Nabarvené ptáče

Země původu

Česká republika, Slovensko, Ukrajina

Copyright

2019

Rok výroby

2017—2019

Premiéra

12. 9. 2019

Minutáž

170 min

Kategorie

film

Žánr

balada, drama, psychologický, válečný, road movie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Nabarvené ptáče

Český název

Nabarvené ptáče

Anglický název

The Painted Bird

Koprodukční název

Pomaľované vtáča / Rozfarbovanyj ptach

Anotace

Producent, režisér a scenárista Václav Marhoul se v roce 2008 rozhodl natočit adaptaci světového bestselleru amerického autora polsko-židovského původu Jerzyho Kosińského (1933–1991) Nabarvené ptáče, vydaného poprvé v roce 1965. Podařilo se mu získat roku 2010 autorská práva a po sedmnácti verzích scénáře snímek o devět let později dovést ke světové premiéře na 76. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. Českého filmaře zaujalo drama malého židovského chlapce, který se v blíže neurčené době (jedná se ovšem o období druhé světové války, od roku 1943 po její konec) a na blíže neurčeném území (jedná se o oblast východní Evropy – Ukrajiny, Ruska a Polska), ocitá sám a opuštěný v rozvrácené zemi. Zde se střetává s lidským zlem, jež ho postupně formuje. V baladickém vyprávění, zahlceném brutalitou a násilím, jakoby se naplno uplatňovalo přísloví „člověk člověku vlkem“. Autor dokazuje, že zlo je lidskou přirozeností a že mnohdy dominuje nad jinou lidskou přirozeností, dobrem. Marhoul ve svém stejnojmenném přepisu přijal toto přesvědčení jako východisko pro osobitou road movie s cílem „vytvořit sérii živých obrazů, které uceleným způsobem vyšlou protagonistu do nitra temné lidské duše. Každá část této série představuje vizuální stopu, jakýsi ztracený útržek většího obrazu, plátna, které malého hrdinu neodvratně přivádí k závěrečné katarzi“. – Film se odvíjí v devíti kapitolách, v nichž se protagonista, asi desetiletý chlapec (jehož jméno se divák dozví až na samém konci filmu) setkává s různými lidmi a prožívá dramatické epizody. Na počátku se ocitá na venkově u tety, k níž ho před hrozícím nebezpečím poslali rodiče. Žena však zemře a on se musí vydat na cestu domů, aniž ví kam. Před vesničany, kteří ho považují za prokletého, se ho ujme místní vědma a léčitelka, pak se ocitne ve mlýně žárlivého násilnického mlynáře. Po útěku od něj se setkává s opileckým ptáčníkem, po jehož sebevraždě se dostává přímo do koloběhu dějin. Jako židovského zajatce partyzánů ho chce dát nacistický velitel zastřelit, jenže dobrovolník Hans chlapce nechá uprchnout. Dítě se znovu ocitá u Němců, avšak ujme se ho kněz, a svěří je bohabojnému Garbosovi. Jenže ze zdánlivě vlídného muže se vyklube zločinec, který svěřence znásilňuje a sadisticky trestá. Oběť se mu však v sebezáchraně nelítostně pomstí, protože zlo už v ní zapustilo kořeny. Po další pouti nalezne chlapec dočasný azyl v rybářské chatrči u smyslné dívky Labiny, jejíž touhy však vzhledem k věku nedokáže naplnit, a navíc zažije další ponížení. Zlobu si vybije na starém vesničanovi, kterého přepadne v lese a okrade ho. Je svědkem dalších válečných hrůz a stane se „vojáčkem“ v Rudé armádě. Vidí, jak důstojník Miťka odstřelovačskou puškou pomstí smrt několika vojáků, na níž se zjevně podíleli vesničané. Skončí v sirotčinci a bez váhání z pomsty zastřelí trhovce, který ho nespravedlivě nařknul. Konečně si ho vyzvedne otec. Dítě je však už bez citů. Když ho muž, který byl v koncentračním táboře, odváží domů autobusem, chlapec napíše na zamlžené okno své jméno Joska... – V putování malého chlapce hraje významnou roli východoevropská krajina s lesy, loukami, kopci, roztroušenými chudými vesnicemi a potoky či řekami. Dítě se občas ztrácí ve vysoké trávě, v obilí, v rákosí nebo mezi stromy. Vše se odvíjí v pomalém tempu sledujícím podle Marhoula proud tekoucí řeky. Součástí promyšleného konceptu je zajímavá zvuková stopa s minimem dialogů a téměř bez hudby, zato s akcentem na zvuky a ticho. Postavy mluví několika řečmi: Joska a jeho otec česky, Sověti a Němci svými rodnými jazyky a pro venkovské obyvatele zvolili tvůrci umělý jazyk, jakousi slovanštinu či „slovanské esperanto“. S krutostí předlohy, popisující drastické násilnosti, se tvůrci vyrovnali bez implicitní prezentace násilí, s citem, taktem a ohleduplností. – V souladu se svým pojetím zvolil Marhoul černobílý film a širokoúhlý formát (natáčelo se chronologicky na 35mm negativní materiál Kodak), v němž se naplno uplatňuje působivá poetická kamera Vladimíra Smutného, jež se dočkala několika ocenění. – Do hlavní role obsadil režisér Petra Kotlára z Českého Krumlova, v dalších rolích se kromě českých, polských, ruských, slovenských a ukrajinských herců objeví mezinárodní hvězdy Udo Kier, Stellan Skarsgård, Harvey Keitel nebo Julian Sands. – Snímek měl 102 natáčecích dnů a realizoval se v letech 2017–2018 v 43 lokacích na Ukrajině, v Polsku, v České republice a na Slovensku. Byl za českou stranu nominován do soutěže na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film a dostal se do užšího výběru deseti filmů. – Scénář byl v roce 2012 zařazen do programu ScripTeast. – V souvislosti s knižní předlohou je třeba upozornit na kontroverzi, jež vznikla, když vyšlo najevo, že příběh není autobiografický, jak Kosiński tvrdil. Spisovatel se tak dočkal příkrých odsudků, jež poznamenaly jeho další život, ukončený předčasně sebevraždou. Pravdou ovšem je, že popisovaná zvěrstva se ve východní Evropě v oné době skutečně odehrávala a že tedy bohužel nejsou na rozdíl od příběhu malého hrdiny fikcí. Knihou se cítili dotčeni zejména Poláci, i proto filmoví tvůrci zvolili zmíněnou „slovanštinu“, aby tak „rozmlžili“ národnostní identifikaci. -tbk-

Obsah

Asi desetiletý český chlapec Joska utíká lesem s bílým hranostajem v náruči. Napadnou ho chlapci, kteří ho zbijí, hranostaje polijí hořlavinou a zapálí. Chlapec se probere z bezvědomí... – Marta. Zbité dítě se vrátí na samotu, kde žije se starou tetou Martou. Ta konstatuje, že si to zavinil sám, neměl chodit ven. – Ráno Joska pošle po potoku lodičku, která má místo plachty papír s chlapcovou kresbou rodiny a s prosbou: „Přijeďte si pro mě.“ – Večer kluk hraje v chalupě na piano. Teta má v očích slzy. Když žena druhý den zabije sekerou slepici, musí jí chlapec držet lavor na krev. – Dítě se ráno budí. Vidí tetu sedět na židli s nohama v lavoru. Až večer zjistí, že je mrtvá. Poleká se a upustí petrolejku. Chalupa i s tetou shoří. – Joska se ráno budí na spáleništi. Na nebi přeletí německé průzkumné letadlo. – Chlapec dojde do vesnice. Nepřátelští vesničané ho obklopí s vidlemi v rukách. Zbičují ho za to, že otrávil studny a uřknul dobytek. V pytli ho odnesou k vědmě. Ta potvrdí, že je skutečně upír, a odkoupí ho od nich. Odvede si ho na provaze. – Olga. Ostříhaný chlapec doprovází vědmu a léčitelku Olgu na cestách za nemocnými. Do chatrče se vracejí s výslužkou. Jeden nemocný je nakažený morem. Nákaza se rozšíří po celém kraji. Lidé spalují šaty i mrtvé. Také chlapec onemocní. Vědma ho zakope po krk do země a zapálí kolem něj ohně. Ráno chlapce napadnou vrány. Olga je zažene. – Vesničané uloví velkou rybu. Zatímco vědma ošetřuje zraněného rybáře, chlapec skočí do vody před mužem, který se ho chystal napadnout. Uplave na kmeni. – Mlynář. Dřevo se spícím dítětem se zachytí u mlýnského kola. Čeledín je odnese do mlýna. Mlynář konstatuje, že nalezenec přinese do domu smůlu. Je to podle něj „psí krev“. Nicméně si ho nechá a nutí ho pracovat. Mlynářka dá dítěti věci po synovi. – Mlynář nelibě nese, jak se jeho žena točí okolo čeledína. Chlapec pozoruje, jak ji večer v posteli zmlátí a nadává jí do kurev. Jednou v dešti přinese mlynář v pytli kocoura, který se spáří s jeho kočkou. Při večeři muž napadne čeledína, lžící mu vydloubne obě oči a vyhodí ho ze stavení. V noci si chlapec sbalí věci. Jde pro něco do světnice, kde spí mlynář s mlynářkou. Žena ho posunkem pošle pryč a vzápětí mu přinese plechovou nádobu s ohněm, kterou nosí pocestní s sebou. – Ráno chlapec narazí v lese na čeledína a dá mu jeho oči, které sebral z podlahy ve mlýně, než je mohly sežrat kočky. Muž naříká. – Lech a Ludmila. Chlapec doputuje k ptáčníkovi. Ten se ho vyptává, zda není Cikán a zda se umí pokřižovat. Pak ho u sebe nechá. Dítě s ním pracuje. Musí lézt do korun stromů. Muž hodně pije domácí kořalku, ale chlapec odmítá nabízenou skleničku. Ptáčník v lese vyrývá do stromů nožem znamení proti zlým duchům. Na louce dvojice narazí na nahou ženu Ludmilu s klecí. Ptáčník se s ní pomiluje. Doma se muž těší na to, jak ptáky prodají. – Parta výrostků při návratu z pastvy vidí u starého stromu smyslnou Ludmilu, která je vyzývavě provokuje. Jeden z nich s ní pak souloží. – Ptáčník se opije. Druhý den nabarví ptáka a vyhodí ho do vzduchu. Spolu s chlapcem pak sleduje, jak hejno odlišného jedince uklove. Mrtvý pták spadne před kluka a ten mrtvolku smutně hladí. – Ženské napadnou na louce Ludmilu za to, že spala s výrostkem, a mlátí ji. Ptáčník jí chce pomoct, ale ony zmlátí i jeho a ženu znásilní lahví. – Chlapec doma pozoruje zbitého Lecha, který truchlí u mrtvé Ludmily. Později se marně snaží pomoci mu, když se muž oběsí. Nemá sílu na to, aby ho udržel, ani aby ho odřezal. Zavěsí se na něj. – Dítě vypustí ptáky z klecí a odejde. – Hans. Chlapec v lese najde u rozbitého vozu zraněného koně. Mluví na něj a odvede ho do další vsi. Zvíře si od něj vezme jeho majitel. Chlapec vidí, jak sedlák zapřáhne koně na provazu za spřežení, které se rozběhne a zraněnému zvířeti to zláme vaz. – Do vesnice dorazí tlupa rudých partyzánů. Chlapec je obsluhuje v hospodě, kde opilí muži zpívají. Velitel ho přikáže opít a domluví se se sedlákem. – Ráno partyzáni vyrabují vesnici a odjedou. Bezmocného chlapce odveze na žebřiňáku sedlák, jemuž velitel řekl, že to fricové ocení a že oni tuto vesnici potřebují. – Vesničan doveze dítě do německého tábora. Tamnímu veliteli, feldvéblovi, čte německy z papíru od velitele, že jim dává Žida, kterého chytili v lese. Velitel chce jednoho dobrovolníka. Starší voják Hans pak s lopatou odvede chlapce na konec kolejí a pošle ho pryč. Místo toho, aby ho zastřelil, vypálí jen několik ran do vzduchu. – Kluk v noci spí na stromě. Probudí ho světlice v dálce. – Krajinou jede vlak. Z díry vyražené v dobytčáku vyskakují lidé z transportu. Marně však utíkají. Vojáci po nich z vlaku střílí. Chlapec to pozoruje z lesa. Vesničané pak olupují mrtvoly. – Jeden z Němců, kontrolujících mrtvé u trati, cynicky zabije matku i její malé dítě. Chlapec se přehrabuje v kufru jedné z obětí. Najde v něm kus chleba a rodinnou fotografii, podobnou té, kterou měl u tety. Pak narazí na svého zraněného vrstevníka. Ten zemře a on si vezme jeho boty. Prchá před vojáky vzrostlým obilím a ocitne se u dalšího zraněného staršího Žida. Vzápětí ho srazí rána pažbou. – Kněz a Garbos. Vojáci dovezou na náklaďáku oba zajatce do města. Tady je v davu napadne rozvášněný muž, ale zasáhne kněz. Němci odvlečou dvojici na nádvoří velitelství. Esesák tu zastřelí zraněného Žida, který mu před smrtí nadává do sviní. Chlapec v sebezáchově začne Němci leštit boty a ten přikáže vyhodit ho. Dítěte se ujme kněz a odveze ho do venkovského kostela. Modlí se s ním před oltářem a říká, že mu věří. – Chlapec dělá při mši ministranta. Všimne si ho bohabojný Garbos. Nemocný kněz odveze dítě k němu do osamělého stavení a na rozloučenou mu dá křížek. Garbos ví, že je chlapec na cestě domů, ale ten neví, kde to je. Zdánlivě vlídný muž v noci svěřence znásilní. – Chlapec pomáhá v lese Garbosovi pálit kořalku, ale odmítá ji pít. Když při tom vylije omylem vodu, muž ho surově zmlátí. Dítě musí dřít a snášet zneužívání. – Chlapec táhne lesem vozík. Vidí opuštěný bunkr. Najde u něj starou přilbu a zavírací nůž. Řízne se jím do ruky. Seshora vidí, že bunkr je plný krys. – Za Garbosem přijede kněz pro pálenku. Vyčte mu, že nechodí do kostela. Muž pak pověsí dítě za ruce a poštve na ně svého vlčáka. Vyhrožuje mu, že jestli něco prozradí, zabije ho. Chlapec zase ministruje. Pak prsty hraje na němých varhanách, zatímco Garbos je u zpovědi. Kněz děkuje farníkovi, že se o dítě stará. – Muž doma chlapce spoutá. Objeví u něj nůž a chce vědět, kde ho sebral. Kluk, připoutaný k němu na laně ho dovede k bunkru. Když se Garbos dívá seshora do bunkru dovnitř, hoch ho provazem strhne dovnitř, kde jej sežerou krysy. – Chlapec se modlí v kostele. Pak ministruje na mši za zemřelého kněze jeho nástupci. Náhodou u rakve starého kněze upustí stojan s biblí. Rozhořčení lidé jej hodí do žumpy u kostela. Dostane se z ní a vypere si prádlo v potoce u Garbosova stavení. Pak se vydá s pilou a ohněm v plechovce do lesa. – Labina. Je zima a sníh. Chlapec vleze do ovčína, kde najde uskladněné brambory. Když slyší štěkot psů, uteče do lesa. V zemljance si rozdělá oheň, ale opět ho vyruší štěkání psů v dálce. Putuje zasněženou krajinou. Propadne se do ledu, ale dokáže se vyhrabat na pevnější vrstvu. Zmrzlý se plazí k rybářské chatě, kterou vidí na břehu. – Dítě se probere uvnitř. Dívka Labina, starající se o nemocného otce, mu dovolí, aby tu zůstal. Kluk ji slyší v noci masturbovat. – Na jaře oba pohřbí dívčina otce. Smyslná Labina kluka nutí, aby jí líbal nohy stále výš. Má přitom orgasmus. Dvojice se živí rybami. Dívka má na hocha zase chuť. Usnou v lese. Po návratu domů se chce mladá žena milovat, ale on to nedokáže. Dívka mu za to nafackuje. Žijí spolu dál, ale Labina je teď odtažitá a odmítavá. Vyčítá chlapci, že je k ničemu, zatímco on ji miluje. Dívka se před ním ukájí pod kozlem a on zuří. V noci kluk pověsí zvíře za nohy. Pak vhodí jeho uříznutou hlavu do okna a uteče. – Později v lese přepadne starého pocestného. Bije ho klackem a okrade ho. – Miťka. Chlapec pozoruje v noci ustupující německé vojáky na mostě. – Do vesnice, kterou lidé opouštějí kvůli blížící se frontě, vtrhne tlupa kozáků. Ti, stojící na straně Němců, zabíjejí vesničany, popravují, znásilňují a zapalují chalupy. Vzápětí je napadne rudoarmejské letadlo a rudoarmejská pěchota s tankem. – Na kraji lesa nedaleko vypálené vesnice se baví rudoarmejští vojáci. Na stromech jsou za nohy pověšení mrtví kozáci. Je tu i chlapec. Důstojník-politruk Gavrila se ho ptá na rodiče. Pochopí, že dítě je sirotek. Baví se pak o něm s velitelem vojenského tábora a vezme je do svého stanu, který sdílí se spolubojovníkem Miťkou. – Večer se vojáci s harmonikou baví u ohně. – Chlapec dostane nově ušitou uniformu a Gavrila mu dává školení: Strana je vlak a Stalin je strojvůdce. – Nedaleko tábora se najde několik zabitých rudoarmejců. Velitel se zlobí, že neuposlechli rozkaz nevzdalovat se. Miťka se v noci sbalí a odejde. Ráno v lese čeká na chlapce. Spolu jdou lesem. Přespí na stromě. Miťka druhý den pozoruje dalekohledem vesnici. Pak odstřelovačskou puškou střílí vesničany. Zabije i malého chlapce. Dítěti pak řekne, aby si zapamatoval, že platí oko za oko a zub za zub. – Gavrila při loučení vykládá chlapci, aby se vždy choval jako dobrý komunista, Miťka mu věnuje svou pistoli. Dítě pak odvezou. – Nikodém a Joska. Kluk před komisí mlčí. Je v sirotčinci, kde vládne šikana. V noci přeleze přes zeď a pozoruje opilce. – Ředitel ho pak v tělocvičně bije řemenem. – Chlapec si lehne na koleje a nechá nad sebou přejet vlak. Usmívá se. – Na trhu mezi ruinami města ho osočí jeden z prodejců jako židáka, co ho chtěl okrást. Kluk má respekt před partou ze sirotčince. Večer sleduje prodavače, odvážejícího svůj dvoukolák. Zastřelí ho pistolí... – V sirotčinci si chlapce vyzvedne jeho otec Nikodém. Zatímco ten je dojatý, syn má ve tváři nečitelný výraz. V najatém pokoji otec vaří zelňačku, ale dítě je apatické. Muž mluví o tom, jak mu koupí oblečení a jak na ně matka už čeká. Omlouvá se mu za odvoz k tetě. Mysleli si, že tam bude v bezpečí. Chce vědět, zda si syn aspoň vzpomíná, jak se jmenuje. Ten vztekle shodí talíř na zem a uteče. – Chlapec zlostně vybíjí okna v ruinách. Otec pláče. – Syn stráví noc u ohně s bezdomovci. Ráno jede s otcem autobusem. Pozoruje spícího tátu, který má na paži vytetované číslo z koncentračního tábora. Do zamlženého okna napíše své jméno: Joska. -tbk-

Hrají

Petr Kotlár

chlapec Joska Nikodém

Nina Šunevič /ž/

Marta, Joskova teta

Alla Sokolova /ž/

vědma Olga

Udo Kier

mlynář

Michaela Doležalová

mlynářova žena

Zdeněk Pecha

čeledín ve mlýně

Lech Dyblik

ptáčník Lech

Jitka Čvančarová

bláznivá Ludmila

Stellan Skarsgård

německý desátník Hans

Julian Sands

sedlák Garbos

Júlia Valentová Vidrnáková

rybářka Labina

Alexej Kravčenko

rudoarmejský politruk Gavrila

Barry Pepper

rudoarmejský odstřelovač Miťka

Petr Vaněk

Nikodém, Joskův otec

Ostap Dziadek

sedlák

Daniel Beroun

výrostek

Marika Procházková

žena na louce

Marie Štípková

žena na louce

Milan Šimáček

majitel koně

Martin Nahálka

velitel rudých partyzánů

Dominik Weber

německý feldvébl

Petr Jeništa

příslušník SS

Irena Máchová

židovská žena s dítětem

Josef Bedlivý

židovský chlapec

Tomáš Kraus

židovský muž

Pavel Kříž

náruživý muž

Ondřej Malina

scharführer SS

Tim Kalkhof

hauptsturmführer SS

Jan Monczka

druhý kněz

Petr Klimeš

starý muž, otec Labiny

Alexander Leopold Schank

důstojník wehrmachtu

Denisa Pfauserová

znásilněná dívka

Radim Fiala

velitel kozáků

Alexander Minajev

rudoarmejský velitel

Petr Stach

předseda komise v sirotčinci

Andrej Polák

doktor v sirotčinci

Jan Meduna

dozorce

Filip Kaňkovský

prodavač na tržišti

Tereza Martinková

opilá žena na chodbě

Filip Richtermoc

opilý muž na chodbě

Erik Srbený

malý chlapec na ulici před komandanturou SS

Jan Pavlíček

harmonikář

Ivo Proks

příslušník SS na trati

Martin Šanda

příslušník SS na trati

Jakub R. Špůr

týraný vězeň na dvoře komandantury SS

Klára Konvalinková

jezdkyně na koni

Karel Dvořák

pobožný mužik

Zdeněk Krupička

beznohý muž

Pavel Rubín

člen komise v sirotčinci

Martin Kotas

bezdomovec v kryptě

Kryštof Peterka

voják wehrmachtu na mostě

Helena Bártová

členka komise v sirotčinci

Robert Bárta

cestující v autobusu

Daniela Řepová

cestující v autobusu

Václav Marhoul ml.

příslušník SS na nákladním voze

Lukáš Marhoul

bezdomovec v kryptě

Tomáš Marhoul

rabiát v sirotčinci

Anton Šejvl

rabiát v sirotčinci

Lukáš Kapko

invalidní chlapec v sirotčinci

Antonín Mašek

výrostek

David L. Price

bezdomovec v kryptě

František Jílek

voják wehrmachtu

Martin Koťátko

jezdec na koni

Martin Kraus

jezdec na koni

Petr Hynek

jezdec na koni

Ivoš Haněl

jezdec na koni

Miro Živčák

jezdec na koni

Jiří Malík

jezdec na koni

Přemysl Ledecký

jezdec na koni

Martin Sokol

jezdec na koni

Michal Kučera

jezdec na koni

Robert Krejčík

jezdec na koni

Petr Latka

jezdec na koni

Martin Povr

jezdec na koni

Aleš Košnar

jezdec na koni

Milan Plšek

jezdec na koni

Dan Patera

jezdec na koni

Petr Světlík

jezdec na koni

René Prokeš

jezdec na koni

Kamil Sghaier

jezdec na koni

Ivan Zajíček

jezdec na koni

Vlastimil Šmach

jezdec na koni

Richard Lev

jezdec na koni

Martin Zima

jezdec na koni

Robin Šlapanský

jezdec na koni

Michal Závodský

jezdec na koni

Michal Kacetl

jezdec na koni

Michal Vrba

jezdec na koni

Viktor Fiala

jezdec na koni

Jan Melík

jezdec na koni

Tomáš Koch

řidič tanku

Tomáš Tesař

řidič tanku

Tomáš Průcha

řidič tanku

Tomáš Křen

řidič tanku

Kamil Toufar

řidič tanku

Zdeněk Lacina

střelec tanku

Kamil Toufar ml.

střelec tanku

Tomáš Malecha

řidič vojenské techniky

David Smitka

řidič vojenské techniky

Tomáš Vykopal

řidič vojenské techniky

Milan Ungr

řidič vojenské techniky

Jaroslav Kolenčík

řidič vojenské techniky

Jiří Just

pilot letounu Fieseler Fi 156

Ladislav Abel

pilot letounu Jakovlev Jak-3

Petr Koza

dubl za Petra Kotlára

Jakub Chytil

dubl za Petra Kotlára

Mluví

Matěj Havelka

hlas chlapce Josky

Jana Altmannová

hlas Marty, Joskovy tety

Ludmila Molínová

hlas vědmy Olgy

Dušan Sitek

hlas mlynáře

Zdeněk Dušek

hlas ptáčníka Lecha

Jaromír Meduna

hlas kněze

Petr Lněnička

hlas sedláka Garbose

Irena Máchová

hlas rybářky Labiny

Ivan Schvedoff

hlas rudoarmejského odstřelovače Miťky

Miroslav Hanuš

hlas majitele koně

Ofner Sven

hlas příslušníka SS

Matěj Vondra

hlas židovského chlapce

Dalimil Klapka

hlas židovského muže

Andrej Bestchasny

hlas velitele kozáků

Petr Göri

hlas odříkávající židovskou modlitbu

Adam Málek

hlas chlapce

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Vít Karas (režie druhého štábu), Radim Špaček (režie třetího štábu), Filip Kilián (režie druhého štábu)

Asistent režie

Martin Stádník, Tomáš Chlost, Lukáš Viznar, Kateřina Burdová, Adam Karásek, Zdeněk Meduna, Pavel Svatoň, Martin Sebastianides, Jurij Andrijevskij

Skript

Zuzana Víznerová

Předloha

Jerzy Kosiński (Nabarvené ptáče /The Painted Bird/ – román)

Technický scénář

Jan Blažíček (storyboard)

Dramaturg

Jaroslav Sedláček (hlavní dramaturg FC ČT), Jana Kákošová (hlavní dramaturgyně RTVS), Michal Pusztay (RTVS), Tom Abrams (konzultant), Michael Schiffer (konzultant), Václav Šašek (konzultant), Petr Václav (konzultant), Petr Ostrouchov (konzultant), Luděk Hudec (konzultant)

Druhá kamera

Pavel Berkovič (druhý štáb), Viktor Smutný (třetí štáb), Anton Evdoshenko (druhý štáb)

Asistent kamery

Václav Zajíček, Jan Skriečka, Vratislav Novotný, Jiří Holec, Václav Kareš (druhý štáb), Jan Vojtěch (druhý štáb), Dmitrijs Tartisnikovs (druhý štáb), Stanislav Kaminskyi (druhý štáb), Ladislav Hrubý (třetí štáb), Václav Pražský (třetí štáb)

Architekt

Jan Vlasák

Assistent architekta

Jana Nosková, Valeria Dymytrenko /ž/

Výtvarník

Vladyslav Dudko, Juraj Fábry

Výprava

Milan Krutina, Michal Šilar, Daniel Štěpánek, Ladislav Mareš, Libor Vrba ml., Jiří Maxa, Karel Krejník, ReQuick (dodání rekvizit), David Fryš (rekvizitář), Pepi Bórik (rekvizitář), Lukas Katakalidis (rekvizitář), Lukáš Slavík (rekvizitář), Michal Žák (rekvizitář), Robert Kinský (rekvizitář), Aleksandrs Gerasimovs (rekvizitář), Eryk Zuberek (rekvizitář), Jakub Zuberek (rekvizitář), Bartosz Nowak (rekvizitář), Eryk Włodarczyk (rekvizitář), Filip Stiebitz (zbrojíř), Matěj Matějíček (nákupčí), Aleš Jetmar (nákupčí), Flash Barrandov (zbraně), František Měsíček (zbrojíř), Miroslav Hásek (zbrojíř), Aleš Prostřední (zbrojíř), Petr Novohradský (zbrojíř)

Návrhy kostýmů

Helena Rovná

Kostýmy

Petr Pluhař (vedoucí kostymér), Lenka Eliášová, Zuzana Máchová, Stanislav Čumbál Rovný, Táňa Kubešová, Jaroslav Dvořák, Martina Neprašová, Martina Hrůšová, Ladislav Procházka, Julija Ibiševa /ž/, Svitlana Čepur /ž/, Stanislava Šlossarová (kostymérka Harveyho Keitela), Věra Tomášková (kostymérka Barryho Peppera)

Masky

Ivo Strangmüller (návrhy masek a účesů), Dana Kohoutová st., Alena Marečková, Ivana Strangmüllerová, Kateřina Klabanová, Ivana Langhamerová, Alla Leonova /ž/, Ganna Vasylenko /ž/, Kateryna Strukova /ž/, René Stejskal (protetické líčení), Andrea McDonald (maskérka Harveyho Keitela), Sasha W. Issar (maskér Barryho Peppera)

Asistent střihu

Dana Klempířová

Zvuk

Pavel Rejholec (design, mix a supervize zvuku), Jakub Čech (mix zvuku a design zvukových efektů), Viktor Prášil (mix zvuku), David Titěra (mix a supervize střihu zvuku), Jan Šulcek (mix zvuku), Peter Hilčanský (design zvukových efektů, dodatečný mix ruchů a záznam hudby), Sandra Klouzová (design zvukových efektů), Michaela Patríková (design zvukových efektů a supervize dialogů), Martin Jílek (záznam dialogů a mix ruchů), Jan Martínek (střih dialogů), Tomáš Oramus (střih dialogů), Anna Jesenská (střih ruchů), Viera Marinová (střih ruchů), Ondřej Swaczyna (střih ruchů), Vladimír Chorvatovič (dodatečný mix zvuku), Mishan Pajdiak (dodatečný záznam hudby)

Asistent zvuku

Dominik Čech, Ondřej Vondráček, Štěpán Kříž, Jan Majstr

Vizuální efekty

UPP, Viktor Müller (supervize UPP), Lenka Líkařová (producentka UPP), Tomáš Kalhous (supervize kompozice UPP), Jaroslav Matys (vedoucí produkce UPP)

Zvláštní efekty

Martin Kulhánek (supervize), Jakub Nierostek (supervize), Branislav Petráš (supervize), Martin Sixta, Stanislav Šmeral, David Myslík, Ivan Vránek, Ondřej Nierostek, Štěpán Oktábec, František Sloup, Alois Vyžlan, Olga Markova /ž/, Anton Špil, Oleksandr Tyšenko, Ľubomír Ziman, Lenka Buzalková, Daniel Rudzan, Michal Forgáč, Sergiy Bilous (pyrotechnik), Rafał Supron Supranionek (pyrotechnik)

Postprodukce

H.E.T., Luděk Hudec (supervize H.E.T.), UPP (obraz), Vít Komrzý (producent UPP), Viktor Müller (producent UPP), Ivo Marák (producent UPP), Bedřich Strnad (koordinátor UPP), Jiří Slavíček (koordinátor UPP), Soundsquare (zvuk), Jakub Sláma (manažer Soundsquare)

Návrhy titulků

Roman Mrázek Vinopal

Koordinátor kaskadérů

Ladislav Lahoda (supervize), Jiří Kraus, Martin Svitek (asistent)

Výkonná produkce

Kateřina Špůrová, Aleš Týbl, Jaroslav Kučera (výkonný producent FC ČT), Roman Klympush (Directory Films)

Koproducent

Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT), Igor Savyčenko (Directory Films), Volodymyr Filippov (Directory Films), Alla Ovsyannikova /ž/ (Directory Films), Andriy Suyarko (Directory Films), Andrij Sergijenko (Directory Films), Vladimír Mařík (CertiCon Group), Karel Kraus (CertiCon Group), Zuzana Mistríková (PubRes), Ľubica Orechovská (PubRes), Richard Kaucký, Ivana Kurincová (RTVS), Tatiana Detlofson /ž/ (přidružená producentka)

Produkce

Olga Sergijenko /ž/ (manažerka projektu Directory Films), Tetiana Ivanyšenko /ž/ (manažerka projektu Directory Films)

Vedoucí produkce

Kateřina Špůrová, Jiří Koštýř (FC ČT), Heidi Nižňanská (RTVS), Kyrylo Rybyancev (Directory Films), Roman Jordan (PubRes)

Zástupce vedoucího produkce

Daniel Rouha, Zuzana Vrbová (FC ČT), Ivan Nagy (PubRes)

Asistent vedoucího produkce

Irena Máchová, Blanka Merunková, František Kučkovský, Václav Beznoska, Jakub Nierostek, Wally V. Kolman (FC ČT), Volodymyr Paliy (Directory Films), Anastasiya Shumenko (Directory Films)

Výtvarná spolupráce

Alice Linhartová (grafický design)

Odborný poradce

Martin Koutecký (katolická liturgie), Samiha Malehová (kostýmy), Jan F. Kovář (kostýmy), Jan H. Vajndlich (kostýmy), Kostyantyn Kravets (kostýmy)

Spolupráce

Slavomír Mikovec (vrchní osvětlovač), Jan Dobrovský (fotograf), Ota Bareš (práce se zvířaty), Fauna Film (práce se zvířaty), Pavel Myslík (práce se zvířaty – koně), Vanda Trojanová (práce se zvířaty – koně), Stáj Trojan (práce se zvířaty – koně), František Koch (vojenská vozidla), Muzeum na demarkační linii (vojenská vozidla), Zdeněk Mertl (vojenská vozidla), Vladimír Handlík (letoun Fieseler Fi 156), Historical Flying Club Mladá Boleslav (letoun Fieseler Fi 156), Ladislav Abel (letoun Jakovlev Jak-3), Martin Péč (modely), Jan Padyšák (modely), René Krupanský (modely), Lenka Krupanská (modely), Vojtěch Merunka (umělý jazyk mezislovanština), Jan Van Steenberg (umělý jazyk mezislovanština), Roberto Lombino (umělý jazyk mezislovanština), Michel Swat (umělý jazyk mezislovanština), Helena Poláková (asistentka Petra Kotlára), Jana Epikaridis /ž/ (asistentka Petra Kotlára), Filip Šinkner (psycholog Petra Kotlára), David Tomášek (dialogový kouč Harveyho Keitela), Pavel Štverák (Dolby konzultant)

České podtitulky

Jan Petrásek

Výrobce českých podtitulků

PO.ET.A, P&P Production

Režie české verze

Alice Hurychová

Výrobce české verze

Studio Soundsquare

Hudba

Použitá hudba

Ludwig van Beethoven (Pro Elišku /Für Elise/), Vojtěch Kouřil (Varhanní improvizace)

Nahrál

Jan Pavlíček /harmonika/, Jiří Slavík /housle/, Matěj Kroupa /housle/, Vojtěch Kouřil /varhany/, Petr Kotlár /klavír/

Písně

Es muss was wunderbares sein /opereta Im weissen Rössl/

Hudba k písni Ralph Benatzky
Text písně Robert Gilbert
Zpívá Leo Moll

Černá vrána

Hudba k písni Petr Ostrouchov

Dušo moja

Hudba k písni Petr Ostrouchov
Text písně Tomáš HanákVojtěch Merunka /překlad do mezislovanštiny/
Zpívá Petr Ostrouchovmužský sbor

Maximova píseň

Hudba k písni lidová píseňJan Pavlíček /aranžmá/

Procházka sadem

Hudba k písni lidová píseňMatěj Kroupa /aranžmá/
Zpívá Anton Aslamasmužský sbor

Horchat hai caliptus

Hudba k písni Naomi Shemer /ž/Matěj Kroupa /aranžmá/
Text písně Naomi Shemer /ž/
Zpívá Jitka Čvančarová

Lokace

Česká republika, Brno (Česká republika), ulice Cejl (Brno), káznice (ulice Cejl), Český Krumlov (Česká republika), rybník (Český Krumlov), Linecká ulice (Český Krumlov), Praha (Česká republika), Malá Strana (Praha), Sněmovní ulice 13 /dvůr/ (Malá Strana), Řeporyje (Praha), skanzen Řepora (Řeporyje), Kácov (Česká republika), Baileyhov most (Kácov), řeka Sázava (Česká republika), Ralsko (Česká republika), obora Židlov (Ralsko), Proseč (Ralsko), Strážov (Ralsko), Šumava (Česká republika), Holý vrch (Šumava), Brdy (Česká republika), pěchotní srub Jordán (Brdy), Skořice (Česká republika), říčka Klabava (Česká republika), Chýnice (Česká republika), Ořech (Česká republika), Slapy (Česká republika), Korkyně (Česká republika), Křížov (Korkyně), Boletice (Česká republika), kostel sv. Mikuláše (Boletice), vojenský prostor (Boletice), střelnice Brzotice (Boletice), Holý vrch (Česká republika), Kájov (Česká republika), Hartmanice (Česká republika), Žežulka (Hartmanice), Horská Kvilda (Česká republika), Přední Výtoň (Česká republika), Polná na Šumavě (Česká republika), Lipno nad Vltavou (Česká republika), Hořovice (Česká republika), Jaroměř (Česká republika), Bezdružice /nádraží/ (Česká republika), Olbramov (Česká republika), Černošín /letiště/ (Česká republika), Mimoň (Česká republika), Kokořínsko (Česká republika), Klecany (Česká republika), kostel Nanebevzetí Panny Marie (Klecany), Dolní Planá (Česká republika), Josefov (Česká republika), Kuřívody (Česká republika), Slaník (Česká republika), Zaječov (Česká republika), řeka Otava (Česká republika), Padrťský rybník (Česká republika), Mladá Boleslav /letiště/ (Česká republika), železniční trať Pňovany – Bezdružice (Česká republika), Břetislav (Česká republika), Zádubský potok (Česká republika), železniční trať Česká Budjěovice – Černý Kříž (Česká republika), Polečnice (Česká republika), Lhotka u Kremže (Česká republika), Kleť (Česká republika), Veltrusy (Česká republika), Smetanova ulice (Veltrusy), Stavdekor (Smetanova ulice), Rejštejn (Česká republika), Zhůří (Rejštejn), Černá v Pošumaví (Česká republika), Dolní Vltavice (Černá v Pošumaví), Vyšší Brod (Česká republika), tábořiště U Indiána (Vyšší Brod), Slovensko, řeka Malý Dunaj (Slovensko), řeka Váh (Slovensko), Selice (Slovensko), Tomášikovo (Slovensko), vodní kolový mlýn (Tomášikovo), Polsko (ulice Cejl), Świebodzice (Polsko), Ukrajina, Volyň (Ukrajina), Svalovičy /a okolí/ (Polsko)

Produkční údaje

Originální název

Nabarvené ptáče

Český název

Nabarvené ptáče

Anglický název

The Painted Bird

Koprodukční název

Pomaľované vtáča / Rozfarbovanyj ptach

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

balada, drama, psychologický, válečný, road movie

Země původu

Česká republika, Slovensko, Ukrajina

Copyright

2019

Rok výroby

2017—2019

Produkční data

konec distribučního monopolu 12. 9. 2029

Premiéra

festivalová premiéra 3. 9. 2019 (76. mezinárondí filmový festival Benátky, Itálie)
slavnostní premiéra 11. 9. 2019 (Kongresové centrum, Praha)
distribuční premiéra 12. 9. 2019 /nepřístupné pro děti do 15 let/

Distribuční slogan

Světlo je vidět jen ve tmě.

Výrobce

Silver Screen, Česká televize (koprodukce), Filmové centrum (Česká televize), Eduard Kučera (koprodukce), Milada Kučerová (koprodukce), Directory Films (koprodukce), Rozhlas a televízia Slovenska (koprodukce), CertiCon Group (koprodukce), innogy (koprodukce), PubRes (koprodukce), Richard Kaucký (koprodukce), Alexander Kushaev (koprodukce), Monte Rosso Production (koprodukce), Camera Nera (spolupráce)

Distribuce

Bioscop

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

170 min

Distribuční nosič

DCP 2-D

Poměr stran

1:2,35

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk, 7.1, Dolby Atmos

Verze

česká, anglická

Mluveno

česky, německy, rusky, umělým jazykem mezislovanštinou

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

anglické

Ocenění

Vítěz

Akce: 78. ročník Ceny Francouzského syndikátu filmových kritiků za rok 2023

2024
Paříž / Francie
Prix Curiosité
Václav Marhoul
režisérovi a francouzského distributorovi filmu udělena 12. 2. 2024 v Cinémathèque française v Paříži

Vítěz

Akce: 78. ročník Ceny Francouzského syndikátu filmových kritiků za rok 2023

2024
Paříž / Francie
Prix Curiosité
Spectrum Films
režisérovi a francouzského distributorovi filmu udělena 12. 2. 2024 v Cinémathèque française v Paříži

Vítěz

Akce: Česká nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 2019

2019
Praha / Česká republika
Oscar za nejlepší mezinárodní hraný film
kandidatura filmu podle návrhu České filmové a televizní akademie vyhlášeném 13. 9. 2019 v 92. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 2019

Vítěz

Festival: 76. mezinárodní filmový festival Benátky

2019
Benátky / Itálie
Cena Film pro Dětský fond Organizace spojených národů
udělena 6. 9. 2019 na slavnostním ceremoniálu v hotelu Excelsior na ostrově Lido studentskou porotou filmu, který nejlépe vyjadřuje boj za práva dětí