Zlatý podraz

Země původu

Česká republika

Copyright

2018

Rok výroby

2018

Premiéra

25. 10. 2018

Minutáž

107 min

Kategorie

film

Žánr

historický, psychologický, sportovní, milostný

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Zlatý podraz

Český název

Zlatý podraz

Anglický název

Golden Betrayal

Anotace

Velkoryse pojatý historický a sportovní snímek Zlatý podraz natočil Radim Špaček podle scénáře novinářů Jakuba Bažanta a Jiřího Závozdy a scenáristky Kristiny Nedvědové, vycházejícího z knihy obou žurnalistů Nebáli se své odvahy (2014) o dějinách české košíkové v letech 1897–1993. Na pozadí jednoduchého fiktivního milostného příběhu se v dramatickém vyprávění odehrávají skutečné události, spjaté nejen se sportovními utkáními, nýbrž také s historickými fakty z let 1938–1951. – Basketbalista František Prokeš se stane hrajícím trenérem, když musí zastoupit původního kouče Jaroslava Valentu, který kvůli odbojové činnosti zahynul za okupace. Po válce Čechoslováci slavně zvítězí na mistrovství Evropy 1946 v Ženevě. František se tu zamiluje do emigrantky z polské židovské rodiny Michelle, jíž se podařilo utéct před Stalinem i Hitlerem. Dívka později přijede do Československa, avšak okamžitě po komunistickém puči v roce 1948 se vrátí na Západ, protože na rozdíl od milence dobře ví, co se tu stane. František zůstane kvůli rodičům; jeho otec byl po válce ministrem a teď má proto potíže. Zúčastní se s týmem olympiády v Londýně 1948, kde se znovu setká s Michelle a kde promešká nabídku od Čechoameričana Trusila odjet do Států. Šrouby v Československu se utahují. Mužstvo může díky povolení předsedy vlády Zápotockého startovat na mistrovství Evropy 1951, kde ve finále těsně prohraje se Sověty a kde podlézavý kouč Hrabal odmítne podat oprávněný protest. V té době je však František, který se nepoddal a nezačal „fízlovat“ kamarády, zavřený ve vězení... – Tvůrci se věnují „malým“ i „velkým“ událostem s důrazem na popis dobové atmosféry a na charakterizaci několika více či méně „typizovaných“ postav. Chronologické vyprávění s časovými skoky doplňují poněkud neústrojně krátké vize. – Film byl od začátku zamýšlen jako příspěvek ke 100. výročí vzniku republiky. Proto má i politický rozměr a zejména na konci akcentuje vlastenecký patos (viz závěrečná zvuková montáž několika verzí československé/české hymny). Zatímco příběh je fiktivní, osudy některých postav jsou autentické (například trenér Jaroslav Vacek, hráč Ivan Mrázek – ve filmu Ivan Karásek). V některých zápasech nastoupili v rolích protihráčů špičkoví čeští basketbalisté Jiří Welsch nebo Tomáš Satoranský. -tbk-

Obsah

Mladý František Prokeš se s kufříkem vrací ve vizi do vyklizené vily za městem. Vidí fotografii basketbalového týmu, z níž on sám zmizí... – Hráči na soustředění s trenérem Jaroslavem Valentou hrají zápas s Američany z Utahu, které koučuje Čechoameričan John Trusil. – Franta se s batohem na zádech vrací domů. Otec ví, že nebyl na soustředění budoucích právníků, nýbrž na sportovním táboře. Na rozdíl od manželky nesouhlasí se synovou zálibou. – Franta ráno běhá s trenérem. V pozadí znějí z rádia jména popravených. Valenta mu řekne, že možná bude muset převzít vedení týmu místo něj; určitě to zvládne, jen musí být vždy frajer... – Při oslavě v tělocvičně hraje František na klavír a kamarádi s ním zpívají. Vypadne proud a ozve se siréna. Všichni jdou do krytu, jen Frantův nejlepší kamarád Honza zůstane a začne házet na koš. Další hráči se k němu přidají. Slíbí si, že až válka skončí, všem to ukáží. – Franta doběhne na hřiště. Kamarádi se ptají na Valentu. On zahájí trénink místo něj. Do tělocvičny dorazí gestapo, ale ve Valentově skříňce nic nenajde. Franta si vezme trenérovu píšťalku. – Na gestapu mučí Valentu. Má prozradit, kde je vysílačka. Muž se rozběhne hlavou proti zdi... – Mužstvo se sejde v tmavých oblecích v tělocvičně. Začne trénovat. Pak všichni leží na zemi jako zastřelení... – Válka skončila. Honza se svou dívkou Janou a s Frantou naberou před pankráckou věznicí z vyvezeného kolečka hrst hlíny z míst, kde zemřel trenér, a utečou s ní. Jsou rádi, že je po válce. – Ministr Prokeš se zlobí na poradě kvůli nedodanému seznamu. Mezi úředníky je i František, který dostudoval práva a kterého otec u sebe zaměstnal. Prokeš ví, že seznam měl udělat syn. Pohádá se s ním a vyhodí ho. Frantovi to nevadí. – Při oslavě na americké ambasádě se František, který je tu s reprezentačním mužstvem, baví s Johnem Trusilem ve vojenské uniformě o mistrovství Evropy v Ženevě v roce 1946, kam chtějí Čechoslováci jet, jenže jen obtížně shánějí peníze. – Nový předseda svazu Václav Hrabal oznámí na srazu hráčům, že se podařilo získat finance. V nominaci je i několik Slováků. – Matka se loučí s Františkem. Očekává, že přiveze medaili. Zato otec se k synovi stále chová odtažitě. – Kluci se dobře baví cestou vlakem, kde je s nimi v kupé i rozhlasový reportér, cestující na mistrovství. Zarazí je, když projíždějí zcela zničeným městem. – Hrabal sehnal v Ženevě laciné ubytování v bordelu La Rose, který je zavřený kvůli rekonstrukci. Kluci jsou natěšení na týden plný zážitků, ale bordelmamá pošle holky do jejich pokojů. – Před prvním zápasem v šatně vyndá Franta krabičku s hlínou a trikolórou: budou hrát za ty, kteří se nedožili, nejen za Valentu, ale i za židovské či slovenské spoluhráče. Jelen vymyslí sportovní pokřik Holarijó. – Zápas se Švýcary je napínavý. Frantovi se definitivně rozpadne jedna kecka, a tak dohraje s bosou nohou. Čechoslováci zvítězí a patřičně to v nevěstinci oslaví. Franta se sblíží se sympatickou Michelle, která tu pracuje jako služka. Ta přijde s ostatními děvčaty fandit na finálový zápas s Italy. Tentokrát je vítězství Čechoslováků velmi těsné. Rozhodující bod dá Ivan Karásek. Hráči pak konstatují před novináři, že jejich jedinou taktikou bylo dát víc košů než soupeř. S Frantou se baví Trusil, který ho lanaří. Domluví se, že se uvidí na olympiádě v Londýně (1948). – V bordelu je velká oslava. František se v noci pomiluje s Michelle. Dívka pochází z polské židovské rodiny. Studovala balet. Utekla před Stalinem do Paříže a později před Hitlerem do Švýcarska. Když se František vrací z jejího pokoje, zahlédne opilého Hrabala, jak ponižuje jednu prostitutku. – Ráno výprava odjíždí. Mladík marně vyhlíží Michelle. – V Praze čeká vítězné košíkáře velké uvítání na nádraží. I pan Prokeš pogratuluje synovi k poháru. – František volá z vily do Ženevy. Vyčte Michelle, že se s ním nerozloučila; je odhodlán telefonovat jí každý den. – Dívka přijede do Československa na Vánoce. Prokešovi si ji brzy oblíbí a ona je. Má však obavy o budoucnost. Je o něco starší než František. Vzpomíná na rodiče, kteří ji před Rudou armádou včas poslali ke známým do Francie. Sami už odjet nestihli a zahynuli. – František má v noci noční můru. Milenka ho uklidní. Později spolu s otcem vidí při návštěvě hodinářství za výkladem pochodující Lidové milice. Prokeš konstatuje, že je to konec. Udělá se mu zle. Také Michelle přesně odhadne, co se děje. Rozloučí se s Františkem na nádraží a marně jej přemlouvá, aby odjel s ní. Mladík tvrdí, že nemůže kvůli rodičům. Michelle je smutná: ztratila už jednu rodinu a je jí jasné, že ztratí i druhou. – Jelen se na tréninku pohádá se spoluhráčem komunistou. – Do vily Prokešových vtrhne Státní bezpečnost. Odvezou otce navzdory jeho nemoci. – Hrabal se řídí pokyny stranického tajemníka. Varuje Františka, že jeho pozice se kvůli otci zhoršila. Podle něj o reprezentaci nerozhoduje jen forma, ale i politický charakter. – Hrabal oznámí týmu, že jménem všech poslal gratulaci Gottwaldovi ke zvolení prezidentem. Honza mu řekne, že je vůl. Později si při přátelském zápase poraní nohu a nemůže jet na olympiádu. V šatně se baví s Frantou, který se podle něj musí v Anglii sejít s Trusilem. – František v Londýně odejde od mužstva do hotelu za Trusilem. Řekne mu, že otec byl dva týdny ve vazbě, ale pak ho pustili. Američan konstatuje, že jeho nabídka stále platí. Pak je vyruší Michelle. – Dívka se později jde podívat na zápas Čechoslováků s Američany. Tým prohraje rozdílem třídy a František spoluhráčům nespravedlivě vynadá. Ti jsou zaražení jeho jednáním. Michelle mu potom vyčte, jak se ke klukům choval. Mladík jí řekne o Trusilově nabídce. Chce, aby jela do Ameriky s ním. Ale ona právě získala stipendium na taneční školu. A František neví, jak se rozhodnout. Na sraz před odjezdem přijde pozdě. Omluví se Ivanovi za své chování. – Tentokrát skončili Čechoslováci osmí. Po návratu domů se matka syna vyptává na Michelle. Otci, trpícímu na slabé srdce, je již lépe. – Estébáci odvedou mladého Prokeše k výslechu. Vyptávají se ho na setkání s Trusilem v hotelu Astoria, o němž vědí. Podle nich je Čechoameričan agentem CIA. Diví se, proč s ním sportovec neodjel, a konstatují, že když bude František „rozumný“, může tím pomoci otci. Mladík opáčí, že se nenechá vydírat. – Také konformní Hrabal promluví Františkovi do duše. Přimluvil se prý za něj a dal mu tak druhou šanci. Může dál trénovat reprezentaci, ale nebude to zadarmo... – Tým jede tramvají na audienci k předsedovi vlády Antonínu Zápotockému. Bodrý politik konstatuje, že mohou na mistrovství Evropy v Paříži 1951, protože tam budou i sovětští soudruzi basketbalisté. Musejí ovšem podepsat závazek. – Stranický tajemník jim potom naznačuje, co jim hrozí, pokud závazek nesplní. Navíc v mužstvu musí hrát dva dělníci. – Prokešovi jsou nuceni opustit vilu, kam se nastěhuje nějaký soudruh s manželkou. – Tým diskutuje nad závazkem. Hráči vědí, že mohou na mistrovství jen proto, že Sověti nechtějí být jediným týmem ze socialistického tábora. Zavážou se, že budou za nimi druzí, neboť nepředpokládají, že by Sověti mohli zvítězit. Jelen to odmítne podepsat. – František s Ivanem přemlouvají v kladenských hutích taviče Jardu, aby se přidal k reprezentaci. – Kamarádi se sejdou na svatbě Honzy a Jany. Jelen se tady naváží do Hrabala. Málem dojde ke rvačce. Hrabal nutí trenéra napsat na hráče posudky. Pohádají se kvůli Jelenovi a mladík prohlásí, že fízla dělat nebude. – František schová v šatně krabičku s trikolórou. Vzápětí sem přijdou estébáci... – Mužstvo odlétá do Paříže bez trenéra. – U Prokešů poslouchají přímý přenos finálového utkání Československa se Sovětským svazem. Jsou tam také Jelen, Jana a Honzův otec. František schází. – Hráči před zápasem položí ruce na krabičku s trikolórou. Trenérem týmu je Hrabal, ale Honza ho na hřišti umlčí. Poločas skončí nerozhodně. Mezi diváky je i Michelle. Na hřišti se schyluje k potyčce. Ivan opět vyrovná trestnými hody. Ale po skončení zápasu mají kvůli faulu ještě jeden trestný hod Sověti. A ten rozhodne. Čechoslováci prohráli 44:45, ale podle rozhodnutí komisaře mohou podat oprávněný protest kvůli přešlapu. Bázlivý Hrabal však prohlásí, že nikdy nebudou protestovat proti Sovětskému svazu. Diváci pískají. Při vyhlášení vítězů se hraje sovětská hymna. – Smutný Prokeš požádá manželku, aby vypnula rádio. Tak doma neslyší, že Michelle se postará o to, aby vojenská kapela zahrála i českou hymnu, kterou všichni hráči zpívají; Hrabal stojí osaměle v chodbě haly. – František je ve věznici na samotce. V dešti při vycházce v koridoru mne mezi prsty mokrou zem. Zní druhá sloka československé/české hymny, posléze i její různé verze... -tbk-

Poznámka

Nad filmem převzala záštitu Česká basketbalová federace, Česká unie sportu, předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval, starosta Městské části Praha 1 Oldřich Lomecký a primátorka Hlavního města Prahy Adriana Krnáčová. Ve snímku jsou použity záznamy z archivu Českého rozhlasu.

Hrají

Filip Březina

basketbalista František Prokeš, kapitán a trenér týmu

Patrycja Volny /ž/

tanečnice Michelle

Zdeněk Piškula

basketbalista Jan Sedlák

Ondřej Malý

Václav Hrabal, předseda svazu

Alena Mihulová

Marie Prokešová, Františkova matka

Jan Hartl

ministr spravedlnosti Prokeš, Františkův otec

Stanislav Majer

trenér Jaroslav Valenta

Jiří Roskot

basketbalista Emil Jelen

Jan Mansfeld

basketbalista Ivan Karásek

Jiří Vojta

basketbalista Josef Kábrt

Martin Klapil

basketbalista Žižka

Alan Weissabel

basketbalista Miloš Lisický

Simona Lewandowská

studentka Jana, Janova dívka

Ivan G'Vera

americký trenér John Trusil

Chantal Poullain /ž/

švýcarská bordelmamá

Jiří Štrébl

školník Sedlák, Janův otec

Jaromír Dulava

předseda vlády Antonín Zápotocký

Jakub Uríček

basketbalista Havran

Ivor Krotovych

basketbalista Válek

Jan Jedlinský

hutník a basketbalista Jarda Neděla

Václav Helšus

hodinář Kotek

Roman Mrázik

rozhlasový reportér

Maëlane Auffray /ž/

švýcarská prostitutka

Alena Doláková

švýcarská prostitutka Mimi

Hana Vojtová

švýcarská prostitutka

Anna Bangoura

švýcarská prostitutka

Anežka Rusevová

švýcarská prostitutka

Magdalena Malinová

švýcarská prostitutka

Damian Odess-Gillett

Američan Jones

Mariana Wesley

zpěvačka na americkém vyslanectví

Jiří Šebek

sovětský basketbalista Otar Michajlovič Korkia

Andrej Bestčastnyj

sovětský trenér Stepan S. Spandarjan

Martin Frank

kapitán sovětských basketbalistů Aloan Lysov

Jiří Kryšpín

sudí v Paříži

Václav Legner

sudí v Paříži

Claudia Vašeková

tajemnice u Antonína Zápotockého

Andreas Kaulfuss

poručík gestapa

Jiří Ployhar

příslušník StB

Jakub Zindulka

příslušník StB

Martin Havelka

vyšetřovatel StB

Filip Sychra

vyšetřovatel StB

Ivo Novák

náměstek na ministerstvu spravedlnosti Soukup

Dalibor Vinklát

dozorce před věznicí

Jan Vejražka

novinář

Jiří Nácovský

dělník

Jan Šimůnek

basketbalista

Philipp Schenker

komisař gestapa

Robert Tschorn

příslušník gestapa

Miroslav Lhotka

příslušník gestapa u výslechu

Veronika Schönová

Bětka, hospodyně u Prokešů

Petra Horáčková

žena

Jakub Bažant

Mluví Marek Daniel
rozhlasový komentátor

Miroslav Vondřička

sudí

Alan Záruba

sudí

Jiří Závozda

sudí s brýlemi v Londýně

Jan Smetana

sudí

Jiří Kalemba

sudí v Ženevě

Jan Pergler

sudí přípravného zápasu

Lukáš Ulrych

basketbalista

Roberto Terragni

italský trenér

Pavel Koudelka

basketbalista

Jakub Velenský

švýcarský basketbalista

Kristian Buryš

basketbalista

Josef Pivoňka

basketbalista

Petr Czudek

asistent italského trenéra

Zdeněk Kos

italský basketbalista

Josef Jelínek

basketbalista

Jan Trka

basketbalista

Levell Sanders

americký trenér

Jiří Welsch

italský basketbalista Sergio Stefanini

Tomáš Satoranský

cestující nastupující do vlaku

Patricie Janstová

host na americkém vyslanectví

Kateřina Janstová

host na americkém vyslanectví

Tereza Marková

host na americkém vyslanectví

Andrea Tomsová

host na americkém vyslanectví

Jáchym Lukeš

host na americkém vyslanectví

Klára Štefánková

host na americkém vyslanectví

Jana Tokarská

host na americkém vyslanectví

Kamila Klausová

host na americkém vyslanectví

Martina Richterová

host na americkém vyslanectví

Vratislav Randa

host na americkém vyslanectví

Kateřina Kleslová

host na americkém vyslanectví

Jana Blountová

host na americkém vyslanectví

Kryštof Šafer

host na americkém vyslanectví

Aneta Šaferová

host na americkém vyslanectví

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Alice Kulhánková Ronovská

Asistent režie

Kamil Krutiš, Zdeněk Meduna

Předloha

Jakub Bažant (Nebáli se své odvahy – kniha), Jiří Závozda (Nebáli se své odvahy – kniha)

Scénář

Jakub Bažant, Kristina Nedvědová, Jiří Závozda

Druhá kamera

Viktor Smutný (operátor kamery B)

Asistent kamery

Václav Zajíček (ostřič kamery A), Jan Skriečka (ostřič kamery B), Václav Kareš (ostřič kamery B), Jiří Holec, Hynek Pantůček

Assistent architekta

Jana Boháčková

Výprava

Karel Vaňásek, Filip Kalina (rekvizitář), Jiří Kotlín (rekvizitář), Denis Khalaf (rekvizitář), Zbyněk Vít (rekvizitář), Vladimír Polák (dekoratér), Jaroslav Fiala (dekoratér)

Návrhy kostýmů

Simona Rybáková

Kostýmy

Iveta Trmalová (vedoucí kostymérka), Jana Milerová, Vanda Exnerová, Zuzana Máchová, František Křížek, Helena Rovná, Zuzana Kolínová, Ivana Řezáčová, Vojtěch Haničinec, Kryštof Haničinec, Karolína Martínková, Nikola Cabanová, Albert Caban, Martina Hrušková, Lenka Kolaříková, Marie Šimůnková, Alžběta Runová, Kateřina Milerová, Hana Malátová, Štěpánka Staňková

Masky

Jaroslav Šámal, Lukáš Král, Tereza Malá, Dan Šámal, Kateřina Naisrová-Šámalová, Filip Šámal, Alena Marečková, Simona Zieberová, Kateřina Tišnovská

Zvuk

Marek Hart (zvuk, mix, střih a design zvuku), Viktor Prášil (zvuk a záznam zvuku), Ludvík Bohadlo (záznam zvuku), Petr Šoupa (záznam hudby), Michal Pekárek (záznam a mix hudby), Honza Martínek (střih dialogů), Martin Jílek (střih a design zvuku, záznam postsynchronních ruchů a sborů), Peter Hilčanský (střih a design zvuku), Michaela Patríková (záznam a střih sborů), Anna Jesenská (střih postsynchronních ruchů), Roman Sklenář (záznam hudby)

Zvláštní efekty

Martin Kulhánek (koordinátor), Jakub Nierostek, Martin Sixta

Postprodukce

Universal Production Partners, a. s. (obraz), Vít Komrzý (producent UPP), Ivo Marák (výkonný producent UPP), Tomáš Pulc (technologická supervize UPP), Jan Krupička (technologická supervize UPP), Miroslav Sochor (vedoucí produkce UPP), Martina Vaňkátová (produkce UPP), Soundsquare, a. s. (zvuk), Pavel Rejholec (vedoucí studia Soundsquare), Michaela Patríková (produkce Soundsquare), Jakub Sláma (produkce Soundsquare)

Koordinátor kaskadérů

Petr Drozda

Výkonná produkce

Karel Komárek (výkonný producent ČT)

Koproducent

Helena Uldrichová (FC ČT), Jiřina Budíková (kreativní producentka ČT)

Vedoucí produkce

Jiří Hauzner, Tomáš Chlost (vedoucí natáčení)

Zástupce vedoucího produkce

Kryštof Šafer (ekonom)

Asistent vedoucího produkce

Adam Karásek

Výtvarná spolupráce

Martin Pospíšil (grafický vizuál), Tomáš Krejčí (grafický vizuál), Zdeněk Rerych (grafický vizuál)

Odborný poradce

Jiří Rejzek, Jonáš Ledecký, Miloš Zahradník, Petra Horáčková (jazyková poradkyně), Olesya Nováková (jazyková poradkyně), Claudia Vašeková (jazyková poradkyně), Christopher Downs (jazykový poradce), Jakub Bažant (trenér basketbalu), Jiří Závozda (trenér basketbalu), František Rón (trenér basketbalu), Jiří Šebek (trenér basketbalu), Jakub Velenský (trenér basketbalu), Petr Závozda (trenér basketbalu)

Spolupráce

Angelina Elisabeth Alečková (klapka), Slavomír Mikovec (vrchní osvětlovač), Patrik Nguyen (fotograf)

České podtitulky

Hana Janovská

Hudba

Hudba

Jakub Kudláč, Jakub Šafr (aranžmá dobových skladeb)

Použitá hudba

Johann Sebastian Bach (Lipské chorály /Allein Gott in der Höh’ sei Ehr’/), George Gershwin (Summertime)

Nahrál

Daniel Šoltis /bicí/, Josef Štěpánek /kytara/, Antonín Burda /housle/, Orchestr Jakuba Šafra, Jakub Šafr /klavír/, Ivo Kahánek /klavír/

Dirigent

Michaela Rózsa Růžičková

Hudební režie

Petra Malíšková, Jakub Šafr (režie dobových skladeb)

Choreografie

Dana Gregorová

Písně

Chyťte brouka

Hudba k písni Alfons Jindra
Text písně Jaroslav Moravec
Zpívá Filip Březinasbor

Měsíc to zavinil

Hudba k písni Jiří Traxler

I Need Someone Like You

Hudba k písni Fats Waller
Zpívá Mariana Wesley

Davenport Blues

Hudba k písni Bix Beiderbecke

It Don’t Mean A Thing

Hudba k písni Duke Ellington

Just A Closer Walk With Thee

Hudba k písni tradicionál

Dobrou noc

Hudba k písni Jiří Traxler
Text písně Karel Kozel
Zpívá Zdeněk Piškula

Když jsem šel v Praze po rynku

Hudba k písni lidová píseň

Kde domov můj

Hudba k písni František Škroup
Text písně Josef Kajetán Tyl
Zpívá sbor

Nad Tatrou sa blýská

Hudba k písni lidová slovenská píseň

Hymna Sovětského svazu

Hudba k písni Alexandr Vasiljevič Alexandrov

Lokace

Praha, Nové Město (Praha), Hlavní nádraží (Nové Město), ulice Politických vězňů (Nové Město), Petschkův palác /interiér/ (ulice Politických vězňů), Opatovická ulice (Nové Město), Václavské náměstí (Nové Město), Hotel Evropa /interiér/ (Václavské náměstí), Podskalská ulice (Nové Město), Ladova ulice (Nové Město), ulice Na Zbořenci (Nové Město), Bubeneč (Praha), Výstaviště (Bubeneč), Průmyslový palác /interiér/ (Výstaviště), Staré Město (Praha), ulice Na Františku (Staré Město), Ministerstvo průmyslu a obchodu /interiér/ (ulice Na Františku), Podolí (Praha), Yacht Klub /interiér/ (Podolí), Střešovice (Praha), Lomená ulice (Střešovice), Kbely (Praha), letiště (Kbely), Slapy, zámek (Slapy), Mladá Boleslav, Viničná ulice (Mladá Boleslav), věznice /i interiér/ (Viničná ulice), Palackého ulice (Mladá Boleslav), sokolovna /interiér/ (Palackého ulice), Hradec Králové, nádraží (Hradec Králové), Soběšín, Masarykův tábor YMCA (Soběšín), Králův Dvůr, Tovární ulice (Králův Dvůr), Králodvorské železárny (Tovární ulice), Jimramov, Panská ulice (Jimramov), Kostelní ulice (Jimramov), ulice Padělek (Jimramov), sokolovna /interiér/ (ulice Padělek), Hýskov, Školní ulice (Hýskov), Trhonice, Boží muka (Trhonice), Přelouč, Pardubická ulice (Přelouč), sokolovna (Pardubická ulice), Holany, Holanský rybník (Holany)

Produkční údaje

Originální název

Zlatý podraz

Český název

Zlatý podraz

Anglický název

Golden Betrayal

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

historický, psychologický, sportovní, milostný

Země původu

Česká republika

Copyright

2018

Rok výroby

2018

Produkční data

začátek natáčení 3. 1. 2018
konec natáčení 31. 5. 2018
konec distribučního monopolu 24. 10. 2020

Premiéra

slavnostní premiéra 22. 10. 2018 (Obecní dům, Praha)
předpremiéra 24. 10. 2018 (Univerzitní kino Scala, Brno)
distribuční premiéra 25. 10. 2018 /nevhodné pro děti do 12 let/

Distribuční slogan

Film o lásce, přátelství a naději.

Výrobce

BUC-FILM, s.r.o., Miroslav Jansta (koprodukce), Česká televize (koprodukce), Filmové centrum (Česká televize), TIPSPORT a. s. (koprodukce), Barrandov Studio a. s. (koprodukce), Punkchart films s. r. o. (koprodukce)

S podporou

Státní fond kinematografie (Program filmových pobídek)

Distribuce

FALCON a.s.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

107 min

Distribuční nosič

DCP 2-D

Poměr stran

1:2,35

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky, německy, francouzsky, slovensky, polsky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české