Žena pak odejde a nemocného uklidňuje ošetřovatelka. – Na ulici štěkají na Lauru psi. Žena se proti nim náhle postaví a křikem je umlčí. – Tomas na terapii mluví o zboření zdi, která „filtrovala“ jeho emoce. Muž opět navštíví klub, kde vystupuje Mona jako domina i jako oběť. Tomas se jí přitom dotkne rukou. – Laura osloví Tomase u nemocnice. Pak se před ním doma svlékne a on ji postupně přiměje, aby se mu podívala do očí. Dotýkají se spolu nazí v posteli. Zpívají si vzájemně písničky. – Režisérka tvrdí, že je sice svobodná a dospělá, avšak pupeční šňůry mezi sebou a matkou se dosud nezbavila. Mluví o svých pocitech a o lásce. Podle ní o filmu nehovořila proto, že odpověď neleží ve sféře slov. – Nahá Laura doma před kamerou jakoby v duchu o něčem přemítá. Zvolna začne tančit a stále více se tanci poddává... -tbk-

Hrají

Laura Benson /ž/

Laura

Tómas Lemarquis

Tomas

Christian Bayerlein

Christian

Grit Uhlemann /ž/

Grit

Adina Pintilie /ž/

Adina

Hanna Hofmann /ž/

transsexuál Hanna

Seani Love

Seani

Irmena Chichikova /ž/

Mona

Rainer Steffen

Stefan

Georgi Naldzhiev

muž z eskort servisu

Dirk Lange

Radu

Annett Sawallisch /ž/

ošetřovatelka

Fdaeji

on sám, muž

Stephanie Ortner /ž/

Andy Ziegelt

Emanuel Quetsch

Sarah Rodewald /ž/

Pierre Zinke

Daniel Petzsch

Michael Braun

Netti Kuhl /ž/

George Chiper-Lillemark

Jette Blümler /ž/

Sergey Gyaurov

Herman Müller

Ater Crudus

Lady Cora

Paul Dunca

Juliana Saiska /ž/

Martin Bärmann

Karl-Heinz Kirchner

Vicky Krauss /ž/

Anna Möbel /ž/

Carina Schmidt /ž/

Tino Simon

Petra Wendt /ž/

Gert Ahlemann

Matthias Ahlemann

Jan Bührke

Sven Frauke

Karl-Heinz Herrmann

Susanne Petzold /ž/

Karola Piontke /ž/

Silvia Schubert /ž/

Lydia Thumser /ž/

Roland Wendler

Andrea Wobser /ž/

Komentář

Adina Pintilie /ž/

Štáb a tvůrci

Režie

Adina Pintilie /ž/

Asistent režie

Bianca Oana /ž/, Monica Lăzurean-Gorgan /ž/, Jette Blümler /ž/, Anca Butoi /ž/

Skript

Andra Bărbuică /ž/

Scénář

Adina Pintilie /ž/

Kamera

George Chiper-Lillemark, Dragoș Hanciu (dodatečné záběry)

Druhá kamera

Laurențiu Răducanu

Asistent kamery

Boroka Biro /ž/, Annegret Sachse /ž/, Adrian Şandor, Andrei Zikali, Tudor Necula, Genadi Ivanov, Christian Vlădescu, Sergey Gyaurov, Ştefan Mangir (steadicam)

Architekt

Adrian Cristea

Výprava

Mihai Pârvu (vedoucí výpravy), Georgi Petkov (vedoucí výpravy), Cosmin Cornisor (rekvizitář), Ivelina Mineva /ž/ (rekvizitářka), Oskar Steven Hopp (rekvizitář), Georgi Petkov (rekvizitář), Cristian Găman (rekvizitář), Razvan Ionică (rekvizitář), Lozen Samsonov (rekvizitář)

Návrhy kostýmů

Maria Pitea /ž/

Kostýmy

Doina Răducuț /ž/, Florina Isai /ž/

Masky

Ioana Covali /ž/, Alex Gherase (účesy), Milen Ivanov (účesy)

Střih

Adina Pintilie /ž/, Dragoș Apetri

Asistent střihu

Alice Gheorghiu /ž/, Iulian Nanu, Ruxandra Pintilie /ž/, Georgiana Surugiu /ž/

Zvuk

Dominik Dolejší (design a mix zvuku), Marek Poledna (mix zvuku a střih dialogů), Veselin Zografov (záznam zvuku), Adam Levý (záznam a střih dialogů, střih ruchů), Jan Hála (záznam dialogů), Pavel Jan (střih dialogů), Miroslav Chaloupka (střih dialogů), Jan Kalužný (střih dialogů), Tudor Petre (střih dialogů), Martin Blauber (střih ruchů), Václav Flegl (střih zvukových efektů)

Vizuální efekty

Matei Ovejan (supervize), The Post Republic, Artem Stretovych, Patrick Heck

Zvláštní efekty

Adrian Popescu, Sorin Udroiu

Postprodukce

Bogdan Dumitru (supervize), The Post Republic (obraz), Michael Reuter (producent The Post Republic), Petra Kader-Göbel /ž/ (producentka The Post Republic), Nils Peterson (supervize The Post Republic), Foarfeca Studio (obraz), Studio Bystrouška (zvuk), Petr Novák (producent Studio Bystrouška), Tremens Film Tonstudio (zvuk), Bernhard Maisch (Tremens Film Tonstudio)

Výkonná produkce

Bianca Oana /ž/, Karel Poupě, Karsten Frank

Producent

Bianca Oana /ž/, Philippe Avril, Adina Pintilie /ž/, Karsten Frank (přidružený producent), Neda Milanova /ž/ (přidružená producentka), Anne Grange /ž/ (přidružená producentka), Anamaria Antoci /ž/ (přidružená producentka), Laura Georgescu-Baron /ž/ (přidružená producentka), Anca Vlăsceanu /ž/ (přidružená producentka), Ana Alexieva /ž/ (přidružená producentka), Monica Lazurean-Gorgan /ž/ (přidružená producentka)

Koproducent

Benny Drechsel, Radovan Síbrt, Alžběta Karásková, Martička Božilova /ž/

Vedoucí produkce

Cătălin Neagoe, Nicole Zscherny /ž/, Petra Dobešová, Jakub Pinkava

Asistent vedoucího produkce

Mircea Ibadof, Johanna Schön, Kevork Vanlyan, Konstantin Georgiev

Odborný poradce

Ileana Botezat Antonescu /ž/ (psychoterapie), Helen Charmichael /ž/ (psychoterapie), Annie Vermaat /ž/ (psychoterapie), Julia Sparmann /ž/ (terapie), Sarah Rodewald /ž/ (terapie), Martina Künzel /ž/ (terapie), Ater Crudus (bondáž)

Spolupráce

Benjamin Hirlinger (vrchní osvětlovač), Plamen Soklev (vrchní osvětlovač), Alexandru Mihăescu (kouč dialogů), Susan Batson /ž/ (koučka herců), Judith Weston /ž/ (koučka herců), Mark Travis (kouč herců), Arne Bro (poradce režie), Lotte Mik Meyer /ž/ (poradce režie), Ian Sellar (poradce režie), Gyula Gazdag (poradce režie), Franz Rodenkirchen (poradce scénáře a střihu), Molly Malena Stensgaard /ž/ (poradce scénáře), Anita Voorham /ž/ (poradce scénáře), Marten Rabarts (poradce scénáře), Mircea Olteanu (poradce střihu), Åsa Mossberg /ž/ (poradce střihu), Paolo Moretti (poradce střihu), Gisèle Rapp-Maichler /ž/ (poradce střihu), Georgi Bogdanov (poradce střihu)

České podtitulky

Ester Žantovská

Výrobce českých podtitulků

Port Lingua

Hudba

Hudba

Ivo Paunov, skupina Einstürzende Neubauten (dodatečné hudba)

Použitá hudba

Johannes Brahms (Sonáta pro violoncello e moll, op. 38 /I. Allegro non tropo/), Johannes Brahms (Smyčcový kvartet a moll, op. 51, č. 2)

Nahrál

Diana Miron /ž/ /vokály/, Nina Künzel /ž/ /vokály/, Philipp Ernsting /perkuse/, Anna Bakker /ž/ /housle/

Hudební dramaturgie

Andrei Tanasescu (poradce)

Choreografie

Paul Dunca

Písně

5:48 Uhr Tier

Hudba k písni Blixa BargeldN.U. Unruh
Text písně Blixa Bargeld
Zpívá skupina Einstürzende Neubauten

Die Befindlichkeit des Landes

Hudba k písni Blixa BargeldN.U. UnruhAlexander HackeJochen ArbeitRudi Moser
Text písně Blixa Bargeld
Zpívá skupina Einstürzende Neubauten

Wir sind gekommen die Geschenke abzuholen

Hudba k písni Blixa BargeldN.U. UnruhAlexander HackeJochen ArbeitRudi Moser
Text písně Blixa Bargeld
Zpívá skupina Einstürzende NeubautenDiana Miron /ž/

Cabaret

Hudba k písni John Kander
Text písně Fred Ebb

Lokace

Německo, Crimmitschau (Německo), ulice Harthauer Weg (Crimmitschau), Bmh Eventclub (Crimmitschau), Lipsko (Německo), zoologická zahrada /interiér/ (Lipsko), Halle (Německo), Univerzitní klinika (Halle), Bulharsko, Sofie (Bulharsko), ulice Slivnitsa (Sofie), Derida Dance Center (ulice Slivnitsa), ulice Knyaginya Maria Luiza (Sofie), studio Fabrica 126 (ulice Knyaginya Maria Luiza), Rumunsko, Bukurešť (Rumunsko), ulice Șoseaua București Nord (Bukurešť), Swan Office Park /i interiér/ (Bukurešť), ulice Strada Inginer Dimitrie Tacu (Bukurešť), Serena Apartments (ulice Strada Inginer Dimitrie Tacu)

Produkční údaje

Originální název

Touch Me Not

Český název

Touch Me Not

Anglický název

Touch Me Not

Koprodukční název

Nu mă atinge-mă / Touch Me Not / Ne me dokosvaj / Touch Me Not

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

experimentální, psychologický

Země původu

Rumunsko, Spolková republika Německo, Česká republika, Bulharsko, Francie

Copyright

2018

Rok výroby

2015—2018

Premiéra

festivalová premiéra 22. 2. 2018 (68. mezinárodní filmový festival Berlinale Berlín, Německo)
slavnostní premiéra 7. 11. 2018 (kino Pilotů, Praha)
distribuční premiéra 15. 11. 2018 /nepřístupné pro děti do 15 let/

Distribuční slogan

Řekni mi, jak jsi mě miloval, abych pochopila, jak milovat.

Výrobce

Manekino Film, Rohfilm Productions (koprodukce), Pink (koprodukce), Agitprop (koprodukce), Les Films de l’Etranger (koprodukce), Hi-Fi Production (spolupráce), HBO Romania (spolupráce), Romanian Television Society (spolupráce), The Post Republic (spolupráce), Studio Bystrouška (spolupráce)

S podporou

Romanian National Film Center, Eurimages, Mitteldeutsche Medienförderung, Státní fond kinematografie ČR, TorinoFilmLab, Bulgarian National Film Center, Eurométropole de Strasbourg, Sensiblu, Christian Tour, Noumax, The Home, Romanian Cultural Institute, Bmh Eventclub, Liepziger Messe, Kreativní Evropa (vývoj)

Distribuce

Pilot Film

Vývoz

Doc & Film International

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

123 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, MP4

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

anglická

Mluveno

anglicky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

anglické