„Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“

Země původu

Rumunsko, Česká republika, Francie, Bulharsko, Spolková republika Německo

Copyright

2018

Rok výroby

2018

Premiéra

28. 2. 2019

Minutáž

139 min

Režie

Radu Jude

Kategorie

film

Žánr

komedie, politický, psychologický, hořká komedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

„Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“

Český název

„Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“

Anglický název

I Do Not Care If We Go Down in History as Barbarians

Koprodukční název

„Imi este indiferent daca in istorie vom intra ca barbari" / Peu mʹimporte si lʹhistoire nous considère comme les barbares / Ne me interesuva dali istorijata šče ni zapomni kato varvari / Mir ist egal, wenn wir als Barbaren in die Geschichte eingehen

Pracovní název

Pro tohle jste se narodili? / Pentru asta te-ai nascut?

Anotace

Z tvorby rumunského filmaře Radua Judeho byl u nás dosud uveden jen jeho osobitý eastern Aferim! (2015, Aferim!). Ve snímku „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“ se tvůrce zabývá kontroverzním tématem účasti Rumunů na holocaustu. Název je citátem prohlášení tehdejšího „vůdce národa“ Iona Antonesca (1882–1946) z léta roku 1941. V říjnu téhož roku rumunské vojsko po boku Němců dobylo Oděsu a „osvobodilo ji od komunistické nadvlády“, což je v Rumunsku považováno za hrdinský čin. Pak však došlo k atentátu na tamní vojenský štáb a jako odvetu přikázal Antonescu zlikvidovat všechny oděské Židy. Došlo k tzv. oděskému masakru, při němž byli nevinní lidé hromadně vražděni střelbou, věšením i ohněm. Další desítky tisíc jich zahynuly i v následujících dvou měsících nebo v koncentračních táborech. To je historické pozadí pro představení pod širým nebem, jež připravuje mladá divadelní režisérka Mariana Marinová. Zatímco všichni chtějí ukázat po vzoru historických rekonstrukcí hrdinství rumunských vojáků při dobývání města, ona chce naopak odhalit to, co bylo potom, tedy zmíněné kruté vyvražďování, při němž podle ní Antonescu vlastně předešel Hitlera s jeho „konečným řešením židovské otázky“. Mariana se kvůli tomu dostává do sporu nejen s členy vojenských historických spolků, kteří v projektu spolu s komparzisty vystupují, ale především s představitelem vedení města, inteligentním Movilou. Vedou spolu dlouhé diskuse, po nichž se Movila nakonec rozhodne akci zrušit. Mariana naoko přistoupí na jeho podmínky, ale samotné představení dá dohrát až do konce, v němž „uhoří“ zajatí židé v zapálené dřevěné budově. Děj je postaven na argumentaci různých stran, přičemž zejména Mariana usiluje o to, aby vše měla podloženo fakty z nejrůznějších zdrojů (historických knih, beletrie, dobových archivních materiálů apod.). Žena v průběhu příprav řeší také osobní krizi s ženatým pilotem poté, co mu oznámí, že je pravděpodobně těhotná. Režisér a zároveň scenárista hned na počátku použije zcizující prvek, když se herečka Ioana Iacobová představí a potom plynule přejde do role. Zopakuje jej na konci, kdy na ni mimo obraz zavolá jejím občanským jménem. Velký prostor dává archivním materiálům, využije i úryvek z filmu o Antonescovi, natočeném rumunským klasikem Sergiem Nicolaescem. Závěr snímku patří inscenovanému představení. Divák, který nezná rumunskou historii, může být poněkud zmaten, avšak ve filmu jde o mnohem více než jen o ni. Je zjevné, že dávná tragédie je i dnes stále zamlčována a že antisemitismus je v Rumunsku stále zakořeněný. Tváří v tvář soudobé antisemitské vlně v Evropě byl tak Judeho dílo ve své době velmi aktuální. – Projekt byl vyvinut s podporou See Cinema Network a koprodukčním trhem CineMart. -tbk-

Obsah

Komentář v dobovém týdeníku z roku 1941 oslavuje vítězství rumunských vojsk při osvobození Oděsy z komunistické moci. – Herečka Ioana Iacobová ve vojenském muzeu mluví o tom, že hraje Marianu Marinovou a plynule přejde do děje. Jako režisérka se Mariana domlouvá se starými komparzisty. – Doma žena skypuje s milencem Dacianem. Čte mu úryvek z Rudé jízdy Isaaka Babela. – Ve fundusu vybírá režisérka kostýmy a zbraně. – Na nádvoří vojenského muzea rozděluje s kolegou Traianem lidi na Němce, Rumuny a Rusy. Instruuje je, co mají dělat. Ti nacvičují útok. – Po milování s Dacianem sledují oba v televizi film Sergia Nicolaesca Zrcadlo o procesu s maršálem Ionem Antonescem, který se v něm brání tvrzením, že deportoval pouze nerumunské Židy. Ale podle Mariany byl Antonescu v roce 1941 ještě radikálnější než Hitler. Ona nechápe, jak se Rumuni mohli tehdy chovat tak hrozně. Posléze se milenci přizná, že je možná těhotná. Dacian to s ní chce při odchodu nějak řešit, ale ona se vymluví. – Při zkoušce se Mariana pohádá s mužem ze spolku vojenské historie. Odmítá dělat věrnou historickou rekonstrukci a všichni musejí respektovat její pojetí. Na plac přijede magistrátní úředník Constantin Movila. Mariana mu v ústraní vykládá, že jí jde o to, ukázat lidem, jak se rumunská vojska chovala po dobytí Oděsy, a vyvolat tím diskusi. Jemu se to nelíbí a navrhuje jí, aby se věnovala jiným historickým obdobím (třeba starým Dákům, nebo komunistickému útlaku). Podle něj se jedná při rekonstrukci o uctění památky padlých hrdinů. Relativizuje vše odkazem na to, že i jiné národy mají na rukou krev. Oba jsou zdatní diskutéři, ale neshodnou se. Movila ji varuje. – Mariana se ve studiu domlouvá se zvukařkou na zvukové složce představení. Inspiruje se opět děsivými archivními záběry z masakrů. – Doma se s milencem baví o své četbě i o svých představách. – Režisérka znovu zkouší s komparzem. Dohadují se s ní dva staří muži: lidem prý vadí, že k deportovaným „Židům“ přidala Cikány; ti by podle nich měli být oddělení. – Mariana pořádá doma večírek pro štáb a kamarády. Baví se nad dalšími dokumentárními záběry. Přijde za ní Dacian s kyticí. Ona s ním jde ven. Muž by chtěl, aby šla na potrat, bojí se, aby se o jejich vztahu nedozvěděla rodina. Naštvaná milenka tvrdí, že ho ze všeho vynechá a že se ještě nerozhodla. Pohádají se. – Mariana zkouší na náměstí, kde se bude představení odehrávat. Přijde za ní Movila. Opět se nedohodnou. Movila požaduje kompromis, aby místo vyvraždění Židů je vojáci jen eskortovali do lágru. Jinak se prý představení neuskuteční. Režisérka ho varuje, že se v tom případě obrátí na tisk. A on prohlásí, že představení ruší. Mariana se dohaduje s dalším komparzistou, jenž se ohání výroky spisovatele Nicolaea Steinhardta, který tvrdil, že Antonescu Židy i zachraňoval. Traian kamarádce navrhne, aby zkoušeli jen eskortování a aby to při představení dotáhli do původního konce. A ona se pak dohodne s Movilou; zdánlivě přistoupí na kompromis. – Druhý den před zahájením akce dorazí na místo Movila se zástupkyní starosty, která na úvod promluví. – Na počátku představení nastoupí jednotlivá vojska, rumunské, německé a ruské. Rumunům požehná antisemitský kněz. Na budově u „scény“ probíhá působivý videomapping. Rumuni s Němci přemohou Rusy a zmocní se města. Pak však dojde k atentátu na vojenský štáb. V odvetu za to nařídí Antonescu, kterého představuje Traian, likvidaci Židů. Ti jsou nahnáni do baráku a ten je pak zapálen. Stavba (na kolečkách) shoří. Diváci různě pokřikují. Mariana je šokovaná, že publikum tleskalo, když barák hořel. Po představení přijde za režisérkou Movila. Kupodivu nerozebírá fakt, že ho neposlechla (tvrdí, že má rád takové „umělecké schválnosti“) a daruje jí knihu o masakru afrických Hererů Němci z roku 1904. Mariana je ochotná jít s ním druhý den na schůzku. Pak prý odjíždí; bude v nezávislém divadle režírovat Čechova. – Režisér mimo obraz volá na herečku jejím jménem... -tbk-

Více →

Poznámka

Radu Jude v souvislosti s tímto snímkem realizoval ještě dva střihové dokumenty s obdobnou tematikou: celovečerní Mrtvý národ (2017, Tara moarta/The Dead Nation) a krátký iGenerál dvakrát popravený (2018, Cele doua executii ale Maresalulu), jež byly uvedeny v roce 2018 na XXII. mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jihlava.

Ve snímku je použit výňatek z filmu Zrcadlo (1993, Oglinda; režie Sergiu Nicolaescu), dále archivní materiály Jurnal de război 4/1941 (ANF), Jurnal de război 13/1941 (ANF), Procesul lui Antonescu onc 1946 (ANF), Execuția Libau (Agentur Karl Höffkes), fotografie Arhivele Nationale de Stat, Willy Pragher (Staatsarchiv Freiburg), Yad Vashem Photo Archive Jerusalem. V titulu jsou rovněž použity citace z textů těchto autorů: Isaak Babel (Rudá jízda, překlad Jan Zábrana), Giorgio Agamben, Joseph Goebbels, Liviu Rebranu, Nicolae Steinhardt, Petre Țuțea, Ludwig Wittgenstein.

Galerie

Hrají

Ioana Iacob /ž/

režisérka Mariana Marinová

Alexandru Dabija

magistrátní úředník Constantin Movila

Alex Bogdan

Traian, Marianin kamarád

Ilinca Manolache /ž/

Marianina asistentka

Şerban Pavlu

Dacian, Marianin milenec

Ion Rizea

Claudia Ieremia /ž/

Bogdan Cotleț

Liliana Ghiță /ž/

Ion Arcudeanu

Mihai Niculescu

Gabriel Spahiu

Eduard Cîrlan

Larisa Crunțeanu /ž/

Tudorel Filimon

Pareş Hontzu

Ilinca Hărnuț /ž/

Andrea Tokai /ž/

Dana Bunescu /ž/

Sofia Nicolaescu /ž/

Luca Tudor

Gheorghe Mezei

Răducu Dumitru

Dan Nicolaescu

Alfredo Minea

Mihai Comănoiu

Patrick Brăila

Mihai Calotă

Claudiu Dumitru

Gheorghe Frunză

Cezar Antal

Marian Iacob

Marius Damian

Maria Militaru /ž/

Cătălin Ştefănescu

Dani Vişan

Rudi Rosenfeld

Lucia Maier /ž/

Andrei Rus

Bianca Radu /ž/

Titi Manea

Adina Cristescu /ž/

Cristina Nicolaescu /ž/

Alexandru Mereuță

Iuliana Vîlsan /ž/

Marian Olteanu

Alex Tosilescu

Alina Ilea /ž/

Cătălina Bălălău /ž/

Marius Bărdăşan

Mihaela Haidău /ž/

Cătălin Anchidin

Ilinca Belciu /ž/

Alecu Jude

Sarra Tsorakidis /ž/